PředmětyPředměty(verze: 978)
Předmět, akademický rok 2025/2026
   Přihlásit přes CAS
Seminář z analytické chemie II KATA - MC230S36N
Anglický název: Seminar of Analytical Chemistry II KATA
Český název: Seminář z analytické chemie II KATA
Zajišťuje: Katedra analytické chemie (31-230)
Fakulta: Přírodovědecká fakulta
Platnost: od 2025
Semestr: zimní
E-Kredity: 2
Způsob provedení zkoušky: zimní s.:
Rozsah, examinace: zimní s.:0/2, Z [HT]
Počet míst: neomezen
Minimální obsazenost: neomezen
4EU+: ne
Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
Stav předmětu: vyučován
Jazyk výuky: čeština
Poznámka: povolen pro zápis po webu
při zápisu přednost, je-li ve stud. plánu
Garant: RNDr. Václav Červený, Ph.D.
Vyučující: RNDr. Václav Červený, Ph.D.
RNDr. Hana Dejmková, Ph.D.
Anotace -
Seminář k přednášce Analytická chemie II (MC230P36) je zaměřen na procvičování základních výpočtů v analytické chemii dle sylabu. Lekce jsou voleny tak, aby studenti zvládli bez problémů výpočty v Praktiku z analytické chemie (MC230C11) a analytické praxi.
Účast není nutná, důležité je zvládat látku ze semináře. V průběhu semestru je možné psát tři (týden dopředu ohlášené) průběžné testy, s maximálním počtem bodů 20. Kdo dosáhne z každého z těchto tří průběžných testů alespoň 90 % maximálního počtu bodů, získává zápočet. Dále se na konci semestru (v zápočtovém týdnu a během zkouškového období) píší souhrnné testy s maximálním počtem bodů 30. Souhrnné testy se vypisují a přihlašuje se na ně přes SIS, maximální počet pokusů je tři. Součet bodů z nejlepšího z průběžných testů a souhrnného testu musí pro získání zápočtu dosáhnout alespoň 30 bodů.
Po dobu, kdy by nemohla probíhat prezenční výuka, by byl předmět vyučován interaktivním způsobem v on-line režimu pomocí Google Class Room, kde by byly ke každému tématu zveřejňovány materiály a na každou konzultaci zvlášť by byl uveden odkaz. Podobně by byly v časovém okně paralalek dle rozvrhu realizovány on-line průběžné písemky v Moodle.
Poslední úprava: Červený Václav, RNDr., Ph.D. (27.09.2024)
Literatura -

1) Příklady řešené v semináři ke stažení v SISu pod tímto předmětem.

2) P. Coufal, Z. Bosáková, R. Čabala, J. Suchánková, L. Feltl: Seminář z analytické chemie, Teorie, příklady, cvičení. Karolinum, Praha 2001, 2003, 2007.

3) F. Opekar a kol.: Základní analytická chemie pro studenty, pro něž analytická chemie není hlavním studijním oborem. Karolinum, Praha 2002, 2010.

4) F. Vláčil a kol.: Příklady z chemické a instrumentální analýzy. SNTL, Praha 1983 nebo Informatorium, Praha 1991.

5) M. Kotouček, J. Skopalová, P. Adamovský: Příklady z analytické chemie. Multimediální učebnice Univerzity Palackého přístupná na https://ach.upol.cz/ucebnice/.

6) F. Opekar - webové stránky: https://web.natur.cuni.cz/~opekar/analchem/priklady.html

7) R. Kellner, J.-M. Mermet, M. Otto, M. Valcárel, H. M. Widmer: Analytical Chemistry, 2nd edition, Wiley-VCH, Weinheim 2004.

