PředmětyPředměty(verze: 964)
Předmět, akademický rok 2024/2025
   Přihlásit přes CAS
Pracovní právo I - HPOP3016
Anglický název: Labour Law I
Zajišťuje: Katedra pracovního práva a práva sociálního zabezpečení (22-KPP)
Fakulta: Právnická fakulta
Platnost: od 2024
Semestr: letní
Body: 0
E-Kredity: 3
Způsob provedení zkoušky: letní s.:ústní
Rozsah, examinace: letní s.:2/2, KZ [HT]
4EU+: ne
Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
Kompetence:  
Stav předmětu: vyučován
Jazyk výuky: čeština
Způsob výuky: prezenční
Úroveň: základní
Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán
povolen pro zápis po webu
Garant: prof. JUDr. Jan Pichrt, Ph.D.
Vyučující: prof. JUDr. Jan Pichrt, Ph.D.
Prerekvizity : {!!! POVINNÉ PŘEDMĚTY (doporučené pro 1. ročník) od 2023 - NEOPAKOVATELNÉ}
Neslučitelnost : HPOP0000, HP0681
Je korekvizitou pro: HPOP3017, HPOP3108
Anotace
Předmět tvoří z hlediska jeho obsahu celek s předmětem Pracovní právo II.
Obor pracovního práva lze spolu s oborem práva sociálního zabezpečení podřadit pod širší pojem, jímž je tzv. sociální právo.
Obor pracovního práva je oborem, při jehož výuce je věnována pozornost těmto oblastem - individuální pracovní právo, kolektivní pracovní právo a vybrané aspekty z oblasti právní úpravy zaměstnanosti.
Pracovní právo lze dělit z různých hledisek. Již tradiční je dělení na tzv. individuální pracovní právo (soubor právních norem upravujících vztahy mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem při výkonu závislé práce) a kolektivní pracovní právo (soubor právních norem upravujících vztahy mezi zástupci zaměstnanců a zaměstnavatelem, resp. zástupci zaměstnavatelů).
Historicky první a současně asi nejdůležitější oblastí, která tvoří pracovní právo, je individuální pracovní právo. Individuální pracovní právo bývá zpravidla chápáno jako soubor právních vztahů, v nichž pracovní sílu fyzické osoby (zaměstnance) užívá za odměnu jiný subjekt - zaměstnavatel, kterým je právnická nebo fyzická osoba. Jedná se tedy o vztahy mezi zaměstnavateli a zaměstnanci. Těžiště úpravy individuálního práva je obsaženo v zákoníku práce.
Druhou oblastí pracovního práva (která se v řadě případů prolíná s individuálním pracovním právem a doplňuje jej) je kolektivní pracovní právo. Kolektivní pracovněprávní vztahy zahrnují právní vztahy mezi subjekty, které zastupují kolektivy zaměstnanců (v ČR jsou jimi především odborové organizace) a zaměstnavateli, resp. jejich sdruženími. Součástí kolektivního pracovního práva je však též soubor norem, které jsou výsledkem smluvně-právních jednání uvedených subjektů kolektivních právních vztahů (především normativní část kolektivních smluv). Kolektivní pracovněprávní vztahy jsou právně upraveny jednak přímo v zákoníku práce, který upravuje především jejich hmotněprávní stránku a jednak v zákoně o kolektivním vyjednávání, který upravuje především procesněprávní stránku těchto vztahů a současně stanoví subsidiární použití zákoníku práce.
Vedle toho bývá pod předmět pracovního práva podřazována i právní úprava zaměstnanosti, jíž rozumíme soubor právních norem regulující vztahy, které vznikají při realizaci práva získávat prostředky pro své životní potřeby prací a souvisejícím hmotném zabezpečení podle čl. 26 LZPS. Právní úprava zaměstnanosti, je charakteristická, oproti právní úpravě shora zmíněných oblastí, primárně veřejnoprávní metodou úpravy, s tím že i právní vztahy, které reguluje, mají převážně veřejnoprávní charakter. Lze ji tudíž v rámci pojmu sociálního práva vnímat co do podstaty spíše blíže právu sociálního zabezpečení. Z tohoto důvodu je v rámci výuky předmětu pracovního práva věnována pozornost pouze vybraným aspektům z oblasti zaměstnanosti, které mají úzkou vazbu primárně na předmět právní úpravy individuálního pracovního práva (zejména agenturní zaměstnávání, zaměstnávání cizinců, zaměstnávání osob se zdravotním postižením atp.).
Pracovní právo historicky vzniklo zejména z důvodu potřeby chránit slabší stranu pracovního vztahu, tj. zaměstnance. I v současné době je možno považovat ochrannou funkci za nejdůležitější a převažující funkci pracovního práva. Na druhou stranu nelze tuto funkci rozhodně považovat za jedinou. Vedle ochranné funkce hraje nezanedbatelnou i organizační funkce pracovního práva. Pracovní právo vytváří rámec a podmínky, za nichž se uskutečňuje pracovní proces, vymezuje míru práce, odměny za práci a stanoví pravidla pro fungování trhu práce. Poskytuje rovněž zaměstnavatelům nástroje pro řízení podniku a jednotlivých zaměstnanců a jejich kolektivů. Dále vytváří podmínky i pro účast zaměstnanců a jejich organizací a orgánů na řízení podniků.
Studenti jsou po absolvování předmětu schopni aplikovat právní pravidla na zadané skutkové okolnosti. V seminářích předmětu řeší za užití právních předpisů a judikatury konkrétní příklady. Věnují se taktéž analýze judikatury.
Poslední úprava: Šicnerová Barbora, Mgr. (29.07.2024)
Požadavky ke zkoušce

