Politologie - HPOP3063

• Anglický název: Political Science
• Zajišťuje: Katedra politologie a sociologie (22-KPS)
• Fakulta: Právnická fakulta
• Platnost: od 2023
• Semestr: zimní
• Body: 0
• E-Kredity: 4
• Způsob provedení zkoušky: zimní s.:písemná
• Rozsah, examinace: zimní s.:2/1, Zk [HT]
• 4EU+: ne
• Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
• Stav předmětu: vyučován
• Jazyk výuky: čeština
• Způsob výuky: prezenční
• Úroveň: základní
• Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán; povolen pro zápis po webu
• Garant: prof. JUDr. Jan Kysela, Ph.D., DSc.
• Vyučující: Mgr. Petr Agha, LL.M., Ph.D.; Mgr. Zuzana Ambrozková; doc. JUDr. PhDr. Marek Antoš, Ph.D., LL.M.; Mgr. Tomáš Friedel, Ph.D.; JUDr. Tomáš Havel, Ph.D.; JUDr. PhDr. Filip Horák, Ph.D.; JUDr. Jan Chmel, Ph.D.; prof. JUDr. Jan Kysela, Ph.D., DSc.; doc. JUDr. PhDr. Pavel Maršálek, Ph.D.; Mgr. Jan Novotný; doc. JUDr. Jana Ondřejková, Ph.D.; Mgr. Adam Simota; JUDr. Jakub Stádník
• Neslučitelnost : HPOP0000, HP0681
• Je korekvizitou pro: HPOP3111
• Ve slož. korekvizitě pro: HSZK0211

Anotace

Předmět patří na zdejší fakultě mezi předměty, jejichž účelem je zprostředkovat poznání a pochopení kontextu, v němž právo vzniká, jímž je ovlivňováno a na nějž působí.
Zřetelnější vazba se projevuje vůči výuce ústavního práva, které – spolu s předmětem Státověda – představuje jako entitu založenou sice na tradičních teoriích, pojmech a institutech, současně se ovšem měnící vývojem společnosti, politiky atd. Jde tu krom jiného o ujasnění rozdílu mezi texty a realitou, institucemi "na papíře" a konkrétními aktéry s jejich motivy a zájmy. Na druhém pólu se výuka předmětu Politologie dotýká předmětu Sociologie pro právníky.
"Klasické" přednášky jsou doplněny semináři v dvoutýdenním cyklu (pět až šest za semestr), jež jsou věnovány důkladnějšímu zkoumání vybraných témat více interaktivní formou (promluvy vedoucího semináře kombinované s referáty a diskusemi).
Při výběru témat se vychází z vnímání úlohy politologie jako předmětu komplementárního, jak je naznačeno výše. Oborům platného práva je z klíčového pojmu "demokratický právní stát" ponecháván zájem o právní stát; v politologii se zabýváme vývojem, předpoklady a typy demokracie a jejich alternativami či antipody. Největší pozornost je nicméně věnována politickým ideologiím, jež zůstávají stranou pozornosti dalších předmětů, přičemž jejich význam pro povahu politického a ústavního systému, resp. státu vůbec, je očividný. Třetím pilířem výuky je vedle demokracie a politických ideologií analýza politických struktur, zejména politických stran, a volebních systémů, jež tuzemské politologii v posledních letech dominují.

Poslední úprava: Šicnerová Barbora, Mgr. (05.08.2024)

Metody výuky

Záznamy přednášek budou dostupné na fakultním kanále YT.

Poslední úprava: Friedel Tomáš, Mgr., Ph.D. (23.09.2024)

Požadavky ke zkoušce

1.      Zkouška se koná v pěti až šesti termínech ve zkouškovém období zimního semestru.. V letním semestru (tj. nikoli zkouškovém období)  se obvykle nekoná více než jeden termín.

2.      Zkouška se skládá ze dvou částí.

3.      Za prvé jde o výstižné vymezení pěti pojmů, resp. párových dvojic pojmů, které se na několika řádcích vejde do rámečku.

4.      Za každou úplně správnou odpověď je možné získat 1 bod, za částečně správnou odpověď 1/2 bod. Celkem je možné získat za tuto část zkoušky 5 bodů.

5.      Na druhé jde o esej, resp. poučenou úvahu v rozsahu 3 a více stran A4 na zadané téma. Na výběr jsou dána čtyři témata a úkolem studenta je podle níže uvedených kritérií sepsat odbornou esej, resp. poučenou úvahu na zvolené téma. (Témata esejů v zásadě kopírují témata přednášek.)

6.      Posuzovaná kritéria eseje jsou – vedle rozsahu – následující:

-       Vlastní obsah práce včetně uvedení příkladů a odkazů na relevantní literaturu. Práce by neměla zůstat pouze v obecné rovině nebo jako ničím nepodložená "pocitová" úvaha, ale měla by obecné úvahy vhodně dokládat na konkrétních příkladech a případně též zasazovat do kontextu odkazem na relevantní odbornou literaturu. V případě, že student aspiruje na hodnocení známkou "výborně", je nutné prokázat znalost přečtené literatury (např. odkazem na autory a nepřímými citacemi). Prostým komentováním současné politické situace, ani osobním politickým krédem se body nezískají.

