Předměty

Hlavním cílem didaktiky geografie je přispět k tomu, aby studenti získali způsobilost vyučovat zeměpisu na čtyřletých i osmiletých středních všeobecně vzdělávacích školách. Výuka je koncipována tak, aby studenti měli příležitost procvičovat a osvojit si určité vybrané profesní znalosti a dovednosti (viz sylaby).
Obsahové zaměření lekcí je následující: Geografické vzdělávání v národním a mezinárodním kontextu, jeho tradiční a perspektivní pojetí. Osobní koncepce výuky geografie a jeho ne-vědomá východiska. Didaktická analýza vybraných socioekonomických, fyzickogeografických a regionálních témat. Výběr a pojetí obsahu na základě klíčových myšlenek (generalizací) a pojmů. Aplikace konstruktivistického modelu učení do výuky geografie. Průřezové činnosti žáků (obecné i oborové) a příklady jejich procvičování. Metody a formy výuky procvičující geografický způsob myšlení. Mikrovyučování - prostředek aplikace a ověření dosaženého odborného poznání i profesních dovedností vč. pedagogické reflexe a sebereflexe.

Poslední úprava: Řezníčková Dana, doc. RNDr., Ph.D. (27.09.2024)

Main problems of geographical education, traditional and perspective approaches. Valid pedagogical documents. Meaning, aims, interpretation, and content of principal themes on basic and secondary schools. General and specific key qualifications. Methods and forms of geography teaching. Geography textbooks, school atlases, and other educational sources. Creation and using of tests. A level. Projecting of educational programmes and individual forms of teaching. Strategy of students grading (evaluating).

References
ČAPEK, R. (2018): Moderní didaktika. GRADA, Praha.
FLETCHER-WOOD, H. (2021): Responzivní výuka. Kognitivní vědy a formativní hodnocení v praxi. České vydání, Euromedia Group, a.s., Praha.
GINNIS, P. (2017): Efektivní výukové nástroje pro učitele. České vydání, EDULAB, Praha.
KALHOUS, Z., OBST, O. a kol. (2002): Školní didaktika. Portál, Praha.
LAMBERT, D., BALDERSTONE, D. (2010): Learning to teach geography in the secondary school. Routledge, London and New York.
MARADA, M., ŘEZNÍČKOVÁ, D., HANUS, M. a kol. (2017): Koncepce geografického vzdělávání. Certifikovaná metodika MŠMT, Praha. Dostupné z: https://www.egeografie.cz/
PASCH M. a kol. (1998): Od vzdělávacího programu k vyučovací hodině. Portál, Praha.
PETTY, G. (2013): Moderní vyučování. Portál, Praha.
ŘEZNÍČKOVÁ, D. (2002): Tvorba evaluačních geografických standardů. In. Balej, M., Peštová, J. (eds.): Vzdělávání zeměpisem. ČGS, UJEP v Ústí nad Labem, s. 30-38.
ŘEZNÍČKOVÁ, D. (2005): Jak uchopit téma "polární oblasti" ve výuce zeměpisu. Geografické rozhledy, 15(2), 14 a 19.
ŘEZNÍČKOVÁ, D. (2006): Rámcový vzdělávací program pro gymnázia z pohledu geografie. Geografické rozhledy, 16, č. 2, s. 19 a 20.
ŘEZNÍČKOVÁ, D. (2013): Badatelsky orientovaná výuka geografie. Geografické rozhledy, 23(1), 12–15.
WILIAM, D., LEAHYOVÁ, S. (2016): Zavádění formativního hodnocení. Praktické techniky pro základní a střední školy. České vydání, EDULAB, Praha.

Dokumenty
Rámcové vzdělávací programy základního a gymnaziálního vzdělávání
Katalog požadavků k maturitní zkoušce ze zeměpisu, MŠMT, Praha 2012
Mezinárodní charta geografického vzdělávání IGU
Kompetenční rámec absolventa a absolventky učitelství. Společné profesní kompetence. MŠMT ČR, Praha 2023

Poslední úprava: Řezníčková Dana, doc. RNDr., Ph.D. (27.09.2024)

Literatura:

ČAPEK, R. (2018): Moderní didaktika. GRADA, Praha.

FLETCHER-WOOD, H. (2021): Responzivní výuka. Kognitivní vědy a formativní hodnocení v praxi. České vydání, Euromedia Group, a.s., Praha.

GINNIS, P. (2017): Efektivní výukové nástroje pro učitele. České vydání, EDULAB, Praha.

KALHOUS, Z., OBST, O. a kol. (2002): Školní didaktika. Portál, Praha.

