|
|
|
||
|
Předmět je věnován rozboru ústavní teorie jak v tuzemském, tak i zahraničním právním kontextu. Za tímto účelem je rozdělen do tří větví. První větev (úvodní seminář) se týká vymezení ústavní teorie jako samostatného oboru a jeho společenskovědním souvislostem. Druhá větev (4 semináře) je věnována přehledu hlavních tradic národních (regionálních) ústavních teorií. V těchto seminářích dochází k reflexi hlavních otázek a problémů, které příslušné národní (regionální) ústavněteoretické tradice řešily v historickém vývoji s dopadem na dnešní stav ústavního práva, ústavní nauky a judikatury. Třetí větev (zbývající semináře) se týká české národní ústavní teorie. Zde v rámci seminární výuky analyzujeme a kriticky reflektujeme hlavní ústavněteoretické instituty, pojmy a proudy v českém právním prostředí včetně zohlednění historického vývoje a vlivu zahraničních inspirací.
Každý seminář je rozdělen do 2 částí o přibližně 45 minutách. První část se věnuje úvodnímu výkladu příslušného tématu, druhá část pak společné rozpravě nad předem zadaným odborným textem (či odbornými texty) doplněným o otázky ke společné diskuzi. Na druhou část je vždy určen 1 studující jako hlavní prezentující (snažící se vyložit podstatu zadaného textu a jeho přínos, resp. obhajobu) a 1 studující jako hlavní diskutér/ka (snažící se kriticky reagovat na teze v textu a vystoupení prezentující/ho). Cílem předmětu je 1) poskytnout nadstandardní ústavněteoretické znalosti k hlubšímu pochopení ústavního práva v komparativní i společenskovědní perspektivě, 2) rozvíjet dovednost analyzovat ústavněteoretický text, zasadit zjištěné poznatky do kontextu, jakož i formulovat vlastní hodnotící stanovisko k ústavněteoretickým problémům, 3) rozvíjet dovednost analyzovat české ústavní právo v teoretickém rozměru, 4) přispět k rozvoji české národní ústavní teorie a hlubšímu rozpracování tuzemské ústavní dogmatiky. Poslední úprava: Dienstbier Jakub, JUDr., Ph.D. (02.02.2026)
|
|
||
|
Kolokvium je udělováno za aktivní účast alespoň na 8 seminářích, přičemž každý student a každá studentka musí právě jednou vystoupit v roli hlavního prezentéra či hlavního diskutujícího (viz výše v Anotaci). Poslední úprava: Šicnerová Barbora, Mgr. (22.08.2025)
|
|
||
|
Předmět zahrnuje tato témata: 1. Ústavní teorie – pojem, předmět a metodologie, poměr k dalším disciplínám (politická a morální filosofie, sociologie, politická ekonomie) 2. Westminsterská ústavní teorie a. Role ústavní teorie v režimu nepsané ústavy, ústavní konvence b. Parlamentní suverenita v ústavní teorii a praxi (i s ohledem na ochranu základních práv - dialogické modely kontroly ústavnosti) 3. Americká ústavní teorie a. Problém interpretace psané ústavy b. Soudní přezkum ústavnosti na pozadí sporu právního a politického konstitucionalismu 4. Středoevropská ústavní teorie – výmarský spor o metodu a směr ústavní teorie a. Suverenita a ustavující moc b. Vliv ústavní teorie na pojem a účel ústavy a na ústavněprávní argumentaci 5. Další ústavní teorie – Francie a globální Jih a. Republikánství ve francouzské ústavní tradici b. Transformativní konstitucionalismus a inovace ústavního designu v zemích globálního Jihu 6. Česká ústavní identita a. Problém legitimity Ústavy b. Materiální ohnisko a limity ústavodárce c. Střet mezi lidovou a právní identitou 7. Co je v Česku ústavou? a. Pojmový zmatek b. Otevřenost vs. uzavřenost systému ústavních norem c. Nepsané ústavní právo v teorii a praxi 8. K čemu je český stát? a. Účel státu, veřejný zájem a jeho ochrana a realizace b. Ústavní role občana, ústavní rozměr občanské společnosti c. Pozitivní vs. negativní konstitucionalismus v českém ústavním myšlení 9. Základní práva v českých luzích a hájích I (povaha a systém) a. (ne)interpretace Listiny a vliv práva Úmluvy b. otázka hospodářských, sociálních a kulturních práv – Pakt II a závazek k progresivní realizaci, vliv německého chápání důstojnosti v nedávné judikatuře a doktríně, zpochybnění lidskoprávního charakteru, libertariánská interpretace hospodářských práv 10. Základní práva v českých luzích a hájích II (metodologie přezkumu) a. Omezování základních práv (externí a interní teorie) b. Proměny a podoby testu proporcionality v tuzemské judikatuře a doktríně (vývoj, srovnání s teoretickými přístupy) Poslední úprava: Šicnerová Barbora, Mgr. (26.01.2026)
|
|
||
|
