PředmětyPředměty(verze: 957)
Předmět, akademický rok 2024/2025
   Přihlásit přes CAS
Planetární geografie - MZ330P121
Anglický název: Planetary Geography
Český název: Planetární geografie
Zajišťuje: Katedra fyzické geografie a geoekologie (31-330)
Fakulta: Přírodovědecká fakulta
Platnost: od 2024
Semestr: zimní
E-Kredity: 4
Způsob provedení zkoušky: zimní s.:
Rozsah, examinace: zimní s.:2/1, Z+Zk [HT]
Počet míst: neomezen
Minimální obsazenost: neomezen
4EU+: ne
Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
Stav předmětu: vyučován
Jazyk výuky: čeština
Poznámka: povolen pro zápis po webu
při zápisu přednost, je-li ve stud. plánu
Garant: RNDr. Miroslav Šobr, Ph.D.
Vyučující: RNDr. Miroslav Šobr, Ph.D.
Neslučitelnost : MZ330P47U
Anotace
Předmět planetární geografie si klade za cíl, aby studenti geografie se zaměřením na vzdělávání porozuměli základním astronomickým pojmům a vztahům přímo ovlivňujících dění v krajinné sféře. Získané poznatky lze uplatnit v navazujícím studiu fyzické geografie a kartografie. Podrobně jsou probrána témata velikosti, tvaru a pohybech Země a důsledcích těchto vlivů na krajinnou sféru, dále se předmět zabývá určováním a měřením času a polohy bodů na zemském povrchu. Je vysvětlen vznik a vývoj vesmíru, zákony nebeské mechaniky, zdánlivý pohyb těles sluneční soustavy. Zvláštní důraz je kladen na pochopení geografických aspektů pohybů Země, Měsíce a Slunce a jejich vzájemného působení, zatmění a slapovým jevům. Student porozumí základům seizmiky, geomagnetismu a tepelnému a elektrickému poli Země.
Cvičení z předmětu Planetární geografie jsou zaměřena zejména na praktické výpočty, které pomohou pochopit teoretické poznatky, rovněž bude procvičeno využívání základních pomůcek - otáčivé mapy hvězdné oblohy a slunečních hodin.
Poslední úprava: Šobr Miroslav, RNDr., Ph.D. (25.09.2020)
Literatura

Povinná literatura:

Brázdil, R. et al. (1988): Úvod do studia planety Země. SPN. Praha, 365 s.

Čapek, R. (1997): Planetární geografie. UK. Praha, 84 s.

Čapek, R. (2020): Úvod do matematické geografie. UJEP, Ústí nad Labem, 124 s.

 

Doporučená literatura: 

Engel, Z. (2006): Zeměpisné souřadné systémy. Geografické rozhledy, roč. 16, č. 2, s. 2-3.

Hlad, O., Pavlousek, J. (1984): Přehled astronomie. SNTL. Praha, 393 s.

Hlad, O. et al. (1985): Hvězdné oblohy. Geodetický a kartografický podnik. Praha. 27 s. + 2 mapové přílohy.

Hlad, O. et al. (1988): Hvězdná obloha 2000. Geodetický a kartografický podnik. Praha. 47 s.

Hvoždara, M., Prigancová, A. (1989): Zem – naša planéta. Veda, Bratislava, 160 s.

Kleczek, J. (1986): Vesmír kolem nás. Albatros. Praha, 395 s.

Kleczek, J. (2002): Velká encyklopedie vesmíru. Academia, 582 s.

Křížek, M. (1999): Zatmění Slunce, fenomén evropské letní oblohy. Geografické rozhledy, 8, č. 4, s. 10-11.

Křížek, M. (2003): Zatmění Měsíce a Slunce, Geografické rozhledy, 12, č.4, s. 90-91.

Křížek, M. (2003): Mars a jeho reliéf. Geografické rozhledy, 12, č.4, s. 108-109.

Křížek, M. (2004): Pohyby Země a klima. Geografické rozhledy, roč. 14, č.2, s. 30-31.

