|
|
|
||
|
Předmět podává v ucelené formě základy buněčného dogmatu. Zabývá se organizací a výstavbou vnitřních struktur buňky (zejména eukaryotní), funkcí jednotlivých struktur a metodami studia buněčných procesů. Přednáška uspořádáním kopíruje moderní učebnice buněčné biologie, Alberts et al.: Molecular Biology of the Cell, Pollard et al.: Cell Biology či Lodish et al.: Molecular Cell Biology.
Předmět je doporučen pro studenty prvního roku bakakalářského studia. Doporučujeme zapsat též praktická cvičení B150C28. Poslední úprava: Libusová Lenka, RNDr., Ph.D. (26.01.2026)
|
|
||
|
Alberts et al.: Essential Cell Biology. 6th ed., Norton and Co., 2023 (ISBN 9781324033394). Alberts et al.: Molecular Biology of the Cell. 6th ed. 2015 (ISBN 978-0-8153-4464-3) nebo 7th ed. 2022 (ISBN 9780393884852). Pollard T.D.: Cell Biology. 3rd ed., 2017 (ISBN 9780323341264). Lodish et al.: Molecular Cell Biology. 8th ed., 2004 (ISBN 0-7167-4366-3), 9th ed., 2021 (ISBN 9781319365486). Alberts et al.: Základy buněčné biologie, 2001 (ISBN 80-902906-0-4). Poslední úprava: Libusová Lenka, RNDr., Ph.D. (26.01.2026)
|
|
||
|
Ke zkoušce budou požadovány znalosti, pojmy a jejich vztahy, dohledatelné v doporučené literatuře, a to v rozsahu přednášené látky. Automaticky se předpokládají znalosti středoškolské. Zkouška bude písemná, příp. kombinovaná. Dle aktuální situace může být zkouška také za využití počítačů. V testu vybíráte správné odpovědi z nabídky čtyř, kdy jakýkoli počet odpovědí může být správný i nesprávný (multiple choice test). Pokud označíte všechny správné a jen správné odpovědi, získáte 5 bodů, v případě, že se shodneme ve třech případech dostáváte 3 body, ve dvou možnostech 1 bod. Shoda v jedné či žádné odpovědí není hodnocena. Hranice hodnocení "dobře" leží okolo padesáti procent bodů (max. 150). Na test je 60 minut čistého času.
Poslední úprava: Libusová Lenka, RNDr., Ph.D. (29.09.2020)
|
|
||
|
1. Vnitřní organizace buňky, výstavba a funkce buněčných oddílů - buněčná teorie, buňka ve světelném mikroskopu, subbuněčné struktury a kompartmentové uspořádání eukaryotní buňky, srovnání buňky bakterií, archeí a eukaryot, typy eukaryotních buněk, diferenciace buněk mnohobuněčného organismu, typy a stavba virů, interakce s hostitelskou buňkou. 2. Proteiny a jejich funkce v buňce - strukturní hierarchie proteinu, motivy a domény, protein-proteinové a jiné interakce, supramolekulární komplexy - ribosom, proteasom, spliceosom, atd., proteosyntéza a distribuce proteinů v buňce, folding a účast chaperonů, štěpení a modifikace, turnover proteinů, typy regulace aktivity proteinů. 3. Anatomie a funkce buněčného jádra - stavba jádra - jaderný obal, nukleoskelet, organizace genetické informace - chromosom, chromatin, principy kopírování, uchování a využití genetické, informace, jaderný pór a transport makromolekul. 4. Membrány a transport - stavba biomembrány, složení, biogeneze a funkce lipidické dvojvrstvy (membrána archebakterií), funkce membránových proteinů, receptory, membránový potenciál, transmembránový přenos látek, typy transportu. 5. Vnitřní membránové struktury a transport - endoplasmatické retikulum, Golgiho komplex- biosyntéza a transport (koncept sekretorické dráhy), vznik váčků a vezikulární transport, endo- a exocytóza, endosomální sytém, lysosom (role pH při degradaci vs. recyklaci), vakuoly, peroxisom, hydrogenosom. 6. Energetika buňky, základní metabolické dráhy, které vedou k produkci ATP. Semiautonomní organely - mitochondrie, chloroplast - stavba, fungování, doklady o původu, podíl na energetické bilanci buňky. 7. Komunikace mezi buňkami - typy signalizací - endokrinní, parakrinní, kontaktní, receptory - membránové a jaderné, intracelulární přenašeči signálu, signální kaskády a jejich integrace. 8. Cytoskelet eukaryot – stavba a funkce mikrotubulů, mikrofilament, intermediálních filament, molekulární motory a jiné asociované proteiny, účast proteinů plasmatické membrány a extracelulární matrix, kontrola tvaru a buněčný pohyb. 9. Mezibuněčné spoje, spoje mezi buňkou a extracelulární matrix, složení a funkce mezibuněčné hmoty. 10. Dělení buňky a buněčný cyklus - buněčná proliferace, interfáze, jaderné dělení a dělící aparát, cytokineze, řízení buněčného cyklu, regulace buněčného růstu, apoptóza (apoptozóm, vnitřní a vnější dráha, iniciační a exekuční kaspázy), nádorový dělení (onkogeny a tumorsupresory), metody studia buněčného dělení. 11. Buňky imunitního systému a imunita - role buněk v systému imunitní obrany mnohobuněčného organismu, receptory, protilátky, MHC a jiné komponenty, principy aktivace B a T buněk, rekombinace a mutace jako podklad variability imunoglobulinů, klonální selekce, zánět. Poslední úprava: Libusová Lenka, RNDr., Ph.D. (26.01.2026)
|
|
||
|
1. Vnitřní organizace buňky, stavba a funkce buněčných oddílů Vysvětlete buněčnou teorii. Srovnejte buňky bakterií, archeí a eukaryot. Nakreslete schéma buňky, popište v něm subbuněčné struktury a kompartmenty. Definujte proces diferenciace buněk mnohobuněčného organismu. Popište typy a stavbu virů v kontextu interakce s hostitelskou buňkou. Vyjmenujte hlavní funkce buněčných oddílů a diskutujte jejich vzájemné vztahy a kooperaci.
