|
|
|
||
|
V rámci studia předmětu Teoretická a metodologická specifika vědy pracovního práva a práva sociálního zabezpečení studenti výukou v rámci společných přednášek, individuálními konzultacemi se školitelem, samostatným studiem pod vedením školitele a v rámci katedrou organizovaných akcí (výjezdní semináře atp.) rozvinou základní znalosti nabyté v magisterském studiu, příp. znalosti získané v rámci následné aplikační praxe a získají hluboký teoretický rozhled v oboru pracovního práva a práva sociálního zabezpečení. V rámci doktorského studijního programu si studenti osvojují ve vzájemné provázanosti typické pro oblast sociálních práv obor, který je v magisterském studijním programu vyučován ve dvou dílčích předmětech. Studenti jsou tak vedeni k hlubšímu teoretickému osvojení soukromoprávních i veřejnoprávních konsekvencí uplatňování sociálních práv. Průnik pracovního práva a práva sociálního zabezpečení je zasazen do historických souvislostí, evropského kontextu, mezinárodního srovnání a širších společenskovědních souvislostí. Předmět je s ohledem na tuto charakteristiku jedinečný v rámci příslušného studijního programu a odlišuje ho od magisterského studijního programu a ostatních doktorských studijních programů.
Obor pracovního práva lze spolu s oborem práva sociálního zabezpečení podřadit pod širší pojem, jímž je tzv. sociální právo. Pracovní právo lze dělit z různých hledisek. Již tradiční je dělení na tzv. individuální pracovní právo (soubor právních norem upravujících vztahy mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem při výkonu závislé práce) a kolektivní pracovní právo (soubor právních norem upravujících vztahy mezi zástupci zaměstnanců a zaměstnavatelem, resp. zástupci zaměstnavatelů). Historicky první a současně nejdůležitější oblastí, která tvoří pracovní právo, je individuální pracovní právo. Individuální pracovní právo bývá zpravidla chápáno jako soubor právních vztahů, v nichž pracovní sílu fyzické osoby (zaměstnance) užívá za odměnu jiný subjekt - zaměstnavatel, kterým je právnická nebo fyzická osoba. Jedná se tedy o vztahy mezi zaměstnavateli a zaměstnanci. Těžiště úpravy individuálního práva je obsaženo v zákoníku práce. Druhou oblastí pracovního práva (která se v řadě případů prolíná s individuálním pracovním právem a doplňuje ho) je kolektivní pracovní právo. Kolektivní pracovněprávní vztahy zahrnují právní vztahy mezi subjekty, které zastupují kolektivy zaměstnanců (v ČR jsou jimi především odborové organizace) a zaměstnavateli, resp. jejich sdruženími. Součástí kolektivního pracovního práva je však též soubor norem, které jsou výsledkem smluvněprávních jednání uvedených subjektů kolektivních právních vztahů (především normativní části kolektivních smluv). Kolektivní pracovněprávní vztahy jsou právně upraveny jednak přímo v zákoníku práce, který upravuje především jejich hmotněprávní stránku a jednak v zákoně o kolektivním vyjednávání, který upravuje především procesněprávní stránku těchto vztahů a současně stanoví subsidiární použití zákoníku práce. Na pomezí pracovního práva a práva sociálního zabezpečení stojí právní úprava zaměstnanosti, jíž rozumíme soubor právních norem regulující vztahy, které vznikají při realizaci práva získávat prostředky pro své životní potřeby prací a souvisejícím hmotném zabezpečení podle čl. 26 LZPS. Právní úprava zaměstnanosti, je charakteristická, oproti právní úpravě shora zmíněných oblastí, primárně veřejnoprávní metodou úpravy, s tím že i právní vztahy, které reguluje, mají převážně veřejnoprávní charakter. Lze ji tudíž v rámci pojmu sociálního práva vnímat co do podstaty spíše blíže právu sociálního zabezpečení. Právo sociálního zabezpečení tvoří soubor právních norem upravujících hmotné zabezpečení a služby, které stát (případně obec, kraj) zajišťuje, nebo reguluje ve