|
|
|
||
|
Úroveň integrace členských zemí Evropské unie, které jsou demokratickými ústavními státy založenými na úctě k lidským právům s nezávislou soudní kontrolou, vyžaduje, aby výkon pravomocí, jež tyto státy přenesly na nadstátní úroveň, podléhal v podstatě stejným principům.
Cílem tohoto předmětu je porozumět postupům a nástrojům, jakými je tento nárok uplatňován v podmínkách svébytného uspořádání EU, která má mezinárodně smluvní základ a není státem. Z metodologického hlediska předmět doplňuje aparát tradiční internacionalistiky a státovědy a přidává k němu politologický kontext. Předmětem kritického hodnocení je zejména odraz vývoje evropského integračního procesu od účelového hospodářského seskupení k politické unii v požadavku legitimity a v judikatuře Soudního dvora EU, včetně jejího vlivu na vnitrostátní právo a vytváření justičního prostoru vzájemné komunikace. Opominuty nejsou ani další instituce EU a jejich interakce s klíčovými orgány členských států, jakož i analýza podoby a proměn koncepce občanství EU. Absolvování tohoto předmětu napomáhá ke zlepšení kontextuálního porozumění právu Evropské unie a roli mimoprávních faktorů na jeho současnou podobu i možný další vývoj. Práce s českou a anglickou literaturou a následná diskuse na seminářích a podoba závěrečné zkoušky rozvíjí kritické myšlení a argumentační dovednosti v ústní i písemné podobě. Poslední úprava: Šicnerová Barbora, Mgr. (22.07.2026)
|
|
||
|
1. Zkouška je písemná a sestává z odpovědí na čtyři obecněji koncipované otázky. V případě nerozhodného výsledku se zohledňuje práce studentů ve třídě během semestru. 2. U zkoušky je možné používat pouze právní předpisy a materiály avizované vyučujícími na začátku semestru. Poslední úprava: Šicnerová Barbora, Mgr. (22.07.2026)
|
|
||
|
Konkrétní témata seminářů včetně aktuální doporučené literatury jsou vyhlašována vždy před začátkem příslušného akademického roku. Předmět pokrývá tyto okruhy: - Ústavněprávní rozměr evropské integrace - Ústavní pluralismus v EU - Exekutivní federalismus a další popisy formy vlády v EU - Základní práva v EU - Občan EU – od adresáta práv k legitimizačnímu subjektu - Evropský parlament a národní parlamenty – pilíře demokratické legitimity Evropské unie - Soudní dvůr EU a národní ústavní soudnictví - Evropská komise – průvodce klíčovým byrokratickým orgánem - Unijní právo v kontextu legislativních činností členských států Poslední úprava: Šicnerová Barbora, Mgr. (22.07.2026)
|
|
||
|
Základní literatura: 1. Tomášek, M. a kol. Právo Evropské unie. Praha. Leges, 2025. Doporučená literatura: 1. Schütze, R.: European Union law. Oxford: Oxford University Press, 2025. 2. Chalmers, D., et al.: European Union Law: Text and Materials. Cambridge : Cambridge University Press, 2024. 3. Nicola, F., Davies, B. (eds.): EU law stories: contextual and critical histories of European jurisprudence. Cambridge, United Kingdom; New York, NY: Cambridge University Press, 2017. 4. Eleftheriadis, P.: A Union of Peoples. Oxford: Oxford University Press, 2020. Jedná se o doporučenou referenční literaturu, další literatura je uvedena v přehledu jednotlivých seminářů a v případě zájmu účastníků může být doplněna i v průběhu předmětu. Základní právní předpisy: 1. Smlouva o Evropské unii 2. Smlouva o fungování Evropské unie 3. Smlouva o založení Evropského hospodářského společenství a její pozdější změny Poslední úprava: Šicnerová Barbora, Mgr. (22.07.2026)
|
|
|||
2. Studující zhodnotí současnou podobu ústavního pluralismu v EU, jeho výhody a nedostatky 3. Studující vysvětlí, proč bývá Evropský soudní dvůr označován za „motor integrace“ a zhodnotí toto tvrzení 4. Studující identifikuje souvislosti mezi dobovým politickým kontextem a roli jednotlivců a zájmových skupin při rozhodování klíčových případů (Van Gend, Costa, ERTA, Internationale Handelsgesellschaft, Rewe-Zentral AG a dalších) 5. Studující popíše horizontální a vertikální dělbu moci zákonodárné, výkonné a soudní v rámci institucionální rovnováhy a víceúrovňového vládnutí v EU 6. Studující aplikuje vybrané teorie federalismu na dělbu moci v EU a posoudí jejich vypovídající hodnotu 7. Studující porovná právní a politologickou charakteristiku Evropského parlamentu a národních parlamentů a vysvětlí, proč se v judikatuře ESLP a německého Spolkového ústavního soudu objevovaly pochybnosti o povaze Evropského parlamentu
10. Studující vysvětlí, proč mechanismy zapojení národních parlamentů do tvorby evropského práva prostřednictvím kontroly principů subsidiarity a proporcionality v praxi nefungují, a co je nahradilo
13. Studující vysvětlí koncepci demoikracie a její souvislost s formou vlády v EU 14. Studující vysvětlí význam krizových momentů pro evropskou integraci 15. Studující kriticky zhodnotí fungování unijních institucí v jejich politickém a právním kontextu nad rámec standardních pouček 16. Studující ilustruje na konkrétních právních příkladech, proč Evropská unie představuje neukončený a často kontradiktorní integrační proces sui generis a odliší ji od státu Poslední úprava: Šicnerová Barbora, Mgr. (22.07.2026)
|
|
||
Poslední úprava: Šicnerová Barbora, Mgr. (22.07.2026)
|