Botanika bezcévných rostlin a protistologie (pro učitelské kombinace) - MB120P76U
Anglický název: Phylogeny and morphology of non-vascular plants (for teachers)
Český název: Botanika bezcévných rostlin a protistologie (pro učitelské kombinace)
Zajišťuje: Katedra botaniky (31-120)
Fakulta: Přírodovědecká fakulta
Platnost: od 2021
Semestr: letní
E-Kredity: 4
Způsob provedení zkoušky: letní s.:
Rozsah, examinace: letní s.:3/2, Z+Zk [HT]
Počet míst: 200
Minimální obsazenost: neomezen
4EU+: ne
Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
Stav předmětu: vyučován
Jazyk výuky: čeština
Další informace: https://botany.natur.cuni.cz/algo/predmety.html
http://botany.natur.cuni.cz/svoboda/prednasky/BBR/botanika_bezcevnych.htm
Poznámka: povolen pro zápis po webu
Garant: doc. RNDr. Yvonne Němcová, Ph.D.
Vyučující: Mgr. Eliška Konečná
Mgr. Jiří Lukeš
doc. RNDr. Yvonne Němcová, Ph.D.
Mgr. Tomáš Pánek, Ph.D.
Mgr. Jan Ráček
RNDr. David Svoboda, Ph.D.
Mgr. Jan Šťastný, Ph.D.
Mgr. Veronika Veselá
Neslučitelnost : MB120P146
Výsledky anket   Termíny zkoušek   Rozvrh LS   
Anotace -
Poslední úprava: doc. RNDr. Yvonne Němcová, Ph.D. (10.12.2019)
Cílem přednášky je podat ucelenou představu o diverzitě jednobuněčných fototrofních a heterotrofních eukaryot (protist) a organismů označovaných tradičně jako „bezcévné rostliny“ včetně prokaryontních sinic a lišejníků. Tyto organismy fungují v ekosystému jako primární producenti. Důraz je kladen na endosymbiotický vznik eukaryotické buňky, na jednotlivé linie jednobuněčných eukaryot, jejich fylogenetické vztahy a na jejich vztahy s jinými organismy (symbióza, parasitismus). Zaměříme se na to, kde jednotlivé organismy v přírodě žijí, jak ovlivňují své prostředí (některé mořské organismy mají významný vliv na globální ekosystém). Seznámíme se s morfologií a životními cykly "vlajkových" druhů a zmíníme druhy významné pro člověka (sinice vodních květů x biotechnologicky zajímavé organismy).
Požadavky ke zkoušce
Poslední úprava: Mgr. Tomáš Pánek, Ph.D. (02.05.2023)

Podmínkou zápočtu je účast na praktiku (přítomnost minimálně na 9 z 12 cvičeních) a splnění testu "poznávačka". Studenti poznávají 15 či 16 mikroskopických a makroskopických objektů. Za každý objekt mohou získat max. 3 body (rodové jméno, zařazení do třídy, popis-ekologie-výskyt). Pro splnění je nutné dosáhnout alespoň 30 z maximálního počtu 45 bodů.

Zkouška probíhá ústní formou.  

Sylabus
Poslední úprava: doc. RNDr. Yvonne Němcová, Ph.D. (20.01.2020)

1) Eukaryotická buňka a její vznik (eukaryogeneze)
Definice eukaryot a struktura eukaryotické buňky; předek eukaryot (LECA) a jeho vlastnosti; datování hlavních událostí v eukaryogenezi; evoluční vztahy eukaryot s prokaryoty; horizontální genový přenos; vznik a původ eukaryotického jádra a endomembránového systému; vznik a původ mitochondrií a plastidů; bičíkový aparát. 

2) Systém eukaryot, Excavata
Definice a představení protist; historický vývoj pohledu na protisty; charakter taxonomických znaků; základní metody zkoumání; počet druhů protist; definice skupiny Excavata a její základní členění; exkavátní hypotéza; LECA jako exkavátní taxon(?); paraziti uvnitř exkavát; anaerobní exkaváti a ztráta mitochondrie; plastid krásnooček a jeho původ; nepoznaná diverzita diplonemidů; role krásnooček v ekosystémech. 

3) Opisthokonta, Amoebozoa
Jak se liší měňavka a bičíkovec, typy panožek; superskupina Amoebozoa, její členění a význam; paraziti u amoebozoí; hlenky; superskupina Opisthokonta, její fylogenetické postavení, charakteristika, význam a základní členění; Opisthokonta jako království mnohobuněčných skupin. 

4)  Úvod do SAR
Superskupina SAR, její fylogenetické postavení, charakteristika a význam. V této přednášce bude kladen důraz na heterotrofní zástupce SAR (např. dírkonošci, mřížovci, nálevníci, oomycety, výtrusovci, opalinky); krátce budou zmíněny i heterotrofní skupiny relativně blízce příbuzné SAR - např. telonemidi; slunivky (Heliozoa) jako polyfyletická skupina protist, které sdílí podobnou morfologii díky konvergencím.