Na každý seminář bude zadána literatura (odborný text) sloužící jako podklad k diskuzi o příslušném tématu. Seznam textů bude jako samostatný soubor přiložen též do Studijního informačního systému. Základní literatura: 1. BELLAMY, R. – KING, J. (eds). The Cambridge Handbook of Constitutional Theory. Cambridge: Cambridge University Press, 2025. 2. KYSELA, J. Ústava mezi právem a politikou: úvod do ústavní teorie. Praha: Leges, 2014. Ostatní literatura: 1. JAKAB, A. European Constitutional Language. Cambridge: Cambridge University Press, 2016. 2. BARBER, N. Constitutional State. Oxford: Oxford University Press, 2010. 3. BARBER, N. Principles of Constitutionalism. Oxford: Oxford University Press, 2018. 4. LOUGHLIN, M. Political Jurisprudence. Oxford: Oxford University Press, 2017. 5. LOUGHLIN, M. Against constitutionalism. Harvard: Harvard University Press, 2022. 6. KYRITSIS, D. – LARKIN, S. (eds). The Metodology of Constitutional Theory. Oxford: Hart, 2022. 7. BÖCKENFÖRDE, E.-W. Constitutional and political theory: selected writings. I., II. Oxford: Oxford University Press, 2017. 8. GRIMM, D. Constitutionalism: past, present, future. Oxford: Oxford University Press, 2016. 9. SCHMITT, C. Constitutional Theory. Durham: Durham University Press, 2008. 10. ALEXY, R. A Theory of Constitutional Rights. Oxford: Oxford University Press, 2002. . Základní právní předpisy: 1. ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky 2. Listina základních práv a svobod, vyhlášená jako součást ústavního pořádku ČR pod č. 2/1993 Sb. 3. Sdělení federálního ministerstva zahraničních věcí č. 209/1992 Sb., o sjednání Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a Protokolů na tuto Úmluvu navazujících 4. Vyhláška ministra zahraničních věcí č. 120/1976 Sb., o Mezinárodním paktu o občanských a politických právech a Mezinárodním paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech
Ostatní právní předpisy: 1. Ústavní zákon č. 4/1993 Sb., o opatřeních souvisejících se zánikem České a Slovenské Federativní republiky. 2. Ústavní zákon č. 29/1993 Sb., o některých dalších opatřeních souvisejících se zánikem České a Slovenské Federativní republiky. 3. Ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky. Ústavní zákon č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků a o změně ústavního zákona České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky. Poslední úprava: Šicnerová Barbora, Mgr. (26.01.2026)
|
|
||
|
Po úspěšném absolvování předmětu „Ústavní teorie v českém a světovém kontextu“ studující: · Vymezí ústavní teorii jako samostatný obor, rozliší jej od příbuzných disciplín, jako jsou politická filosofie, sociologie či politická ekonomie. a vysvětlí její vztah k nim, · Popíše klíčové znaky westminsterské ústavní teorie, zejména princip parlamentní suverenity a roli ústavních konvencí. · Popíše klíčové znaky americké ústavní teorie, zejména problémy interpretace psané ústavy a soudního přezkumu ústavnosti · Identifikuje specifika středoevropské ústavní teorie, včetně konceptu ustavující moci a suverenity, a uvede hlavní aktéry a historické souvislosti výmarského sporu o metodu a směr ústavní teorie · Identifikuje specifika ústavnosti dalších ústavních tradic (Francie země globálního Jihu) a objasní jejich přínos pro světovou ústavní teorii. · Porovná různé metodologické přístupy k výkladu ústavy (např. právní vs. politický konstitucionalismus, pozitivní vs. negativní konstitucionalismus) a aplikuje je na konkrétní problémy českého ústavního práva. Interpretuje text předpisů ústavního pořádku s využitím různých metodologických přístupů. · Demonstruje na konkrétních příkladech z české ústavní praxe projevy odlišných ústavněteoretických pojmů, koncepcí a přístupů. · Analyzuje napětí mezi „lidovou identitou“ a „právní identitou“ v kontextu legitimity Ústavy ČR · Rozebere problém legitimity a identity české ústavy, a demonstruje tyto teoretické koncepty na příkladech z české ústavní praxe. · Formuluje a prezentuje vlastní ucelený odborný názor na vybraný ústavněteoretický problém (např. výkladový cíl a metodologie interpretace ústavy, nepsané ústavní normy a jejich relevance, metodologie omezování základních práv, role hlavy státu v ústavním systému) v rámci řízené diskuze. · Navrhne řešení složitých interpretačních a aplikačních sporů v českém ústavním právu s využitím teoretických pojmů a koncepcí. · Posoudí relevanci konceptu nepsaných ústavních norem pro český právní řád a rozhodne, za jakých podmínek je přípustné je aplikovat · Analyzuje odborný ústavněteoretický text (v češtině či angličtině), rozklíčuje jeho hlavní teze a zasadí je do kontextu historického vývoje a aktuálního stavu ústavního práva. · Vypracuje oponenturu k prezentovanému odbornému názoru, ve které identifikuje slabá místa argumentace a navrhne alternativní pohled · Vypracuje strukturovanou oponenturu k předloženému odbornému ústavněteoretickému textu, ve které identifikuje slabá místa argumentace a nabídne alternativní pohled. Poslední úprava: Šicnerová Barbora, Mgr. (26.01.2026)
|
|
||