PředmětyPředměty(verze: 945)
Předmět, akademický rok 2023/2024
   Přihlásit přes CAS
Politické systémy I - JPB256
Anglický název: Political systems I
Zajišťuje: Katedra politologie (23-KP)
Fakulta: Fakulta sociálních věd
Platnost: od 2021
Semestr: zimní
E-Kredity: 4
Způsob provedení zkoušky: zimní s.:
Rozsah, examinace: zimní s.:2/0, Zk [HT]
Počet míst: neurčen / neurčen (90)
Minimální obsazenost: neomezen
4EU+: ne
Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
Stav předmětu: nevyučován
Jazyk výuky: čeština
Způsob výuky: prezenční
Způsob výuky: prezenční
Poznámka: povolen pro zápis po webu
při zápisu přednost, je-li ve stud. plánu
Garant: prof. PhDr. Blanka Říchová, CSc.
doc. Michel Perottino, Ph.D.
Neslučitelnost : JPB176
Je neslučitelnost pro: JPB176
Je prerekvizitou pro: JPB257, JPB252
Termíny zkoušek   Rozvrh   Nástěnka   
Anotace -
Poslední úprava: prof. PhDr. Blanka Říchová, CSc. (20.07.2021)
Kurz JPB256 není součástí stávající akreditace.

Jednalo se o první semestr dvousemestrového předmětu zaměřeného na problematiku vývoje a současného stavu typologicky zásadních politických systémů demokratických zemí západní Evropy, resp. EU; navazujícími kurzy, které tuto problematiku dále rozvíjejí, jsou dva kurzy, a to JPB257 (Komparace politických systémů II.) a JPB262 (Komparace politických systémů střední Evropy).

Kurz JPB256 se věnuje dvěma konkrétním politickým systémům, a to politickému systému Spojeného království Velká Británie a Severního Irska a politickému systému Francie V. republiky. Přednášky přibližují genezi těchto politických systémů a politických institucí (legislativy, exekutivy) včetně otázek spojených s problematikou utváření jejich vzájemných vztahů, a to na základě konkrétní faktografie i obecně teoretických otázek spjatých s problematikou komparativní analýzy parlamentních a semiprezidenciálních systémů včetně typologie stran, stranických a volebních systémů. Důraz je při výkladu kladen přednostně na to, aby se studenti měli možnost seznámit se základními klasifikačními přístupy a typologiemi užívanými v politologické analýze.

Kurz je rovněž zaměřen na rozšíření faktografických znalostí studentů a rozvinutí jejich analytických schopností s cílem ukázat a doložit různé alternativní možnosti spjaté s metodologickými přístupy k analýze demokracie včetně terminologie (vymezení jednotlivých typů režimů, klasifikace stranických a volebních systémů). V tomto kontextu se očekává, že studenti si budou jednotlivé přednášky doplňovat samostudiem povinné a doporučené literatury a rovněž se seznámí s nejnovějšími posuny ve sledovaných případech.

Cíl předmětu
Poslední úprava: prof. PhDr. Blanka Říchová, CSc. (04.09.2017)

Cílem kurzu je seznámit studenty/tky oboru PMV s genezí a současností vybraných západoevropských demokratických politických systémů.

Vzhledem k rozsahu probírané tematiky se klade důraz rovněž na samostudium vycházející z povinné a doporučené literatury (doproučení týkající se aktuálních problémů a nejnovějších literatury budou poskytnuty přednášejícími v průběhu kurzu).  

Podmínky zakončení předmětu -
Poslední úprava: prof. PhDr. Blanka Říchová, CSc. (04.01.2021)

urz je zakončen testem, který prověřuje znalosti týkající se politických systémů Spojeného království a Francie v jejich historické genezi.

Zkouška probíhá písemnou formou - testem. Test probíhá na platformě moodle dl3 - Politické systémy I. (zkouška). Jedná se o jinou moodle platformu, než je platforma, na níž jsou přednášky kurzu!

