PředmětyPředměty(verze: 964)
Předmět, akademický rok 2024/2025
   Přihlásit přes CAS
Právní režimy mezinárodních prostorů - HP0661
Anglický název: Legal Regimes of International Spaces
Zajišťuje: Katedra mezinárodního práva (22-KMP)
Fakulta: Právnická fakulta
Platnost: od 2023
Semestr: letní
Body: 0
E-Kredity: 3
Způsob provedení zkoušky: letní s.:ústní
Rozsah, examinace: letní s.:2/0, Zk [HT]
4EU+: ne
Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
Kompetence:  
Stav předmětu: vyučován
Jazyk výuky: čeština
Způsob výuky: prezenční
Úroveň:  
Je zajišťováno předmětem: HOPV0018
Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán
povolen pro zápis po webu
Garant: prof. JUDr. Jan Ondřej, CSc., DSc.
Třída: mezinárodní právo veřejné
Kategorizace předmětu: Právo > Mezinárodní právo veřejné
Neslučitelnost : HPOP0000, HPOP3000
Je neslučitelnost pro: HV0661
Ve slož. prerekvizitě: HM0601
Anotace
Předmět má úzký vztah k předmětům povinného základu Mezinárodní právo veřejné I a Mezinárodní právo veřejné II. Výuka v předmětu je založena na vybraných tématech, v jejichž rámci je srovnávána úprava v jednotlivých mezinárodních prostorech.
Studenti po absolvování předmětu budou znát základní pojmy vymezující mezinárodní prostory. Budou znát základy právního režimu volného moře, mořského dna za hranicemi národní jurisdikce, Antarktidy, kosmického prostoru a nebeských těles. Budou schopni srovnat právní režimy jednotlivých mezinárodních prostorů a dokáží vymezit jejich společné a rozdílné znaky. Studenti se budou orientovat v příslušné mezinárodně právní úpravě smluvní i obyčejové. Budou schopni vyhledat relevantní judikaturu, která je výsledkem činnosti mezinárodních soudních a arbitrážních orgánů a pochopí její význam.
Poslední úprava: Šicnerová Barbora, Mgr. (26.07.2024)
Metody výuky

Výuka v letním semestru 2021/2022 probíhá prezenčně ve formě přednášek (celkový počet 40 studujících).  Studující budou v průběhu výuky  prezentovat  svou práci na zvolené téma. 

V případě, že by nebyla prezenční výuka možná, bude probíhat on-line přes MS Teams.

Poslední úprava: Ondřej Jan, prof. JUDr., CSc., DSc. (07.02.2022)
Požadavky ke zkoušce

1.      Zkouška spočívá v zodpovězení dvou otázek, které si student vylosuje z níže uvedeného seznamu.

2.      U zkoušky není možné používat právní předpisy ani jiné materiály.

3.      Obecně k vymezení zkouškových otázek:

-        U každé otázky je za účelem zvýšení objektivity a předvídatelnosti ústní části zkoušky uveden demonstrativní výčet základních oblastí, institutů apod., které do příslušné otázky spadají.

-        Cílem vymezení těchto jednotlivých podotázek je vytvoření rámcového vodítka pro zkoušené, aby bylo postaveno najisto, že tyto oblasti, instituty apod. do příslušné otázky spadají.

-        Zkoušený by však měl být schopen odpovědět i na jiné související podotázky, které se dané otázky týkají nebo s ní souvisí, a prokázat tak základní znalosti a orientaci v tématu příslušné otázky.

4.      Seznam zkušebních otázek:

1.      Pojem práva mezinárodních prostorů a jejich vymezení  

-        definice mezinárodních prostorů

-        vymezení volného moře podle Úmluvy OSN o mořském právu z roku 1982

-        vymezení mořského dna za hranicemi národní jurisdikce států podle Úmluvy OSN o mořském právu z roku 1982

-        vymezení Antarktidy podle Smlouvy o Antarktidě z roku 1959

-        vymezení kosmického prostoru a nebeských těles

2.      Historický vývoj ve vztahu k mezinárodním prostorům

-        historický vývoj, pokud jde o volné moře od středověku do třetí kodifikace OSN o mořském právu, srovnání výsledků první kodifikační konference z roku 1958 se třetí   kodifikací z roku 1982

-        historický vývoj ve vztahu k Antarktidě včetně smluv uzavřených v rámci antarktického smluvního systému

-        historický vývoj ve vztahu ke kosmickému prostoru a nebeským tělesům včetně smluv uzavřených ve vztahu ke kosmu Kosmická smlouva z roku 1967 a další smlouvy

3.      Zákaz přivlastnění mezinárodních prostorů  

-        právní úprava zákazu přivlastnění volného moře

-        právní úprava zákazu přivlastnění mořského dna a jeho zdrojů za hranicemi národní jurisdikce států z hlediska uplatňování svrchovanosti států i z hlediska zákazu                vlastnictví

-        právní úprava zákazu přivlastnění Antarktidy z hlediska Smlouvy o Antarktidě

