|
|
|
||
Poslední úprava: RNDr. Jana Jíchová, Ph.D. (29.10.2019)
• Hlavní teoretické směry v regionální a sociální geografii v poválečném období - přínos a kritika positivismu - post-positivistické školy - post-modernismus v dnešní sociální a regionální geografii - vztah sociální a regionální geografie a sociálních věd. • Koncepce geografie jako komplexní vědy - základní pravidelnosti v geografické organizaci - řádovostně/měřítková diferenciace geografických distribucí, regionální diferenciace - geografická organizace společnosti a celkový vývoj společnosti. Vývoj geografických systémů a rizikové procesy. • Koncepce a teorie regionu a regionálních systémů. Fyzickogeografická a sociogeografická regionalizace. • Typologie v regionální geografii. Typologie makroregionů a kontinentů. Typologie států. Typologie a typologická regionalizace nižších řádovostních úrovní regionů. • Řádovostně/měřítková diferenciace světa - specifika problematiky regionalizace v lokální, regionální, národní, nadnárodní a globální úrovni. Procesy a problémy globalizace a tendence geografické diferenciace. • Poznávací, vzdělávací a aplikační funkce regionální geografie. |
|
||
Poslední úprava: RNDr. Jana Jíchová, Ph.D. (29.10.2019)
BIČÍK, I. a kol. (2010): Vývoj využití ploch v Česku. Czech geographic Society, Praha. BUTTIMER, A. (1993): Geography and the Human Spirit. The Johns Hopkins University Press, Baltimore, 285 s. DEAR, M., J., FLUSTY, S. (2002): The Space of Postmodernity: Readings in Human Geography. Blackwell Publishers, Oxford, 486 s. DICKEN, P: (2004): Global Shift. Fourth edition. Sage, London. DOSTÁL, P. (2008): Changing geographical systems and risk processes: general considerations. In: Dostál, P. (ed.): Evolution of Geographical Systems and Risk Processes in the Global Context. Nakladatelství P3K, Praha s. 15 - 33. DOSTÁL, P., HAMPL, M. (1995): Geographical organization and societal development: searching for integral aproach. In: Acta Universitatis Carolinae, Geographica XXX, 1, 2, s. 9 - 20. DOSTÁL, P., HAMPL, M. (2007): Systematic geographical approach, methodical plurality, uncertainties and risks. In: Dostál, P., Langhammer, J.: Modelling Natural Environment and Society. Nakladatelství P3K, s. 29 - 44. HÄGERSTRAND, T. (1970): What about people in regional science? Papers of the Regional Science Association, 24, s. 7-21. HAGGETT, P. (2001): Geography. A Global Synthesis Prentice Hall, Harlow. HAMPL, M. (2000): Reality, Society and Geographical/Environmetal Organization: Searching for an Integrated Order. DemoArt, Praha. 112 s. HAMPL, M. (2005): Geografická organizace společnosti v České republice: Transformační procesy a jejich obecný kontext. Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, 145 s. HAMPL, M., DOSTÁL, P., DRBOHLAV, D. (2007): Social and cultural geography in the Czech Republic: under pressures of globalization and post-totalitarian transformation. In: Social and Cultural Geography, vol. 8, No. 3, s. 475 - 493. HAMPL, M., GARDAVSKÝ, V., KŰHNL, K. (1987): Regionální struktura a vývoj systému osídlení ČSR. Univerzita Karlova, Praha. JOHNSTON, R.J. (1991): Geography and Geographers. Anglo-American Human Geography since 1945. Edward Arnold, London, 4th edition. GREGORY, D., et al. (eds.) (2009): The Dictionary of Human Geography. Jon Wiley and Sons, 5th edition (příslušná obecná hesla). MAY, J., THRIFT, N. (eds.) (2001): Timespace: geografies of temporality. Routledge, London, 323 s. TAYLOR, P.J. (1981): Geographical scales in the world systems approach. Review 5, s. 3-11. |
|
||
Poslední úprava: doc. RNDr. Pavel Chromý, Ph.D. (19.04.2021)
Zadání ke zkoušce z teorií regionální geografie (PGS) Paradigmatický/myšlenkový vývoj oboru geografie a s ním dílčích geografických disciplín se projevuje i v proměnách tematického zaměření výzkumů, problémů, které se ve výzkumech řeší, (re)konceptualizaci klíčových pojmů. Tyto proměny se odrážejí i v metodologii výzkumu, ve výběru výzkumných metod, volbě zdrojů informací, způsobech jejich využití. Mění se i způsob kladení výzkumných otázek, přístupů k řešení problémů a způsobů nakládání a intepretace využívaných pramenů/zdrojů informací, jakož i možností prezentace dosaženého poznání. Takovéto proměny se v průběhu 20. století nevyhnuly ani regionální geografii (někdy značně se prolínající s kulturní a historickou geografií). S využitím dostupné odborné literatury vlastními slovy zhodnoťte proměny myšlení v regionální geografii ve 20. století. Diskutujte a porovnejte podobnosti a rozdíly ve vývoji a současném stavu různých „národních škol“ regionální geografie dle vlastního výběru (např. francouzská, německá, severoamerická) a v Česku. Na základě prostudované literatury byste měli prokázat dovednost: - rozlišovat mezi idiografickými, nomotetickými a neoidiografickými přístupy v RG, - posoudit proměny klíčových konceptů regionální geografie a porozumění pojmům: region, regionalizace, místo, území / regionální / teritoriální, regionalismus, neoregionalismus apod. Diskutujte, co vás na dané problematice zaujalo (co považujete z hlediska vlastního výzkumu za inspirativní, podnětné), v čem spatřujete výhody a nevýhody, resp. přínosy a omezení, jednotlivých přístupů. Svá tvrzení zdůvodněte. Pokuste se odkázat i na texty kritiků jednotlivých přístupů (konkretizujte podstatu kritiky). Úkol zpracujte formou písemné úvahy v celkovém rozsahu maximálně 6 tis. slov včetně odkazů na citovanou literaturu. Výstup odevzdejte minimálně 30 dní před plánovaným pohovorem – e-mailem na adresu: chromy@natur.cuni.cz; zdenek.kucera@natur.cuni.cz. Následně proběhne ústní část zkoušky (diskuze nad odevzdaným textem). |