Přednáška uvádí studenty do problematiky chemických informací a jejich využití ve vědecké nebo odborné práci v analytické chemii. Hlavním cílem přednášky je podat efektivní, praktický návod k využívání chemických informací a vytváření smysluplných informací nových. Nejprve jsou představeny základní typy a formy chemických informačních zdrojů, dále jejich efektivní hledání v referátových informačních zdrojích spolu se získáváním originálních dokumentů, až konečně publikace nových získaných výsledků a poznatků. Velká pozornost je věnována práci s elektronickými referátovými zdroji (SciFinder, Reaxys, Web of Science, Scopus, aj.) a provedení efektivních rešerší, včetně hodnocení informační ceny. Je probrána problematika scientometrie (impakt faktor, h-index, citovanost) a grantová problematika. V závěrečné části jsou uvedeny zásady správného vedení laboratorních záznamů, psaní odborných textů a prezentace výsledků.
Poslední úprava: Nesměrák Karel, doc. RNDr., Ph.D. (28.09.2024)
The lecture introduces students to the issue of working with chemical information and their practical use. It is especially suitable as training for the preparation of the theoretical part of the bachelor’s or master’s thesis and for the correct writing. The aim of the lecture is to get acquainted with the issue of information and its use in analytical chemistry, from the study of information published in chemical information sources, through their effective search and work with them, to the publication of their own results. Great attention is paid to work with electronic paper sources (SciFinder, Reaxys, Web of Science, Scopus, etc.) and the practical implementation of searches. The principles of proper laboratory record keeping, writing professional texts and presentation of results are also discussed. Systems for evaluating the scientific work (impact factor, h-index, citation rate) and grant issues are mentioned. The aim is to provide effective, practical guidance on the use of information and the creation of meaningful new information.
Poslední úprava: Nesměrák Karel, doc. RNDr., Ph.D. (25.09.2020)
Meško D., Katuščák D. et al.: Akademická příručka. Martin, Osveta 2006.
Šesták Z.: Jak psát a přednášet o vědě. Praha, Academia 1999.
b) literatura v angličtině
Alley M.: The Craft of Scientific Writing. 4nd Ed. New York, Springer 2018.
Carter M.: Designing Science Presentations. A Visual Guide to Figures, Papers, Slides, Posters, and More. Amsterdam, Elsevier 2013.
A Guide to the Scientific Career. Virtues, Communication, Research, and Academic Writing. M. M. Shoja et al. (eds.). Wiley 2020.
Handbook of Chemoinformatics. 4 vol. J. Gasteiger (Ed.) Wiley 2003.
Körner A.M.: Guide to Publishing a Scientific Paper. London, Routledge 2008.
Kovac J.: The Ethical Chemist. Professionalism and Ethics in Science. 2nd Ed. Oxford, Oxford University Press 2018.
Rowe N.: Academic & Scientific Poster Presentation. A Modern Comprehensive Guide. Cham, Springer 2017.
The ACS Style Guide. Effective Communication of Scientific Information. A. M. Coghill, L. R. Garson (eds.). 3rd Ed. Washington, American Chemical Society 2006.
Poslední úprava: Nesměrák Karel, doc. RNDr., Ph.D. (09.04.2022)
Alley M.: The Craft of Scientific Writing. 4nd Ed. New York, Springer 2018.
Carter M.: Designing Science Presentations. A Visual Guide to Figures, Papers, Slides, Posters, and More. Amsterdam, Elsevier 2013.
A Guide to the Scientific Career. Virtues, Communication, Research, and Academic Writing. M. M. Shoja et al. (eds.). Wiley 2020.
Handbook of Chemoinformatics. 4 vol. J. Gasteiger (Ed.) Wiley 2003.Körner A.M.: Guide to Publishing a Scientific Paper. London, Routledge 2008.
Kovac J.: The Ethical Chemist. Professionalism and Ethics in Science. 2nd Ed. Oxford, Oxford University Press 2018.
Rowe N.: Academic & Scientific Poster Presentation. A Modern Comprehensive Guide. Cham, Springer 2017.
The ACS Style Guide. Effective Communication of Scientific Information. A. M. Coghill, L. R. Garson (eds.). 3rd Ed. Washington, American Chemical Society 2006.
Poslední úprava: Nesměrák Karel, doc. RNDr., Ph.D. (27.11.2020)
Požadavky ke zkoušce -
Ke kontrole studia je požadováno:
1.Splnění tří průběžně zadaných úkolů během semestru (odevzdání systémem Turnitin).
2. Sepsání krátkého článku: Ke zvoleným klíčovým slovům nalézt alespoň tři články v angličtině a zpracovat je formou článku. Minimální rozsah vlastního textu (bez nadpisu, jména a citací) je dvě normostrany, tj. 3600 znaků včetně mezer. Součástí textu musí být předvedení důležitých informací z nalezených článků a kritické porovnání dat. Text musí být doplněn citacemi (v plném tvaru, práce musí být citovány v textu, nestačí je jen vypsat na konci), přihlíží se i k jeho formální úpravě (zarovnání, typ odstavce, formální psaní symbolů a veličin). Práce se odevzdává nejpozději čtyři dny před zvoleným zkouškovým termínem prostřednictvím systému Turnitin.
