Ústavní právo a státověda - 2. část státní závěrečné zkoušky - HS0220

• Anglický název: Constitutional Law and Theory of State - 2nd Part of the Final State Examination
• Zajišťuje: Katedra ústavního práva (22-KUP)
• Fakulta: Právnická fakulta
• Platnost: od 2021
• Semestr: oba
• Body: 0
• E-Kredity: 0
• Rozsah, examinace: 0/0, SZ [HT]
• 4EU+: ne
• Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
• Stav předmětu: vyučován
• Jazyk výuky: čeština
• Způsob výuky: prezenční
• Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán; povolen pro zápis po webu; student může plnit i v dalších letech; předmět lze zapsat v ZS i LS
• Neslučitelnost : HPOP0000
• Je korekvizitou pro: HP0038

Anotace

Oborovou částí je státní zkouška z vědního oboru, ze kterého je obhajována diplomová práce.
Státní zkouška může být zaměřena na dílčí část vědního oboru.
Předpokladem pro konání oborové části státní závěrečné zkoušky je absolvování povinného předmětu, který odpovídá vědnímu oboru pro obhajobu diplomové práce.

Poslední úprava: Sojka Miroslav, Mgr. (16.09.2021)

Požadavky ke zkoušce

Seznam otázek účinný od 1. 10. 2024:

1.      Ústavní tradice české a československé státnosti v ústavním systému ČR.

2.      Zánik československé federace z ústavního hlediska. Česká republika jako nástupnický stát ČSFR.

3.      Základní principy (podstatné náležitosti) demokratického právního státu v ústavním pořádku ČR

4.      Prameny ústavního práva, role nepsaných pravidel v ústavním systému, specifika interpretace ústavního práva.

5.      Ústava ČR jako ústava polylegální; změny ústavního pořádku od roku 1993; základní charakteristika a zdůvodnění.

6.      Právní základy přímé demokracie v České republice.

7.      Význam rozhodnutí Ústavního soudu ČR v právním řádu České republiky.

8.      Postavení původních (prvotních) a odvozených (druhotných) právních předpisů, výhrada zákona.

9.      Vztah ústavního práva ČR k primárnímu a sekundárnímu právu Evropské unie.

10.  Mezinárodněprávní závazky České republiky a jejich vztah ke kontrole ústavnosti.

11.  Specifické rysy ústavního zakotvení dělby moci v ústavním pořádku ČR.

12.  Mandát poslance a senátora, jejich imunita.

13.  Uplatnění poměrného volebního systému ve volebním zákonodárství ČR.

14.  Ústavní úprava vzájemného vztahu komor Parlamentu ČR.

15.  Zvláštní procedury projednávání návrhů zákonů v Parlamentu ČR.

16.  (Ne)odpovědnost a imunita prezidenta republiky.

17.  Pravomoci prezidenta republiky a jeho vztah k ostatním ústavním orgánům.

18.  Vláda ČR

19.  Úloha vlády v legislativním procesu; legislativní pravidla vlády.

20.  Postavení předsedy vlády v ústavním systému ČR.

21.  Ústavní aspekty ústředních správních úřadů a státní služby; tzv. nezávislé správní úřady z hlediska ústavního pořádku.

22.  Ústavní soud jako soudní orgán ochrany ústavnosti, jeho vztah k vnitrostátním a mezinárodním soudním orgánům

23.  Jmenování a odvolávání soudců a předsedů soudů; záruky jejich nezávislosti a kárná odpovědnost.

24.  Volební soudnictví v ČR.

25.  Vertikální dělba moci v právním řádu ČR. Právo na samosprávu a jeho obsah.

26.  Kontrola, dozor a dohled v právním řádu České republiky.

27.  Mimořádné stavy v právním řádu České republiky.

28.  Ideové zdroje a východiska Listiny základních práv a svobod; vztah Listiny k Českou republikou ratifikovaným a vyhlášeným mezinárodním smlouvám o lidských právech a základních svobodách.

29.  Státní občanství ČR a základní práva, která jsou s ním spojena.

30.  Princip rovnosti a zákaz diskriminace v judikatuře Ústavního soudu ČR.

31.  Ústavní úprava podmínek pro ukládání povinností a stanovení mezí základních práv a svobod.

