|
|
|
||
|
Předmět patří na zdejší fakultě mezi předměty, jejichž účelem je zprostředkovat poznání a pochopení kontextu, v němž právo vzniká, jímž je ovlivňováno a na nějž působí.
Zřetelnější vazba se projevuje vůči výuce ústavního práva, které – spolu s předmětem Státověda – představuje jako entitu založenou sice na tradičních teoriích, pojmech a institutech, současně se ovšem měnící vývojem společnosti, politiky atd. Jde tu krom jiného o ujasnění rozdílu mezi texty a realitou, institucemi "na papíře" a konkrétními aktéry s jejich motivy a zájmy. Na druhém pólu se výuka předmětu Politologie dotýká předmětu Sociologie pro právníky. "Klasické" přednášky jsou doplněny semináři v dvoutýdenním cyklu (pět až šest za semestr), jež jsou věnovány důkladnějšímu zkoumání vybraných témat více interaktivní formou (promluvy vedoucího semináře kombinované s referáty a diskusemi). Při výběru témat se vychází z vnímání úlohy politologie jako předmětu komplementárního, jak je naznačeno výše. Oborům platného práva je z klíčového pojmu "demokratický právní stát" ponecháván zájem o právní stát; v politologii se zabýváme vývojem, předpoklady a typy demokracie a jejich alternativami či antipody. Největší pozornost je nicméně věnována politickým ideologiím, jež zůstávají stranou pozornosti dalších předmětů, přičemž jejich význam pro povahu politického a ústavního systému, resp. státu vůbec, je očividný. Třetím pilířem výuky je vedle demokracie a politických ideologií analýza politických struktur, zejména politických stran, a volebních systémů, jež tuzemské politologii v posledních letech dominují. Poslední úprava: Šicnerová Barbora, Mgr. (22.07.2026)
|
|
||
|
Záznamy přednášek budou dostupné na fakultním kanále YT. Poslední úprava: Friedel Tomáš, Mgr., Ph.D. (23.09.2024)
|
|
||
|
1. Zkouška se koná v pěti až šesti termínech ve zkouškovém období zimního semestru. V letním semestru (tj. nikoli zkouškovém období) se obvykle nekoná více než jeden termín. 2. Zkouška se skládá ze dvou částí. 3. Za prvé jde o výstižné vymezení pěti pojmů, resp. párových dvojic pojmů, které se na několika řádcích vejde do rámečku. Maximální počet znaků vymezení pojmu činí 250 znaků. 4. Za každou úplně správnou odpověď je možné získat 1 bod, za částečně správnou odpověď 1/2 bod. Celkem je možné získat za tuto část zkoušky 5 bodů. 5. Na druhé jde o esej, resp. poučenou úvahu v rozsahu 2,5 a více normostran A4 (tj. nejméně 4.500 znaků) na zadané téma. Na výběr jsou dána čtyři témata a úkolem studenta je podle níže uvedených kritérií sepsat odbornou esej, resp. poučenou úvahu na zvolené téma. (Témata esejů v zásadě kopírují témata přednášek.) 6. Posuzovaná kritéria eseje jsou – vedle rozsahu – následující: - Vlastní obsah práce včetně uvedení příkladů a odkazů na relevantní literaturu. Práce by neměla zůstat pouze v obecné rovině nebo jako ničím nepodložená "pocitová" úvaha, ale měla by obecné úvahy vhodně dokládat na konkrétních příkladech a případně též zasazovat do kontextu odkazem na relevantní odbornou literaturu. V případě, že student aspiruje na hodnocení známkou "výborně", je nutné prokázat znalost přečtené literatury (např. odkazem na autory a nepřímými citacemi). Prostým komentováním současné politické situace, ani osobním politickým krédem se body nezískají. - Logická struktura a konzistentnost práce. Použité argumenty a jednotlivé části práce by si neměly protiřečit, práce by měla mít jednotnou, navazující logickou strukturu, která vyústí ve vlastní závěr. 7. Samozřejmostí je požadavek na stylistickou a jazykovou úroveň. Text by měl být čitelný, bez gramatických chyb (zkoušku je možné psát v českém nebo slovenském jazyce) a přehledně graficky strukturovaný. Za více hrubých chyb či matoucí interpunkce se hodnocení snižuje o jeden bod. 8. Za esej lze získat až 8 bodů. 9. Celková známka bude odpovídat počtu nasbíraných bodů. Současně je třeba, aby práce ani v jedné části (definice pojmů; esej) zcela nepropadla – v takovém případě bude celá práce hodnocena jako nedostatečná (tj. z každé části je nutno získat alespoň 1 bod). 10. Jeden bod je možné získat za nadprůměrnou aktivitu na seminářích, především v podobě referátů. Přesné podmínky udělení tohoto tzv. bonusového bodu stanovují jednotlivý vyučující seminářů. 11. Škála hodnocení: Celkový počet bodů Výsledná známka 13-11 1 10-9 2 8-6 3 5-0 4 12. U zkoušky není možné používat žádné právní předpisy ani jiné zdroje. 13. Časový limit na celou zkoušku je 100 minut. Poslední úprava: Šicnerová Barbora, Mgr. (22.07.2026)
|
|
||
|
