|
|
|
||
|
Předmět má úzký vztah k předmětům povinného základu Mezinárodní právo veřejné I a Mezinárodní právo veřejné II. Výuka v předmětu je založena na vybraných tématech, v jejichž rámci je srovnávána úprava v jednotlivých mezinárodních prostorech.
Studenti po absolvování předmětu budou znát základní pojmy vymezující mezinárodní prostory. Budou znát základy právního režimu volného moře, mořského dna za hranicemi národní jurisdikce, Antarktidy, kosmického prostoru a nebeských těles. Budou schopni srovnat právní režimy jednotlivých mezinárodních prostorů a dokáží vymezit jejich společné a rozdílné znaky. Studenti se budou orientovat v příslušné mezinárodně právní úpravě smluvní i obyčejové. Budou schopni vyhledat relevantní judikaturu, která je výsledkem činnosti mezinárodních soudních a arbitrážních orgánů a pochopí její význam. Poslední úprava: Šicnerová Barbora, Mgr. (26.07.2024)
|
|
||
|
Výuka v letním semestru 2021/2022 probíhá prezenčně ve formě přednášek (celkový počet 40 studujících). Studující budou v průběhu výuky prezentovat svou práci na zvolené téma. V případě, že by nebyla prezenční výuka možná, bude probíhat on-line přes MS Teams. Poslední úprava: Ondřej Jan, prof. JUDr., CSc., DSc. (07.02.2022)
|
|
||
|
1. Zkouška spočívá v zodpovězení dvou otázek, které si student vylosuje z níže uvedeného seznamu. 2. U zkoušky není možné používat právní předpisy ani jiné materiály. 3. Obecně k vymezení zkouškových otázek: - U každé otázky je za účelem zvýšení objektivity a předvídatelnosti ústní části zkoušky uveden demonstrativní výčet základních oblastí, institutů apod., které do příslušné otázky spadají. - Cílem vymezení těchto jednotlivých podotázek je vytvoření rámcového vodítka pro zkoušené, aby bylo postaveno najisto, že tyto oblasti, instituty apod. do příslušné otázky spadají. - Zkoušený by však měl být schopen odpovědět i na jiné související podotázky, které se dané otázky týkají nebo s ní souvisí, a prokázat tak základní znalosti a orientaci v tématu příslušné otázky. 4. Seznam zkušebních otázek: 1. Pojem práva mezinárodních prostorů a jejich vymezení - definice mezinárodních prostorů - vymezení volného moře podle Úmluvy OSN o mořském právu z roku 1982 - vymezení mořského dna za hranicemi národní jurisdikce států podle Úmluvy OSN o mořském právu z roku 1982 - vymezení Antarktidy podle Smlouvy o Antarktidě z roku 1959 - vymezení kosmického prostoru a nebeských těles 2. Historický vývoj ve vztahu k mezinárodním prostorům - historický vývoj, pokud jde o volné moře od středověku do třetí kodifikace OSN o mořském právu, srovnání výsledků první kodifikační konference z roku 1958 se třetí kodifikací z roku 1982 - historický vývoj ve vztahu k Antarktidě včetně smluv uzavřených v rámci antarktického smluvního systému - historický vývoj ve vztahu ke kosmickému prostoru a nebeským tělesům včetně smluv uzavřených ve vztahu ke kosmu Kosmická smlouva z roku 1967 a další smlouvy 3. Zákaz přivlastnění mezinárodních prostorů - právní úprava zákazu přivlastnění volného moře - právní úprava zákazu přivlastnění mořského dna a jeho zdrojů za hranicemi národní jurisdikce států z hlediska uplatňování svrchovanosti států i z hlediska zákazu vlastnictví - právní úprava zákazu přivlastnění Antarktidy z hlediska Smlouvy o Antarktidě - právní úprava zákazu přivlastnění kosmického prostoru a nebeských těles podle Kosmické smlouvy z roku 1967 v obecnosti 4. Mírové využívání mezinárodních prostorů (z hlediska zakázané činnosti-obecné otázky) - teoretické vymezení pojmy využívání pro mírové účely a využívání výhradně pro mírové účely z hlediska zakázané vojenské činnosti - využívání pro mírové účely volného moře a mořského dna za hranicemi