PředmětyPředměty(verze: 964)
Předmět, akademický rok 2024/2025
   Přihlásit přes CAS
Ústavní právo I - HPOP3041
Anglický název: Constitutional Law I
Zajišťuje: Katedra ústavního práva (22-KUP)
Fakulta: Právnická fakulta
Platnost: od 2023
Semestr: letní
Body: 0
E-Kredity: 3
Způsob provedení zkoušky: letní s.:
Rozsah, examinace: letní s.:2/2, KZ [HT]
4EU+: ne
Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
Kompetence:  
Stav předmětu: vyučován
Jazyk výuky: čeština
Způsob výuky: prezenční
Úroveň: základní
Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán
povolen pro zápis po webu
Garant: doc. JUDr. PhDr. Marek Antoš, Ph.D., LL.M.
Vyučující: doc. JUDr. PhDr. Marek Antoš, Ph.D., LL.M.
JUDr. Jakub Dienstbier, Ph.D.
JUDr. Jan Grinc, Ph.D.
prof. JUDr. Helena Hofmannová, Ph.D.
JUDr. PhDr. Filip Horák, Ph.D.
JUDr. Jiří Hřebejk, Ph.D.
JUDr. Filip Jelínek, M.Jur.
JUDr. Miluše Kindlová, M.Jur., Ph.D.
JUDr. Mgr. Lukáš Kollert, Ph.D.
doc. JUDr. Jan Kudrna, Ph.D.
prof. JUDr. Jan Kysela, Ph.D., DSc.
JUDr. Ondřej Preuss, Ph.D.
JUDr. Andrea Procházková
doc. JUDr. Jana Reschová, CSc.
Mgr. Karel Řepa, Ph.D.
JUDr. Jindřiška Syllová, CSc.
JUDr. PhDr. Pavel Uhl, Ph.D., Ph.D.
Neslučitelnost : HPOP0000, HP0681
Je korekvizitou pro: HPOP3042, HPOP3118
Ve slož. prerekvizitě: HPOP3002, HPOP3003, HPOP3004, HPOP3005, HPOP3007, HPOP3008, HPOP3009, HPOP3011, HPOP3012, HPOP3016, HPOP3017, HPOP3018, HPOP3019, HPOP3021, HPOP3022, HPOP3023, HPOP3024, HPOP3025, HPOP3026, HPOP3027, HPOP3028, HPOP3029, HPOP3030, HPOP3031, HPOP3032, HPOP3033, HPOP3034, HPOP3042, HPOP3043, HPOP3045, HPOP3046, HPOP3047, HPOP3048, HPOP3061, HPOP3062, HPOP3099
Ve slož. korekvizitě pro: HSZK3410
Soubory Komentář Kdo přidal
stáhnout Ústavní právo I - semináře - syllabus - Horák.docx Syllabus seminářů z předmětu Ústavní právo I - Filip Horák JUDr. PhDr. Filip Horák, Ph.D.
Anotace
Předmět je zaměřen na výklad Ústavy jako základního zákona státu, spolu s dalšími úzce souvisejícími normami. Jeho cílem je rozbor základních vztahů mezi občanem a státem a mezi státními orgány navzájem. Ústavní právo I je předmětem zabývajícím se výkladem ústavy jako základního zákona státu a sledováním kořenů a původu jednotlivých ústavních institutů.
Důraz je kladen na problematiku vytváření a aplikaci státní moci ve státě, její dělbu a stanovení jejích limitů, určení pravomocí jednotlivých státních orgánů a vztahy mezi nimi. Předmětem zájmu jsou kromě ústavy také právní normy na ni navazující a rozvíjející ji, problematika volební či státoobčanská. V rámci výuky studenti používají zákony, ve kterých se učí správně orientovat. Při výuce je pracováno také s vybranými mezinárodními smlouvami a nálezy Ústavního soudu ČR jako primárními prameny práva. Studenti jsou v průběhu semestru povinni na základě zadání seminárního vyučujícího studovat též předepsanou judikaturu k probíraným tématům. Vybrané judikáty studenti blíže rozebírají v seminářích.
Cílem studia není pouze vyložit určité ústavněprávní pojmy, ale prostřednictvím jejich hlubokého osvojení pochopit, jak stát a ústava fungují a co je v podmínkách recentního demokratického právního státu limituje. Po absolvování předmětu se student dokáže orientovat v základních předpisech ústavního práva, umí analyzovat a interpretovat vybrané nálezy Ústavního soudu ČR. Komplexní znalosti institutů uplatňujících se při realizaci státní moci pomáhají studentům i při řešení otázek procesního charakteru a při praktické realizaci konkrétních ustanovení právních předpisů (tvorba nebo aplikace zákona, popř. rozhodnutí ústavního orgánu na konkrétním příkladu).