-        právní úprava zákazu přivlastnění kosmického prostoru a nebeských těles podle Kosmické smlouvy z roku 1967 v obecnosti

4.      Mírové využívání mezinárodních prostorů (z hlediska zakázané činnosti-obecné otázky)

-        teoretické vymezení pojmy využívání pro mírové účely a využívání výhradně pro mírové účely z hlediska zakázané vojenské činnosti

-        využívání pro mírové účely volného moře a mořského dna za hranicemi národní jurisdikce (obecná úprava podle Úmluvy OSN o mořském právu z roku 1982

-        otázky využívání pro mírové účely Antarktidy, kosmického prostoru a nebeských těles

5.      Nevojenské využívání mezinárodních prostorů (základní pojmy)

-        základní pojmy nevojenského využívání mezinárodních prostorů – využívání, výzkum, vyhledávání, průzkum, těžba

-        vymezení těchto pojmů z hlediska:

-        Úmluvy OSN o mořském právu z roku 1982,

-        Smlouvy o Antarktidě a dalších smluv antarktického smluvního systému

-        Kosmické smlouvy z roku 1967 a Dohody o Měsíci z roku 1979

6.      Právní režim výlučné ekonomické zóny

-        vymezení výlučné ekonomické zóny

-        právní režim výlučné ekonomické zóny

-        práva pobřežního státu ve výlučné ekonomické zóně

-        práva ostatních států ve výlučné ekonomické zóně

7.      Právní režim volného moře (svobody volného moře)  

-        vymezení svobod volného moře podle Úmluvy OSN o mořském právu z roku 1982

-        podrobnější vymezení zejména svody plavby a svobody rybolovu

8.      Právní režim kontinentálního šelfu

-        vymezení kontinentálního šelfu podle Úmluvy OSN o mořském právu z roku 1982, srovnání

-        vymezení v Úmluvě o pevninské mělčině z roku 1958

-        podstata právního režimu kontinentálního šelfu

-        práva pobřežního státu na kontinentálním šelfu podle Úmluvy OSN o mořském právu z roku 1982

-        práva ostatních států na kontinentálním šelfu

9.      Právní režim mořského dna za hranicemi národní jurisdikce  

-        vývoj ve vztahu k mořskému dnu (Oblasti) po první konferenci OSN o mořském právu v roce 1958

-        Společné dědictví lidstva, jeho právní vymezení

-        podstata právního režimu mořského dna (Oblasti)

-        úloha Úřadu mořského dna

-        odlišnost právního režimu mořského dna (Oblasti) od volného moře a kontinentálního šelfu

10. Problematika jurisdikce ve vztahu k objektům a osobám v mezinárodních prostorech (obecné otázky)

-        obecné vymezení pojmu jurisdikce,

-        jednotlivé druhy jurisdikce, zejména jurisdikce založená na imatrikulaci a osobní jurisdikce

-        na čem je založena jurisdikce ve vztahu k objektům na volném moři, v Antarktidě a v kosmickém prostoru a na nebeských tělesech

11.   Právní režim využívání nerostných zdrojů z nebeských těles

-        prameny právní úpravy

-        úprava obsažená v Dohodě o činnosti států na Měsíci a jiných nebeských tělesech z roku 1979

12.   Právní režim Antarktidy

-        základy právního režimu ve Smlouvě o Antarktidě z roku 1959, specifika režimu, jednotlivé kategorie smluvních států, antarktický smluvní systém

-        ochrana prostředí Antarktidy – zakázaná činnost zejména podle Protokolu o ochraně životního prostředí ke Smlouvě o Antarktidě z roku 1991

13.   Právní režim mořských polárních oblastí (okolo Antarktidy, Arktida) 

-        vztah Smlouvy o Antarktidě z roku 1959 k mořskému právu

-        právní úprava ve smlouvách, které se vztahují k mořským živým zdrojům Antarktidy

-        otázka územních nároků v Arktidě (Severním ledovém oceánu)

-        normy mezinárodního mořského práva aplikovatelné na Arktidu

-        úloha Arktické rady

14.   Právní režim týkající se lodí a jiných objektů na moři

-        příslušnost lodí, registrace (právo vlajky) a členění lodí

-        výkon jurisdikce nad loděmi a jinými objekty

-        postavení válečných a státních lodí

-        postavení obchodních lodí, důvody pro zásahy jiných států do jurisdikce státu vlajky

15.   Právní režim objektů v kosmu a v Antarktidě

-        právní úprava příslušnosti nad kosmickými objekty

-        výkon jurisdikce nad osobami a objekty podle Kosmické smlouvy z roku 1967 a Dohody o mezinárodní kosmické stanici z roku 1998

-        výkon jurisdikce nad osobami a stanicemi v Antarktidě podle Smlouvy o Antarktidě z roku 1959, praxe států  

16.   Mírové využívání volného moře a mořského dna (z hlediska zakázané činnosti)

-        právní úprava zakázané vojenské činnosti v:

