PředmětyPředměty(verze: 978)
Předmět, akademický rok 2025/2026
   Přihlásit přes CAS
   
Biologie lišejníků - MB120P152
Anglický název: Biology of lichens
Český název: Biologie lišejníků
Zajišťuje: Katedra botaniky (31-120)
Fakulta: Přírodovědecká fakulta
Platnost: od 2024
Semestr: zimní
E-Kredity: 4
Způsob provedení zkoušky: zimní s.:ústní
Rozsah, examinace: zimní s.:2/1, Z+Zk [HT]
Počet míst: neomezen
Minimální obsazenost: 5
4EU+: ne
Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
Stav předmětu: vyučován
Jazyk výuky: čeština
Další informace: http://botany.natur.cuni.cz/svoboda/prednasky/Biologie_lisejniku/Biologie_lisejniku.htm
Poznámka: povolen pro zápis po webu
při zápisu přednost, je-li ve stud. plánu
Garant: doc. Mgr. Pavel Škaloud, Ph.D.
Vyučující: Mgr. Jana Steinová, Ph.D.
RNDr. David Svoboda, Ph.D.
Neslučitelnost : MB120P32
Anotace -
Předmět je zaměřen na obecnou problematiku biologie lichenizovaných hub. Seznámí posluchače s moderním
pohledem na lišejníky jako biologickou skupinu hub a jednotlivými aspekty jejich života (růst, rozmnožování,
chemismus) a dále základy fyziologie a ekologie i obecnými principy taxonomie lišejníků a budováním
fylogenetického systému. Součástí kursu jsou rovněž praktika, jejichž cílem je seznámení s různými aspekty
symbiózy, stavbou stélky, rozmnožováním, chemismem lišejníků a základy určování.
Kurs je určen především pro studenty magisterského stupně oborů spojených s Lichenologií, Mykologií, Algologií,
Bryologií aj.
Poslední úprava: Štefánek Michal, Mgr. (17.05.2016)
Literatura -

AHMADJIAN V. & Hale M.E., eds. (1973): The lichens. - Academic Press, London.

BALABÁN K. (1960): Lesnicky významné lišejníky, mechorosty, kapraďorosty. - SZN, Praha.

BYSTREK J. (1972): Zarys lichenologii. - Panstw. wyd. nauk., Warszawa.

ČERNOHORSKÝ Z. et al. (1956): Klíč k určování lišejníků ČSR. I. díl. - Nakl. ČSAV, Praha

HALE M.E. (1983): The biology of lichens. - Edward Arnold, London.

HAWKSWORTH D.L. & HILL D.J. (1984): The lichen-forming fungi. - Blackie, Glasgow.

HAWKSWORTH D.L. & ROSE F. (1976): Lichens as pollution monitors. - Edward Arnold, London.

HENSSEN A. & JAHNS H.M. (1974): Lichenes. Eine Einführung in die Flechtenkunde. - Georg Thieme Verlag, Stuttgart.

JARKOVSKÝ M. (1978): Lišejníkové látky a jejich identifikace. - Pedag. fak., Hradec Králové.

KIRSCHBAUM U. & WIRTH V. (1995): Flechten erkennen - Luftgütebestimmen. - E.Ulmer, Stuttgart.

MASUCH G. (1993): Biologie der Flechten. - Quelle & Meyer, Heidelberg & Wiesbaden.

NASH III T.H., ed. (1996): Lichen biology. - Cambridge Univ. Press, Cambridge.

OXNER A.N. (1974): Opredeliteľ lišajnikov SSSR. Vyp. 2. Morflogija, sistematika i geografičeskoje rasprostranenije. - Nauka, Leningrad.

PIŠÚT I. (1984): Záhadný zelený lišajník. - Mladé letá, Bratislava.

PIŠÚT I. et al. (1974): Kľúč na určovanie výtrusných rastlín. III. diel. - Slov. pedag. nakl., Bratislava.

SOLDATENKOVA Ju. P. (1977): Malyj praktikum po botanike. Lišajniki. - Izd. Moskov. Univ., Moskva.

Poslední úprava: Štefánek Michal, Mgr. (17.05.2016)
Požadavky ke zkoušce -

Ústní zkouška.

Poslední úprava: Štefánek Michal, Mgr. (17.05.2016)
Sylabus -

1. Symbióza.

Historie pohledu na lišejníky. Podstata lišejníku, evoluce lichenzace. Taxonomický pohled na lišejníky. Složky symbiózy, fotobiont a mykobiont. Symbióza, parasymbióza, parazitismus. Různé typy soužití s ohledem na počet zůčastněných složek.

2. Stélka.

Morfologie stélky, růstové formy. Anatomická stavba stélky. Cefalodia.

3. Reprodukce.

Generativní rozmnožování, morfologie plodnic. Vegetativní rozmnožování. Typy diaspor. Ontogeneze. Šíření a růst. Růstová rychlost, lichenometrie.

4. Fyziologie.

Vodní režim. Světlo a fotosyntéza. Dýchání. Vliv teploty. Výživa, fixace dusíku.

5. Ekologie.

Vztah lišejníků k substrátu. Kompetice a sukcese. Biogeografie.

6. Bioindikace.

Znečištění ovzduší, těžké kovy a radionuklidy. Vliv zemědělství. Metodické přístupy. Monitoring.

7. Chemismus.

Sekundární metabolity - klasifikace a biosyntéza. Identifikace. Význam a role lišejníkových látek. Význam a využití lišejníků.

8. Taxonomie.

Znaky a jejich hodnota. Klasifikace lišejníků a vývoj systému, koncepce fylogenetického systému. Determinace.

9. Fotobionti lišejníků - skupiny, pohled, rozdíly, nejnovější poznatky.

Poslední úprava: Štefánek Michal, Mgr. (17.05.2016)
Výsledky učení

Student:

  • aplikuje osvojenou problematiku v širším záběru biologických věd

  • analyzuje, hodnotí a porovnává rozdíly v charakteristice lišejníků jako skupiny ve srovnání s ostatními skupinami organismů

  • uvádí výhody i nevýhody lichenismu, jeho postavení v evoluci i vztah k ekologii, geologii a životu na Zemi obecně

  • porovnává přístupy jednotlivých studií k tématu, ovládá problematiku morfologie, rozmnožování, fytogeografie i základny taxonomie lišejníků

  • propojuje osvojené postupy z případových studií a dokáže si kriticky klást otázky k tématu
  • aplikuje principy studia biologie na dané organismy, jejich odlišnosti dané životním cyklem i místem v biosféře
  • zdravě kriticky zhodnotí dosah dosud známých zákonitostí v lichenismu jako ekosystému organismů do případné ochranářské praxe a případné limity studia na omezených vzorcích biotopů

  • zná problematiku studií, přesnosti a citlivosti volených metod mj. i vzhledem k jejich stáří, orientuje se v základních fyziologických odlišnostech u lišejníků a zelených (cévnatých, vyšších) rostlin

  • zapojuje aktivně získané poznatky při determinaci druhů, je schopen v terénu ukázat jednotlivé zákonitosti výskytu
  • identifikuje možnosti historického i současného využití lišejníků lidmi a jinými organismy, zná základní problémy ohrožení pro tuto skupinu organismů a jejich návaznost s globálními i regionálními problémy nejen ochrany přírody

  • interpretuje a využívá vhodné zdroje informací
  • zvažuje a hodnotí možnosti zapojení AI, diskutuje výhody a nevýhody a uvádí příklady dobré praxe.

Poslední úprava: Svoboda David, RNDr., Ph.D. (16.12.2025)
 
Univerzita Karlova | Informační systém UK