Poslední úprava: Šicnerová Barbora, Mgr. (05.08.2024)
Metody výuky
Výuka seminářů začne v týdnu 26. 02. – 01. 03. 2024
Poslední úprava: Sojka Miroslav, Mgr. (17.12.2023)
Požadavky ke zkoušce

1.      Klasifikovaný zápočet lze v řádném termínu získat v rámci seminární výuky.

2.      Na seminářích je možné získat celkem 100 bodů, z čehož 35 bodů je za průběžnou práci během semestru (např. plnění domácích úkolů, písemné rozbory soudních rozhodnutí, aktivní! účast apod.) a 65 bodů za závěrečný test. Testem přitom může být i esej či open book test. Podrobnosti si určí každý vedoucí semináře sám a může je přizpůsobit svému způsobu výuky. Tyto podmínky pro každý seminář jsou uvedeny v dokumentech předmětu ve studijním informačním systému (SIS).

3.      Pokud student v semináři nezíská potřebný počet bodů k absolvování předmětu, je klasifikován stupněm „neprospěl“. K dispozici má dva opravné termíny v podobě celokatederního testu. Maximální počet bodů z celokatederního testu je rovněž 65.

4.      Klasifikace je následující: hodnocení 1 = 85–100 bodů, hodnocení 2 = 70–84 bodů, hodnocení  3 = 50–69 bodů a hodnocení neprospěl = 49 a méně bodů.

Poslední úprava: Šicnerová Barbora, Mgr. (05.08.2024)
Sylabus

Předmět zahrnuje tato témata:

-        Kontinuita a diskontinuita v ústavním vývoji

-        Zánik československé federace a vznik České republiky jako samostatného státu

-        Prameny ústavního práva

-        Polylegální pojetí Ústavy ČR – tzv. ústavní pořádek (čl. 112 Ústavy, judikatura Ústavního soudu v dané věci).

-        Vztah ústavního práva k mezinárodnímu právu a právu Evropské unie

-        Česká republika jako svrchovaný, jednotný a demokratický právní stát, založený na úctě k právům a svobodám člověka a občana

-        Preambule Ústavy, I. hlava Ústavy - základní pojmy, ústavní principy a jejich význam, VIII. hlava Ústavy – přechodná a závěrečná ustanovení

-        Státní území, státní občanství, státní symboly, státní svátky, otázka státního jazyka

-        Volby v ČR, základní zásady, volebního práva (volební systémy, ústavní a zákonná úprava, volební proces a jeho hlavní instituty)

-        Referendum v ČR

-        Základní rozdíly ve volebním procesu při volbách do Poslanecké sněmovny, Senátu, krajských zastupitelstev, obecních (městských) zastupitelstev, do Evropského parlamentu a prezidenta republiky; soudní přezkum a judikatura Ústavního soudu ve volebních věcech

-        Postavení Parlamentu ČR v ústavním systému, vztah k ostatním ústavním orgánům

-        Mandát člena Parlamentu ČR

-        Koncepce bikameralismu v ČR, vzájemné vztahy Poslanecké sněmovny a Senátu

-        Vztah Parlamentu ČR k Evropskému parlamentu

-        Komory Parlamentu ČR, jejich jednací řády a vnitřní struktura

-        Legislativní proces v ČR

-        Postavení moci výkonné v ústavním systému, orgány moci výkonné.

-        Prezident ČR (postavení, vztah k jiným ústavním orgánům, Kancelář)

-        Vláda ČR (postavení, vztah k jiným ústavním orgánům, vnitřní organizace, právní akty vlády)

-        Ministerstva a jiné správní úřady;

-        Státní zastupitelství a veřejný ochránce práv v ústavním systému ČR

-        Nejvyšší kontrolní úřad

-        Česká národní banka

-        Soudy a soudnictví v České republice

Do výkladu jednotlivých institutů budou v přednáškách zakomponovány státovědné i historické poznatky, jakož i právní názory z judikatury zejména Ústavního soudu ČR.

Poslední úprava: Šicnerová Barbora, Mgr. (05.08.2024)
Studijní opory

Základní literatura:

1. Václav Pavlíček a kolektiv: Ústavní právo a státověda, II. díl, Ústavní právo České republiky. Praha: Leges, 2020. 3. aktualizované vydání. 1160 s. ISBN: 978-80-7502-468-8.