5) SAR, důraz kladen na fototrofní zástupce SAR

Alveolata – Dinophyta (obrněnky): parazitické obrněnky, vznik červeného přílivu (red tide), hromadění toxinů v potravním řetězci, bioluminiscence, symbiózy obrněnek - korálové útesy; Rhizaria - Paulinella: nezávislá primární endosymbióza, Chlorarachniophyta: jedinečnost rodu Chlorarachnion, nukleomorf; fototrofní Stramenopila – Chrysofyta (Chrysophyceae): křemičité schránky a cysty, využití v paleoekologii. Dictyochophyceae: křemičité kostry, diagnostika chladnějších období v minulosti. Phaeophyceae - chaluhy: chaluhové lesy (kelp forests) - centrum biodiverzity, pelagický ekosystém Sargasového moře, fykokoloidy z chaluh (algináty). 

6) Fototrofní Stramenopila, Haptista, Cryptista

Stramenopila –Xanthophyceae - různobrvky: organismy se složitými životními cykly. Eustigmatophyceae: mořští a sladkovodní zástupci, zdroj eikosapentenove kyseliny, Bacillariophyceae - rozsivky: stavba frustuly, bioindikační význam rozsivek, invazní druhy: Didymosphenia geminata (Didymo). Haptista - Haptophyta: kokolitky a jejich vliv na globální cyklus uhlíku a síry na Zemi; Cryptista - Cryptophyta - skrytěnky: nukleomorf

7)  Sinice + Archaeplastida (Glaucophyta, Rhodophyta)         

Sinice (Cyanobacteria) – prokaryota, která dala vznik primárnímu plastidu: stavba fototrofní prokaryontní buňky, morfologie, diverzita, ekologický význam sinic, fixace vzdušného dusíku, stromatolity, horizontální přenos genů, symbiotické interakce cyanobakterií, sukcese vodního květu, cyanotoxiny. Archaeplastida - základní charakteristika jednotlivých vývojových linií. Glaucophyta: nejmenší a nejpůvodnější rostlinná větev. Rhodophyta (ruduchy): ruduchy korálových útesů, sladkovodní ruduchy a jejich ekologie a rozmnožování - chantransiové stádium, Porphyra - popsání životního cyklu, fykokoloidy ruduch (agar, karagen).

8) Archaeplastida (Chloroplastida)

Chloroplastida: základní charakteristika jednotlivých vývojových linií (streptofytní a chlorofytní linie); Chlorofytní linie: Palmophylophyceae – hlubokomořská skupina řas; prasinofyta: polyfyletická skupina, Ostreococcus - eukaryontní organismus s nejmenším genomem, pikoplanktonní společenstva oceánů, symbiotické interakce (např. Tetraselmis/ Symsagittifera). Ulvophyceae - převážně mořská třída řas, Halimeda - tropické a subtropické ekosystémy, biogenní vznik písku. Invazní druh Caulerpa taxifolia - killer alga, Trentepohliales - řasy jako parazité. Trebouxiophyceae - Trebouxia - nejhojnější fotobiont lišejníků, Chlorella - biotechnologicky významný organismus, vývojový paralelismus.  

9) Archaeplastida (Chloroplastida) – pokračování

 – Chlorofytní linie Chlorophyceae: Dunaliella - život v hypersalinním prostředí, fenotypová plasticita řas. Streptofytní linie: charakteristika jednotlivých tříd - stavba buněk, rozmnožování a vývojové cykly; výskyt a význam. Zygnematophyceae (spájivky), konjugace, Desmidiales (krásivky). Charophyceae (chary): obrovské buňky, proudění cytoplasmy, kalcifikace - travertiny, gyrogonity. Původ cévnatých rostlin. 

10) Pohyb, evoluce mnohobuněčnosti 
Typy pohybu u protist; typy mnohobuněčnosti; mnohobuněčnost mnohokrát jinak - společné vlastnosti a rozdíly mnohobuněčných linií ilustrované na příkladu améby rodu Dictyostelium, řasy rodu Volvox (váleč), myxogastridní hlenky a u organismů s komplexními těly - rostliny, živočichové a houby 

11) Mechorosty

Mechorosty: Mechorosty jako skupina organismů, vývoj skupiny, pofylitičnost/monofyletičnost, názory na evoluci, hlavní znaky a odlišnosti od ostatních autotrofů. Anthocerotophyta (hlevíky): charakteristika (společné znaky s oběma dalšími odděleními, jedinečné znaky), ekologie a zástupci. Marchantiophyta - játrovky: charakteristika (redukované protonema, frondózní a foliózní typy, amfigastrie, stavba sporofytu - elatery apod.), systém a zástupci.

12) Bryofyta, lišejníky - úvod

Bryophyta (mechy): charakteristika (vodivé systémy, stavba sporofytu a gametofytu, vegetativní rozmnožování), systém a zástupci, využití mechorostů. Lišejníky jako skupina, komplexní složené organismy - mykobiont (houba) a fotobiont (řasa, sinice), princip soužití, morfologie, anatomie, rozmnožování.komplexní složené organismy - mykobiont (houba) a fotobiont (řasa, sinice), princip soužití, morfologie, ekologie a příklady symbiózy mykobiontů a fotobiontů, biogeografie a bioindikační význam lišejníků, pionýrské organismy, základní charakteristika vybraných druhů, jejich ekologie a rozmnožování.

13) Lišejníky 

Lišejníky - ekologie a příklady symbiózy mykobiontů a fotobiontů, biogeografie a bioindikační význam lišejníků, pionýrské organismy, základní charakteristika vybraných druhů, využití lišejníků.