LAMBERT, D., BALDERSTONE, D. (2010): Learning to teach geography in the secondary school. Routledge, London and New York.

MARADA, M., ŘEZNÍČKOVÁ, D., HANUS, M. a kol. (2017): Koncepce geografického vzdělávání. Certifikovaná metodika MŠMT, Praha. Dostupné z: https://www.egeografie.cz/

PASCH M. a kol. (1998): Od vzdělávacího programu k vyučovací hodině. Portál, Praha.

PETTY, G. (2013): Moderní vyučování. Portál, Praha.

ŘEZNÍČKOVÁ, D. (2002): Tvorba evaluačních geografických standardů. In. Balej, M., Peštová, J. (eds.): Vzdělávání zeměpisem. ČGS, UJEP v Ústí nad Labem, s. 30-38.

ŘEZNÍČKOVÁ, D. (2005): Jak uchopit téma "polární oblasti" ve výuce zeměpisu. Geografické rozhledy, 15(2), 14 a 19.

ŘEZNÍČKOVÁ, D. (2006): Rámcový vzdělávací program pro gymnázia z pohledu geografie. Geografické rozhledy, 16, č. 2, s. 19 a 20.

ŘEZNÍČKOVÁ, D. (2013): Badatelsky orientovaná výuka geografie. Geografické rozhledy, 23(1), 12–15.

WILIAM, D., LEAHYOVÁ, S. (2016): Zavádění formativního hodnocení. Praktické techniky pro základní a střední školy. České vydání, EDULAB, Praha.

Dokumenty
Rámcové vzdělávací programy základního a gymnaziálního vzdělávání
Katalog požadavků k maturitní zkoušce ze zeměpisu, MŠMT, Praha 2012
Mezinárodní charta geografického vzdělávání IGU

Kompetenční rámec absolventa a absolventky učitelství. Společné profesní kompetence. MŠMT ČR, Praha 2023

Učebnice zeměpisu včetně pracovních sešitů vydané v Nakladatelství ČGS, Fraus, Moby Dick

Časopisy

Geografické rozhledy: relevantní články k výuce školní geografie, viz https://www.geograficke-rozhledy.cz/archiv;

aktuální články a dokumenty, na které byli studenti upozorněni ve výuce, písemné podklady ze seminářů

Poslední úprava: Řezníčková Dana, doc. RNDr., Ph.D. (24.09.2024)