Test obsahuje tematiku přednášek a z povinné literatuře, resp. relevantních informací obsažených v přednáškách a doporučené literatuře. Důraz se klade na:

a) faktografii;

b) terminologii a obecně teoretické poznatky z oboru komparativní politologie.

 

Hodnocení testu:

A = výtečně (vynikající výkon pouze s drobnými chybami) (91-100%, resp. bodů)

B = velmi dobře (nadprůměrný výkon avšak s určitými chybami) (81-90 %, resp. bodů)

C = dobře (celkově dobrý výkon s řadou výrazných chyb) (71-80 %, resp. bodů)

D = uspokojivě (přijatelný výkon, ale se značnými nedostatky) (61-70 %, resp. bodů)

E = dostatečně (výkon splňuje minimální požadavky) (51-60 %, resp. bodů)

Literatura -
Poslední úprava: prof. PhDr. Blanka Říchová, CSc. (19.09.2018)

Pro kurz jsou povinné ty části uvedených textů, které se zaměřují na v kurzu probíranou tematiku, tj. případové studie týkající se politických systémů Spojeného království a Francie. Literatura týkající se komparativní metody je povinná bez výjimky.

 

Povinná literatura:

1) ústavy:

Ústavy států Evropské unie. Díl I. (Belgie, Dánsko, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, Německo, Nizozemí, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Španělsko, Švédsko a Velkbá Británie). (2004). S úvodem V. Klokočky. Praha: Linde.

Filip, J., Koudelka, Z., Kroupa, J. Svatoň, J., Šimíček, V., Vlčková, R. (1996). Soudobé ústavní systémy. Brno, Masarykova univerzita.

 

2) obecně teoretická literatura k problematice komparativní analýzy:

Blahož, J. (1992). Nejvyšší státní orgány ve federacích (USA, SRN, Rakousko, Švýcarsko). Právník, č. 10, s. 845-867.

Calvert, P. (1993). Comparative Politics. An Introduction. New York and London, Harvester, Wheatsheaf.

Drulák P. a kol. (2008). Jak zkoumat politiku. Kvalitativní metodologie v politologii a mezinárodních vztazích. Praha: Portál. 

Lijphart, A. (1992). Parliamentary versus Presidential Government. Oxford, Oxford University Press.

Lijphart, A. (1999). Patterns of Democracy. Government Forms and Performance in Thirty-Six Countries. New Haven and London, Yale University Press (1. vyd. 1987).

Novák, M. (2011). Pojmový úvod do komparativní politologie, in: Novák, Miroslav et al. (2011). Úvod do studia politiky. Praha: Sociologické nakl. SLON, s.296-354.

Peters, B. G. (1998). Comparative Politics. Theory and Methods. London, Macmillan Press.

Říchová, B. (2007). Komparativní politologie. In l. CABADA, M. KUBÁT a kol. Úvod do studia politické vědy. Plzeň: nakl. Aleš Čeněk, s. 68-95. 

Říchová, B. (2008). Komparativní metoda v politologii. In V. DVOŘÁKOVÁ, Základní modely demokratických systémů. Praha: VŠE, s. 7-35.

Sartori, G. (2001). Srovnávací ústavní inženýrství. Zkoumání struktur, podnětů a výsledků. Praha: Slon, s. 175-195, 209-224.

Shugart, M. S. and Carey, J. H. (1993). Presidents and Assemblies. Constitutional Design and Electoral Dynamics. New York and Cambridge, Cambridge University Press.

 Svatoň, J. (1997). Vládní orgán moderního státu. Jeho původ, význam a vývoj v některých evropských zemích. Brno, Doplněk.

 

3) případové studie:

Blahož, J. (1990). Ústava páté republiky a její tvůrce (K 100. výročí narození prezidenta Charlese de Gaulla). Právník, č. 12, s. 1120-1128.

Dvořáková, V. (ed.) (2008). Základní modely demokratických systémů. Praha: Oeconomia.