vztahu k osobám, které v důsledku sociální události nemohou být výdělečně činné nebo jejichž příjem nestačí na pokrytí zvýšených výdajů se sociální událostí spojených. Účelem práva sociálního zabezpečení je poskytování sociální ochrany zahrnující všechna opatření, která mají zabraňovat vzniku nepříznivých sociálních situací nebo alespoň zmírňovat jejich dopad na občany a jejich rodiny. Systém práva sociálního zabezpečení se člení do tří subsystémů, a to na: • sociální pojištění (zahrnující zdravotní, nemocenské a důchodové pojištění) • sociální zaopatření (představované především státní sociální podporou, taktéž i materií podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci, či nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti) • sociální pomoc (zahrnující pomoc v hmotné nouzi, dávky pro osoby se zdravotním postižením a sociální služby) Vedle toho lze pod obor práva sociálního zabezpečení řadit i právní regulaci pěstounské péče a státní politiky zaměstnanosti, viz výše. V rámci předmětu je pozornost věnována nikoli jen historickému kontextu, teoretickým východiskům, stávajícímu uspořádání a obsahu právní úpravy, neboť důraz je kladen i na studium a analýzu důsledků a jevů, které přináší vývoj společenských vztahů (např. „průmysl 4.0“), změna některých výchozích paradigmat (např. způsobů výkonu závislé práce), jakož i transformace či eroze některých tradičních společenských institucí a jejich reflexe v rámci oboru studia, resp. právních vztahů upravených pracovněprávními předpisy a právními předpisy sociálního zabezpečení. Studenti jsou v rámci studia vedeni k formulaci vlastních úvah stran řešení nastalých situací a jevů, včetně konstruování možných úvah de lege ferenda v reakci na uvedené skutečnosti. Poslední úprava: Boháč Radim, prof. JUDr., Ph.D. (28.10.2018)
|
|
||
|
Předmětem výkladu jsou zejména tato témata: Pracovní právo: Předmět pracovního práva, jeho prameny a postavení v systému práva, včetně historických konsekvencí a úpravy Ústavněprávní základy a lidskoprávní aspekty pracovního práva Základní zásady a principy pracovního práv a jeho koncepce Evropské a mezinárodní prameny a jiné zdroje pracovního práva Pracovněprávní vztahy a právní vztahy účasti na práci Pracovněprávní skutečnosti Vznik, změna a skončení pracovního poměru Přechod práv a povinností z pracovněprávních vztahů Pracovní doba, doby odpočinku a dovolená, včetně evropské legislativy a jejího promítnutí do právních úprav členských států Odměňování v pracovněprávních vztazích Překážky v práci Bezpečnost a ochrana zdraví při práci, včetně historických konsekvencí a evropské a mezinárodní úpravy Právní vztahy založené dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr Odpovědnost v pracovním právu Ochrana osobních údajů v pracovněprávních vztazích Rovné zacházení a zákaz diskriminace Kolektivní pracovněprávní vztahy, včetně koncepce kolektivního vyjednávání a postavení zástupců zaměstnanců Právo na stávku a výluku Nadnárodní informace a projednání Agenturní zaměstnávání Vysílání zaměstnanců a zaměstnávání zahraničních pracovníků Zvláštní pracovní podmínky některých zaměstnanců (mladiství, ženy, osoby zdravotně postižené) Flexibilní formy zaměstnávání Výkon závislé práce ve služebních vztazích Kontrolní činnost Právo sociálního zabezpečení: Úloha, základní zásady, vývoj a systém práva sociálního zabezpečení Prameny a zdroje práva sociálního zabezpečení Ústavněprávní aspekty ochrany sociálních práv vč. judikatury Ústavního soudu České republiky Ochrana sociálních práv v právu EU Právní skutečnosti a právní vztahy v sociálním zabezpečení Organizace a financování sociálního zabezpečení Modelové systémy sociálního zabezpečení v zahraničním srovnání Veřejné zdravotní pojištění Zdravotní služby a práva pacientů Nemocenské pojištění Důchodové systémy, důchodová reforma Státní sociální podpora Dávky pěstounské péče Sociální pomoc, pomoc v hmotné nouzi Sociální služby, dávky pro osoby se zdravotním postižením Politika zaměstnanosti, služby zaměstnanosti Dávky v nezaměstnanosti Postavení OSVČ v právu sociálního zabezpečení Odpovědnost, organizace a řízení v právu sociálního zabezpečení Koordinace sociálního zabezpečení v Evropské unii Předmět bude ukončen kolokviem. Poslední úprava: Havránková Vladislava, Mgr. (12.04.2022)