3. Ústní zkouška: Zkouší se vše, co bylo odpřednášeno. Zkouška sestává z diskuze nad sepsaným článkem (který je tedy nutnou podmínkou pro účast na zkoušce), následovaného praktickou zkouškou z hledání chemických informací. Ke zkoušce je možné si přinést vlastní notebook.
Poznámka: Studenti patřící mezi studenty se speciálními potřebami, kteří požadují navýšení času na zkoušku si musí tento termín domluvit se zkoušejícím nejméně 10 dní předem, jinak nebude na jejich požadavek brán zřetel.
Výstupy z učení
Po absolvování předmětu student:
• rozezná a definuje různé druhy a formy chemických informačních zdrojů.
• používá systém kódování informací, a to jak alfanumerických, tak topografických.
• definuje základní typy primárních chemických informačních zdrojů včetně jejich specifik (časopisy, patenty, normy, zákony, lékopis).
• definuje základní typy sekundárních chemických informačních zdrojů včetně jejich specifik (monografie a kompendia, tabulky, atlasy a sbírky, elektronické databáze).
• je schopen správně zapsat bibliografickou citaci různých druhů chemických informačních zdrojů.
• ovládá práci s referátovými chemickými informačními zdroji (SciFinder, Reaxys, Web of Knowledge, Scopus, Pubmed) včetně efektivního filtrování informací.
• je schopen vyhledat scientometrické ukazatele (citovanost, h-index, impact faktor, kvartil)
• prakticky provede rešerši pomocí referátových informačních zdrojů, včetně odhadu informační ceny jednotlivých nalezených dokumentů.
• je schopen pomocí odborných knihoven získat primární chemické informační zdroje.
• vysvětlí zásady vedení laboratorních deníků.
• rozumí problematice využití umělé inteligence při zpracování informací.
• užívá nabytých znalostí k prezentaci nových informací formou vysokoškolských kvalifikačních prací nebo publikací v odborném tisku
Poslední úprava: Nesměrák Karel, doc. RNDr., Ph.D. (28.09.2024)
To check the studies it is required: a) fulfillment of continuously assigned tasks from chemoinformatics (by the date of the examination at the latest); b) writing a short article: to find at least three articles in English for selected keywords and to process them in the form of an article (min. 2700 characters), which will include the presentation of important information and a critical data comparison; c) oral examination.
Poslední úprava: Nesměrák Karel, doc. RNDr., Ph.D. (25.09.2020)
Sylabus -
Úvod. Informace a jejich výměna v chemii. Historie využití informací v chemii. Druhy a formy chemických informačních zdrojů. Kódování informací.
Primární chemické informační zdroje (časopisy, patenty, normy, zákony, lékopis).
Sekundární chemické informační zdroje (monografie a kompendia, tabulky, atlasy a sbírky, elektronické databáze).
Bibliografický popis dokumentů.
Referátové chemické informační zdroje: SciFinder (Chemical Abstracts), Reaxys, Web of Knowledge, Scopus, Pubmed a další relevantní databáze. Hodnocení publikovaných informací (scientometrie).
Práce s informačními zdroji. Rešerše. Stanovení informační ceny. Získávání primárních dokumentů (odborné knihovny). Osobní dokumentace.
Tvorba a presentace nových informací. Obecné poznámky ke zpracování výsledků výzkumu. Pracovní záznamy, laboratorní deníky. Artificial Intelligence a zpracování informací. Diplomové a disertační práce. Přednášky. Odborné konference. Publikace výsledků v odborném tisku (publikační etika). Financování vlastního výzkumu (granty).
Poslední úprava: Nesměrák Karel, doc. RNDr., Ph.D. (28.09.2024)
1. Introduction. Information and their circulation in chemistry. History of chemical information. Types and forms of sources of chemical information. Encoding of information.
2. Primary sources of chemical information (journals, patents, standards, laws, pharmacopoeias).
3. Secondary sources of chemical information (monographs and treatises, tables, atlases and collections, electronic databases).
4. Bibliographic description of documents.
5. Reference sources of chemical information. Reference journals (Chemical Abstracts). Reference handbooks (Beilstein, Gmelin). Electronic reference databases (SciFinder, Reaxys, Web of Science, Scopus, Pubmed, etc.).
6. Work with sources of chemical information. Recherche. Chemical libraries. Retrieval of primary documents. Personal documentation.
7. Creation and presentation of new information. General notes on treatment of research results. Laboratory records. Masters and doctoral thesis. Lectures. Conferences. Publication in journals. Evaluation of published information (cite number, impact factor). Financial support of research - grants.
Poslední úprava: Nesměrák Karel, doc. RNDr., Ph.D. (25.09.2020)