Chytílek, R., Šedo, J., Lebeda, T., Čaloud, D. (2009). Volební systémy. Praha: Portál.

Klokočka, V. (2006). Ústavní systémy evropských států. Praha: Linde.

Říchová, B. (ed.) (2009). Západoevropské politické systémy. Praha: Oeconomia.

Strmiska,M., Hloušek, V., Kopeček, L., Chytilek, R. (2005). Politické strany moderní Evropy. Praha: Portál.

 

Doporučená literatura:

Duverger, M. (2016). Politické strany. Praha: Karolinum. 

Colomer, J. M. (1996). Political Institutions in Europe. London and New York, Routledge.

Goodin, R. E. and Klingemann, H.-D. (1998). A New Handbook of Political Science. Oxford, Oxford University Press.

Lane, J. and Ersson, E. (1987). Politics and Society in Western Europe. London, SAGE Publ.

 

Další zdroje budou doporučeny studentům v průběhu jednotlivých přednášek.


 

Metody výuky
Poslední úprava: doc. Michel Perottino, Ph.D. (09.11.2020)

Výuka je vedena formou přednášek. Součástí výuky je domácí četba. Platforma pro online výuku je Zoom.

 

Zoom Meeting

https://cesnet.zoom.us/j/97056599034?pwd=YkZIZ3p3dTdIVFNMb013aEMydXVCUT09

 

Požadavky ke zkoušce -
Poslední úprava: prof. PhDr. Blanka Říchová, CSc. (23.09.2019)

Zkouška probíhá písemnou formou. Studenti budou zkoušeni z tematiky přednášek a z povinné literatuře, resp. relevantních informací obsažených v přednáškách a doporučené literatuře. Důraz se klade na:

a) faktografii;

b) terminologii a obecně teoretické poznatky z oboru komparativní politologie.

 

Hodnocení testu:

A = výtečně (vynikající výkon pouze s drobnými chybami) (91-100%, resp. bodů)

B = velmi dobře (nadprůměrný výkon avšak s určitými chybami) (81-90 %, resp. bodů)

C = dobře (celkově dobrý výkon s řadou výrazných chyb) (71-80 %, resp. bodů)

D = uspokojivě (přijatelný výkon, ale se značnými nedostatky) (61-70 %, resp. bodů)

E = dostatečně (výkon splňuje minimální požadavky) (51-60 %, resp. bodů)

F = nedostatečně, neprospěl (je zapotřebí značné množství další práce) (0-50 %, resp. bodů)

 

Sylabus
Poslední úprava: prof. PhDr. Blanka Říchová, CSc. (25.09.2020)

 Britský politický systém

1. Základní vymezení a geneze systému; britský parlamentarismus; devoluce a vnitřní restrukturace vládnutí na území Spojeného království

2. Postavení a struktura exekutivy a legislativy (monarchie a postavení premiéra); vztah exekutivních a legislativních institucí (G. Sartori); Dolní a Horní komora parlamentu a její proměna počátkem 21. století

3. Volby a volební systémy na území Spojeného království; vztah volebního systému a postavení politických stran (Chytílek R. a kol., G. Sartori, M. Duverger)

4. Politické strany - celobritské, regionální a menšinové strany

 

Politický systém Francie

1. Geneze a základní charakteristika francouzského politického systému; francouzský V. republika a problematika semiprezidencialismu (vymezení a diskuse k typologii - M. Duverger, G. Sartori)

2. Postavení prezidenta a jeho vztah k exekutivě po roce 1958, resp. 1960

3. Francouzské politické strany a proměny jejich postavení; charakteristika stranického systému

4. Volební systém a jeho vztak k postavení politických stran

Vstupní požadavky
Poslední úprava: prof. PhDr. Blanka Říchová, CSc. (04.09.2017)

Kurz nemá žádnou prerekvizitu.

 
Univerzita Karlova | Informační systém UK