32.  Test proporcionality a další způsoby posuzování omezení lidských práv v judikatuře Ústavního soudu ČR.

33.  Nedotknutelnost osoby a komplex jejích záruk v Listině základních práv a svobod.

34.  Svoboda projevu, právo na informace a jejich meze.

35.  Právo pokojně se shromažďovat a jeho meze.

36.  Právní úprava politické soutěže: politické strany a jejich financování, volební kampaň, střet zájmů

37.  Ochrana menšin v právním řádu ČR.

38.  Právo na spravedlivý proces v právním řádu ČR.

39.  Česká republika jako sociální stát.

40.  Právo vlastnit majetek a jeho meze.

Seznam otázek účinný do 30. 9. 2024:

1 Ústavní tradice v české a československé státnosti v ústavním systému ČR.

2 Zánik československé federace z ústavního hlediska. Česká republika jako nástupnický stát ČSFR.

3 Základní principy (podstatné náležitosti) demokratického právního státu v ústavním pořádku ČR

4 Ústava „de iure“ a „de facto“, role ústavních zvyklostí.

5 Ústava ČR jako ústava polylegální; změny ústavního pořádku v letech 1997-2012; základní charakteristika a zdůvodnění.

6 Česká republika jako sekulární stát.

7 Právní základy přímé demokracie v České republice.

8 Relevance rozhodnutí Ústavního soudu ČR v ústavním právu.

9 Místo původních (prvotních) a odvozených (druhotných) právních předpisů v ústavním právu, tzv. výhrada zákona.

10 Vztah ústavního práva ČR k primárnímu a sekundárnímu právu Evropské unie.

11 Kontrola ústavnosti v ČR v relaci k mezinárodněprávním závazkům.

12 Suverenita státu, lidu a zákona v právní doktríně a v nálezech Ústavního soudu ČR.

13 Mezinárodní smlouvy o lidských právech a svobodách a jejich místo v ústavním řádu ČR.

14 Specifické rysy ústavního zakotvení dělby moci v ústavním pořádku ČR.

15 Vznik a zánik mandátu poslance a senátora, jejich imunita.

16 Uplatnění poměrného volebního systému ve volebním zákonodárství ČR.

17 Ústavní úprava vzájemného vztahu komor Parlamentu ČR.

18 Zvláštní procedury projednávání zákonů v Parlamentu ČR.

19 "Neodpovědnost“ a imunita prezidenta České republiky.

20 Vztah prezidenta republiky k jiným ústavním orgánům při výkonu jeho vládou kontrasignovaných a nekontrasignovaných pravomocí.

21 Úloha vlády v legislativním procesu; legislativní pravidla vlády.

22 Postavení předsedy vlády v ústavním systému ČR.

23 Státní zastupitelství jako součást výkonné moci a jako orgán veřejné žaloby.

24 Jmenování a odvolávání soudců a předsedů soudů; záruky jejich nezávislosti a kárná odpovědnost.

25 Koncepce volebního soudnictví v právním řádu ČR.

26 Vertikální dělba moci v právním řádu ČR. Relace samosprávných a administrativních územních celků.

27 Institut veřejného ochránce práv (ombudsmana) a jeho uskutečňování v České republice.

28 Kontrola, dozor a dohled v právním řádu České republiky.

29 Mimořádné stavy v právním řádu České republiky.

30 Ideové zdroje a východiska Listiny základních práv a svobod; vztah Listiny k Českou republikou ratifikovaným a vyhlášeným mezinárodním smlouvám o lidských právech a svobodách.

31 Vztah práv a povinností a postupy při omezení základních práv a svobod dle Listiny základních práv a svobod.

32 Princip rovnosti v nálezech Ústavního soudu ČR. Metoda proporcionality jako aplikační metoda ústavního práva.

33 Základní práva příslušející jen státním občanům ČR.

34 Nedotknutelnost osoby a komplex jejích záruk v Listině základních práv a svobod.

35 Svoboda projevu a její meze.

36 Právní úprava úlohy politických stran v politickém systému České republiky.

37 Ochrana menšin v právním řádu ČR.

38 Právo na spravedlivý proces v právním řádu ČR.

39 Česká republika jako sociální stát.

40 Právo vlastnit majetek a jeho meze. Právo k výsledkům duševní činnosti na ústavní úrovni.

Poslední úprava: Antoš Marek, doc. JUDr. PhDr., Ph.D., LL.M. (06.09.2024)