Státověda - HPOP3044

• Anglický název: Theory of State
• Zajišťuje: Katedra ústavního práva (22-KUP)
• Fakulta: Právnická fakulta
• Platnost: od 2023
• Semestr: zimní
• Body: 0
• E-Kredity: 4
• Způsob provedení zkoušky: zimní s.:písemná
• Rozsah, examinace: zimní s.:2/2, Zk [HT]
• 4EU+: ne
• Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
• Stav předmětu: vyučován
• Jazyk výuky: čeština
• Způsob výuky: prezenční
• Úroveň: základní
• Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán; povolen pro zápis po webu
• Garant: doc. JUDr. Jana Reschová, CSc.
• Vyučující: doc. JUDr. PhDr. Marek Antoš, Ph.D., LL.M.; JUDr. Jakub Dienstbier, Ph.D.; Mgr. Jakub Drahorád; JUDr. Petr Gangur; JUDr. Jiří Georgiev, Ph.D.; JUDr. Jan Grinc, Ph.D.; JUDr. PhDr. Filip Horák, Ph.D.; JUDr. Miluše Kindlová, M.Jur., Ph.D.; JUDr. Mgr. Lukáš Kollert, Ph.D.; prof. JUDr. Jan Kysela, Ph.D., DSc.; JUDr. Ondřej Preuss, Ph.D.; doc. JUDr. Jana Reschová, CSc.; Mgr. Karel Řepa, Ph.D.; Mgr. Jakub Ševčík; Mgr. Bc. Pavlína Vážanová
• Neslučitelnost : HPOP0000, HP0681
• Ve slož. korekvizitě pro: HSZK0218, HSZK3410

Anotace

Státověda je "vědou o státě". Výklad směřuje k poznání struktury a funkcí státu, možných způsobů jeho uspořádání a původu a vývoje jednotlivých institutů, které charakterizují stát a jeho vztah k obyvatelstvu, k jednotlivci a k občanovi. Státověda jako vědní obor je východiskem zejména pro studium ústavního práva, neboť zkoumá a klasifikuje to, co ústavní právo popisuje a utváří.
Předmětem zkoumání státovědy je v prvé řadě stát jako právní subjekt zvláštního druhu. Státověda analyzuje různé formy jeho uspořádání, porovnává je a zabývá se i ideovými základy pojmu státu. Je společensko-vědním oborem čerpajícím z poznatků teorie práva a teorie státní moci, filozofie, sociologie, historie a mnoha dalších. Cílem studia není pouze naučit se určité pojmy, ale prostřednictvím jejich osvojení pochopit, jak stát a ústava fungují v různých ústavních systémech a co je limituje.
Studenti v průběhu semestru studují na základě zadání seminárního vyučujícího předepsanou literaturu a zpracovávají úkoly zaměřené na porozumění látce. V rámci předmětu se studenti seznámí s klíčovými pojmy týkajícími se státu a s relevantními principy a instituty charakterizujícími stát a jeho působení ve vnitrostátních i mezinárodních vztazích. Důraz se klade nejen na teoretickou stránku zkoumané látky, ale i na porozumění faktorům, které ovlivňují praktické fungování státu. Studenti se v rámci předmětu naučí dovednostem formulovat, interpretovat a prezentovat instituty a principy, které jsou klíčové nejen pro budoucí studium ústavního práva, ale i dalších právních odvětví. Znalosti získané v tomto předmětu, zahrnující v sobě komplexní pochopení problematiky v kontextu reálného fungování státu, jsou rozhodující pro budoucí práci s právními texty a judikaturou v rámci ústavního práva i dalších předmětů.

Poslední úprava: Šicnerová Barbora, Mgr. (05.08.2024)

Požadavky ke zkoušce

1.      U zkoušky není možné používat právní předpisy a jiné zdroje.

2.      Zkouška je klasifikována známkami "výborně" (1), "velmi dobře" (2), "dobře" (3) nebo "neprospěl/a" (4).

3.      Zkoušku může student konat nejvýše třikrát, tj. má právo na dva opravné termíny.

4.      Ze zkoušky je možné získat nejvíce 18 bodů. K úspěšnému složení je potřeba získat nejméně 10 bodů.

5.      Časový limit pro vypracování zkoušky je 40 minut.

6.      Vedoucí semináře bonifikuje maximálně v rozsahu 2 bonusových bodů aktivitu vybraných studentů v rámci výuky (správná řešení zadaných úkolů, diskuse na hodinách, průběžné testy apod.). Bonusové body se přičítají k bodům získaným ze zkoušky. V případě, že student ze zkoušky neobdrží alespoň 10 bodů, bonusové body se nezohledňují.

7.      Zkouška se skládá z 8 otevřených otázek, kdy prvních 6 otázek je hodnoceno každá maximálně 2 body, poslední 2 otázky jsou hodnoceny každá 3 body.

Poslední úprava: Šicnerová Barbora, Mgr. (05.08.2024)

Sylabus

Předmět zahrnuje tato témata:

-        Stát a jeho vývoj. Moderní stát. Suverenita státu v kontextu globalizace a regionalizace.

-        Princip dělby moci, jeho projevy a alternativy. Struktura a organizace mocí.

-        Teorie ústavy. Konstitucionalismus.

-        Demokratický právní stát, jeho principy a pojetí v současném světě.

-        Stát a jednotlivec. Ochrana lidských práv. Státní občanství.

-        Volby. Volební právo a volební systémy.

-        Parlamenty. Parlamentarismus.

-        Hlava státu. Výkonná moc.

-        Soudy. Struktura soudů. Principy spravedlivého procesu.

-        Stát mezi státy. Globalizace. Evropeizace.

-        Stát a jiné struktury moci (církve, politické strany, zájmové skupiny a jiné).

Poslední úprava: Šicnerová Barbora, Mgr. (05.08.2024)

Studijní opory

Základní literatura:

1.     RESCHOVÁ J. a kol. Státověda. Stát. Jednotlivec. Konstitucionalismus. Praha: Wolters Kluwer, 2019.

2.      KYSELA, J. Ústava mezi právem a politikou: úvod do ústavní teorie. Praha: Leges, 2014, str. 198-253.

Ostatní literatura:

1.       ARISTOTELES. Athénská ústava. Praha: Arista a Baset, 2004, str. 56–79 (kap. 42–69).

2.      ARISTOTELES. Politika I. Praha: Oikoymenh, 1999, str. 7–34 (úvod, autor M. Mráz).

3.      SØRENSEN, G. Stát a mezinárodní vztahy. Praha: Portál, 2005, str. 65–109 (kap. 4–6).

4.      HAMILTON, A., MADISON, J., JAY, J. Listy Federalistů. Olomouc: Vydavatelství Univerzity Palackého v Olomouci, 1994, Listy č. 10, 14, 41 – 44, 78.

5.      SARTORI, G. Srovnávací ústavní inženýrství. Praha: Slon, 2001, str. 91-146.

6.      Kolektiv autorů. Ústavní postavení prezidenta republiky a způsob jeho volby. Acta Universitatis Carolinae, Iuridica 4/2011, Praha: Karolinum, 2012.

7.      Kolektiv autorů. 100 let od vzniku ČSR po dnešek. Acta Universitatis Carolinae, Iuridica 3/2018, Praha: Karolinum, 2018.

8.      KUDRNA, J. Imunita a neodpovědnost členů parlamentu. Praha: Wolters Kluwer, 2021, str. 23-39 (kap. 3).

Poslední úprava: Šicnerová Barbora, Mgr. (05.08.2024)