|
|
|
||
|
Studenti budou po absolvování předmětu komplexně seznámeni se státoprávními a ústavněprávními přesahy evropské integrace. Rozebrány jsou teoretické koncepty státnosti v kontextu globalizace, právní i státovědná podstata Evropské unie a jejího integračního procesu, a dále vzájemné vztahy jednotlivých orgánů Evropské unie a členských států. Poslední úprava: Šicnerová Barbora, Mgr. (21.07.2026)
|
|
||
|
Předmět Proměny státnosti v procesu europeizace je zakončen buď písemným zpracováním a ústním prezentováním referátu na vybrané téma na hodině (po dohodě s vyučujícím), nebo písemnou zkouškou. Poslední úprava: Šicnerová Barbora, Mgr. (21.07.2026)
|
|
||
|
Předmět zahrnuje tato témata: - Základní vlastnosti státního celku a jeho právního řádu v kontextu globalizace - Státy a jejich ústavy v procesu europeizace - Smluvní základ integrace a otázka evropské ústavy; interdisciplinární rozměr diskuse o ústavní identitě nadnárodních celků - Démos a občané; problematika státního a unijního občanství; demokratický deficit EU a úsilí o jeho překonání - Národní parlamenty a legitimita rozhodování v EU, zásada subsidiarity v praxi legislativního procesu EU - Spolkový ústavní soud a recepce doktríny Solange, Maastricht a Lisabon ústavními orgány jiných členských států; vztah ústavních soudů členských států a Soudního dvora EU - Hodnoty EU a jejich konkretizace a naplňování v legislativě EU, zejména legislativní úprava základních práv a ochrany demokracie - Evropská unie, členské státy a krizové situace – dopady na dělbu kompetencí; EU a obranná politika členských států; Brexit a jeho důsledky Poslední úprava: Šicnerová Barbora, Mgr. (21.07.2026)
|
|
||
|
Základní literatura: V. Pavlíček a kol. Ústavní právo a státověda. II. díl. Ústavní právo České republiky. 3. vydání. Praha 2020, s. 344-359, 733-744, 900-916, 1090-1129. Ostatní literatura: 1. Belling, V. Legitimita moci v postmoderní době. Brno 2009, s. 125-155, 165-189. 2. Belling, V.; Malíř, J.; Pítrová, L. Kontrola dělby pravomocí v EU se zřetelem ke kompetenčním excesům. Praha – Plzeň 2010, s. 94-130. 3. Dani M., Menéndez A. J. M. The EU’s (not so) cheap talk on defence. European Law Open. 2025;4(3), s. 425-440. doi:10.1017/elo.2025.10041 4. Di Fabio, U. Nadstátní společenství: Národ Evropanů, nebo celosvětový národ? In: Evropská unie. Hospodářský prostor s politickou vizí. Brno 2013, s. 67-74. 5. Dřínovská, N., Vikarská, Z. Evropská zletilost českých (nejvyšších) soudů aneb prvních 18 let předběžných otázek z Brna. Časopis pro právě vědu a praxi, roč. XXXI, č. 1, 2023, s. 9-45. https://doi.org/10.5817/CPVP2023-1-1 6. Gentile, G., Glavina, M., Nowak, T. The application of EU law from national judge´s perspective: a plea for an interdisciplinary approach. In: Deplano, R. et al., Interdisciplinary Research Methods in EU Law, Cheltenham 2024, s. 225 – 246. 7. Georgiev, J., The Constitutional Review of the OMT Programme – the German Case. In: N. Šišková et al. The European Union – What is Next? A Legal Analysis and the Political Visions on the Future of the Union. Köln 2018, s. 165-176. 8. Grinc, J. Národní parlamenty a demokratická legitimita Evropské unie. Praha 2015, s. 241-258. 9. Grinc, J. Ochrana demokracie v legislativě Evropské unie. In: Šimíček, V. (ed.). Hodnoty Evropské unie a jejich vymahatelnost. Praha, 2025, s. 49-80. 10. Isensee, J.: Evropský národ? In: Kontexty 3/2009, s. 69-80. 11. Kauppi, N., Trenz, H.