 

2. Marek Antoš, Karel Řepa a kol. Praktikum ústavního práva. Praha: Univerzita Karlova, Právnická fakulta, 2024. ISBN 978-80-7630-046-0. Dostupné online na  https://pfuk.cz/praktikum-up.

 

Ostatní literatura:

1.      David Kosař, Marek Antoš, Zdeněk Kühn a Ladislav Vyhnánek. Ústavní právo: Casebook. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer CZ, 2014.

2.      Sládeček/Mikule/Suchánek/Syllová: Ústava České republiky: komentář. Praha 2016.

3.      Rychetský/Langášek/Herc/Mlsna a kolektiv: Ústava České republiky. Ústavní zákon o bezpečnosti České republiky: komentář. Praha 2015.

4.      Bahýľová a kolektiv: Ústava České republiky: komentář. Praha 2010.

 

5.      Kühn/Kratochvíl/Kmec/Kosař a kolektiv: Listina základních práv a svobod: Velký komentář. Leges, Praha, 2022.

6.      Husseini/Bartoň/Kokeš/Kopa a kolektiv: Listina základních práv a svobod: Komentář. C. H. Beck, Praha, 2020.

7.      Wagnerová/Šimíček/Langášek/Pospíšil a kolektiv: Listina základních práv a svobod: komentář. Wolters Kluwer, Praha 2023.

8.      Kmec/Kosař/Kratochvíl/Bobek: Evropská úmluva o lidských právech: komentář. Praha 2012.

9.      Ján Gronský: Komentované dokumenty k ústavním dějinám Československa I., 1914–1945, II., 1945–1960, III., 1960–1989, IV., 1989-1992 Karolinum, Praha 2005-2007.

10.   Jan Wintr: Principy českého ústavního práva (s dodatkem principů práva evropského a mezinárodního), Aleš Čeněk, Plzeň 2023.

11.   Ondřej Preuss: Klauzule věčnosti. Aleš Čenek, Plzeň 2015.

Základní právní předpisy (vždy ve znění platném a účinném ke dni konání kontroly studia):

1.      Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky

2.      Zákon č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky

3.      Zákon č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny

4.      Zákon č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu

5.      Zákon č. 300/2017 Sb., o zásadách jednání a styku Poslanecké sněmovny a Senátu mezi sebou a navenek a o změně zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů, (stykový zákon)

6.      Zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů

7.      Zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky

8.      Zákon č. 275/2012 Sb., o volbě prezidenta republiky a o změně některých zákonů (zákon o volbě prezidenta republiky)

9.      Zákon č. 22/2004 Sb., o místním referendu a o změně některých zákonů

10.   Zákon č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů

11.   Zákon č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů

12.   Zákon č. 88/2024 Sb., o správě voleb.

13.   Zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu.

14.   Zákon č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích).

15.   Zákon č. 222/2016 Sb., o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv a o tvorbě právních předpisů vyhlašovaných ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv (zákon o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv).

Ostatní právní předpisy (vždy ve znění platném a účinném ke dni konání kontroly studia):

1.      Ústavní zákon č. 542/1992 Sb., o zániku České a Slovenské Federativní republiky

2.      Ústavní zákon č. 4/1993 Sb., o opatřeních souvisejících se zánikem České a Slovenské Federativní republiky

3.      Ústavní zákon č. 29/1993 Sb., o některých dalších opatřeních souvisejících se zánikem České a Slovenské Federativní republiky

4.      Ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky

5.      Ústavní zákon č. 515/2002 Sb., o referendu o přistoupení České republiky k Evropské unii a o změně ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava české republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů

6.      Zákon č. 309/1999 Sb., o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv - účinnost do 31. 12. 2021

7.      Zákon č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství

8.      Zákon č. 349/1999 Sb., o Veřejném ochránci práv

9.      Rozhodnutí prezidenta republiky č. 144/1993 Sb., o sjednávání mezinárodních smluv

Judikatura

1.        Katedrou stanovený a pravidelně aktualizovaný seznam doporučené judikatury.

Poslední úprava: Šicnerová Barbora, Mgr. (12.09.2024)
Požadavky k zápisu

Pro zapsání předmětu Ústavní právo I je vhodné, aby student měl absolvován předmět Státověda.

Poslední úprava: Šicnerová Barbora, Mgr. (05.08.2024)
 
Univerzita Karlova | Informační systém UK