|
|
||
|
1. Monografie (pracovní právo) Barancová, H. Reštrukturalizácia podnikov v judikatúre Súdného dvora Európského společenstva. Plzeň: Aleš Čeněk, 2009. Bělina, M. (ed.) České pracovní právo v kontextu evropského práva. AUC, Iuridica 3-4/2007, Praha: Karolinum, 2008 Bělina, M., Hůrka, P., Pichrt, J., Štefko, M. Reflexe globalizace v českém pracovním právu in Pauknerová M., Tomášek M. et. Al. Nové jevy v právu na počátku 21. století, IV. Proměny soukromého práva, Praha: Karolinum, 2009 Blanpain, R.. (ed.) Comparative labour law and industrial relations in industrialized market economies. 8th edition, The Netherlands: Kluwer Law Internation, 2004 Gundt, N., Tomšej, J. (eds.) Organization, well-being and flexibility in employment law: curent issues.Praha: Wolters Kluwer ČR, 2018. Hůrka, P. Ochrana zaměstnance a flexibilita zaměstnávání. Princip flexijistoty v českém pracovním právu. Praha: Auditorium, 2009 Morávek, J. Ochrana osobních údajů v pracovněprávních vztazích. Praha: Wolter Kluwer, 2013. Pichrt, J. European Works Council Czech Republic, The International Encyclopaedia of Laws. The Netherlands: Kluwer Law International, 2010 Pichrt, J. Právo zaměstnanců na nadnárodní informace a projednání. Praha: C. H. Beck, 2010 Pichrt, J. a kol.: Agenturní zaměstnávání v komplexních souvislostech, 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013 Pichrt, J. (ed.) Whistleblowing, Praha: Wolters Kluwer ČR, 2013 Pichrt, J. (ed.) Sport a (nejen) pracovní právo. Praha : Wolters Kluwer, 2014 Pichrt, J., Kopecký, M., Morávek, J. (eds.) Služební vztahy a výkon závislé práce. Praha: Wolters Kluwer, 2016 Pichrt, J., Boháč, R., Morávek, J. (eds.) Sílená ekonomika – sdílený právní problém? Praha: Wolters Kluwer ČR, 2017 Pichrt, J., Štefko, M. Labour Law in the Czech Republic. Thirdd edition. The International Encyclopaedia of Laws/Labour Law and Industrial Relations. The Netherlands: Kluwer Law International B.V., 2018. Štangová, V. Rovné zacházení a zákaz diskriminace v pracovním právu. Plzeň: Aleš Čeněk, 2010. Štefko, M., Vysílání zaměstnanců do zahraničí. Praha: C. H. Beck, 2009 Štefko, M. Pracovní právo v kontextu občanského práva, Auditorium, Praha, 2012. Štefko, M. Vymezení závislé práce a nelegální. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Právnická fakulta, 2013
2. Články (pracovní právo) Bělina, M., Splňuje nový zákoník práce legitimní očekávání? Právní rozhledy, č. 2, 2007 Bělina, M. Vybrané problémy postavení zástupců zaměstnanců v pracovněprávních vztazích. Acta Universitatis Brunensis, Iuridica, No 323, MU, Brno, 2007 Bělina, M. Škoda způsobená zaměstnancem a jeho (ne) odpovědnost. Právní rozhledy, č. 13-14, 2018 Bělina, M. (Ne)zbytná další novela zákoníku práce. AUC Juridica, 2016, č. 4. Bělina, M., Morávek, J. (Ne) Potřebná novela zákoníku práce. Právní rozhledy, 2015, č. 13–14 Bělina, M., Pichrt, J. Nad návrhem nového zákoníku práce.Právní rozhledy, č. 1, 2005 Bělina, M., Pichrt, J.: Nad návrhem novelizace zákoníku práce (včetně vazby na návrh nového občanského zákoníku), Právní rozhledy, č. 17,2011, C. H. Beck Drápal, L. Jiné činnosti než závislá práce v základních pracovněprávních vztazích. Právní rádce, 2017, č. 2. Drápal, L. Platí zásada „na právní jednání je třeba spíše hledět jako na platné než jako na neplatné“ v pracovněprávních vztazích? Právní rozhledy, 