|
|
|
||
Cílem předmětu Mezinárodněprávní a unijní ochrana národnostních menšin je umožnit studentům seznámení se s problematikou postavení menšin v rámci mezinárodního a unijního práva. V rámci předmětu budou zachyceny i dlouhodobé tendence vývoje menšinové problematiky a jejího právního řešení.
V první části kurzu bude pozornost věnována dějinám mezinárodní ochrany národnostních menšin. Studenti se seznámí s relevantní právní úpravou vzniklou během 19. století a zejména se systémem Společnosti národů. Důraz bude kladen na procesní nástroje pod egidou Rady Společnosti národů a Stálého dvora mezinárodní spravedlnosti. Další část kurzu se zaměří na relevantní právní dokumenty vzniklé na universální úrovni po druhé světové válce, a to především v rámci Organizace spojených národů. Studenti se seznámí s monitorovací činností Výboru OSN pro lidská práva a Výboru OSN pro odstranění rasové diskriminace. Co se týče regionální evropské úrovně ochrany, budou blíže představeny relevantní úmluvy Rady Evropy, a to se zvláštním důrazem na význam Rámcové úmluvy o ochraně národnostních menšin. Nebude opomenut ani přínos judikatury Evropského soudu pro lidská práva, který v posledních letech opakovaně interpretoval ustanovení Úmluvy ve prospěch příslušníků národnostních menšin. Další rovina bude unijní úprava ochrany národnostních menšin, která staví zejména na antidiskriminačních směrnicích a jejich výkladu v praxi Soudního dvora EU. Z pohledu praxe unijního práva a závazků podle úmluv Rady Evropy bude provedená komparatistika různých národních modelů ochrany v evropských státech s cílem uchopit další perspektivy evropské ochrany. Kromě výkladu struktury současné mezinárodněprávní a unijní ochrany národnostních menšin studenti budou diskutovat také o vybraných tematických otázkách, jako jsou např. problematiku vymezení tradičních národnostních menšin vůči menšinám novým a postavení příslušníků tzv. "nových menšin" z hlediska stávajících mezinárodních závazků. Studenti zjistí, nakolik současné antidiskriminační právo představuje vhodnou syntézu odlišných režimů právní ochrany různých menšin. Absolvovaný předmět není možné opakovaně zapsat. Poslední úprava: Šicnerová Barbora, Mgr. (24.07.2024)
|
|
||
1. Podmínkou absolvování zkoušky je účast na přednáškách v rozsahu alespoň 70 %. 2. Zkouška sestává z cca 10 stručných otázek. 3. U zkoušky není možné používat právní předpisy ani jiné materiály. Poznámka: V rámci předmětu platí NO SCREEN POLICY. Interakce tváří v tvář má velkou hodnotu. Nepoužívejte během výuky laptop, mobilní telefon, iPod apod. Rozptylování způsobené těmito zařízeními převažuje nad jeho výhodami. Pokud to situace vyžaduje, opusťte prosím místnost, abyste mohli poslat SMS či email. Poslední úprava: Šicnerová Barbora, Mgr. (24.07.2024)
|
|
||
V rámci výuky předmětu je pozornost věnována těmto tématům: - Teoretický základ a koncepční problémy menšinové ochrany - Dějiny mezinárodní ochrany národnostních menšin - Přínos Společnosti národů – judikatura Stálého dvora mezinárodní spravedlnosti - Universální systém ochrany národnostních menšin - Monitorovací praxe Výboru OSN pro lidská práva a Výboru OSN pro odstranění rasové diskriminace - Mezinárodní nástroje na ochranu indigenních národů: právo na sebeurčení vs. Ochrana menšin - Evropská ochrana národnostních menšin: Rada Evropy a OBSE - Monitorovací praxe podle Rámcové úmluvy a Evropské charty - Přínos judikatury Evropského soudu pro lidská práva - Unijní ochrana národnostních menšin a evropské antidiskriminační právo - Mezinárodní a unijní závazky v praxi veřejné správy ČR - Právní postavení nových menšin a jejich příslušníků: zákaz diskriminace vs. zvláštní práva menšin Poslední úprava: Šicnerová Barbora, Mgr. (24.07.2024)
|
|
||
Pro zapsání předmětu Právní ochrana národnostních menšin je vhodné, aby student měl alespoň zapsán předmět Evropské právo I. Poslední úprava: Šicnerová Barbora, Mgr. (24.07.2024)
|
|
||
Základní literatura: 1. 1. R. Petráš / H. Petrův / H. C. Scheu (eds.), Menšiny a právo v České republice, Praha, Auditorium, 2009. 2. H. C. Scheu, Význam a přínos Evropské charty regionálních či menšinových jazyků, Správní právo, 2007, No. 2, str. 105-127. 3. H. C. Scheu, Ochrana menšin v právu Evropské unie, Správní právo, 2007, No. 7, 490-514. 4 SCHEU, Harald Christian. Role mateřských států v systému meziválečné ochrany národnostních menšin. Právněhistorické studie, 2018, 2018 (2), 103-114. 5. SCHEU,Harald Christian - KŘÍŽ, Jakub - DĚKANOVSKÁ, Kateřina. Právní postavení náboženských menšin. 1 vyd. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Právnická fakulta v nakl. Eva Rozkotová, 2013. 6. SCHEU, Harald Christian. Identita menšin ve světle ochrany lidských práv. In: SOUKUPOVÁ, Blanka - GODULA-WECLAWOWICZ, Roza - HROCH, Miroslav. Společnost českých zemí v evropských kontextech. České Evropanství ve srovnávacích perspektivách. 1 vyd. Praha: Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze, 2012, Urbánní studie, 2, s. 114-124. 7. H. C. Scheu, Migrace a kulturní konflikty, Praha, Auditorium 2011. 8. R. Petráš, Menšiny v meziválečném Československu / Právní postavení národnostních menšin v první československé republice a jejich mezinárodněprávní ochrana, Praha, Karolinum 2009. 9. SCHEU, Harald Christian. Právní postavení přistěhovalců jako příslušníků tzv. nových menšin. In: JÍLEK, Dalibor - POŘÍZEK, Pavel. Aktuální právní problémy azylového a cizineckého práva: Sborník z vědeckého semináře uskutečněného dne 10. září 2015 v Kanceláři ochránce lidských práv. 1 vyd. Brno: Kancelář veřejného ochránce lidských práv, 2016, s. 357-370. 14. Acta Universitatis Carolina – Iuridica, Praha, Karolinum. Monotematická čísla věnovaná právu a menšinám - č. 1/2013, 4/2015, 1/2016. Poslední úprava: Šicnerová Barbora, Mgr. (24.07.2024)
|