Základní kurz rostlinné anatomie. Seznamuje studenty se základy stavby rostlinných buněk, pletiv a orgánů. Zdůrazňuje vztahy mezi strukturou a funkcí, mezi strukturou a prostředím, a ukazuje vývoj stavby rostlinných organismů.
Poslední úprava: Soukup Aleš, RNDr., Ph.D. (14.03.2019)
Basic course on plant anatomy showing the principles of the structure of plant cells, tissues and organs (vegetative and generative). The relationships between structure and function, between structure and environment and the development of plant structure are emphasised.
Poslední úprava: Konrádová Hana, RNDr., Ph.D. (15.03.2019)
Literatura
Votrubová,O.: Anatomie rostlin, Nakladatelství Karolinum, UK v Praze, 2010,ISBN 978-80-246-1867-8 Pazourek, J., Votrubová, O.: Atlas of Plant Anatomy, PERES Publishers, Prague, 1997, ISBN 80-901691-2-0
http://kfrserver.natur.cuni.cz/anatomie
Poslední úprava: Konrádová Hana, RNDr., Ph.D. (15.03.2019)
Kontroly studia předmětu a podmínky pro jejich úspěšné vykonání, způsob hodnocení
Zkouška je ústní. Před zkouškou je nutné získat zápočet ze cvičení. Zápočet je udělován po předložení správně zpracovaných protokolů na základě výsledku zápočtového testu (min 55% bodů).
Poslední úprava: Konrádová Hana, RNDr., Ph.D. (15.03.2019)
Sylabus
1. Vznik a vývoj anatomie rostlin a její současné postavení v rámci biologie rostlin
2. Rostlinná buňka - obecné a specifické charakteristiky. Endomembránový systém rostlinné buňky, vakuoly, plastidy, buněčná stěna. Dělení, růst a diferenciace rostlinné buňky
3. Rostlinná pletiva, jejich definice a klasifikace
4. Jednoduchá pletiva - parenchym, kolenchym a sklerenchym, struktura a funkce
5. Meristémy, význam meristémů pro přisedlý organismus, klasifikace meristémů, jejich struktura a funkce
6. Vodivá pletiva - xylém a floém, evoluce, struktura a funkce, ontogenetický vývoj
7. Struktura a funkce kořene
8. Struktura a funkce listu
9. Struktura a funkce stonku
10. Sekundární růst rostlinných orgánů.
11. Generativní orgány - střídání generací u semenných rostlin, vývoj samčího a samičího gametofytu, průběh opylení a oplození, embryogeneze
Poslední úprava: Konrádová Hana, RNDr., Ph.D. (15.03.2019)
Výsledky učení
Výsledky učení – Fyziologická anatomie rostlin (MB130P31)
Po úspěšném absolvování předmětu student/ka porozumí stavbě, vývoji a funkci rostlinného těla v ontogenetickém, fyziologickém a evolučním kontextu a bude schopen/schopna tyto poznatky aplikovat při interpretaci variability rostlin a jejich adaptací na prostředí.
1. Vznik jedince a základního plánu rostlinného těla
Student/ka:
popíše průběh embryogeneze semenných rostlin a vysvětlí vznik polarity embrya,
porovná embrya jednoděložných a dvouděložných rostlin z hlediska ontogeneze,
vysvětlí vznik základního plánu těla rostliny a systémů pletiv cévnatých rostlin,
interpretuje klíčové regulační mechanismy raného vývoje v kontextu stability tělního plánu,
vysvětlí význam embryogeneze pro přechod rostlin na suchozemské prostředí.
2. Pletiva a buněčný kontext
Student/ka:
charakterizuje základní typy pletiv (parenchym, kolenchym, sklerenchym, aerenchym) a jejich funkce,
vysvětlí vznik tvaru buňky a jeho vztah k mechanickým a fyziologickým parametrům pletiva,
popíše transferové buňky jako adaptaci na intenzivní tok látek,
vysvětlí význam mezibuněčné komunikace pro integraci funkce pletiv a celého organismu.
3. Meristémy a růst rostlin
Student/ka:
vysvětlí význam neukončeného růstu jako klíčové adaptační strategie rostlin,
klasifikuje meristémy a interpretuje jejich vznik v evolučním kontextu cévnatých rostlin,
popíše strukturní modely SAM a RAM a vysvětlí jejich historický vývoj,
vysvětlí funkci iniciál (kmenových buněk) meristémů,
analyzuje základní regulační mechanismy aktivity meristémů a jejich význam pro ontogenezi rostliny.