Poslední úprava: Červený Václav, RNDr., Ph.D. (27.09.2024)
Požadavky ke zkoušce -

Účast není nutná, důležité je zvládat látku ze semináře. V průběhu semestru je možné psát tři (týden dopředu ohlášené) průběžné testy, s maximálním počtem bodů 20. Kdo dosáhne z každého z těchto tří průběžných testů alespoň 90 % maximálního počtu bodů, získává zápočet. Dále se na konci semestru (v zápočtovém týdnu a během zkouškového období) píší souhrnné testy s maximálním počtem bodů 30. Souhrnné testy se vypisují a přihlašuje se na ně přes SIS, maximální počet pokusů je tři. Součet bodů z nejlepšího z průběžných testů a souhrnného testu musí pro získání zápočtu dosáhnout alespoň 30 bodů.

Poslední úprava: Červený Václav, RNDr., Ph.D. (02.11.2011)
Sylabus -

1) Vyjádření výsledků a jejich statistické zpracování.

2) Gravimetrická analýza.

3) Volumetrická analýza: Titrace neutralizační, redoxní, srážecí, komplexometrické. Titrace přímá a nepřímá.

4) Elektrochemické metody. Rovnovážná potenciometrie, coulometrie, polarografie.

5) Spektrometrické metody. Lambertův-Beerův zákon.

6) Chromatografická analýza: Plynová, kapalinová, tenkovrstvá chromatografie. Vyhodnocování chromatogramů.

7) Výpočty zastoupení analytu ve vzorku. Metoda vnějšího a vnitřního standardu, metoda kalibrační přímky, metoda přídavku standardu.

8) Výpočty spojené s extrakcí kapaliny kapalinou.

Poslední úprava: Červený Václav, RNDr., Ph.D. (27.09.2024)
Výsledky učení

Student/ka po absolvování „Semináře z analytické chemie II KATA“ ...

… používá v nově probraných tématech postupy osvojené v „Semináři z analytické chemie I KATA“.

... zaokrouhluje výsledky na relevantní počet platných číslic nebo desetinných míst.

... vypočítá odhady střední hodnoty (podle okolností nebo zadání medián nebo průměr) a směrodatné odchylky (variability) z výsledků opakovaného měření, přičemž dokáže eliminovat odlehlé výsledky ze souboru dat. Výsledek zapíše v požadovaném formátu včetně (konfidenčního) intervalu spolehlivosti pro požadovanou hladinu významnosti a relativní směrodatné odchylky.

... vypočítá hodnotu rozdělovacího poměru z hmotností odparků nebo známého výtěžku extrakce.

... vypočítá výtěžek jednorázové extrakce na základě znalosti rozdělovacího poměru.

... vypočítá počet potřebných extrakcí pro získání zadaného množství určité látky.

… správně posoudí, které všechny chemické děje v uvažované soustavě (dle zadání, např. při titračním, gravimetrickém či potenciometrickém stanovení) probíhají, a nezapomene při výpočtech zohlednit jejich stechiometrii a případné rovnováhy (srážecí, komplexotvorné, acidobazické, oxidačně-redukční) včetně vedlejších reakcí.

… vyčíslí správně gravimetrické schéma, vypočítá gravimetrický faktor z molárních hmotností, které najde v tabulkách nebo v zadání příkladu.

... vypočítá hmotnost analytu v navážce na základě vyvážky a gravimetrického faktoru, který najde v tabulkách nebo vypočítá dle gravimetrického schématu z molárních hmotností; z hmotnosti analytu a navážky vypočítá hmotnostní procenta, popř. hmotnostní koncentraci složky ve vzorku.

… na základě gravimetrického schématu vypočítá navážku vzorku potřebnou pro provedení gravimetrického stanovení.

… ze zadaných údajů o stanovení vypočítá složení směsi analytů na základě reakcí a změn ve směsi. Chemické chování látek ve směsích může být za různých okolností stejné nebo rozdílné. K řešení lze dojít typicky pomocí řešení soustavy dvou rovnic o dvou neznámých.

