|
|
|
||
|
Vývoj obyvatelstva evropských zemí byl po skončení 2. světové války významně ovlivňován několika faktory, které se
odrazily v rozdílném demografickém vývoji jednotlivých oblastí: geopolitickou situací, diferencovaným přechodem k plánovanému rodičovství a snižování hladiny úmrtnosti, diferencovaným nástupem nových tendencí v reprodukčním chování typickým pro závěr 20. století (druhý demografický přechod) a diferencovaným vývojem migrací. Poslední úprava: BARTONOV (17.04.2007)
|
|
||
|
Doporučená literatura Bardet, J-P., Dupâquier, J. (eds): Histoire des Populations de l Europe, III. Les temps incertains 1914-1998. Paris Fayard 1999. Livi-Bacci, M.: Populace v evropské historii. Nakladatelství Lidové Noviny Praha 2003. Bade, K. J.: Evropa v pohybu. Evropské migrace dvou staletí. Nakladatelství Lidové noviny Praha 2004. Rothenbacher, F. The societies of Europe. The European population since 1945. Palgrave Macmillan. New York 2005. Poslední úprava: Fialová Ludmila, doc. RNDr., CSc. (26.11.2009)
|
|
||
|
TEMATICKÉ OKRUHY: 1. Postavení Evropy v rámci obyvatelstva Světa; diferenciace populačního vývoje obyvatelstva Světa ve 20. století. Datová základna pro výzkum. 2. Důsledky 1. a 2. světové války pro obyvatelstvo Evropy. Změny politického uspořádání Evropy; změny teritoria některých zemí. Ztráty na obyvatelstvu. Předpoklady diferenciace populačního vývoje evropského obyvatelstva. Vnitroevropské migrace. Mezikontinentální migrace. 3. Skandinávie; švédský model sociálního státu a švédský model populačního vývoje. Příznivé úmrtnostní poměry; nové rysy v rodinném chování. Odlišnosti a podobnosti vývoje dalších skandinávských zemí 4. Francie; překvapivý vývoj obyvatelstva po roce 1945 (konec výjimečnosti ?) Populační vývoj v podmínkách dlouhodobě koncipované stabilní populační politiky. Obrat ve vývoji úmrtnosti. Imigrace a změny v etnické skladbě populace Francie. 5. Obyvatelstvo Velké Británie a Irska. Trendy v úmrtnosti a v porodnosti. Vnitřní a zahraniční migrace. demografická revoluce v Irsku. 6. Itálie. Vlivy dlouhodobého rozdrobení poloostrova : značné regionální rozdíly v kulturních tradicích (formování rodiny). Vliv přetrvávání relativně vyšší úrovně plodnosti v prvních dekádách 20. století. Dokončování poklesu plodnosti a úmrtnosti. Vnitřní a zahraniční migrace a její změny. 7. Španělsko a Portugalsko. Specifické rysy populačního vývoje dané vlivy kulturní tradice, politickým a hospodářským vývojem. Opoždění nástupu demografické revoluce; tři rozdílná období vývoje : extenzivní ráz reprodukce do poloviny 50. let 20. století, stabilizace úrovně reprodukce v letech 1955-1975, rychlé snižování úrovně plodnosti po roce 1975 a dlouhodobě nízká úroveň plodnosti; významné zlepšení úmrtnostních poměrů. 8. Nizozemí, Belgie; regionální rozdíly; vliv náboženského vyznání a religiozity obyvatelstva; zahraniční migrace 9. Německo. Metodické problémy vyplývající ze změn teritoria. Poválečné rozdělení Německa. Situace v západních zemích v letech 1950-1989. Demografický vývoj v tzv. nových německých zemích. Důsledky sjednocení v roce 1990. 10. Alpské země . Rakousko - důsledky rozpadu Rakousko-Uherska; dopady 2. světové války; migrační atraktivita. Švýcarsko - dlouhodobá specifika švýcarské emigrace a imigrace; cizinci. 11. Balkánské státy (včetně zemí bývalé Jugoslávie). Specifika vývoje jednotlivých zemí. 12. Východní střední Evropa (Polsko, Maďarsko, Rumunsko); důsledky pozdějšího nástupu demografické reovluce a politického vývoje po 2. světové válce. Vývoj od roku 1990. 13.-14. Rusko a nástupnické státy. Datová základna; specifický vývoj v meziválečném období; válečné ztráty, změny v úrovni reprodukce v 60.-80. letech; důvody stagnace úrovně úmrtnosti; vývoj po rozpadu SSSR. Poslední úprava: Fialová Ludmila, doc. RNDr., CSc. (26.11.2009)
|