PředmětyPředměty(verze: 964)
Předmět, akademický rok 2024/2025
   Přihlásit přes CAS
České a československé právní dějiny I - HP0891
Anglický název: Czech and Czechoslovak Legal History I
Zajišťuje: Katedra právních dějin (22-KPD)
Fakulta: Právnická fakulta
Platnost: od 2023
Semestr: zimní
Body: 0
E-Kredity: 4
Způsob provedení zkoušky: zimní s.:
Rozsah, examinace: zimní s.:2/1, Z [HT]
4EU+: ne
Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
Kompetence:  
Stav předmětu: vyučován
Jazyk výuky: čeština
Způsob výuky: prezenční
Úroveň: základní
Je zajišťováno předmětem: HPOP3055
Staré označení: 89
Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán
povolen pro zápis po webu
Garant: prof. JUDr. Jan Kuklík, DrSc.
Třída: právní dějiny
Kategorizace předmětu: Právo > Dějiny práva
Neslučitelnost : HPOP0000, HPOP3000
Je korekvizitou pro: HP0894, HP0004, HP0892, HP0893
Anotace
Předmět podává spolu s předmětem Historické základy českého práva II základní informace o vývoji hlavních právních odvětví, státoprávním a ústavním vývoji a organizaci správy na území českých zemí od osvícenských reforem Josefa II. do r. 1992. Od roku 1918 zahrnují i výklad o právním vývoji na Slovensku. Důraz je při výuce kladen na souvislosti české a československé právní kultury s kulturou evropskou. Předměty umožňují pochopit kontinuitu právního vývoje na našem území a historické kořeny jednotlivých právních institutů a právních odvětví a jejich souvislost se současným platným právem. Cílem předmětů je vytvoření obecného přehledu studentů o právním vývoji od počátku 19. stol., seznámení studentů se základními vývojovými tendencemi práva ve středoevropském prostoru a jejich promítnutí do obsahu právních norem a vytvoření základu pro studium jednotlivých právních odvětví platného práva. Historická metoda umožňuje studentům vnímat vývoj právní úpravy v delším horizontu, což může přispět k budování nadhledu a určité stability v rychle se měnící legislativě současnosti.
Obsahem výuky předmětu je vývoj od osvícenských reforem Josefa II. až do roku 1939. Klade zvláštní důraz na vývoj základních právních odvětví rakouského práva 19. století a jejich souvislost s československým právem po roce 1918. Významná část předmětu je věnována ústavnímu vývoji československého státu v kontextu evropského vývoje první poloviny 20. století.



Poslední úprava: Šicnerová Barbora, Mgr. (30.07.2024)
Metody výuky

Historické základy českého práva I. – přednášky budou prezenční, současně bude probíhat stream a záznam přednášky bude k dispozici přes odkaz vložený do Moodle. Pokud prezenční forma nebude možná, budou přednášky streamovány a uloženy jejich záznamy, nebo budou předtočené k dispozici nejpozději v termínu konání příslušné přednášky. Semináře budou probíhat prezenční formou, pokud to již nebude z důvodu opatření možné, budou semináře probíhat na platformě MS Teams.

Poslední úprava: Sojka Miroslav, Mgr. (04.05.2023)
Požadavky ke zkoušce

Obecná pravidla

1.     Klasifikovaný zápočet může být udělen v semináři nebo na základě celokatederního testu.

2.     U seminární testu i u celokatederního testu není možné používat žádné právní předpisy ani jiné zdroje.

Seminární zápočet

3.     V semináři je zápočet udělován seminárním vyučujícím na základě složení písemného testu a získání dalších bodů v průběhu výuky semináře.

4.     Seminární test je složen z 13 otázek, přičemž jedenáct otázek je hodnoceno jedním bodem a dvě otázky jsou hodnoceny body dvěma. K úspěšnému absolvování testu je nutné získat alespoň devět bodů. Forma otázek je volná.

5.     Bodové hodnocení je následující: 9 – 10 bodů – hodnoceno za 3, 11 – 12 bodů – hodnoceno za 2, 13 – 15 bodů – hodnoceno za 1.

6.     Seminární vyučující může udělit v semináři až 6 bonusových bodů v rámci výuky (správná řešení zadaných úkolů nebo příkladů, diskuze v hodinách, průběžné test apod.). Bonusové body se přičítají k výsledku ze seminárního testu, přičemž v součtu je nejvyšší možný počet 15 bodů.

7.     Pro seminární test je stavena délka max. 40 minut.

8.     Pro konání seminárního testu je seminárním vyučujícím stanoven jeden termín.

Celokatederní zápočet

9.     Celokatederní zápočet se uděluje na základě složení písemného testu.

10.   Celokatederní test je složen z 26 otázek, přičemž 22 otázek je jednobodových a 4 otázky dvoubodové, tj. celkem lze získat 30 bodů. K úspěšnému absolvování testu je nutné získat alespoň 18 bodů. Forma otázek je volná.

11.   Bodové hodnocení je následující: 18 – 21 bodů – hodnoceno za 3, 22 – 25 bodů – hodnoceno za 2, 26 – 30 bodů – hodnoceno za 1.

12.   Pro seminární test je stanovena délka max. 60 minut.

13.   Pro konání celokatederního testu stanoví katedra tři termíny. Student může celokatederní test dvakrát opakovat, tj. celkem má tři pokusy.

Poslední úprava: Šicnerová Barbora, Mgr. (30.07.2024)
Sylabus

Předmět zahrnuje tato témata:

-        Reformy Josefa II v oblasti soukromého a veřejného práva

-        ABGB 1811 a vývoj občanského hmotného a procesního práva do r. 1918

-        Kodifikace trestního práva 1803, 1852, 1873

-        Rakouský ústavní vývoj 1848-1867

-        Obchodní a živnostenské právo druhé poloviny 19. století

-        Vznik ČSR

-        Ústavní vývoj 1918-1938

-        Recepce rakouského a uherského práva

-        Menšinové zákonodárství první republiky

-        Pozemková reforma

-        Změny v recipovaném právu v průběhu 20. a 30. let 20. stol. (vč. nepřijatých návrhů),

-        Vývoj správy a samosprávy za první republiky

-        Mnichov, Druhá republika

Poslední úprava: Šicnerová Barbora, Mgr. (30.07.2024)
Studijní opory

Základní literatura:

Malý, K. a kol.. Dějiny českého a čsl. práva do r. 1945, 4. vydání. Leges. Praha. 2010.

Ostatní literatura:

1.     Kuklík, J.. Czech law in historical contexts, Praha, Karolinum 2015

2.     Adamová, K., Soukup, L.. Prameny k dějinám práva v českých zemích, 2. vyd.. Aleš Čeněk. Plzeň. 2010.

3.     Janák, J., Hledíková, Z., Dobeš, J.. Dějiny správy v českých zemích od počátku státu po současnost. Praha. 2007.

4.     Maršálek, P.. Pod ochranou hákového kříže. Auditorium. Praha. 2012.

5.     ed. Malý, K., Soukup, L.. Vývoj české ústavnosti 1618 - 1918. Karolinum. Praha. 2006.

Poslední úprava: Šicnerová Barbora, Mgr. (30.07.2024)
 
Univerzita Karlova | Informační systém UK