|
|
|
||
Předmět je povinným předmětem pro zpracování diplomové práce, který navazuje na předmět Diplomový seminář I. Cílem předmětu je zejména vymezení a ujasnění si základních stavebních prvků studentovy diplomové práce (tj. téma, cíle, výzkumné otázky či teze, metody či argumenty, teoretický rámec a stěžejní literatura a logická struktura práce). Předmět je veden příslušným vedoucím diplomové práce studenta a spočívá v konzultacích, připomínkách a vedení studenta k tomu, aby napsal kvalitní diplomovou práci za využití znalostí a dovedností nabytých v předmětu Diplomový seminář I.
Poslední úprava: Šicnerová Barbora, Mgr. (31.01.2025)
|
|
||
Kolokvium uděluje studentovi vedoucí jeho diplomové práce po absolvování diplomového semináře, na němž student představí: a) téma práce (tj. stručné představení dostatečně úzkého a konkrétního tématu diplomové práce). Téma nemusí přesně odpovídat názvu práce, může být rozpracováno a popsáno více, nicméně název práce by měl téma práce vždy velmi přesně vystihovat. Příkladem tématu práce, s nímž budeme v tomto textu i nadále pracovat, by mohlo být „vliv jednotlivých volebních formulí na míru proporcionality výsledků volebního systému v podmínkách voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR.“ b) základní teoretický rámec, v němž student svůj výzkum či svou argumentaci ukotvuje včetně stěžejní literatury, o níž se zvolený teoretický rámec opírá. Nejedná se o přehled literatury, kterou si student plánuje k tématu přečíst, nýbrž o několik odstavců, v nichž student vysvětlí, (1) proč je jím zvolené téma diplomové práce aktuální a přínosné, (2) jaký je současný stav poznání stran tohoto tématu, a zejména (3) kde se nachází výzkumná mezera, kterou hodlá student zaplnit. Doporučený postup je strukturovat teoretický rámec od obecného ke konkrétnímu. Uvedeno na příkladu výzkumu proporcionality volebních formulí, optimální je nejprve vysvětlit k čemu je dobré zkoumat volby jako takové (a uvést nastudovanou obecnou literaturu k výzkumu voleb), následně ukázat, proč je důležité zaměřit se na výzkumu proporcionality volebních výsledků (a opět uvést relevantní literaturu) a pokračovat otázkou možných faktorů ovlivňujících proporcionalitu (a opět uvést literaturu) a zakončit přehled vysvětlením proč je práce zaměřena konkrétně na vliv volebních formulí na proporcionalitu a opět uvést literaturu k tématu a identifikovat, čemu se již tato literatura nevěnovala, či věnovala nedostatečně či sice věnovala, ale došla k nepřesvědčivým či jinak problematickým závěrům a čemu je tedy žádoucí se v diplomové práci věnovat); c) cíle své práce (ať už výzkumné, tj. co hodlá zjistit, či argumentační, tj. co hodlá tvrdit). Cíle by měly přímo navazovat na provedenou a představenou rešerši literatury a identifikaci výzkumné mezery. Pokud student po provedení rešerše dospěl k závěru, že dosavadní literatura se něčemu vůbec nebo jen nedostatečně věnovala, cílem bude logicky zaplnit tuto mezeru v poznání (jedná se pak o cíl výzkumný). Pokud naopak student dospěl k závěru, že literatura se sice tématu věnovala, ale dospěla k problematickým závěrům, je na místě stanovit si cíl argumentační, tj. ukázat, že jsou závěry literatury špatné, resp. jak by měly vypadat závěry správné. Uvedeno na příkladu, cílem práce by mohlo být najít nejproporčnější možnou volební formuli v podmínkách voleb do PSPČR či zjistit, jak velký vliv na proporcionalitu výsledků změna volební formule v podmínkách voleb do PSPČR může mít (výzkumné cíle), nebo alternativně ukázat, že přestože literatura obecně považuje za nejproporčnější volební formuli Hareovu kvótu, není tomu tak, či že by měl Ústavní soud vzhledem k ústavnímu požadavku proporcionality voleb do PS zrušit jako protiústavní všechny volební formule, kromě Hareovy kvóty (argumentační cíle); d) v případě cílů výzkumných jím formulované výzkumné otázky, jejichž zodpovězení je schopno cílů dosáhnout, či v případě cílů argumentačních tezi či logický řetězec tezí, jejichž přesvědčivé zdůvodnění a obhájení je opět schopno cílů dosáhnout. Pakliže jsou adekvátně vybrány a popsány cíle práce, měly by z nich výzkumné otázky či teze přirozeně vyplynout. Uvedeno na našem příkladu, první výzkumná otázka by zněla „Která z existujících (reálně ve světě využívaných či v literatuře popsaných) volebních formulí by v podmínkách voleb do PSPČR generovala nejproporčnější volební výsledky?“, druhá výzkumná otázka by pak zněla „Jak velký vliv na proporcionalitu volebních výsledků může mít změna volební formule v podmínkách voleb do PSPČR?