1.     Klasifikovaný zápočet se získá za absolvování písemného zápočtového testu.

2.     Při řešení testu je možné používat právní předpisy. 

3.      Pravidla celokatederního zápočtového testu:

Datum a místo konání:

-          celkem 6 termínů ve zkouškovém období po zimním semestru a 1 termín ve zkouškovém období po letním semestru

-          přesné termíny a umístění budou vyvěšeny na nástěnce sekretariátu katedry, způsob přihlašování bude prostřednictvím internetu podle pokynů oddělení informačních technologií

-          přihlásit se mohou pouze studenti, kteří absolvovali letní semestr pracovního práva a mají předmět zapsán.

Řešitelský čas:

-          45 minut

Zadání:

-          praktická aplikace ustanovení právních předpisů regulujících pracovněprávní vztahy, rozsah bude odpovídat látce, která byla přednesena v letním semestru

-          tři části:

a) řešení otázek praktického příkladu

                     b) testové otázky

                     c) vyhotovení právního jednání

-          možnost použití právních předpisů

Hodnocení:

Získá-li řešitel

-          méně jak 60 % bodů, bude hodnocen klasifikačním stupněm nedostatečně;

-          60 % – 72 % bodů, bude hodnocen klasifikačním stupněm dobře;

-          73 % – 85 % bodů, bude hodnocen klasifikačním stupněm velmi dobře;

-          více jak 85 % bodů, bude hodnocen klasifikačním stupněm výborně.

Bonifikace

A) Studentovi se při každém pokusu o složení zápočtového testu přizná 10 % bodů z celkového počtu bodů, pokud vedoucí semináře potvrdí, že:  

o   docházka studenta na seminární výuku v průběhu semestru dosáhla alespoň 70% z celkového počtu seminářů v daném semestru. Při určení minimální účasti se použije zaokrouhlení na celé jednotky směrem dolů (například 70 % z 11 činí 7,7, přičemž pro účely bonifikace dojde k zaokrouhlení směrem dolů, tzn. dostačovat bude účast na 7 seminářích z 11); požadavek docházky přitom nelze splnit žádným náhradním způsobem.

 

B) Studentovi, který splnil podmínku podle bodu A), se při každém pokusu o složení zápočtového testu přizná vedle bonifikace podle bodu A) dále 10 % bodů z celkového počtu bodů, pokud vedoucí semináře potvrdí, že:  

o   student po domluvě s vedoucím semináře vypracoval esej nejméně o 18.000 znacích, včetně mezer, na téma týkající se vyučované materie;  

o   esej dosahovala potřebné úrovně (byla vedoucím semináře hodnocena jako zdařilá).  

 

Poslední úprava: Šicnerová Barbora, Mgr. (13.09.2024)
Sylabus

Předmět zahrnuje tato témata:

-        Předmět pracovního práva, jeho prameny a postavení v systému práva

-        Pracovněprávní vztahy a právní vztahy účasti na práci

-        Pracovněprávní skutečnosti

-        Vznik pracovního poměru a jeho obsah

-        Změny pracovního poměru

-        Přechod práv a povinností z pracovněprávních vztahů

-        Skončení pracovního poměru - I.

-        Skončení pracovního poměru - II.

-        Pracovní doba, doby odpočinku

-        Dovolená

-        Mzda a plat

-        Překážky v práci

-        Bezpečnost a ochrana zdraví při práci

Poslední úprava: Šicnerová Barbora, Mgr. (29.07.2024)
Studijní opory

Základní literatura:

1.     Pichrt, J. a kol., Pracovní právo, 1. vydání, Praha: C. H. Beck, 2021, včetně aktualizačního dodatku k 1.1.2024

Ostatní literatura:

2.      Pichrt, J., Drápal, L. a kol. Případové studie pracovněprávní, C. H. Beck, 2015

Základní právní předpisy (vždy ve znění platném a účinném ke dni konání kontroly studia):

1.      Zák. č. 262/2006 Sb., zákoník práce

2.      Zák. č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti

3.      Zák. č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání

4.      Zák. č. 120/1990 Sb., kterým se upravují některé vztahy mezi odborovými organizacemi a zaměstnavateli

5.      Zák. č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru na bezpečností práce

6.      Zák. č. 251/2005 Sb., o inspekci práce

7.      Zák. č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci

8.      Zák. č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků

9.      Nař. vl. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci

10.   Zák. č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaruč. mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí

11.   Zák. č. 118/2000 Sb. o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů

12.   Zák. č. 234/2014 Sb., o státní službě

13.   Zák. č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací (antidiskriminační zák.)

14.   Zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník

Poslední úprava: Šicnerová Barbora, Mgr. (13.09.2024)
 
Univerzita Karlova | Informační systém UK