|
|
|
||
|
Seminář k přednášce Analytická chemie II (MC230P36) je zaměřen na procvičování základních výpočtů v analytické chemii dle sylabu. Lekce jsou voleny tak, aby studenti zvládli bez problémů výpočty v Praktiku z analytické chemie (MC230C11) a analytické praxi.
Účast není nutná, důležité je zvládat látku ze semináře. V průběhu semestru je možné psát tři (týden dopředu ohlášené) průběžné testy, s maximálním počtem bodů 20. Kdo dosáhne z každého z těchto tří průběžných testů alespoň 90 % maximálního počtu bodů, získává zápočet. Dále se na konci semestru (v zápočtovém týdnu a během zkouškového období) píší souhrnné testy s maximálním počtem bodů 30. Souhrnné testy se vypisují a přihlašuje se na ně přes SIS, maximální počet pokusů je tři. Součet bodů z nejlepšího z průběžných testů a souhrnného testu musí pro získání zápočtu dosáhnout alespoň 30 bodů. Po dobu, kdy by nemohla probíhat prezenční výuka, by byl předmět vyučován interaktivním způsobem v on-line režimu pomocí Google Class Room, kde by byly ke každému tématu zveřejňovány materiály a na každou konzultaci zvlášť by byl uveden odkaz. Podobně by byly v časovém okně paralalek dle rozvrhu realizovány on-line průběžné písemky v Moodle. Poslední úprava: Červený Václav, RNDr., Ph.D. (27.09.2024)
|
|
||
|
1) Příklady řešené v semináři ke stažení v SISu pod tímto předmětem. 2) P. Coufal, Z. Bosáková, R. Čabala, J. Suchánková, L. Feltl: Seminář z analytické chemie, Teorie, příklady, cvičení. Karolinum, Praha 2001, 2003, 2007. 3) F. Opekar a kol.: Základní analytická chemie pro studenty, pro něž analytická chemie není hlavním studijním oborem. Karolinum, Praha 2002, 2010. 4) F. Vláčil a kol.: Příklady z chemické a instrumentální analýzy. SNTL, Praha 1983 nebo Informatorium, Praha 1991. 6) F. Opekar - webové stránky: https://web.natur.cuni.cz/~opekar/analchem/priklady.html 7) R. Kellner, J.-M. Mermet, M. Otto, M. Valcárel, H. M. Widmer: Analytical Chemistry, 2nd edition, Wiley-VCH, Weinheim 2004. Poslední úprava: Červený Václav, RNDr., Ph.D. (27.09.2024)
|
|
||
|
Účast není nutná, důležité je zvládat látku ze semináře. V průběhu semestru je možné psát tři (týden dopředu ohlášené) průběžné testy, s maximálním počtem bodů 20. Kdo dosáhne z každého z těchto tří průběžných testů alespoň 90 % maximálního počtu bodů, získává zápočet. Dále se na konci semestru (v zápočtovém týdnu a během zkouškového období) píší souhrnné testy s maximálním počtem bodů 30. Souhrnné testy se vypisují a přihlašuje se na ně přes SIS, maximální počet pokusů je tři. Součet bodů z nejlepšího z průběžných testů a souhrnného testu musí pro získání zápočtu dosáhnout alespoň 30 bodů. Poslední úprava: Červený Václav, RNDr., Ph.D. (02.11.2011)
|
|
||
|
1) Vyjádření výsledků a jejich statistické zpracování. 2) Gravimetrická analýza. 3) Volumetrická analýza: Titrace neutralizační, redoxní, srážecí, komplexometrické. Titrace přímá a nepřímá. 4) Elektrochemické metody. Rovnovážná potenciometrie, coulometrie, polarografie. 5) Spektrometrické metody. Lambertův-Beerův zákon. 6) Chromatografická analýza: Plynová, kapalinová, tenkovrstvá chromatografie. Vyhodnocování chromatogramů. 7) Výpočty zastoupení analytu ve vzorku. Metoda vnějšího a vnitřního standardu, metoda kalibrační přímky, metoda přídavku standardu. 8) Výpočty spojené s extrakcí kapaliny kapalinou. Poslední úprava: Červený Václav, RNDr., Ph.D. (27.09.2024)
|
|
||
|
Student/ka po absolvování „Semináře z analytické chemie II KATA“ ... … používá v nově probraných tématech postupy osvojené v „Semináři z analytické chemie I KATA“. ... zaokrouhluje výsledky na relevantní počet platných číslic nebo desetinných míst. ... vypočítá odhady střední hodnoty (podle okolností nebo zadání medián nebo průměr) a směrodatné odchylky (variability) z výsledků opakovaného měření, přičemž dokáže eliminovat odlehlé výsledky ze souboru dat. Výsledek zapíše v požadovaném formátu včetně (konfidenčního) intervalu spolehlivosti pro požadovanou hladinu významnosti a relativní směrodatné odchylky. ... vypočítá hodnotu rozdělovacího poměru z hmotností odparků nebo známého výtěžku extrakce. ... vypočítá výtěžek jednorázové extrakce na základě znalosti rozdělovacího poměru. ... vypočítá počet potřebných extrakcí pro získání zadaného množství určité látky. … správně posoudí, které všechny chemické děje v uvažované soustavě (dle zadání, např. při titračním, gravimetrickém či potenciometrickém