|
|
|
||
|
Cílem je seznámit studenty se základními principy politické organizace a diferenciace světa a s přístupy, kterými je zkoumána. Důraz je kladen na význam geografických faktorů a měnící se roli jejich vlivu na politické procesy a na komparaci politických charakteristik geografických subjektů. Základem je hodnocení států jak z hlediska jejich působení a postavení v mezinárodním kontextu (geopolitika a mezinárodní politika), tak z hlediska jejich vnitřní organizace a struktury. Součástí je problematika státoprávního a územně správního uspořádání, politických systémů a stran, geografie voleb, konfliktů, integrace, souvislosti hospodářského a politického vývoje.
Poslední úprava: Jelen Libor, RNDr., Ph.D. (21.02.2024)
|
|
||
|
Literatura základní: FLINT, C., TAYLOR, P., (2011): Political Geography. World Economy, Nation-state and Locality. 6. vydání. (může být jakékoliv předchozí vydání) TOMEŠ, J., FESTA, D., NOVOTNÝ, J. (2007): Konflikt světů a svět konfliktů - kapitoly Války po rozpadu bipolárního světa a Nové války? JEHLIČKA, P., TOMEŠ, J., DANĚK, P. (2000): Stát, prostor, politika - kapitoly 6-10 JELEN, L. (2021): Konfliktní regiony světa - Evropa. Literatura doporučená: Flint, C. (2011): Introduction to Geopolitics Agnew, J., Mitchell, K., Toal, G. (2008): A Companion to Political Geography. Krejčí, J. (2002): Postižitelné proudy dějin Gellner, E. (1993): Národy a nacionalismus Drulák, P. (2010): Teorie mezinárodních vztahů Poslední úprava: Jelen Libor, RNDr., Ph.D. (21.02.2024)
|
|
||
|
Požadavky ke zkoušce: povinná účast na výuce 75 % plus splněné úkoly ze cvičení. Cvičení jsou založena na jednoduchém zpracování informací vybraných států z předem zadaných datasetů. Během semestru budou zadány čtyři úkoly, jejichž vypracování se odevzdává do aplikace Google Classroom. Všichni studenti musí být povinně přihlášeni do této aplikace. Zkouška: písemný test; minimální hranice pro splnění testu je 60 % z celkového počtu bodů v daném testu. Zkouška je založena na ověření znalostí a pochopení teoretických konceptů a příkladů přednášených během kurzu. Podkladem pro přípravu jsou prezentace uložené v SISu, ale zásadní jsou informace a komentáře vyučujících ze samotných přednášek. Výhodou je také znalost obsahu základní literatury. Poslední úprava: Jelen Libor, RNDr., Ph.D. (21.02.2024)
|
|
||
|
Cíl: Seznámit studenty se základními principy politické diferenciace světa a přístupy, kterými je zkoumána. Důraz je kladen na roli geografických faktorů a komparaci politických charakteristik geografických subjektů. Forma: Předmět probíhá formou prezenčních přednášek kombinovaných s cvičením. V rámci cvičení budou zadávány úkoly, jejichž splnění je předpoklad pro zapsání ke zkoušce. Úkoly se budou odevzdávat elektronicky v aplikace Google Classroom. Sylabus předmětu: 1. Co je to politická geografie – objekt a předmět (specifikace) studia, definice, diskuse pojmu a zaměření; vývoj poznání oboru; principy a formy politické diferenciace světa. 2. Stát – objekt i předmět zájmu politické geografie; teorie definice, teorie a funkce státu, diskuse významu. 3. Vývoj politické mapy světa, deviantní formy státnosti, význam hranic. 4. Klasifikace států podle forem státoprávního uspořádání; politické systémy, územně správní organizace, problematika decentralizace. 5. Demokracie a svoboda – ideologické koncepty a rozdělení světa, geografické aspekty vývoje demokracií, lidská práva a svobody, metodika jejich hodnocení. 6. Lokální politika – aktéři, konflikty zájmů, symbolika prostoru města 7. Geografie voleb – volební systémy, geografické aspekty a souvislosti voleb a volebních výsledků, politické síly a strany. 8. Stát a národ – koncept národa a jeho diskuse, nacionalismus a separatismus, etnická diferenciace a homogenizace světa. 9. Náboženství a kulturní diferenciace – hlavní náboženské systémy, geografické a politické aspekty kulturní diferenciace světa. 10. Mocenské uspořádání světa – geopolitické systémy, jejich vývoj, současné tendence. 11. Geografie konfliktů – klasifikace a typologie, formy, příčiny, současné příklady. 12. Geografie integrace – integrační procesy, důvody, formy, klasifikace integrací, Evropská unie, nejpokročilejší integrace světa. Poslední úprava: Jelen Libor, RNDr., Ph.D. (21.02.2024)
|