Předmět seznamuje, a to v nejširším slova smyslu, s fenoménem parazitického způsobu života – tedy od virů a bakterií, přes houbové organismy a protista až po parazitické helminty a členovce. A to jak z pohledu humánní a veterinární medicíny, tak i z pohledu ekologického (parazitismus jako biologický fenomén a jeho zapojení do vztahů mezi organismy) a zoologického (biologického).
Důraz je kladen na základní životní cykly a strategie parazitických patogenů, a to včetně vztahů mezi parazitem/patogenem a hostitelem i vztahů mezi parazitem/patogenem a přenašečem. V systematické části jsou probíráni zejména nejdůležitější původci infekčních onemocnění lidí a hospodářských zvířat. Předmět se rovněž věnuje významným nově se objevujícím infekčním onemocněním v Evropě i ve světě. Po úvodních přednáškách vysvětlujících obecně fenomén parazitismu v nejširším možném pojetí a vzniku infekčních onemocnění, následuje systematická část, která je členěna podle taxonomické příslušnosti infekčních agens: viry, bakterie, houbové organismy, parazitičtí prvoci, parazitičtí helminti (motolice, tasemnice, hlístice) a členovci (jako trapiči i přenašeči infekčních onemocnění).
Poslední úprava: Votýpka Jan, doc. RNDr., Ph.D. (31.08.2024)
The course introduces the phenomenon of parasitic life in its broadest sense - from viruses and bacteria, through fungal organisms and protists, to parasitic helminths and arthropods. This is done from the perspective of human and veterinary medicine, as well as from the ecological (parasitism as a biological phenomenon and its involvement in the relationships between organisms) and zoological (biological) perspectives.
Emphasis is placed on the basic life cycles and strategies of parasitic pathogens, including parasite/pathogen-host and parasite/pathogen-vector relationships. In particular, the most important infectious agents of human and animal diseases are discussed in the systematic part. The course also covers important emerging infectious diseases in Europe and worldwide. After introductory lectures explaining in general terms the phenomenon of parasitism in its broadest sense and the origin of infectious diseases, the systematic part is followed by a taxonomic classification of infectious agents: viruses, bacteria, fungal organisms, parasitic protozoa, parasitic helminths (flukes, tapeworms, nematodes) and arthropods (as both embarrassers and vectors of infectious diseases).
Poslední úprava: Votýpka Jan, doc. RNDr., Ph.D. (31.08.2024)
|