PředmětyPředměty(verze: 964)
Předmět, akademický rok 2024/2025
   Přihlásit přes CAS
Úvod do preklinického výzkumu a vývoje léčiv - MC270P107
Anglický název: Introduction to Preclinical Drug Discovery Research
Český název: Úvod do preklinického výzkumu a vývoje léčiv
Zajišťuje: Katedra organické chemie (31-270)
Fakulta: Přírodovědecká fakulta
Platnost: od 2024
Semestr: zimní
E-Kredity: 2
Způsob provedení zkoušky: zimní s.:písemná
Rozsah, examinace: zimní s.:2/0, Zk [HT]
Počet míst: neomezen
Minimální obsazenost: neomezen
4EU+: ne
Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
Stav předmětu: vyučován
Jazyk výuky: čeština
Poznámka: povolen pro zápis po webu
Garant: Ing. Ondřej Baszczyňski, Ph.D.
Vyučující: RNDr. Barbara Eignerová, Ph.D.
Mgr. Ondřej Nešuta, Ph.D.
RNDr. Ondřej Štěpánek, Ph.D.
Anotace -
Přednáška si klade za cíl předat posluchačům přehled základních vědomostí potřebných při účasti v multidisciplinárních projektech zabývajících se preklinickým vývojem nových léčiv. Přednáška si neklade za cíl hloubkový rozbor jednotlivých témat – spíše přátelské seznámení s multioborovou problematikou. Přednáška začne obecným úvodem a seznámením s paradigmatem „target-based drug discovery.“ Postupně budou představována jednotlivá témata a vědní obory v přibližně chronologickém pořadí, které odpovídá zapojování jednotlivých disciplín do hypotetického výzkumného projektu. Probíraná témata budou zahrnovat vlastnosti molekul potřebné pro jejich úspěch jako léčiva, popis a vlastnosti molekulárních cílů léčiv, druhy in vitro a in vivo testů nezbytných pro vyhodnocení vlastností kandidátních sloučenin a parametry sledované v těchto testech, zvířecí modely nemocí pro ověření funkce vyvíjeného léčiva, postupy při návrhu a optimalizaci vlastností léčiva, syntetické postupy přípravy léčiv, patentovou ochranu. Přednáška se nezabývá klinickými fázemi vývoje léčiv.
Poslední úprava: Matoušová Eliška, PharmDr., Ph.D. (01.08.2022)
Literatura -

Graham L. Patrick, An Introduction to Medicinal Chemistry, ISBN: 9780198749691

Edward H. Kerns, Li Di, Drug-like Properties: Concepts, Structure Design and Methods from ADME to Toxicity Optimization, ISBN: 0128010762

Medicinal Chemistry and Drug Design, Ed. Deniz Ekinci, ISBN: 978-953-51-6965-9

Handbook of Assay Development in Drug Discovery, Ed. Lisa K. Minor, ISBN: 1574444719

Donald J. Birkett, Pharmacokinetics Made Easy, ISBN: 0074710729

https://doi.org/10.1016/S0169-409X(00)00129-0

https://doi.org/10.1021/jm020017n

Poslední úprava: Matoušová Eliška, PharmDr., Ph.D. (31.05.2021)
Požadavky ke zkoušce -

Součástí zkoušky je aktivní účast na přednáškách (online i případně prezenčně) a diskuse probíraných témat. Každý posluchač musí položit během semestru tři dotazy k probíraným tématům. Zkouška bude zakončena formou testu znalostí témat probíraných během semestru.

Výuka předmětu je plánovaná distančně, formou online prezentací/telekonferencí. Pokud okolnosti dovolí, mohou být po dohodě některé přednášky vyučovány prezenčně.

Poslední úprava: Matoušová Eliška, PharmDr., Ph.D. (01.08.2022)
Sylabus -

1.  Všeobecné informace – cíle přednášky, zaměření a okruhy témat; Úvod – minulost a současnost vývoje léčiv; délka a cena vývoje léčiva.

2.  Drug-like properties and druggable targets – vymezení pojmů; vyhodnocení molekulárních vlastností z hlediska drug-likeness, molekulární deskriptory (Lipinski, MPO...), chemický prostor; Molekulární cíle léčiv – (non)druggable targets, druggability, vztah k chemickému prostoru

3.  In vitro farmakologie – druhy biochemických testů (in vitro assays), „molekulární“ vs. fenotypické testování, hlavní cíle molekulárních testů: enzymy (druhy inhibice, enzymové testy, enzyme coupled assays), receptory (vazebný vs. funkční test, FRET, GPCRs…), iontové kanály,…; fenotypické testování – užití, výhody a limity, příklady (penicilin, antimykotika…); HTS – testování s vysokou propustností, jamkové assaye, knihovny.

4.  In vitro farmakokinetika – definice, pojmy: DMPK, ADME(Tox); osud léčiva v oranizmu; zásadní vliv in vitro PK testování na (ne)úspěch vývoje nového léčiva (historické okénko); základní druhy a metody testování: absorbce (CaCo2, pasivní vs. aktivní transport, BBB), metabolismus (jaterní mikrozomy, cytochrom P450, inhibice/indukce metabolizmu léčivem, fáze I a fáze II, zajímavost: toxicita paracetamolu, mezidruhové rozdíly), vazba na bílkoviny krevní plazmy (HSA/AAG, vliv na dostupnost léčiva).

