PŘEDNÁŠKA
Tento kurs seznamuje ucelenou a názornou formou s diverzitou cévnatých rostlin na zemském povrchu a to na
pozadí nejnovějších poznatků o jejich evoluci a fylogenetických vztazích. Studenti se na přednášce a
doprovodných praktických cvičeních seznámí se základními charakteristikami, způsobem rozmnožování,
rozšířením a typickými zástupci jednotlivých čeledí výtrusných, nahosemenných a krytosemenných rostlin,
reprezentujících nejen středoevropskou květenu, ale také význačné (především užitkové) rostliny celého světa.
Zároveň je přednáška výbornou příležitosti pro zopakování a doplnění poznatků o morfologii rostlin, o historii,
základních metodách a principech v taxonomii cévnatých rostlin.
PRAKTIKUM
Přednáška je doplněna praktickým cvičením, umožňujícím pozorovat na živém materiálu základní zástupce probíraných čeledí, jejich morfologické charakteristiky a rozdíly mezi příbuznými skupinami rostlin.
Praktická část předmětu (cvičení) sestává z 12 částí, přičemž pro získání zápočtu je nutné prezenčně absolvovat alespoň 10 z nich. Navíc je podmínkou zápočtu aktivní účast a úspěšné absolvování závěrečného determinačního testu.
Žádáme studenty se specifickými potřebami (SSP), popř. s individuálním studijním plánem (ISP), aby informovali garanta předmětu před začátkem semestru o svých případných omezeních, na jejichž základě by chtěli upravit výuku.
Současně jsou povinni informovat garanta, popř. vedoucího paralelky, alespoň 14 dní před zápočtem/zkouškou prostřednictvím emailu o svých případných omezeních, na jejichž základě by chtěli upravit podmínky pro splnění předmětu. Omlouváme se, ale z důvodu vysokého počtu přihlášených studentů nejsme schopni individuálně zohlednit případná omezení bez dostatečného předstihu.
VŠECHNY MATERIÁLY K PŘEDNÁŠKÁM, PRAKTIKÁM I KE ZKOUŠCE PRO LETNÍ SEMESTR 2025 NAJDETE NA GOOGLE DISKU:
1. Zápočet - účast na alespoň 80% praktik + úspěšné zvládnutí závěrečné poznávačky (minimální zisk 60% bodů). Poznávačku provedou studenti u testu z praktik.
2. Zkouška bude probíhat písemně. V odůvodněných případech, zejména u studentů se speciálními potřebami, může zkouška proběhnout také ústně, a to po předchozí dohodě s vyučujícím.
Známkování zkoušky bude následovné (čísla jsou uvedené v procentech):
100 – 91 = 1
90-75 = 2
74-60 = 3
59 a méně = 4
Poslední úprava: Slovák Marek, Mgr., Ph.D. (20.01.2026)
Literatura
Základní studijní literatura: Judd W. S. et al. (2002): Plant Systematics. A phylogenetic approached, ed. 2. - Sinauer Inc., Sunderland, Mass. Simpson M. (2006): Plant systematics. - Elsevier Ac. Press Slavíková Z. (2002): Morfologie rostlin. [skriptum]. - Praha. Mártonfi P. (2006): Systematika cievnatých tastlin, ed 2. - UŠ Košice.
Literatura na praktikum: Skalická A. et Slavíková Z. (1973): Praktická cvičení ze systematiky vyšších rostlin [skriptum]. - Karolinum.
Určovací klíče a obrazové atlasy:
Kaplan Z. et al. (2021): Klíč ke květeně České republiky, 2., rozšířené vydání. Academia Praha Kubát K. et al. (2002): Klíč ke květeně České republiky. Academia, Praha. Květena České [socialistické] republiky (1988-2010):Vol. 1-3 Hejný S. et Slavík B. [red.], vol. 4-7 Slavík B. et Štěpánková J. [red.], vol. 8 Chrtek J., Kaplan Z. et Štěpánková J. [red.]. Academia. Praha. Deyl M., Hísek K. (2001): Naše květiny. - Academia Praha.
