PředmětyPředměty(verze: 978)
Předmět, akademický rok 2025/2026
   
Základy astrobiologie - MS107023
Anglický název: Elementary Astrobiology
Český název: Základy astrobiologie
Zajišťuje: Katedra filosofie a dějin přírodních věd (31-107)
Fakulta: Přírodovědecká fakulta
Platnost: od 2022
Semestr: zimní
E-Kredity: 3
Způsob provedení zkoušky: zimní s.:
Rozsah, examinace: zimní s.:2/1, Zk [HT]
Počet míst: neomezen
Minimální obsazenost: neomezen
4EU+: ne
Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
Stav předmětu: vyučován
Jazyk výuky: čeština
Poznámka: povolen pro zápis po webu
Garant: RNDr. Tomáš Petrásek, Ph.D.
Mgr. Jan Toman, Ph.D.
Vyučující: RNDr. Tomáš Petrásek, Ph.D.
Anotace -
Přednáška představuje studentům obor astrobiologie, současné pokroky v něm a aplikace pro další vědecké oblasti. Soustředí se zejména na biologickou stránku oboru. Hlavní tematické okruhy zahrnují vznik života a předpoklady pro něj, definici života, obecné rysy biologické evoluce a evoluční trendy, biogeochemické cykly a oboustranný vztah mezi organismy a jejich prostředím, možné podmínky pro život v naší soustavě (v průběhu celé její historie) i mimo ni, extremofilní formy života na Zemi, exotické habitaty na Zemi a jejich analogy ve vesmíru a možnosti exotických forem života na Zemi i mimo ni. Dotkneme se ale i problematiky vývoje vesmíru, vzniku planetárních soustav, vymezení hvězdné i galaktické obyvatelné zóny, modelů životu příhodných podmínek, historie astrobiologie a výzkumu života ve vesmíru (tj. zejména s astrobiologií souvisejících výsledků úspěšných misí vesmírných sond), chystaných misí, metod výzkumu (včetně výzkumu hraničních podmínek života pozemských organismů co do teploty, tlaku, zrychlení aj.) či Fermiho paradoxu. Součástí kursu je i cvičení, které bude realizováno formou diskuse na předem domluvené téma před přednáškou či po ní. Předmět je určen zejména pro studenty biologických, ale i jiných přírodovědných oborů všech ročníků se zájmem o probíranou problematiku.

Nejsou vyžadovány žádné prerekvizity.
Poslední úprava: Petrásek Tomáš, RNDr., Ph.D. (24.02.2026)
Literatura -

Doporučená literatura:
T. Petrásek, I. Duszek: Vzdálené světy I a II
P. Ward: Život, jak ho neznáme
P. Ward, D. Brownlee: Život a smrt planety Země
H. Lesch Harald, J. Müller: Velký třesk - druhé dějství - po stopách života ve vesmíru
S. Webb: Kde tedy všichni jsou? Fermiho paradox a problém mimozemského života
J. Novák: Život ve vesmíru
P. Ward, D. Brownlee: Rare Earth: Why Complex Life is Uncommon in the Universe
D. Schulze-Makuch, L. Irwin: Life in the Universe - Expectations and Constraints
D. Schulze-Makuch, W. Bains: The Cosmic Zoo
M. Carrol, R. Lopes: Alien Seas: Oceans in Space
A. Hanslmeier: Water in The Universe
S. H. Dole: Habitable Planets for Man
R. Zubrin: Entering space
H. L. Ehrlich: Geomicrobiology
N. Lane: Oxygen: The Molecule That Made the World
Jan Toman: Evoluce3: Evoluční trendy, evolvabilita a teorie zamrzlé evoluce


J. Nováková: Říše temnoty a chladu. Vesmír 93, 2014/10
J. Toman: Život v ledu aneb Úžasný svět kryofilních mikroorganismů. Vesmír 90, 2011/5
J. Toman: Vostok: Úvahy o biologii podledovcového jezera. Vesmír 91, 2012/7
J. Toman: Vostok II: Nahlédnutí pod pokličku podledovcového jezera. Vesmír 93, 2014/10
T. Petrásek: Hydrotermy Enceladu (Osel.cz)
T. Petrásek: Nové důkazy slaného oceánu na Enceladu (Osel.cz)
T. Petrásek: Byl na Rudé planetě život? Svědectví marťanských meteoritů (Osel.cz)
T. Petrásek: Země: Téměř neobyvatelná planeta! Anebo ne?! (Osel.cz)
T. Petrásek: Známky života u mrtvých hvězd? (Osel.cz)
T. Petrásek: DNA z Marsu (Osel.cz)
T. Petrásek: Porouchaný termostat na planetách červených trpaslíků (Osel.cz)
T. Petrásek: Mimozemský život v meteoritu? (Osel.cz)
T. Petrásek: Uhlíkové planety (Osel.cz)
T. Petrásek: Na Venuši je pekelné sucho (Osel.cz)
T. Petrásek: Metanogeni na Enceladu: jak působí uvnitř, poznáme i navenek  (Osel.cz)
T. Petrásek: Proxima Centauri znovu běsní  (Osel.cz)
T. Petrásek: Fosfan na Venuši. Je v pekle život?  (Osel.cz)
Web Vzdálené světy (www.vzdalenesvety.cz)

Poslední úprava: Petrásek Tomáš, RNDr., Ph.D. (04.01.2022)
Požadavky ke zkoušce -

Zkouška probíhá formou písemného testu.

V případě nutnosti přejít na distanční metody zkoušení proběhne on-line s kontrolou identity prostřednictvím paralelní videokonference. V tomto případě budou další instrukce sděleny s dostatečným předstihem.