5.  In vivo farmakokinetika – vztah k in vitro PK, osud léčiva v organizmu (opak.); role krve (plazmy) jako centrálního kompartmentu, druhy testovacích organizmů v různých fázích projektu; způsoby administrace; odebírání a zpracování krevních vzorků; analýza vzorků (LC/MS/MS); farmakokinetické parametry (AUC, Vd, T1/2, Cl, Vmax, Tmax, % F) a žádané hodnoty parametrů pro léčivo ve vývoji; 1 a 2 kompartmentový model PK; parametry na dávkování závislé a nezávislé; distribuce léčiva mezi krev a tkáně (limitace analýzy B/P).

6.  In vivo farmakologie – definice a vztah k ostatním částem preklinického vývoje lečiv; zákony a etika (pravidlo "tří R"); historická perspektiva; možnosti,  limity a alternativy zvířecích modelů; základní aspekty plánování in vivo studie (druh, pohlaví, věk, dávkování...); typy in vivo modelů nemocí ("snadné" a "složité," spontánní a indukované - genetické, fyzické, chemické, xenograft) a způsoby jejich vyhodnocení; příklad 1: Parkinsonova choroba (chemická indukce); příklad 2: Huntingtonova choroba (genetická indukce); příklad 3: "rakovina" (xenograft).

7.  Patentové právo  – co je to patent a jeho význam pro vývoj léčiv, druhy patentových přihlášek, podmínky udělení patentu, pojmy (provisional/non-provisional patent, priority date,…), délka ochrany a vypršení patentu, generický výzkum.

8.  Medicinální chemie: pojivo předchozích disciplín (flow chart); multiparametrové balancování vlastností molekuly, historické přístupy, moderní, SAR, fragment-based screening, hit to lead, lead optimization, farmakofor, bioizoster, rozpustnost, PAINS, proléčiva teoreticky...

9.  Medicinální chemie: syntetické metody a chemické postupy v „drug discovery“ projektech („kup co jde koupit, syntetizuj, co koupit nejde“); peptidové kaplingy, reakce katalyzované přechodnými kovy, nejběžnější chránící skupiny; kombinatoriální chemie; monitorování reakcí (LCMS), izolace a čištění produktů (důraz na jednoduchost a rychlost).

10.  1-2 „drug discovery“ případové studie (výběr z následujících: retrovirostatika - ÚOCHB/Holý, Penicilin – historický přístup, Captopril – moderní přístup).

11.  Bilogická léčiva: definice, rozdíly mezi „small molecule“ a „biologics,“ jejich výhody a nevýhody, druhy biologických léčiv, monoklonální protilátky, antibody-drug conjugates.

12.  Test.

Poslední úprava: Matoušová Eliška, PharmDr., Ph.D. (01.08.2022)
Výsledky učení
  • Student objasní rozdíly mezi základními termíny "druggable/non-druggable" a "drug-likeness", fenotypický a cílený přístup.
  • Student vysvětlí základní termíny, jako hit, lead, proléčivo, RO5, MPO, AUC, biodostupnost, HTS, farmakokinetika...
  • Student používá molekulární deskriptory využívané k hodnocení drug-likeness molekul.
  • Student provná různé druhy in vitro biochemických testů a hlavních molekulárních cíle léčiv, jako jsou enzymy a receptory.
  • Student popíše různé druhy in vitro farmakokinetických testů a vysvětlí jejich význam pro vývoj léčiva.
  • Student objasní rozdíl mezi in vitro/in vivo ADME/DMPK testy a kdy je vhodné je jejich použití.
  • Student vymezí základní in vivo farmakokinetické parametry a jejich význam pro vývoj léčiv.
  • Student zdůvodní úlohu krve jako centrálního PK kompartmentu v distribuci léčiva v organismu.
  • Student vypočítá a interpretuje základní farmakokinetické parametry.
  • Student vysvětlí základní faktory ovlivňující plánování in vivo studií zahrnující výběr druhu, pohlaví a věku zvířat.
  • Student aplikuje zákony a etické normy spojené s používáním zvířat v preklinickém vývoji léčiv.
  • Student popíše podmínky patentovatelnosti a význam patentového práva v kontextu vývoje nových léčiv.
  • Student odhadne vztah mezi chemickou strukturou a farmakologickou aktivitou molekuly v rámci SAR.
  • Student ukáže znalost syntetických, analytických a purifikačních metod používaných ve výzkumu léčiv.
  • Student vyhledá a analyzuje vědecké zdroje relevantních pro preklinický výzkum léčiv.
  • Student rozezná rozdíl mezi různými druhy in vivo modelů nemocí (genetická, fyzikální nebo chemická indukce).
  • Student doloží důležitost toxikologického hodnocení experimentálních léčiv a popíše některé využívané metody
  • Student navrhne přístupy optimalizace farmakologických a farmakokinetických vlastností molekul.
  • Student předpoví potenciální PAINS a toxikofory na základě struktury molekuly.
  • Student rozliší mezi hit a lead molekulou a popíše některé postupy používané při lead generation a lead optimization
Poslední úprava: Baszczyňski Ondřej, Ing., Ph.D. (25.09.2024)
 
Univerzita Karlova | Informační systém UK