4. Vodivá pletiva a jejich evoluce
Student/ka:
vysvětlí vznik vodivých pletiv jako zásadní evoluční inovaci umožňující zvětšování těla rostlin,
popíše strukturu a funkci xylému a vysvětlí kohezní teorii transportu vody,
analyzuje ekofyziologické aspekty stavby xylému (efektivita transportu, ztenčeniny, kavitace) jako evoluční kompromisy,
vysvětlí pojem prokambium a proces xylogeneze včetně regulačních mechanismů,
popíše poškození a obranné reakce xylému,
porovná strukturu floému u různých skupin cévnatých rostlin v evolučním kontextu,
vysvětlí diferenciaci sítkových elementů včetně role selektivní autofagie a kalózy,
popíše mechanismus transportu asimilátů, nakládání a vykládání,
vysvětlí obranné mechanismy floému a jejich význam v interakcích s herbivory a patogeny.
5. Stonek – uspořádání, vývoj a funkce
Student/ka:
popíše strukturu a funkci stonku v ontogenetickém a evolučním kontextu,
vysvětlí diferenciaci pletiv stonku a mechanismy větvení,
interpretuje fylotaxi a vznik listových stop jako výsledek vývojové a evoluční optimalizace,
analyzuje variabilitu stonku ve vztahu k ekofyziologickým podmínkám,
vysvětlí vznik a funkční význam modifikací stonku.
6. Kořen – struktura, vývoj a interakce s prostředím
Student/ka:
popíše morfologii a modifikace kořene a jejich ekologický význam,
vysvětlí vznik a diferenciaci kořenových pletiv včetně regulačních mechanismů,
analyzuje vznik postranních kořenů, základní regulační mechanismy a evoluční kontext
vysvětlí interakce kořene s biotickými a abiotickými faktory prostředí,
interpretuje kompenzační růst kořene jako funkční adaptaci na heterogenní půdní prostředí a optimalizaci využití zdrojů,
popíše kořenové symbiózy a interpretuje jejich evoluční význam.
7. List – struktura, vývoj a funkce
Student/ka:
vysvětlí vznik listu a jeho evoluci v rámci cévnatých rostlin,
popíše organogenezi listu a základní regulační mechanismy, interpretuje vznik polarity listu
charakterizuje listová pletiva a jejich funkční specializaci,
vysvětlí vznik a funkci listové žilnatiny,
popíše diferenciaci pokožky listu a prýtu (kutikula, průduchy, trichomy),
analyzuje variabilitu stavby listu v závislosti na prostředí,
interpretuje xenomorfní, sukulentní, mokřadní a submersní listy jako adaptace,
vysvětlí vztah mezi C4 fotosyntézou a anatomií listu,
popíše proces opadu listů v ontogenetickém a ekologickém kontextu.
8. Sekreční struktury
Student/ka:
klasifikuje sekreční struktury a popíše hlavní vylučované skupiny látek,
vysvětlí funkci vybraných sekrečních struktur (např. hydatody, solné žlázky, medníky),
charakterizuje sekreční trichomy a jejich funkční a evoluční význam,
popíše siličné a pryskyřičné kanálky, nádržky a mléčnice jako specializované obranné a metabolické struktury.
9. Sekundární růst
Student/ka:
vysvětlí vznik laterálních meristémů a jejich regulační mechanismy,
popíše uspořádání sekundárního rostlinného těla,
charakterizuje sekundární xylém z hlediska funkce, variability a životnosti,
popíše strukturu a vznik sekundárního floému,
vysvětlí vznik sekundárních krycích pletiv (korek, borka),
porovná sekundární růst dvouděložných a jednoděložných rostlin v evolučním kontextu.
10. Rozmnožování a generativní orgány
Student/ka:
porovná vegetativní a pohlavní rozmnožování rostlin v evolučním a populačním kontextu,
popíše generativní cyklus semenných rostlin v evolučním kontextu,
charakterizuje anatomii generativních orgánů,
vysvětlí vývoj a variabilitu samčího a samičího gametofytu,
popíše proces opylení a oplození u krytosemenných rostlin,
vysvětlí vznik zygoty, embrya, endospermu,
popíše strukturu semene a plodu jako klíčových evolučních inovací semenných rostlin
Poslední úprava: Soukup Aleš, RNDr., Ph.D. (30.01.2026)