“. V případě argumentačně (normativně) laděné práce by pak první teze zněla „Navzdory předchozím zjištěním není Hareova kvóta v podmínkách voleb do PSPČR nejproporčnější možnou volební formulí“ a druhá teze by zněla „Ústavní soud by měl vzhledem k ústavnímu požadavku proporcionality voleb do PS, který by měl být přísně vnímaný, zrušit jako protiústavní všechny volební formule, kromě Hareovy kvóty“; e) metody, jimiž hodlá výzkumné otázky zodpovědět, či klíčové argumenty, jimiž hodlá své teze zdůvodňovat a obhajovat. Obsahem této části abstraktu rozhodně nemá být vytvoření řetězců plných složitých metodologických termínů. Naopak, má se jednat o stručný, jednoduchý a snadno pochopitelný popis toho, jak hodlá student postupovat či argumentovat. Uvedeno na příkladu první výzkumné otázky, student popíše, že aby na ni dokázal odpovědět, potřebuje nejprve získat data o odevzdaných hlasech pro jednotlivé kandidující subjekty z jednotlivých (již proběhlých) voleb do PSPČR a následně bude počítat, kolik mandátů by kandidující subjekty získaly pokud by výsledky voleb byly počítány pomocí různých volebních formulí. Pro všechny tyto výsledky by následně počítal míru proporcionality (pomocí zvolené metody či metod výpočtu) a míru proporcionality jednotlivých formulí následně porovnával (a za použití jakých statistických nástrojů by tak činil). V případě druhé teze (resp. řetězce tezí) by student mohl nabídnout následující argumenty: 1) ústavní požadavek proporcionality by měl být přísně vnímaný, neboť pouze nejdokonalejší dosažitelná proporcionalita výsledků zajišťuje demokratickou reprezentaci lidu, coby jednoho ze základních principů chráněného klauzulí věčnosti jakožto součásti materiálního jádra ústavy; 2) ústavní požadavek proporcionality by měl být přísně vnímaný, neboť jakákoli diskrece zákonodárce při rozhodování o konkrétní podobě volební formule je rozhodováním ve vlastní věci s vysokým rizikem arbitrárnosti a především rizikem narušení principu vlády na čas a svobodné soutěže politických sil (což jsou opět principy tvořící materiální jádro ústavy), neboť současný zákonodárce může změnou volební formule ovlivňovat výsledky budoucích voleb a tím nadreprezentovávat své zastoupení do budoucna; 3) pokud má být požadavek proporcionality přísně vnímaný, znamená to, že se jedná o příkaz k optimalizaci a jakékoli odchýlení se od maximální dosažitelné proporcionality volebních výsledků vyžaduje ospravedlnění; 4) žádný z myslitelných důvodů pro změnu volební formule směrem k méně proporční variantě není dostatečně silný, aby takovouto změnu ospravedlnil (zde by bylo potřeba ony důvody představit a ukázat, proč nejsou silné); 5) Hareova kvóta má před ostatními alternativami v podmínkách voleb do PSPČR výrazný náskok; 6) celá řada dalších argumentů, které lze namátkou na podporu výše uvedeného logického řetězce tezí představit; f) celkovou logickou strukturu práce, tj. způsob, jakým jsou v práci výše uvedené prvky seřazeny, jak na sebe logicky navazují a jak se tato logika projevuje ve formálním členění práce. Standardní strukturou práce je tzv. IMRaD, tj. členění práce do 4 částí (introduction/úvod, methodology/metodologie, results/výsledky a discussion/diskuse výsledků). To neznamená, že práce se musí formálně členit do 4 takto nazvaných kapitol. Nicméně logická návaznost těchto 4 částí by měla být zpravidla dodržována, tj. nejprve představujeme téma práce a její teoretické ukotvení, z něhož derivujeme výzkumné otázky či teze, následně představujeme metody a výsledky či argumentujeme ve prospěch svých tezí a konečně na konci shrnujeme (co jsme udělali a k čemu jsme dospěli), zamýšlíme se nad praktickými i teoretickými dopady své práce (co to znamená, co z toho vyplývá) a nastiňujeme prostor pro potenciálně zajímavý výzkum do budoucna (co jsme již neměli možnost udělat či jsme udělali nedokonale, aneb co je ještě potřeba činit dál v budoucnu). Uvedeno na příkladu první výzkumné otázky:
Uvedeno na příkladu druhé teze (resp. řetězce tezí):
Student je zároveň povinen nejpozději týden před konáním diplomového semináře, na který se přihlásil, zaslat emailem garantovi předmětu abstrakt své diplomové práce, v němž všechny výše uvedené body přehledně a strukturovaně popíše a který bude sloužit jako podklad pro samotný diplomový seminář. Délka abstraktu by neměla přesahovat 3 normostrany (tj. 5 400 znaků). Na semináři student obdrží podrobnou zpětnou vazbu od účastnících se členů katedry ústavního práva, jakož i dalších prezentujících studentů. Diplomový seminář se bude konat třikrát během akademického roku a jeho termíny budou vypsány ve studijním informačním systému a dány opětovně na vědomí všem členům katedry ústavního práva a vedoucím diplomových prací společně s obdrženými abstrakty s několikadenním předstihem. Studenti se na semináře mohou přihlásit skrze informační systém v modulu “Termíny zkoušek - přihlašování”. Před absolvováním semináře je důrazně doporučeno načíst klíčovou teoretickou literaturu k tématu své práce, jež je nezbytná pro vytvoření kvalitního abstraktu, jakož i konzultovat abstrakt s vedoucím diplomové práce.
Poslední úprava: Šicnerová Barbora, Mgr. (31.01.2025)
|
|
||
Předmět nemá výuku, probíhají konzultace mezi studujícím a vedoucím diplomové práce. Poslední úprava: Šicnerová Barbora, Mgr. (31.01.2025)
|
|
||
Literatura k předmětu závisí na tématu diplomové práce. Seznam zdrojů diplomové práce předkládá studující již na začátku zpracování diplomové práce, dále ho doplňuje a konzultuje s vedoucím diplomové práce. Poslední úprava: Šicnerová Barbora, Mgr. (05.08.2024)
|