PředmětyPředměty(verze: 962)
Předmět, akademický rok 2024/2025
   Přihlásit přes CAS
V sobotu dne 19. 10. 2024 dojde k odstávce některých součástí informačního systému. Nedostupná bude zejména práce se soubory v modulech závěrečných prací. Svoje požadavky, prosím, odložte na pozdější dobu.
Informace v analytické chemii - MC230P22
Anglický název: Information in Analytical Chemistry
Český název: Informace v analytické chemii
Zajišťuje: Katedra analytické chemie (31-230)
Fakulta: Přírodovědecká fakulta
Platnost: od 2024
Semestr: zimní
E-Kredity: 2
Způsob provedení zkoušky: zimní s.:
Rozsah, examinace: zimní s.:1/1, Zk [HT]
Počet míst: neomezen
Minimální obsazenost: neomezen
4EU+: ne
Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
Stav předmětu: vyučován
Jazyk výuky: čeština
Poznámka: povolen pro zápis po webu
při zápisu přednost, je-li ve stud. plánu
Garant: doc. RNDr. Karel Nesměrák, Ph.D.
Vyučující: doc. RNDr. Karel Nesměrák, Ph.D.
Neslučitelnost : MC200P01, MC270P10
Je neslučitelnost pro: MC200P01, MC270P10
Anotace -
Přednáška uvádí studenty do problematiky chemických informací a jejich využití ve vědecké nebo odborné práci v analytické chemii. Hlavním cílem přednášky je podat efektivní, praktický návod k využívání chemických informací a vytváření smysluplných informací nových. Nejprve jsou představeny základní typy a formy chemických informačních zdrojů, dále jejich efektivní hledání v referátových informačních zdrojích spolu se získáváním originálních dokumentů, až konečně publikace nových získaných výsledků a poznatků. Velká pozornost je věnována práci s elektronickými referátovými zdroji (SciFinder, Reaxys, Web of Science, Scopus, aj.) a provedení efektivních rešerší, včetně hodnocení informační ceny. Je probrána problematika scientometrie (impakt faktor, h-index, citovanost) a grantová problematika. V závěrečné části jsou uvedeny zásady správného vedení laboratorních záznamů, psaní odborných textů a prezentace výsledků.
Poslední úprava: Nesměrák Karel, doc. RNDr., Ph.D. (28.09.2024)
Literatura -

Webová stránka přednášejícího (s důležitými, aktualizovanými odkazy): https://www.natur.cuni.cz › ~nesmerak

Literatura vhodná pro samostudium (i nad rámec přednášky)

a) česká literatura

b) literatura v angličtině

  • Alley M.: The Craft of Scientific Writing. 4nd Ed. New York, Springer 2018.
  • Carter M.: Designing Science Presentations. A Visual Guide to Figures, Papers, Slides, Posters, and More. Amsterdam, Elsevier 2013.
  • A Guide to the Scientific Career. Virtues, Communication, Research, and Academic Writing. M. M. Shoja et al. (eds.). Wiley 2020.
  • Handbook of Chemoinformatics. 4 vol. J. Gasteiger (Ed.) Wiley 2003.
  • Körner A.M.: Guide to Publishing a Scientific Paper. London, Routledge 2008.
  • Kovac J.: The Ethical Chemist. Professionalism and Ethics in Science. 2nd Ed. Oxford, Oxford University Press 2018.
  • Rowe N.: Academic & Scientific Poster Presentation. A Modern Comprehensive Guide. Cham, Springer 2017.
  • The ACS Style Guide. Effective Communication of Scientific Information. A. M. Coghill, L. R. Garson (eds.). 3rd Ed. Washington, American Chemical Society 2006.
Poslední úprava: Nesměrák Karel, doc. RNDr., Ph.D. (09.04.2022)
Požadavky ke zkoušce -

Ke kontrole studia je požadováno:

1.Splnění tří průběžně zadaných úkolů během semestru (odevzdání systémem Turnitin).