stanovení) probíhají, a nezapomene při výpočtech zohlednit jejich stechiometrii a případné rovnováhy (srážecí, komplexotvorné, acidobazické, oxidačně-redukční) včetně vedlejších reakcí. … vyčíslí správně gravimetrické schéma, vypočítá gravimetrický faktor z molárních hmotností, které najde v tabulkách nebo v zadání příkladu. ... vypočítá hmotnost analytu v navážce na základě vyvážky a gravimetrického faktoru, který najde v tabulkách nebo vypočítá dle gravimetrického schématu z molárních hmotností; z hmotnosti analytu a navážky vypočítá hmotnostní procenta, popř. hmotnostní koncentraci složky ve vzorku. … na základě gravimetrického schématu vypočítá navážku vzorku potřebnou pro provedení gravimetrického stanovení. … ze zadaných údajů o stanovení vypočítá složení směsi analytů na základě reakcí a změn ve směsi. Chemické chování látek ve směsích může být za různých okolností stejné nebo rozdílné. K řešení lze dojít typicky pomocí řešení soustavy dvou rovnic o dvou neznámých. … na základě údajů o standardizaci odměrného roztoku vypočítá přesnou koncentraci (titr) odměrného činidla a titrační faktor odměrného roztoku. ... ze spotřeby odměrného roztoku vypočítá látkovou (molární) koncentraci složky ve vzorku, přičemž zohlední popsané ředění, hustoty kapalných roztoků, popř. tlaky plynů a jejich směsí. … zvolí pro danou titraci vhodný indikátor, popř. vyvodí z jeho vlastností (např. barev a pH intervalů barevných přechodů) závěr důležitý pro řešení příkladu. … načrtne titrační křivku do správně popsaného souřadnicového systému a vyznačí na ní důležité body a hodnoty. … vypočítá vhodnou koncentraci odměrného činidla v odměrném roztoku pro vzorek dle specifikace. … správně posuzuje oxidační nebo redukční vlastnosti látek dle jejich standardních redoxních potenciálů. … vypočítá elektrochemické potenciály na základě povědomí o materiálu elektrod (včetně iontově selektivních) a složení roztoků včetně zohlednění iontové síly. Vypočítá rovnovážné napětí elektrochemického článku z potenciálů jednotlivých elektrod. Z údajů o potenciálech elektrod nebo napětí článku vypočítá složení roztoku a vyvodí z něj požadované závěry. … správně zapíše schéma elektrochemického článku. … ze standardních redoxních potenciálů vypočítá rovnovážnou konstantu oxidačně-redukční reakce a rovnovážné koncentrace všech iontů. … s použitím Faradayových zákonů vypočítá požadované výsledky coulometrických stanovení. … odečte z grafu hodnoty požadovaných veličin (limitní difúzní proud, absorbanci, transmitanci nebo jinou odezvu, půlvlnový potenciál, vlnovou délku, retenční čas apod.) a použije je k navazujícím výpočtům a vyhodnocením. … načrtne polarogram základního elektrolytu s vymezením potenciálového okna i polarogramy jednotlivých iontů a jejich směsí. Správně přitom zvolí polohu i relativní výšky polarografických vln dle půlvlnových potenciálů, vzájemných poměrů počtů vyměňovaných elektronů i koncentrací jednotlivých iontů. … ze zadaného polarogramu správně identifikuje jednotlivé ionty a odhadne poměr jejich koncentrací v roztoku. Na základě koncentrace vnitřního standardu tohoto poměru určí koncentrace ostatních látek v roztoku. … ze zadaných údajů o objemu a úpravě vzorku i velikosti limitního difúzního proudu vypočítá koncentraci analytu v roztoku, popř. jeho obsah ve vzorku. … provádí správně výpočty na základě Lambertova-Beerova zákona, přepočty mezi transmitancí, absorbancí a koncentracemi absorbujících složek (kapalného nebo plynného) roztoku při dané vlnové délce. … z chromatogramu správně odečte retenční časy (včetně mrtvého času), výšky a šířky píků při základně nebo v polovině výšky a použije je k výpočtům. Vypočítá redukované retenční časy, retenční a redukované retenční objemy, retenční faktory, plochy píků, počty teoretických pater a výškové ekvivalenty teoretických pater kolony pro jednotlivé látky i rozlišení blízkých píků v chromatogramu plynové nebo kapalinové chromatografie. … správně odečte vzdálenost čela mobilní fáze i jednotlivých skvrn od linie startu v chromatogramu na tenké vrstvě. Z těchto údajů vypočítá retardační faktory, popř. relativní retardační faktory a porovnáním s tabelovanými hodnotami nebo vnitřními standardy identifikuje látky ze vzorku. ... získá požadovaný výsledek libovolnou kombinací výše uvedených postupů výpočtů, ať už v popsaném nebo opačném směru výpočtu. Poslední úprava: Červený Václav, RNDr., Ph.D. (27.09.2024)
|