        Úmluvě OSN o mořském právu z roku 1982

        Smlouvě o zákazu jaderných pokusů ve třech prostředích z roku 1963

         Smlouvě o zákazu umisťování jaderných zbraní a jiných zbraní hromadného ničení na mořském dnu a v jeho podzemí z roku 1971

smlouvách o vytváření zón bez jaderných zbraní např. Smlouva o zákazu jaderných zbraní v Latinské Americe z roku 1967

17.   Právní režim využívání nerostných zdrojů z mořského dna

-        právní úprava vyhledávání, průzkumu a těžby z mořského dna za hranicemi národní jurisdikce států v Úmluvě OSN o mořském právu z roku 1982

-        postup při vyhledávání, průzkumu a těžbě

-        průkopničtí investoři

-        plány průzkumných a těžebních prací (pravidla, předpisy, postupy Úřadu)

18.   Otázka uplatňování nároků ve vztahu ke kosmickému prostoru a nebeským tělesům

-        otázka nároků států

-        nároky soukromých osob z hlediska Kosmické smlouvy z roku 1967 a z hlediska Dohody o Měsíci z roku 1979

19.   Řešení sporů ve vztahu k moři a k mořskému dnu

-        otázky řešení sporů podle Úmluvy OSN o mořském právu z roku 1982

-        prostředky řešení sporů podle Úmluvy o mořském právu z roku 1982, obligatorní jurisdikce

-        Mezinárodní tribunál pro mořské právo

-        Rozhodčí řízení podle Úmluvy OSN o mořském právu z roku 1982

20.   Řešení sporů ve vztahu k Antarktidě a ke kosmickému prostoru  

-        řešení sporů podle Smlouvy o Antarktidě z roku 1959

-        řešení sporů podle jiných smluv o Antarktidě, zejména podle Protokolu o ochraně životního prostředí z roku 1991

-        řešení sporů ve vztahu ke kosmu (Kosmická smlouva z roku 1967, Úmluva o odpovědnosti států za škody způsobené kosmickými objekty z roku 1972, pravidla pro arbitrážní spory týkající se kosmické činnosti

Poslední úprava: Šicnerová Barbora, Mgr. (26.07.2024)
Sylabus

V rámci výuky předmětu je pozornost věnována těmto tématům:

1.      Úvod, pojem práva mezinárodních prostorů, jejich vymezení 

2.      Historický vývoj, zákaz přivlastnění mezinárodních prostorů  

3.      Mírové využívání mezinárodních prostorů (z hlediska zakázané činnosti)

4.      Problematika jurisdikce ve vztahu k osobám a objektům v mezinárodních prostorech (moře, mořské dno, kosmický prostor a nebeská tělesa, Antarktida)

5.      Nevojenské využívání mezinárodních prostorů (základní pojmy související s využíváním a jejich srovnání)

6.      Právní režim moře (volné moře a výlučná ekonomická zóna)  

7.      Právní režim mořského dna (kontinentální šelf a mořské dno za hranicemi národní jurisdikce) a jejich využívání

8.      Právní režim kosmického prostoru a nebeských těles a jejich využívání

9.      Právní režim Arktidy a Antarktidy 

10.   Právní režim týkající se lodí a jiných objektů v mezinárodních prostorech a srovnání právní úpravy

11.   Řešení sporů ve vztahu k moři a k mořskému dnu, srovnání s Antarktidou a kosmickým prostorem                                                                                      

12.   Shrnutí problematiky právních režimů mezinárodních prostorů                              

                       

Poslední úprava: Šicnerová Barbora, Mgr. (26.07.2024)
Studijní opory

Základní literatura:

1.      ONDŘEJ, J. Právní režimy mořských oblastí. Srovnání s kosmem a Antarktidou. Aleš Čeněk. 2017, 316 s. ISBN 978-80-7380-630-9.

2.      ONDŘEJ J, POTOČNÝ, M. Obecné mezinárodní právo v dokumentech. 4. vydání. Praha, C. H. Beck. 2016, 339 s. ISBN 978-80-7400-612-8.

Ostatní literatura:

1.      ČEPELKA, Č., ŠTURMA, P. Mezinárodní právo veřejné. 2 vydání. Praha: C. H. Beck, 2018, 549 s. ISBN 978-80-7400-721-7.

2.      ONDŘEJ, J., MRÁZEK, J., KUNZ, O. Základy mezinárodního práva veřejného. 1. vydání. Praha: C. H. Beck. 2018, 287 s. ISBN 978-80-7400-487-2.

Poslední úprava: Šicnerová Barbora, Mgr. (26.07.2024)
Požadavky k zápisu

Rekvizity materiální (doporučení pro zápis předmětu): Pro zapsání předmětu je vhodné, aby student měl absolvován předmět Mezinárodní právo veřejné I a alespoň zapsán předmět Mezinárodní právo veřejné II.

Poslední úprava: Šicnerová Barbora, Mgr. (26.07.2024)
 
Univerzita Karlova | Informační systém UK