2. Proteiny a jejich funkce v buňce Popište hierarchii proteinových struktur, definujte motivy a domény, popište jejich role v protein-proteinových interakcích. Analyzujte vznik a fungování supramolekulárních komplexů (ribosom, proteasom, spliceosom), definujte jejich vliv na biosyntézu proteinů. Vysvětlete mechanismy sbalování proteinů, úlohu chaperonů a posttranslačních modifikací v stabilitě a cílení proteinů. Diskutujte význam turnoveru proteinových molekul. Definujte typy regulace aktivity proteinů.
3. Anatomie a funkce buněčného jádra Charakterizujte jednotlivé složky jádra (jaderný obal, nukleoskelet, chromosomy, chromatin). Popište základní mechanismy syntézy, uchování a využití genetické informace; poukažte na rozdíly v těchto procesech v eukaryotické a bakteriální buňce. Vysvětlete, jakými mechanismy dochází k jadernému transportu makromolekul.
4. Membrány a transport Schematicky nakreslete biomembránu a charakterizujte chemické složení lipidické dvojvrstvy, proces biogeneze a funkce membránových proteinů. Vysvětlete funkci biologických membrán jako selektivních rozhraní, včetně membránové tekutosti, asymetrie a existence membránových domén. Srovnejte jednotlivé typy transmembránového transportu a diskutujte jejich biologický význam.
5. Vnitřní membránové struktury a transport Vysvětlete úlohu endoplasmatického retikula a Golgiho komplexu v biosyntéze a transportu proteinů. Charakterizujte mechanismy jednotlivých kroků vezikulárního transportu, endo- a exocytózy. Diskutujte význam vezikulárního transportu pro homeostázu buňky. Definujte funkce jednotlivých membránových organel, jako je lysosom, vakuola, peroxisom či hydrogenosom.
6. Energetika buňky Popište hlavní metabolické dráhy vedoucí k produkci ATP. Diskutujte význam jednotlivých metabolických drah pro energetickou bilanci buňky. Srovnejte navzájem semiautonomní organely (mitochondrie a chloroplasty), zaměřte se na jejich stavbu a funkci, včetně adaptací v různých organismech. Interpretujte endosymbiotickou teorii těchto organel, diskutujte důkazy o jejich původu.
7. Komunikace mezi buňkami Popište typy buněčné signalizace (endokrinní, parakrinní, kontaktní) Vysvětlete úlohu různých typů receptorů a intracelulárních přenašečů signálu. Analyzujte průběh modelové signální kaskády, zhodnoťte možnost integrace signálních kaskád v buňce.
8. Cytoskelet eukaryot Schematicky zakreslete strukturu mikrotubulů, mikrofilament a intermediálních filament. Definujte význam jednotlivých skupin cytoskeletálních motorů. Analyzujte vliv cytoskeletálních systémů na buněčné děje jako je vezikulární transport, dělení buňky, pohyb buňky atd. Zhodnoťte význam cytoskeletu v kontextu vybraných lidských patologií (primární ciliární diskinezie, Alzheimerova choroba, nemoc motýlích křídel, Hutchinson-Gilford progerie).
9. Mezibuněčné spoje a ECM Charakterizujte jednotlivé typy mezibuněčných spojů a vysvětlete jejich význam. Popište složení a funkci mezibuněčné hmoty. Analyzujte interakce mezi buňkou a extracelulární matrix a jejich dopad na mechanické vlastnosti tkání či buněčnou signalizaci.
10. Dělení buňky a buněčný cyklus Popište fáze buněčného cyklu. Rozlište interfázi a mitózu. Propojte jednotlivé fáze buněčného cyklu s odpovídajícími regulačními mechanismy. Zhodnoťte význam regulace buněčného cyklu v kontextu apoptózy a nádorového bujení. Interpretujte úlohu onkogenů a tumorsupresorů v procesu nádorového bujení.
11. Buňky imunitního systému a imunita Popište roli buněčných typů imunitního systému. Definujte význam receptorů, protilátek, MHC molekul v imunitní odpovědi. Srovnejte aktivaci B a T buněk a jejich klonální selekci. Diskutujte vznik variability imunoglobulinů prostřednictvím rekombinace a mutací. Poslední úprava: Libusová Lenka, RNDr., Ph.D. (26.01.2026)
|