Všechny prezentace z přednášek, praktik a další elektronické materiály najdete na GoogleDisku: https://drive.google.com/drive/folders/1uJQMkOJM4Cjw260iFclK2fF3ZZMZpaFv?usp=drive_link
Poslední úprava: Chudáčková Hana, Mgr. (10.02.2025)
Sylabus
1) Úvod do fylogeneze a klasifikace cévnatých rostlin, vznik a diverzifikace cévnatých rostlin, evoluce orgánů a životního cyklu, znaky důležité pro klasifikaci, metodické přístupy
2) Výtrusné rostliny - nejstarší suchozemské rostliny (Protracheophyta, Rhyniophyta)
3) Výtrusné rostliny -mikrofilová větev cévnatých rostlin - plavuňe (Zosterophyllophyta, Lycopodiophyta)
4) Výtrusné rostliny - megafilová větev cévnatých rostlin - kapradiny, přesličky a prutofky (Equisetophyta, Psilophyta, Polypodiophyta)
5) Semenné rostliny - evoluční chrakteristika, apomorfie (květ)
6) Nahosemenné (Gymnospermae) - Cykasy
7) Nahosemenné - jinany, jehličnany (konifery)
8) Nahosemenné - liánovce (Gnetophyta); přechod ke krytosemennosti
10) Krytosemenné - bazální krytosemenné (Magnoliopsida); nejstarší krytosemenná rostlina, bazální skupina ANA grade včítaně magnolioidů
11) Krytosemenné - jednoděložné (Liliopsida); znaky, evoluce, zástupci
12) Krytosemenné - Pravé dvouděložné (Rosopsida)- znaky evoluce, zástupci
13) Skupina Rosidae (bazální čeledi, Eurosidy I a II)
14) Skupina Asteridae (bazální čeledi. Euasteriy I a II)
Základní jednotkou jsou čeledi, u nichž jsou představeny charakteristické a evolučně důležité znaky, jejich fylogenetická pozice, rozšíření, významní zástupci (s důrazem na středoevropskou květenu), zajímavosti, hospodářský význam atd.
Poslední úprava: Slovák Marek, Mgr., Ph.D. (05.02.2026)
Výsledky učení
Po úspěšném absolvování předmětu by student měl být schopen:
vysvětlit hlavní etapy fylogeneze a diverzifikace cévnatých rostlin a jejich orgánů, včetně klíčového přechodu rostlin z vody na souš, popsat morfologické, anatomické a fyziologické adaptace umožňující tento přechod (např. vznik kutikuly, vodivých pletiv, podpůrných tkání, specializovaných rozmnožovacích struktur) a objasnit jejich význam v evoluci suchozemské flóry;
popsat a porovnat klíčové znaky hlavních linií výtrusných a semenných rostlin, včetně hlavních linií nahosemenných a krytosemenných, a vysvětlit jejich význam pro moderní klasifikaci;
kriticky hodnotit různé fylogenetické a klasifikační přístupy (morfologické, molekulární, fylogenomické), rozumět jejich limitům, interpretovat vybrané fylogenetické stromy, z nich odvozovat evoluční souvislosti (monofýlie versus parafýlie a polyfýlie, vznik apomorfií, vznik znaků, konvergence a paralelismy atd.);
propojovat teoretické znalosti z fylogeneze, obecné biologie a ekologie rostlin s praktickým určováním a srovnáváním konkrétních čeledí a druhů cévnatých rostlin a využívat poznatky o příbuzenských vztazích a znacích čeledí při řešení úloh v ochraně přírody (např. identifikace ohrožených fylogenetických linií);
převádět odborné poznatky o evoluci a diverzitě rostlin do srozumitelné výuky (navrhovat jednoduché výukové aktivity, modely fylogeneze, terénní cvičení), volit příklady zejména ze středoevropské flóry podporující rozvoj kritického a ekologického myšlení žáků a o těchto tématech efektivně komunikovat;
v praktické rovině samostatně či ve skupině sbírat, preparovat, pozorovat a určovat vybrané zástupce cévnatých rostlin s využitím určovacích klíčů, herbářového materiálu i digitálních zdrojů, výsledky své práce vhodně dokumentovat (zpráva, poster, prezentace) a obhájit je v odborné diskusi;
diskutovat ekologické, konzervační a hospodářské souvislosti jednotlivých skupin cévnatých rostlin, včetně dopadů globálních změn na jejich diverzitu, reflektovat význam rostlinné diverzity pro fungování ekosystémů i pro lidskou společnost a tento význam srozumitelně komunikovat jak v odborném, tak popularizačním a vzdělávacím kontextu.
Poslední úprava: Slovák Marek, Mgr., Ph.D. (05.02.2026)