Poslední úprava: Petrásek Tomáš, RNDr., Ph.D. (29.09.2020)
Sylabus -

Pořadí i obsah přednášek může podléhat změnám.

1)      Úvod, definice astrobiologie a exobiologie (případně dalších variant a podoborů), základní termíny, historie, mezioborovost; vznik a vývoj vesmíru (vč. kosmologie) a sluneční soustavy, vznik a vývoj hvězd a planet v jiných soustavách, detekce exoplanet a úspěchy v tomto oboru

2)      Definice a vznik života, energie, prvky a rozpouštědla; umělý život; vznik života na Zemi, doklady a teorie; stínová biosféra, viry aj.

3)      Extremofilové ze všech hledisek

4)      Biologická evoluce a její charakter, jaké ze základních evolučních mechanismů jsou obecné a jaké se mohou planetu od planety lišit, jak to může záviset na prostředí, makroevoluce, makroevoluční trendy, trend zvyšování complexity života, Major evolutionary transitions, kontingence a konvergence, Dennettova věž a evoluční výtahy

5)      Vývoj planety Země, unikátnost (ano či ne), obyvatelné zóny, biogeochemické cykly, teorie Gaia (pro a proti), Život a smrt planety Země, Rare Earth; exoplanety z biologického hlediska, jednotlivé typy planet a jejich možná omezení a výhody ve vztahu k životu, jednotlivá zajímavá tělesa

6)      Vnitřní planety sluneční soustavy s výjimkou Země a Marsu, ale + měsíc (jako archiv); Venuše a možná příznivost pro život v minulosti (a současnosti?)

7)      Mars – historie planety, meteority, sondy minulé i chystané, poznatky, kontroverze, místa vhodná pro živost, možné živé formy

8)      Vnější planety a jejich měsíce –  endohydrosféry a různé fyzikální, chemické i biologické teorie kolem nich, možné živé formy, hypotézy o životu v oblacích plynných obrů

9)      Podledovcová jezera – obecně, Vostok, historie objevování, dosavadní zjištění, další podledovcová jezera v Antarktidě a analogy mimo ní, permanentně zamrzlá jezera, zjištění, analogie s objekty Sluneční soustavy

10)   Exotické habitaty – od Pluta, asteroidů a Oortova oblaku po neutronové hvězdy apod., navržené hypotetické exotické formy života, zajímavosti, bizarnosti ohledně možných a nemožných živých forem, i digitální atd.

11)   Plánované sondy a výzkum v budoucnosti, historie výzkumu vesmíru, možnosti detekce života, možnosti detekce inteligentního života, metody astrobiologického výzkumu na zemi (umělý život, simulace, modely, experimenty s extremofily)

12)   Fermiho paradox „Kde všichni jsou“ – různé teorie kolem, nejen inteligentní, ale i neinteligentní život, antropický princip, historie hledání mimozemské inteligence

Poslední úprava: Petrásek Tomáš, RNDr., Ph.D. (30.10.2019)
Výsledky učení -

Po úspěšném absolvování předmětu student:

  1. Definuje a rozlišuje pojmy astrobiologie, exobiologie a xenobiologie a vysvětlí jejich vzájemný vztah v historickém i současném kontextu výzkumu života ve vesmíru.
  2. Popíše a porovná hlavní přístupy k definici života a kriticky diskutuje jejich použitelnost v astrobiologickém kontextu, včetně hraničních případů (viry, umělý život, hypotéza stínové biosféry).
  3. Vysvětlí základní scénáře vzniku života (metabolism-first, replication-first, RNA svět, panspermie) a posoudí jejich předpoklady, limity a empirickou oporu.
  4. Identifikuje hlavní evoluční mechanismy a makroevoluční trendy, rozliší konvergenci a kontingenci a aplikuje tyto koncepty při úvahách o možných podobách mimozemského života, včetně inteligence.
  5. Charakterizuje limity pozemského života, klasifikuje hlavní typy extremofilních strategií a interpretuje pozemská extrémní prostředí jako astrobiologické analogy konkrétních habitatů ve Sluneční soustavě.
  6. Analyzuje Zemi jako časově proměnný astrobiologický referenční model, vysvětlí roli biogeochemických cyklů a zhodnotí vybrané hypotézy dlouhodobé obyvatelnosti planet (např. Gaia, Rare Earth).
  7. Analyzuje obyvatelnost vybraných těles Sluneční soustavy v čase (zejména Marsu, Venuše a ledových měsíců), identifikuje klíčové přechody jejich environmentální historie a odvozuje důsledky těchto změn pro vznik, přežívání a detekovatelnost života a biosignatur.
  8. Vysvětlí principy detekce biosignatur a technosignatur, rozliší jejich potenciální zdroje a rizika falešně pozitivních výsledků a posoudí metodologická omezení současných i plánovaných kosmických misí.
  9. Popíše a kriticky zhodnotí hypotézy exotických forem života, včetně alternativních biochemií, netradičních rozpouštědel a zdrojů energie, a vymezí fyzikální, chemické a evoluční limity jejich realizovatelnosti.
  10. Interpretuje Fermiho paradox, vysvětlí Drakeovu rovnici a formuluje argumentované stanovisko k možným řešením problému existence inteligentního mimozemského života.
  11. Prokáže schopnost syntézy poznatků z biologie, geologie, chemie a planetárních věd při řešení otevřených astrobiologických otázek v písemné nebo ústní formě.
Poslední úprava: Toman Jan, Mgr., Ph.D. (22.12.2025)
 
Univerzita Karlova | Informační systém UK