Předmět zahrnuje tato témata: - Teorie politiky. Politika a ideologie. Moc a autorita. Politika a právo. Demokracie a právní stát - Občanská společnost a zájmová, profesní a územní samospráva. - Formy vlády I. (parlamentní a prezidentský režim). - Formy vlády II. (poloprezidenstský a direktoriální režim). Politický režim ČR. - Politické strany (pojem, typologie, stranické systémy). - Volby v demokratických a nedemokratických systémech. Voličské chování. Komparace volebních systémů a jejich důsledků. - Politické ideologie I. (konzervatismus, liberalismus a socialismus). - To nám to uteklo aneb vývoj českého politického systému po roce 1989. - Politické ideologie II. (nacionalismus, fašismus, nacismus, anarchismus). Pravice, levice: svoboda a rovnost. - Totalitní a autoritářské režimy. Přechody k demokracii. - Globalizace a antiglobalizace. Evropská integrace. Seznam přednášených témat se vždy aktualizuje na začátku semestru v dokumentech KPS. Poslední úprava: Šicnerová Barbora, Mgr. (22.07.2026)
|
|
||
|
Základní literatura: 1. Petr Pithart: Obrana politiky II. Přednášky z let 1994 – 2019 (Praha, 2018). 2. Miroslav Novák et al.: Úvod do studia politiky (Praha, 2019), kap. 1, 2, 17, 18, 21 až 23, nebo tematicky odpovídající kapitoly 3. Andrew Heywood: Politologie (Plzeň: Aleš Čeněk, 2008). Ostatní literatura: 1. Fareed Zakaria: Budoucnost svobody (Praha: Academia, 2012). 2. Giovanni Sartori: Srovnávací ústavní inženýrství (Praha: SLON, 2011). 3. Vít Hloušek, Lubomír Kopeček, Jakub Šedo: Politické systémy (Brno: Barrister & Principal, 2018). 4. Michal Kubát: Současná česká politika. Co s neefektivním režimem? (Brno: Barrister & Principal, 2013). 5. Steven Levitsky, Daniel Ziblatt: Jak umírá demokracie (Praha: Prostor, 2018). 6. Yasha Mounk: Lid versus demokracie (Praha: Prostor, 2019). 7. Jan Kysela a kol.: Populismus v demokratickém právním státě: hrozba, nebo výzva? (Praha: Leges, 2019). 8. Helena Hofmannová: Útěk před demokracií (Praha: Auditorium, 2020). 9. Jan Wintr: Česká parlamentní kultura (Praha: Auditorium, 2010). Zaměření a využití jednotlivých titulů je komentováno v seminářích; tam mohou být doporučeny rovněž další knihy k hlubšímu studiu. Základní právní předpisy: Ke studiu předmětu Politologie nejsou předepsány žádné právní předpisy, byť ryze právní přesahy politologie směřují především k právu ústavnímu, a základní znalost pramenů českého ústavního práva tak bude pro posluchače představovat výhodu. Ostatní právní předpisy: Ostatní právní předpisy nejsou předepsány. Poslední úprava: Šicnerová Barbora, Mgr. (22.07.2026)
|
|
||
|
1. Studenti vymezí klíčové politické ideologie současnosti a vyhodnotí jejich vliv na politické systémy a právní řády. 2. Studenti vysvětlí genezi demokracie, mnohost jejích modelů a typů, zatřídí do nich Českou republiku. 3. Studenti poukáží na praktické projevy tzv. populistické vlny, zhodnotí její příčiny, úskalí, případně i pozitivní potenciál. 4. Studenti analyzují různé formy vlády z hlediska dynamiky institucionálních vztahů a politického stranictví. 5. Studenti analyzují demokratické, nedemokratické a hybridní politické systémy 20. a 21. století, jejich stabilitu a funkčnost, a identifikují jejich ústřední rysy, včetně fungování politických stran a volebních systémů. 6. Studenti analyzují volební systémy a jejich vliv na voličské chování a podobu politické reprezentace. 7. Studenti aplikují politologické poznatky na analýzu vývoje českého politického systému po roce 1989 a rozeberou příčiny současné podoby systému. 8. Studenti rozumějí historickým základům českého politického systému od dob „starého Rakouska“ a jsou s to poukázat na jejich dopady v dalším vývoji. 9. Studenti rozeberou dynamiku přechodů k demokracii a identifikují silná a slabá místa konkrétního postupu tranzice. 10. Studenti analyzují problémy spojené s globalizací a antiglobalizačními hnutími a vyhodnotí jejich dopad na politické procesy v měřítku národních politických systémů i nadnárodních organizací. 11. Studenti popíší roli evropské integrace v politických systémech členských států a budou schopni diskutovat faktory relevantní pro optimální nastavení vztahů mezi členskými státy a Evropskou unií. 12. Studenti vymezí vztahy mezi občanskou společností a státem, vyhodnotí rizika a přínosy silné občanské společnosti pro stát. 13. Studenti aplikují modely politické kultury jako proměnné vysvětlení odlišné profilace strukturálně obdobných politických systémů. 14. Studenti analyzují klíčové faktory ovlivňující odolnost současných demokracií a uvedou je na konkrétních příkladech (konsolidované demokracie a hybridní režimy). 15. Studenti popíší klíčové pojmy a teoretické rámce týkající se moci, autority, politiky a práva, a dokáží je aplikovat v konkrétních politických situacích. 16. Studenti popíší role, funkce a typy politických stran; popis promítnou v analýze reálií České republiky. 17. Studenti vypracují analýzu faktorů ovlivňujících volební chování ve vybraném politickém prostředí. 18. Studenti zhodnotí rozdíly mezi pohledy na svobodu a rovnost v různých politických ideologiích. 19. Studenti analyzují vztahy mezi právem a politikou, zejména v procesu tvorby a aplikace práva. 20. Studenti vytvoří odbornou esej (prezentují své názory v akademickém formátu) na základě analýzy konkrétního politologického tématu. Poslední úprava: Šicnerová Barbora, Mgr. (22.07.2026)
|