|
|
| Pořadí | Název předmětu |
| Tématický okruh 1 (TO1) | |
| 1 | Struktura molekul, molekulová spektroskopie a statistická termodynamika |
| Tématický okruh 2 (TO2) z nabídky 1 | |
| 1 | Kvantová chemie |
| 2 | Biofyzikální chemie II - experimentální metody |
|
||
|
Okruhy otázek ke státní zkoušce z fyzikální chemie jsou vytvořeny na základě syllabů povinných předmětů, a to ze společného základu, kde tvoří kurikulum předměty MC260P10 Fyzikální chemie III (Molekulová struktura a spektroskopie) a MC260P129 Fyzikální chemie IV (Statistická termodynamika a molekulové simulace), a dále z povinného kurikula pro jednotlivé specializace, konkrétně: ve specializaci Modelování chemických vlastností nanostruktur a biostruktur MC260P59 Kvantová chemie nebo MC260P45 Biofyzikální chemie II - experimentální metody Při zkoušce si student vylosuje 2 okruhy otázek ze společného základu a 1 ze své specializace. Společný základ 1. Teoretické základy spektroskopie. Časově závislá poruchová teorie, emise a absorpce záření, spontánní a stimulovaná emise, výběrová pravidla, Bornova-Oppenheimerova aproximace, tvar spektrálnich čar 2. Rotačně-vibrační spektra. Vibrace a rotace dvouatomových a víceatomových molekul. Ramanův rozptyl 3. Elektronová struktura a elektronová spektra. UV/Vis spektra, fluorescence, fosforescence, ultrafialová a rentgenová fotoelektronová spektroskopie, elektrické a magnetické vlastnosti látek. 4. Magnetická rezonance. Interakce molekul s magnetickym polem, magnetický hamiltonián, spin-spinové štěpení, spinová relaxace. Spektroskopie NMR a EPR 5. Základní pojmy statistické termodynamiky. Definice souboru, partiční funkce v různých souborech, statistická váha, charakteristická funkce souboru, postuláty statistické termodynamiky, pravděpodobnost pozorování daného stavu při různé teplotě, Boltzmannův faktor a degenerace, Boseho-Einsteinova, Fermiho-Diracova a Boltzmannova statistika 6. Termodynamické funkce ideálního plynu. Definice ideálního plynu, translační, rotační, vibrační, elektronové a jaderné příspěvky, mono- di- a víceatomový ideální plyn, příspěvky k vnitřní energii a tepelné kapacitě. Chemická rovnováha v plynné fázi, chemický potenciál a příspěvky k chemickému potenciálu z partiční funkce ideálního plynu 7. Neideální systémy interagujících částic. Konfigurační integrál, viriální rozvoj, párová korelační funkce, teorém korespondujících stavů, Isingův model, fázové přechody - kritická teplota, aproximace středního pole, roztoky elektrolytů, stíněný elektrostatický potenciál, Debeyova délka, aktivitní koeficient z Debye-Hückelovy teorie 8. Molekulové simulace – metody MD a MC. Statistické vzorkování konfiguračního a fázového prostoru, preferenční vzorkování, Metropolisovo kritérium, integrace pohybových rovnic v MD, ergoridicita - časový vs. soborový průměr, modely intra- a inter-molekulárních interakcí, periodické okrajové podmínky, inicializace, ekvilibrace, zpracování korelovaných dat
Specializace: Modelování chemických vlastností nanostruktur a biostruktur Kvantová chemie 1. Úvod do kvantové chemie. Přehled kvantově-chemických metod (HF, DFT, semi-empirické metody, Hückelova metoda), komutátory, hermitovské operátory, vlnová funkce multielektronového systému (symetrie vlnové funkce, Slaterův determinant), lineární variační teorém, lineární kombinace atomových orbitalů, sekulární rovnice 2. Hartree-Fockova metoda. Model nezávislých elektronů, Slaterova-Condonova pravidla, Hartree-Fockovy rovnice, Fockův operátor, Koopmansův teorém, báze atomových orbitalů (Roothaanova-Hallova rovnice, druhy bázových funkcí, limita úplné báze, superpoziční chyba) 3. Korelační metody. Korelační energie, základy metody konfigurační interakce a metody spřažených klastrů (rozvoj vlnové funkce, typické aproximace, self-konzistence), princip multi-referenčních metod, principy obecné a Møller-Plessetovy poruchové teorie 4. Teorie funkcionálu hustoty. Vlastnosti elektronové hustoty, Hohenbergovy-Kohnovy teorémy, “orbital-free” teorie (Thomasův-Fermiho model, funkcionál a jeho variace), Kohnův-Shamův přístup, Jákobův žebřík aproximací korelačně-výměnného funkcionálu Biofyzikální chemie II 1. NMR spektroskopie a její použití při studiu struktury proteinů. Původ NMR signálu, princip 2D NMR, spektra COSY a NOESY, obecný princip určení 3D struktury proteinu pomocí NMR 2. Proteinová krystalografie. Krystalová mřížka a její popis, teorie difrakce (atomový rozptylový faktor, strukturní faktor Laueho podmínky, Braggův zákon, fázový problém a metody řešení fázového problému). Metody krystalizace proteinů. 3. Rozptylové a mikroskopické metody. Maloúhlový rozptyl rentgenového záření (SAXS), statický a dynamický rozptyl světla, kryoelektronová mikroskopie (cryoEM) a jejich použití při studiu biopolymerů 4. Analytická ultracentrifugace a kalorimetrie. Metoda sedimentační rychlosti, Svedbergova a Lammova rovnice, metoda sedimentační rovnováhy, využití ultracentrifugace při studiu biopolymerů. Mikrokalorimetrie, princip metod ITC a DSC a jejich využití při studiu biopolymerů.
Poslední úprava: Rubešová Jana, RNDr., Ph.D. (07.06.2022)
|