národní jurisdikce (obecná úprava podle Úmluvy OSN o mořském právu z roku 1982 - otázky využívání pro mírové účely Antarktidy, kosmického prostoru a nebeských těles 5. Nevojenské využívání mezinárodních prostorů (základní pojmy) - základní pojmy nevojenského využívání mezinárodních prostorů – využívání, výzkum, vyhledávání, průzkum, těžba - vymezení těchto pojmů z hlediska: - Úmluvy OSN o mořském právu z roku 1982, - Smlouvy o Antarktidě a dalších smluv antarktického smluvního systému - Kosmické smlouvy z roku 1967 a Dohody o Měsíci z roku 1979 6. Právní režim výlučné ekonomické zóny - vymezení výlučné ekonomické zóny - právní režim výlučné ekonomické zóny - práva pobřežního státu ve výlučné ekonomické zóně - práva ostatních států ve výlučné ekonomické zóně 7. Právní režim volného moře (svobody volného moře) - vymezení svobod volného moře podle Úmluvy OSN o mořském právu z roku 1982 - podrobnější vymezení zejména svody plavby a svobody rybolovu 8. Právní režim kontinentálního šelfu - vymezení kontinentálního šelfu podle Úmluvy OSN o mořském právu z roku 1982, srovnání - vymezení v Úmluvě o pevninské mělčině z roku 1958 - podstata právního režimu kontinentálního šelfu - práva pobřežního státu na kontinentálním šelfu podle Úmluvy OSN o mořském právu z roku 1982 - práva ostatních států na kontinentálním šelfu 9. Právní režim mořského dna za hranicemi národní jurisdikce - vývoj ve vztahu k mořskému dnu (Oblasti) po první konferenci OSN o mořském právu v roce 1958 - Společné dědictví lidstva, jeho právní vymezení - podstata právního režimu mořského dna (Oblasti) - úloha Úřadu mořského dna - odlišnost právního režimu mořského dna (Oblasti) od volného moře a kontinentálního šelfu 10. Problematika jurisdikce ve vztahu k objektům a osobám v mezinárodních prostorech (obecné otázky) - obecné vymezení pojmu jurisdikce, - jednotlivé druhy jurisdikce, zejména jurisdikce založená na imatrikulaci a osobní jurisdikce - na čem je založena jurisdikce ve vztahu k objektům na volném moři, v Antarktidě a v kosmickém prostoru a na nebeských tělesech 11. Právní režim využívání nerostných zdrojů z nebeských těles - prameny právní úpravy - úprava obsažená v Dohodě o činnosti států na Měsíci a jiných nebeských tělesech z roku 1979 12. Právní režim Antarktidy - základy právního režimu ve Smlouvě o Antarktidě z roku 1959, specifika režimu, jednotlivé kategorie smluvních států, antarktický smluvní systém - ochrana prostředí Antarktidy – zakázaná činnost zejména podle Protokolu o ochraně životního prostředí ke Smlouvě o Antarktidě z roku 1991 13. Právní režim mořských polárních oblastí (okolo Antarktidy, Arktida) - vztah Smlouvy o Antarktidě z roku 1959 k mořskému právu - právní úprava ve smlouvách, které se vztahují k mořským živým zdrojům Antarktidy - otázka územních nároků v Arktidě (Severním ledovém oceánu) - normy mezinárodního mořského práva aplikovatelné na Arktidu - úloha Arktické rady 14. Právní režim týkající se lodí a jiných objektů na moři - příslušnost lodí, registrace (právo vlajky) a členění lodí - výkon jurisdikce nad loděmi a jinými objekty - postavení válečných a státních lodí - postavení obchodních lodí, důvody pro zásahy jiných států do jurisdikce státu vlajky 15. Právní režim objektů v kosmu a v Antarktidě - právní úprava příslušnosti nad kosmickými objekty - výkon jurisdikce nad osobami a objekty podle Kosmické smlouvy z roku 1967 a Dohody o mezinárodní kosmické stanici z roku 1998 - výkon jurisdikce nad osobami a stanicemi v Antarktidě podle Smlouvy o Antarktidě z roku 1959, praxe států 16. Mírové využívání volného moře a mořského dna (z hlediska zakázané činnosti) - právní úprava zakázané vojenské činnosti v: Úmluvě OSN o mořském právu