-       Logická struktura a konzistentnost práce. Použité argumenty a jednotlivé části práce by si neměly protiřečit, práce by měla mít jednotnou, navazující logickou strukturu, která vyústí ve vlastní závěr.

7.      Samozřejmostí je požadavek na stylistickou a jazykovou úroveň. Text by měl být čitelný, bez gramatických chyb (zkoušku je možné psát v českém nebo slovenském jazyce) a přehledně graficky strukturovaný. Za více hrubých chyb či matoucí interpunkce se hodnocení snižuje o jeden bod.

8.      Za esej lze získat až 8 bodů.

9.      Celková známka bude odpovídat počtu nasbíraných bodů. Současně je třeba, aby práce ani v jedné části (definice pojmů; esej) zcela nepropadla – v takovém případě bude celá práce hodnocena jako nedostatečná (tj. z každé části je nutno získat alespoň 1 bod).

10.   Jeden bod je možné získat za nadprůměrnou aktivitu na seminářích, především v podobě referátů. Přesné podmínky udělení tohoto tzv. bonusového bodu stanovují jednotlivý vyučující seminářů.

11.   Škála hodnocení:

Celkový počet bodů                           Výsledná známka

13-11                                                                    1

10-9                                                                      2

8-6                                                                         3

5-0                                                                         4

12.   U zkoušky není možné používat žádné právní předpisy ani jiné zdroje.

13.   Časový limit na celou zkoušku je 100 minut.

Poslední úprava: Šicnerová Barbora, Mgr. (05.08.2024)

Sylabus

Předmět zahrnuje tato témata:

-       Teorie politiky. Politika a ideologie. Moc a autorita. Politika a právo. Demokracie a právní stát

-       Občanská společnost a zájmová, profesní a územní samospráva. 

-       Formy vlády I. (parlamentní a prezidentský režim). 

-       Formy vlády II. (poloprezidenstský a direktoriální režim). Politický režim ČR. 

-       Politické strany (pojem, typologie, stranické systémy).  

-       Volby v demokratických a nedemokratických systémech. Voličské chování. Komparace volebních systémů a jejich důsledků. 

-       Politické ideologie I. (konzervatismus, liberalismus a socialismus). 

-       To nám to uteklo aneb vývoj českého politického systému po roce 1989. 

-       Politické ideologie II. (nacionalismus, fašismus, nacismus, anarchismus). Pravice, levice: svoboda a rovnost. 

-       Totalitní a autoritářské režimy. Přechody k demokracii. 

-       Globalizace a antiglobalizace. Evropská integrace. 

Seznam přednášených témat se vždy aktualizuje na začátku semestru v dokumentech KPS.

Poslední úprava: Šicnerová Barbora, Mgr. (05.08.2024)

Studijní opory

Základní literatura:

1.     Petr Pithart: Obrana politiky II. Přednášky z let 1994 – 2019 (Praha, 2018).

2.     Miroslav Novák et al.: Úvod do studia politiky (Praha, 2019), kap. 1, 2, 17, 18, 21 až 23, nebo tematicky odpovídající kapitoly in:

3.     Andrew Heywood: Politologie (Plzeň: Aleš Čeněk, 2008).

Ostatní literatura:

1.      Fareed Zakaria: Budoucnost svobody (Praha: Academia, 2012).

2.      Giovanni Sartori: Srovnávací ústavní inženýrství (Praha: SLON, 2011).

3.      Vít Hloušek, Lubomír Kopeček, Jakub Šedo: Politické systémy (Brno: Barrister & Principal, 2018). 

4.      Michal Kubát: Současná česká politika. Co s neefektivním režimem? (Brno: Barrister & Principal, 2013).

5.      Steven Levitsky, Daniel Ziblatt: Jak umírá demokracie (Praha: Prostor, 2018).

6.      Yasha Mounk: Lid versus demokracie (Praha: Prostor, 2019).

7.      Jan Kysela a kol.: Populismus v demokratickém právním státě: hrozba, nebo výzva? (Praha: Leges, 2019).

8.      Helena Hofmannová: Útěk před demokracií (Praha: Auditorium, 2020).

9.      Jan Wintr: Česká parlamentní kultura (Praha: Auditorium, 2010).

Zaměření a využití jednotlivých titulů je komentováno v seminářích; tam mohou být doporučeny rovněž další knihy k hlubšímu studiu.

Základní právní předpisy:

Ke studiu předmětu Politologie nejsou předepsány žádné právní předpisy, byť ryze právní přesahy politologie směřují především k právu ústavnímu, a základní znalost pramenů českého ústavního práva tak bude pro posluchače představovat výhodu.

Ostatní právní předpisy:

Ostatní právní předpisy nejsou předepsány.

Poslední úprava: Šicnerová Barbora, Mgr. (05.08.2024)