Křížek, M. (2006): Jak vznikal náš kalendář. Geografické rozhledy. roč. 15, č. 4, s. 2-4.

Křížek, M. (2006): Určování geologického času. Geografické rozhledy. roč. 15, č. 4, s. 5.

Křížek, M. (2006): Navigace podle hvězd. Geografické rozhledy. roč. 16, č. 2, s. 4-5.

Křížek, M. (2007): Zemětřesení. Geografické rozhledy. roč. 17, č. 2, s. 2-3.

Křížek, M. (2015): Gravitace a tíhové pole Země. Geografické rozhledy, roč. 24, č. 4, s. 2-3.

Křížek, M. (2016): Slunce, Měsíc a mořské dmutí. Přírodovědci.cz, roč. 5, č. 3, s. 20-21.

Křížek, M. (2016): Přírodní cykly. Geografické rozhledy, roč. 26, č. 2, s. 2-3.

Kukuča, J. (1986): Naša Zem – jej meranie a zobrazovanie. Veda, Bratislava, 111 s.

Macháček, M. (2004): Fyzika pro gymnázia – Astrofyzika. Prometheus, Praha, 143 s.

Minnaert, M. G. (1969): Practical Work in Elementary Astronomy, D. Riedel Pb. Company, Dordrecht, Holland, 148 s.

Šobr, M. (2006): Jak se měří čas. Geografické rozhledy. 2006, roč. 15, č. 4, s. 8-9.

Šolc, M., Švestka, J., Vanýsek, V. (1991): Fyzika hvězd a vesmíru. SPN, Praha, 277 s.

Další zdroje: www.ian.cz, www.astro.cz, www.planetarium.cz, www.nasa.gov, www.esa.int

Poslední úprava: Šobr Miroslav, RNDr., Ph.D. (05.10.2020)
Sylabus

1. Planetární geografie jako nauka. Základní astronomické pojmy. Vývoj poznatků o Zemi, kosmologické hypotézy od starověku do současnosti. Základní informace o vývoji a struktuře vesmíru a o postavení naší Galaxie, sluneční soustavy a Země ve vesmíru, zákony nebeské mechaniky.
2. Tvar a stavba Země. Důkazy kulatosti a měření rozměrů Země. Geoid a referenční elipsoid.
3. Zeměpisné a astronomické souřadnice. Výpočty na referenční kouli, sférická trigonometrie. Určování zeměpisné šířky.
4. Fyzikální charakteristiky Galaxie a sluneční soustavy. Vývoj a stavba Slunce, planet a dalších těles sluneční soustavy (planetky, komety).
5. Pohyby Země: oběh kolem Slunce, střídání ročních období, zemská rotace, rotace kolem barycentra, precese a nutace. Corriolisova síla a její důsledky. Vliv atmosféry na pozorování (nebeská klenba, vjem bílého dne, refrakce, scintilace, extinkce, soumrakové jevy).
6. Zdánlivé pohyby nebeských těles: hvězd, Slunce a planet. Měsíc: pohyby měsíce a měsíční fáze. Vznik a velikost dmutí. Zatmění Slunce a Měsíce.
7. Čas a jeho měření (sluneční čas, hvězdný čas, pásmový čas a časová pásma, světový čas, místní čas, letní čas, časová hranice), kalendáře. Určování zeměpisné délky.
8. Základy geofyziky: gravitační pole Země (gravimetrie, tíhová síla a tíhové zrychlení, kosmické rychlosti), tepelné pole Země, seismika a magnetické pole Země (vztah k zeměpisným souřadnicím, paleomagnetismus, polární záře).
9. Interakce Země - Slunce. Elektromagnetické záření, lom světla. Solární konstanta - proměnlivost, množství dopadajícího záření, příjem energie.

Poslední úprava: Šobr Miroslav, RNDr., Ph.D. (13.10.2021)
 
Univerzita Karlova | Informační systém UK