Studium didaktiky geografie I. navazuje na vědomosti a dovednosti osvojené v bakalářském studiu geografie zaměřené na vzdělávání, zejména na výukové předměty Teorie a praxe geografického vzdělávání a Terénní cvičení pro učitele. Didaktika geografie I pak přímo navazuje na didaktiku geografie II a pedagogické praxe ve 4. a 5. ročníku. Studium je hodnoceno zápočtem, ukončeno je státní závěrečnou zkouškou.
Cíle předmětu
Hlavním cílem didaktiky geografie je přispět k tomu, aby studenti získali způsobilost vyučovat zeměpisu na čtyřletých i osmiletých středních všeobecně vzdělávacích školách. Vyučování zeměpisu vnímáme jako formu výchovy (včetně vzdělávání) a činnost učitele jako vytváření podmínek pro konstruktivní učební aktivity žáků. Didaktická témata a úkoly z nich vyplývající jsou prezentována a cvičena v širším kontextu geograficko-didakticko-pedagogicko-psychologickém.
Přednáška a navazující dvouhodinové cvičení jsou koncipovány tak, aby studenti měli příležitost procvičovat a osvojit si zejména tyto znalosti a dovednosti:
1) věcně správně používat odborný (didakticko-pedagogicko-geografický) jazyk;
2) koncipovat výukový předmět v kontextu hlavních požadavků strategických a kurikulárních dokumentů, dosaženého geografického poznání, vzdělávacích potřeb žáků určitého věku, národních tradic i podnětů ze zahraničí;
3) znát možné alternativní přístupy k výuce zeměpisu a dokázat použít ty z nich, které jsou adekvátní konkrétním výukovým podmínkám;
4) formulovat klíčové teze (generalizace) a pojmy jednotlivých geografických témat; formulovat operativní cíle, které dokládají určitou míru porozumění a využívání stanovených tezí; formulovat hierarchickou strukturu relevantních výukových cílů, které směřují k celkovému rozvoji osobnosti žáků;
5) aplikovat konstruktivistický model při vlastní výuce vybraného tématu v rámci mikrovyučování;
6)klást relevantní otázky a úkoly různého typu a funkce; při jejich plánování používat revidovanou Bloomovu taxonomii, při zadávání úkolů spojených s využíváním různých typů map, fotografií, grafů, tabulek prokázat geografický způsob uvažování;
7) motivovat k učení se zeměpisu i vzbudit hlubší zájem žáků o geografii;
8) znát rozmanité metody a techniky výuky zeměpisu a jejich podmíněnost s cíli výuky, dokázat je využít v kontextu zvolených výukových cílů a konkrétních podmínek výuky, zvláště pak metody přispívající ke kritickému a tvůrčímu myšlení žáků a k procvičování oborových i obecných dovedností;
9) participovat na výuce mezioborových témat tak, aby byl zřejmý specifický přístup a přínos geografie při poznávání života na Zemi;
10) zvolit relevantní kritéria hodnocení a podle nich posuzovat výkony žáků i vlastní činnosti, proces vyučování/učení, studijní a výukové prostředky a nástroje hodnocení. Provádět pedagogickou reflexi, znát "kvality" různých forem hodnocení a jejich použití dokázat obhájit;
11)znát trendy v geografickém vzdělávání v Česku i v zahraničí, dokázat vysvětlit příčiny i důsledky klíčových problémů geografického vzdělávání v Česku;
12) chtít a umět se svobodně a odpovědně (v roli učitele zeměpisu) rozhodovat v rámci autonomní školy, mít zájem podílet se na odborných diskusích o různých otázkách geografického vzdělávání.
Obsahové zaměření jednotlivých lekcí:
Geografické vzdělávání v národním a mezinárodním kontextu, jeho tradiční a perspektivní pojetí. Osobní koncepce výuky geografie a jeho ne-vědomá východiska. Didaktická analýza vybraných socioekonomických, fyzickogeografických a regionálních témat. Aplikace konstruktivistického modelu učení do výuky geografie. Průřezové činnosti žáků (obecné i oborové) a příklady jejich procvičování. Metody a formy výuky procvičující geografický způsob myšlení. Mikrovyučování jako prostředek aplikace a ověření dosaženého odborného poznání i profesních dovedností vč. pedagogické reflexe a sebereflexe.

Poslední úprava: Řezníčková Dana, doc. RNDr., Ph.D. (27.09.2024)

Studium didaktiky geografie navazuje na znalosti a dovednosti získané v prvních třech letech studia učitelství zeměpisu a na absolutorium souhrnné zkoušky z pedagogiky a psychologie. Na studium didaktiky geografie navazuje na pedagogickou praxi ve čtvrtém a pátém ročníku. Studium je hodnoceno kredity a je ukončeno státní závěrečnou zkouškou.

Cíle předmětu
Hlavním cílem didaktiky geografie je přispět ke schopnosti studentů vyučovat zeměpis na čtyřletých i osmiletých středních školách. Výuku zeměpisu vnímáme jako formu výchovy (včetně vzdělávání) a činnost učitele jako vytváření podmínek pro konstruktivní vzdělávací činnost žáka. Didaktická témata (az nich vyplývající úkoly) jsou proto roky a procvičovány v širším geograficko-didakticko-pedagogicko-psychologickém kontextu.
Smyslem didaktiky geografie je přispět k tomu, aby student:
- dokázal vnímat svět v jeho celistvosti, která poskytuje základ nezbytný pro integraci znalostí, promyšlený výběr hlavních vzdělávacích trendů, témat, metod a forem vzdělávání, způsoby hodnocení apod
. - umí nastínit geografické vzdělávání v širších souvislostech (Národní strategie vzdělávání, geografie jako vědní disciplína, pedagogické dokumenty, podmínky a potřeby školy, potřeby jednotlivých žáků).
- umí převádět vědecké poznatky do školní praxe (v souladu s danými cíli volit učivo, metody a formy vzdělávání, způsoby hodnocení).
- dokáže obecně motivovat studenty k učení, dokáže probudit hlubší zájem o zeměpis a geografická témata, může obohatit zájmovou činnost studentů.
- zná možné alternativní přístupy k výuce geografie a dokáže použít ty, které jsou adekvátní konkrétnímu prostředí.
- různé metody výuky zeměpisu a jejich závislosti a dokáže je použít v konkrétní situaci.
- byl bych schopen sebereflexe, vlastní aktivity a způsobu ohleduplnosti.
- umí hodnotit výkony studentů, proces výuky/učení a vlastní činnost podle předem stanovených kritérií. Zná "kvality" různých metod hodnocení a jejich použití a je schopen jejich použití zdůvodnit na základě argumentů.
- rozumí problematice základní školy a zvláštnosti výuky zeměpisu na střední škole.
- chtít a může se aktivně zapojit do odborných diskusí o problematice školy včetně výuky zeměpisu a přípravy školních dokumentů apod.
- chtít a umět se svobodně a zodpovědně (v roli učitele) rozhodovat v rámci autonomní školy.

