Předměty

Terénní cvičení z geografického vzdělávání je určeno posluchačům učitelského studia geografie a jeho hlavním cílem je vybavit budoucí učitele potřebnými znalostmi a praktickými dovednostmi, které uplatní při realizaci terénní výuky na základních a středních školách. Tyto dovednosti jsou plně v souladu s Kompetenčním rámcem absolventky a absolventa učitelství (MŠMT 2023) i s požadavky oborového geografického kompetenčního rámce (MŠMT 2025).

Kurz proběhne ve dvou turnusech s rozdílnou výší nákladů. V levnější variantě je předpokládaná finanční spoluúčast studentů ve výši cca 2000 Kč, v dražší variantě cca 3500 Kč. Studenti geografických oborů budou mít část nákladů na dopravu (zhruba 10 % z uvedených nákladů) hrazeno z rozpočtu geografické sekce.
Náhradní plnění v případě závažných zdravotních obtíží je možné projednat s garantem předmětu.
V tíživé sociální situaci může student podat na studijní oddělení žádost o stipendium.

Poslední úprava: Matějček Tomáš, RNDr., Ph.D. (27.02.2026)

Doporučená literatura:

Činčera, J., & Holec, J. (2016). Terénní výuka ve formálním vzdělávání. Envigogika, 11(2). https://doi.org/10.14712/18023061.533

Jelen, J., Řepková, H. (2024): Voda kolem nás jako námět na terénní výuku geografie. Geografické rozhledy, 34(1), 32–35.

Kompetenční rámec absolventky a absolventa učitelství, MŠMT 2023

Kompetenční geografický rámec absolventky a absolventa učitelství, MŠMT 2025

Kuldová, S., Řezníčková, D. (2006): Příklady úkolů z Geolaboratoře Albertov - Vyšehrad. Geografické rozhledy, 15, č. 3, s. 15-18.

Ludačková, M. Krajňáková, L. (2023): Místní region: propojení rozvoje digitálních kompetencí žáků a terénní výuky. Geografické rozhledy, 33(2), 26–29.

Marada, M. (2006): Jak na výuku v terénu?. Geografické rozhledy, 15, č. 3, s. 2-5.

Rubáš, D. (2021): Terénní výuka neživé přírody. Geografické rozhledy, 30(4), 22–25.

Řezníčková, D. (2006): Jak je koncipována Geolaboratoř Albertov-Vyšehrad? Geografické rozhledy, 15, č. 3, s. 19-20.

Řezníčková, D. a kol. (2008): Náměty pro geografické a environmentální vzdělávání: Výuka v krajině. Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Projekt JPD 3 - Přírodovědná gramotnost, Praha, 184 s.

Řezníčková, D., Matějček, T. (2009): Jak hodnotit kvalitu místa. Geografické rozhledy, 18, č. 4, s. 17-19.

Svobodová, H. a kol. (2019): Koncepce terénní výuky pro základní školy. Na příkladu námětů pro krátkodobou a střednědobou terénní výuku vlastivědného a zeměpisného učiva. Certifikovaná metodika, Masarykova Univerzita, Brno, 101 s.

Poslední úprava: Matějček Tomáš, RNDr., Ph.D. (27.02.2026)

splnění dílčích úkolů, aktivní účast po celou dobu terénního cvičení

s výukou předmětu je spojená finanční spoluúčast studentů (2000-3500 Kč podle turnusu)

Poslední úprava: Matějček Tomáš, RNDr., Ph.D. (21.01.2026)

Hlavním cílem předmětu je přispět k osvojení způsobilosti studentů učitelského zaměření realizovat terénní výuku geografie na všeobecně vzdělávacích školách. Tato způsobilost je plně v souladu s Kompetenčním rámcem absolventky a absolventa učitelství (MŠMT 2023) i s požadavky oborového geografického kompetenčního rámce (MŠMT 2025).

K naplnění stanoveného cíle směřuje celková koncepce týdenního kurzu a náplň jednotlivých bloků výuky. Po úspěšném absolvování kurzu by studenti měli umět:

1. popsat alespoň 10 různých námětů vhodných pro výuku geografie v terénu; posoudit jejich přednosti a nevýhody, hlavní cíle i výukové podmínky nutné pro jejich realizaci

2. klást si a odpovídat na základní geografické otázky zaměřené na posouzení polohy místa, jeho specifických podmínek (kvalit) a faktorů ovlivňujících jeho stav, vývoj i vztahy a vazby s okolím různého řádu

3. orientovat se v území podle map různých typů a měřítek a pomocí GPS; odhadovat vzdálenosti a rozlohy ploch

4. na základě předem stanovených kritérií provádět záměrné pozorování městské i venkovské krajiny a zjišťovat relevantní terénní šetření (např. anketární šetření s místními obyvateli); zhodnotit kvalitu místa podle určitých hledisek

5. popsat, vysvětlit a realizovat metodiku terénního geografického průzkumu (např. změřit průtok vodního toku pomocí plovákové metody či hydrologické vrtule, identifikovat v terénu stopy geologických a geomorfologických procesů, rozpoznat základní druhy dřevin a zdůvodnit jejich výskyt na daném stanovišti, určit biodiverzitu různých stanovišť a provést jejich vzájemné srovnání, provést základní meteorologická měření, určit klimatické charakteristiky místa podle různých projevů v krajině (např. převažující směr větru podle stromů), identifikovat v lokalitě stopy globalizace, dopady cestovního ruchu, slabiny a pozitiva pro trvalé bydlení apod.)

6. na základě rozhovoru se zastupiteli místní správy popsat specifické a obecné problémy navštíveného města či menší obce

7. vyhledat dle zadání podstatné informace v relevantních zdrojích, na základě těchto informací a informací získaných terénním průzkumem provést SWOT analýzu navštíveného místa, resp. regionu

8. provádět sebereflexi vlastního učení v terénu, na základě jimi studentem zvolených hodnotících kritérií posuzovat vzdělávací přínos jednotlivých výukových aktivit a podávat účinnou zpětnou vazbu vyučujícím i spolužákům.

Poslední úprava: Matějček Tomáš, RNDr., Ph.D. (27.02.2026)