2. Sepsání krátkého článku: Ke zvoleným klíčovým slovům nalézt alespoň tři články v angličtině a zpracovat je formou článku. Minimální rozsah vlastního textu (bez nadpisu, jména a citací) je dvě normostrany, tj. 3600 znaků včetně mezer. Součástí textu musí být předvedení důležitých informací z nalezených článků a kritické porovnání dat. Text musí být doplněn citacemi (v plném tvaru, práce musí být citovány v textu, nestačí je jen vypsat na konci), přihlíží se i k jeho formální úpravě (zarovnání, typ odstavce, formální psaní symbolů a veličin). Práce se odevzdává nejpozději čtyři dny před zvoleným zkouškovým termínem prostřednictvím systému Turnitin.

3. Ústní zkouška: Zkouší se vše, co bylo odpřednášeno. Zkouška sestává z diskuze nad sepsaným článkem (který je tedy nutnou podmínkou pro účast na zkoušce), následovaného praktickou zkouškou z hledání chemických informací. Ke zkoušce je možné si přinést vlastní notebook.

Poznámka: Studenti patřící mezi studenty se speciálními potřebami, kteří požadují navýšení času na zkoušku si musí tento termín domluvit se zkoušejícím nejméně 10 dní předem, jinak nebude na jejich požadavek brán zřetel.

Výstupy z učení

Po absolvování předmětu student:

• rozezná a definuje různé druhy a formy chemických informačních zdrojů.

• používá systém kódování informací, a to jak alfanumerických, tak topografických.

• definuje základní typy primárních chemických informačních zdrojů včetně jejich specifik (časopisy, patenty, normy, zákony, lékopis).

• definuje základní typy sekundárních chemických informačních zdrojů včetně jejich specifik (monografie a kompendia, tabulky, atlasy a sbírky, elektronické databáze).

• je schopen správně zapsat bibliografickou citaci různých druhů chemických informačních zdrojů.

• ovládá práci s referátovými chemickými informačními zdroji (SciFinder, Reaxys, Web of Knowledge, Scopus, Pubmed) včetně efektivního filtrování informací.

• je schopen vyhledat scientometrické ukazatele (citovanost, h-index, impact faktor, kvartil)

• prakticky provede rešerši pomocí referátových informačních zdrojů, včetně odhadu informační ceny jednotlivých nalezených dokumentů.

• je schopen pomocí odborných knihoven získat primární chemické informační zdroje.

• vysvětlí zásady vedení laboratorních deníků.

• rozumí problematice využití umělé inteligence při zpracování informací.

• užívá nabytých znalostí k prezentaci nových informací formou vysokoškolských kvalifikačních prací nebo publikací v odborném tisku

Poslední úprava: Nesměrák Karel, doc. RNDr., Ph.D. (28.09.2024)
Sylabus -
  1. Úvod. Informace a jejich výměna v chemii. Historie využití informací v chemii. Druhy a formy chemických informačních zdrojů. Kódování informací.
  2. Primární chemické informační zdroje (časopisy, patenty, normy, zákony, lékopis).
  3. Sekundární chemické informační zdroje (monografie a kompendia, tabulky, atlasy a sbírky, elektronické databáze).
  4. Bibliografický popis dokumentů.
  5. Referátové chemické informační zdroje: SciFinder (Chemical Abstracts), Reaxys, Web of Knowledge, Scopus, Pubmed a další relevantní databáze. Hodnocení publikovaných informací (scientometrie).
  6. Práce s informačními zdroji. Rešerše. Stanovení informační ceny. Získávání primárních dokumentů (odborné knihovny). Osobní dokumentace.
  7. Tvorba a presentace nových informací. Obecné poznámky ke zpracování výsledků výzkumu. Pracovní záznamy, laboratorní deníky. Artificial Intelligence a zpracování informací. Diplomové a disertační práce. Přednášky. Odborné konference. Publikace výsledků v odborném tisku (publikační etika). Financování vlastního výzkumu (granty).
Poslední úprava: Nesměrák Karel, doc. RNDr., Ph.D. (28.09.2024)
 
Univerzita Karlova | Informační systém UK