-J. Notes on the ‘Politics’ of EU Politicisation. ARENA Working Paper 1/2021. https://www.sv.uio.no/arena/english/research/publications/arena-working-papers/ 12. Kust, J. (ed.). Evropská inspirace z Karlsruhe. Praha 2009. 14. Moravcsik, A. Trápí Evropu skutečně „deficit demokracie“? In: Evropská unie. Hospodářský prostor s politickou vizí. Brno 2013, s. 29-55. 15. Svobodová, M.; Scheu, H. Ch.; Grinc, J. (eds.) Listina základních práv Evropské unie. Deset let v praxi – hodnocení a výhled. Praha: Auditorium, 2019. 16. Tomášek, M. Omezuje europeizace rozhodování ústavních institucí ČR? In: A. Gerloch, J. Kysela a kol., 20 let Ústavy České republiky. Ohlédnutí zpět a pohled vpřed. Praha 2013, s. 209-230. 17. Weiler, J. H. H.: Federalismus a konstitucionalismus: evropský Sonderweg. In: Evropská unie. Hospodářský prostor s politickou vizí. Brno 2013, s. 9-29. Základní právní předpisy: 1. Smlouva o Evropské unii. 2. Smlouva o fungování Evropské unie. Ostatní právní předpisy: 1. Protokol o úloze vnitrostátních parlamentů v Evropské unii (připojený k Lisabonské smlouvě). 2. Protokol o používání zásad subsidiarity a proporcionality (připojený k Lisabonské smlouvě). Poslední úprava: Šicnerová Barbora, Mgr. (21.07.2026)
|
|
||
|
Student - Vysvětlí kontext evropské integrace v současné podobě mezinárodních vztahů a podmínky institucionálního systému, v němž dochází k přenášení pravomocí na nadnárodní úroveň. - Analyzuje hlavní institucionální mechanismy a právní nástroje evropské integrace a jejich dopady na členské státy. - Analyzuje evropskou integraci z hlediska klasických kategorií státovědy (státnost, suverenita, kompetenční kompetence, legitimita, občanství aj.). - Analyzuje uplatnění principů demokracie, právního státu a ochrany základních práv v právu Evropské unie a vysvětlí rozdíly ve srovnání s ústavními systémy členských států. - Vysvětlí debatu o demokratickém deficitu EU a možnostech jeho zmírnění či překonání. - Vysvětlí transformaci institucí a politik členských států v důsledku evropeizace. Vysvětlí, jak se mění fungování parlamentů, vlád, veřejné správy a soudů v důsledku členství v EU. - Zhodnotí dopady integrace na demokratickou legitimitu parlamentu a vlády. Analyzuje nástroje parlamentní kontroly evropských záležitostí a jejich praktické použití. - Vysvětlí ústavní limity evropské integrace a roli ústavních soudů při reakci ústavního systému na evropeizaci. - Analyzuje vztah ústavních soudů členských států a Soudního dvora EU, zejména výhrady ústavních soudů vůči absolutnímu pojetí přednosti práva EU a mechanismy kontroly práva EU ze strany ústavních soudů. - Vymezí způsoby a nástroje ochrany ústavních hodnot v právu EU (základní práva, demokracie, právní stát). Vysvětlí specifika naplňování základních práv v legislativě EU a z tohoto hlediska kriticky analyzuje konkrétní právní akty EU. - Analyzuje jednání EU a členských států v krizových situacích, nástroje EU k jejich překonání a jejich dlouhodobé dopady na vztah EU a členských států a výklad dělby kompetencí. - Aplikuje výše uvedené poznatky na konkrétní případy a aktuální vývoj (spory mezi EU a členskými státy, unijní legislativa, aktuální unijní či vnitrostátní soudní rozhodnutí). - Na základě výše uvedeného samostatně zpracuje a prezentuje analýzu vybraného dílčího tématu.
Poslední úprava: Šicnerová Barbora, Mgr. (21.07.2026)
|
|
||
Poslední úprava: Šicnerová Barbora, Mgr. (21.07.2026)
|