… na základě údajů o standardizaci odměrného roztoku vypočítá přesnou koncentraci (titr) odměrného činidla a titrační faktor odměrného roztoku.

... ze spotřeby odměrného roztoku vypočítá látkovou (molární) koncentraci složky ve vzorku, přičemž zohlední popsané ředění, hustoty kapalných roztoků, popř. tlaky plynů a jejich směsí.

… zvolí pro danou titraci vhodný indikátor, popř. vyvodí z jeho vlastností (např. barev a pH intervalů barevných přechodů) závěr důležitý pro řešení příkladu.

… načrtne titrační křivku do správně popsaného souřadnicového systému a vyznačí na ní důležité body a hodnoty.

… vypočítá vhodnou koncentraci odměrného činidla v odměrném roztoku pro vzorek dle specifikace.

… správně posuzuje oxidační nebo redukční vlastnosti látek dle jejich standardních redoxních potenciálů.

… vypočítá elektrochemické potenciály na základě povědomí o materiálu elektrod (včetně iontově selektivních) a složení roztoků včetně zohlednění iontové síly. Vypočítá rovnovážné napětí elektrochemického článku z potenciálů jednotlivých elektrod. Z údajů o potenciálech elektrod nebo napětí článku vypočítá složení roztoku a vyvodí z něj požadované závěry.

… správně zapíše schéma elektrochemického článku.

… ze standardních redoxních potenciálů vypočítá rovnovážnou konstantu oxidačně-redukční reakce a rovnovážné koncentrace všech iontů.

… s použitím Faradayových zákonů vypočítá požadované výsledky coulometrických stanovení.

… odečte z grafu hodnoty požadovaných veličin (limitní difúzní proud, absorbanci, transmitanci nebo jinou odezvu, půlvlnový potenciál, vlnovou délku, retenční čas apod.) a použije je k navazujícím výpočtům a vyhodnocením.

… načrtne polarogram základního elektrolytu s vymezením potenciálového okna i polarogramy jednotlivých iontů a jejich směsí. Správně přitom zvolí polohu i relativní výšky polarografických vln dle půlvlnových potenciálů, vzájemných poměrů počtů vyměňovaných elektronů i koncentrací jednotlivých iontů.

… ze zadaného polarogramu správně identifikuje jednotlivé ionty a odhadne poměr jejich koncentrací v roztoku. Na základě koncentrace vnitřního standardu tohoto poměru určí koncentrace ostatních látek v roztoku.

… ze zadaných údajů o objemu a úpravě vzorku i velikosti limitního difúzního proudu vypočítá koncentraci analytu v roztoku, popř. jeho obsah ve vzorku.

… provádí správně výpočty na základě Lambertova-Beerova zákona, přepočty mezi transmitancí, absorbancí a koncentracemi absorbujících složek (kapalného nebo plynného) roztoku při dané vlnové délce.

… z chromatogramu správně odečte retenční časy (včetně mrtvého času), výšky a šířky píků při základně nebo v polovině výšky a použije je k výpočtům. Vypočítá redukované retenční časy, retenční a redukované retenční objemy, retenční faktory, plochy píků, počty teoretických pater a výškové ekvivalenty teoretických pater kolony pro jednotlivé látky i rozlišení blízkých píků v chromatogramu plynové nebo kapalinové chromatografie.

… správně odečte vzdálenost čela mobilní fáze i jednotlivých skvrn od linie startu v chromatogramu na tenké vrstvě. Z těchto údajů vypočítá retardační faktory, popř. relativní retardační faktory a porovnáním s tabelovanými hodnotami nebo vnitřními standardy identifikuje látky ze vzorku.

... získá požadovaný výsledek libovolnou kombinací výše uvedených postupů výpočtů, ať už v popsaném nebo opačném směru výpočtu.

Poslední úprava: Červený Václav, RNDr., Ph.D. (27.09.2024)
 
Univerzita Karlova | Informační systém UK