Tematické zaměření seminářů
1) Obecné přístupy k obsahu vzdělávání. Koncepce výuky zeměpisu v kontextu různých pedagogických teorií.
2) Hlavní aktuální problémy geografického vzdělávání ve světě av Česku. Tradice a vyhlídky. Mezinárodní charta vzdělávání v geografii IGU. Národní strategie vzdělávání ("Bílá kniha").
3) Cíle výuky zeměpisu - smysl, pojetí a způsoby stanovování vzdělávacích cílů. Příklady cílových struktur pro střední a základní školy.
4) Klíčové kompetence (specifické a obecné) ve výuce zeměpisu na středních a základních školách: koncepce vzdělávání založená na aktivitách - procvičování a upevňování všeobecných a zvláště zeměpisných dovedností. Druhy činnosti, způsob hodnocení. Smysl pro život.
5) Pedagogické dokumenty (funkce, obsah, forma, tvůrčí využití): geografické standardy/Rámcové vzdělávací programy, vzdělávací programy, učební osnovy zeměpisu pro základní a střední školy.
6) Učebnice zeměpisu: kritéria jejich hodnocení, dobrá znalost a hodnocení učebnic a pracovních sešitů nakladatelství Česká geografická společnost.
7) Příprava na výuku zeměpisu: didaktická analýza vybraných tematických celků regionálního charakteru a fyzické a sociální geografie. Aplikace konstruktivistického modelu vyučování a učení.
8) Problémy s přístupem k pojetí obsahu, metod a forem výuky zeměpisu. Projektová výuka: vzdělávání a výchova smyslů, cílů a smyslu života.
9) Metody a formy výuky zeměpisu na středních a základních školách, jejich podmíněnost cíli vzdělávání.
10) Hodnocení ve výuce zeměpisu: funkce, smysl a vztah k cíli vzdělávání, tradiční a nové formy hodnocení. Diferencovaný přístup k ověřování výkonů a hodnocení studentů. Sebehodnocení.
11) Testy: význam a tvorba testů a jejich vyhodnocování. Typologie geografických otázek a úkolů.
12) Regionogeografické studium na všeobecně vzdělávací škole: smysl a cíle, koncepce a obsah výuky na základních a středních školách při hierarchické diferenciaci obce, místního regionu a světa.
13) Fyzikální a sociogeografické kurikula: cíle, obsah, metody a formy výuky, prostředky ilustrace a praxe v terénu.
14) Prostředí v geografickém vzdělávání: smysl a cíle výuky, obsah, metody a formy. Přírodní a sociální složky životního prostředí. Environmentální výchova a její nástroje.
15) A Level v geografii: pojetí otázek A Level, formy zkoušení. A Levels ve vyspělých evropských zemích, perspektivy koncepce A Level v ČR.
16) Počítače ve výuce zeměpisu av práci učitele. Stávající programy a jejich využití, Internet.

Požadavky k zápočtu (zimní semestr):

Účast na tříhodinových seminářích (75 %)

Vedení portfolia písemných prací

Studenti plní zápočtové úkoly dle zadání ve výuce. Každý zápočtový úkol je bodován. Možnost opravy úkolu je pouze u Mikrovyučování.

Zápočtové úkoly pro jednooborové studium (pro získání zápočtu je nutné dosáhnout alespoň 2/3 z maximálního počtu bodů, tj. min. 60 bodů z 90 možných s tím, že za každý úkol student získá alespoň 3 body. Tzn. odevzdá každý požadovaný úkol včas a v dostatečné kvalitě.

Zápočtové úkoly pro dvouoborové + doplňující studium (pro získání zápočtu je nutné dosáhnout alespoň 2/3 z maximálního počtu bodů, tj. minimálně 53 bodů z 80 možných s tím, že za každý úkol student získá alespoň 3 body. Tzn. odevzdá každý zápočtový úkol včas a v dostatečné kvalitě do kurzu v Google Classroom: https://classroom.google.com/c/NzE4OTIxNTU1Njg2?cjc=gvho2zn

Požadavky ke státní závěrečné zkoušce (viz web KSGRR).

Poslední úprava: Řezníčková Dana, doc. RNDr., Ph.D. (27.09.2024)