z roku 1982 Smlouvě o zákazu jaderných pokusů ve třech prostředích z roku 1963 Smlouvě o zákazu umisťování jaderných zbraní a jiných zbraní hromadného ničení na mořském dnu a v jeho podzemí z roku 1971 smlouvách o vytváření zón bez jaderných zbraní např. Smlouva o zákazu jaderných zbraní v Latinské Americe z roku 1967 17. Právní režim využívání nerostných zdrojů z mořského dna - právní úprava vyhledávání, průzkumu a těžby z mořského dna za hranicemi národní jurisdikce států v Úmluvě OSN o mořském právu z roku 1982 - postup při vyhledávání, průzkumu a těžbě - průkopničtí investoři - plány průzkumných a těžebních prací (pravidla, předpisy, postupy Úřadu) 18. Otázka uplatňování nároků ve vztahu ke kosmickému prostoru a nebeským tělesům - otázka nároků států - nároky soukromých osob z hlediska Kosmické smlouvy z roku 1967 a z hlediska Dohody o Měsíci z roku 1979 19. Řešení sporů ve vztahu k moři a k mořskému dnu - otázky řešení sporů podle Úmluvy OSN o mořském právu z roku 1982 - prostředky řešení sporů podle Úmluvy o mořském právu z roku 1982, obligatorní jurisdikce - Mezinárodní tribunál pro mořské právo - Rozhodčí řízení podle Úmluvy OSN o mořském právu z roku 1982 20. Řešení sporů ve vztahu k Antarktidě a ke kosmickému prostoru - řešení sporů podle Smlouvy o Antarktidě z roku 1959 - řešení sporů podle jiných smluv o Antarktidě, zejména podle Protokolu o ochraně životního prostředí z roku 1991 - řešení sporů ve vztahu ke kosmu (Kosmická smlouva z roku 1967, Úmluva o odpovědnosti států za škody způsobené kosmickými objekty z roku 1972, pravidla pro arbitrážní spory týkající se kosmické činnosti Poslední úprava: Šicnerová Barbora, Mgr. (26.07.2024)
|
|
||
|
V rámci výuky předmětu je pozornost věnována těmto tématům: 1. Úvod, pojem práva mezinárodních prostorů, jejich vymezení 2. Historický vývoj, zákaz přivlastnění mezinárodních prostorů 3. Mírové využívání mezinárodních prostorů (z hlediska zakázané činnosti) 4. Problematika jurisdikce ve vztahu k osobám a objektům v mezinárodních prostorech (moře, mořské dno, kosmický prostor a nebeská tělesa, Antarktida) 5. Nevojenské využívání mezinárodních prostorů (základní pojmy související s využíváním a jejich srovnání) 6. Právní režim moře (volné moře a výlučná ekonomická zóna) 7. Právní režim mořského dna (kontinentální šelf a mořské dno za hranicemi národní jurisdikce) a jejich využívání 8. Právní režim kosmického prostoru a nebeských těles a jejich využívání 9. Právní režim Arktidy a Antarktidy 10. Právní režim týkající se lodí a jiných objektů v mezinárodních prostorech a srovnání právní úpravy 11. Řešení sporů ve vztahu k moři a k mořskému dnu, srovnání s Antarktidou a kosmickým prostorem 12. Shrnutí problematiky právních režimů mezinárodních prostorů
Poslední úprava: Šicnerová Barbora, Mgr. (26.07.2024)
|
|
||
|
Rekvizity materiální (doporučení pro zápis předmětu): Pro zapsání předmětu je vhodné, aby student měl absolvován předmět Mezinárodní právo veřejné I a alespoň zapsán předmět Mezinárodní právo veřejné II. Poslední úprava: Šicnerová Barbora, Mgr. (26.07.2024)
|
|
||
|
Základní literatura: 1. ONDŘEJ, J. Právní režimy mořských oblastí. Srovnání s kosmem a Antarktidou. Aleš Čeněk. 2017, 316 s. ISBN 978-80-7380-630-9. 2. ONDŘEJ J, POTOČNÝ, M. Obecné mezinárodní právo v dokumentech. 4. vydání. Praha, C. H. Beck. 2016, 339 s. ISBN 978-80-7400-612-8. Ostatní literatura: 1. ČEPELKA, Č., ŠTURMA, P. Mezinárodní právo veřejné. 2 vydání. Praha: C. H. Beck, 2018, 549 s. ISBN 978-80-7400-721-7. 2. ONDŘEJ, J., MRÁZEK, J., KUNZ, O. Základy mezinárodního práva veřejného. 1. vydání. Praha: C. H. Beck. 2018, 287 s. ISBN 978-80-7400-487-2. Poslední úprava: Šicnerová Barbora, Mgr. (26.07.2024)
|