2017, č. 3 Galvas, M. K některým základním obecným otázkám kolektivního pracovního práva v novém zákoníku práce. Acta Universitatis Brunensis, Iuridica, No 323, MU, Brno, 2007 Kostečka, J. Kolektivní smlouva jako autonomní právotvorná lex contractus a některé teoretické otázky s tím spojené (několik úvah o autonomní tvorbě pracovního práva). Právník, roč. 135, č. 10–11,1996 Morávek, J. Sledování zaměstnanců v kontextu novely zákoníku práce. Právní rozhledy, C.H.Beck, sv. č. 6, 2012 Pichrt, J. Alternativní způsoby řešení sporů v pracovněprávních vztazích – minulost, současnost a budoucnost. Právní rozhledy, Praha: C. H. Beck, sv. č. 21, 2013 Pichrt, J. K některým aspektům vztahu občanského zákoníku a zákoníku práce. Právní rozhledy, 2014, č. 7 Pichrt, J., Morávek, J. O lidové tvořivosti a sankcích za výkon nelegální práce. Právní rozhledy, 2013, č. 3. Pichrt, J. Bude doba dočasné „hojnosti“ využita pro koncepční novelizaci zákoníku práce, či (zne)užita pro projevy partikulárního právního revizionismu? AUC Juridica, 2016, č. 4
3. Monografie (právo sociálního zabezpečení): Ales, E..(edt.)Fundamental social rights in Europe : challenges and opportunities. Antwerp ; Oxford : Intersentia, 2009. Boučková, P.: Rovnost a sociální práva, Praha : Auditorium, 2009 Becker, U., Pennings, F., Dukhof, T., (eds), International Standard-setting and Innovations in Social Security, I.vyd., Alphen aan den Ryjn,Kluwer Law International, 2013 Eichenhofer, E., Soziale Menchenrechte im Volker-, europaischen und deutschen Recht, Mohr-Siebeck, Tubingen, 2012 Fuchs, M. (ed), Europaisches Sozialrecht, Nomos Kommentar, 7.vydání, Baden-Baden: NomosVerlag, Basilej: Helbing Lichtenhahn Verlag, Vídeň: Manzśche Verlags- u. Universitatsbuchhandlung, 2018 Fuchs, M, Corneliesen, R. (ed.) EU Social Security Law. A Commentary on EU Regulations 883/2004 and 987/2009. Baden-Baden, München, Oxford: Nomos, C. H. Beck, Hart Publishing, 2015 Koldinská, K., Sociální právo, 2.vydání, C. H. Beck, Praha, 2013 Koldinská, K., Pikorová, G., Švec, L., Tomeš, I.: Sociální zabezpečení osob migrujících mezi státy EU, Praha : Beck, 2012 Koldinská, K., Štefko, M., Sociální práva cizinců, Praha, C. H. Beck 2013 Koldinská, K., Scheu, H. C., Štefko, M. (ed.) Sociální integrace cizinců. Praha: Auditorium, 2016. Koldinská, K., Tomeš, I., Křepelka, F. Sociální právo EU, Praha, Wolters Kluwer 2017 Matoušek, O., a kol., Sociální služby, Praha, Portál, 2011 McColgan, A. Discrimination, equality and the law. Oxford: Hart Publishing, 2016. Mikkola, M., Social Human Rights of Europe, I.vyd. Bookwell Ltd.Porvoo,2010 Pichrt, J., Koldinská, K. (eds.) Labour Law and Social Protection in a Globalized World. Changing Realities in Selected Areas of Law and Policy. Bulletin of Comparative Labor Relations – 103. The Netherlands: Kluwer Law International B.V., 2018. Přib, J., Voříšek, V., Důchodové předpisy s komentářem. Olomouc, ANAG, 2012 Svejkovský, J., Vojtek, P., Arnoštová, L. T. Zdravotnictví a právo. Praha: C. H. Beck, 2016. Rákosník, J., Tomeš, I. a kol., Sociální stát v Československu. Auditorium, Praha 2012 Těšinová, J., Žďárek, R., Policar, R. Medicínské právo. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2017 Tomeš, I., Obory sociální politiky. Praha, Portál 2011
4. Články (právo sociálního zabezpečení): Jansová, E. Minimum income schemes in Central and Eastern Europe: a comparative analysis of selected institutional features, In European journal of social security Roč. 10, č. 2 (2008), s. 99-129 Koldinská, K. Gender Equality: Before and After the Enlargement of EU: The Case of the Czech Republic. In: European Law Journal 13(2), s.238-252. 2007. Kulke, U. The present and future role of ILO standards in realizing the right to social security In. International social security review 0020-871X Roč. 60, č. 2-3 (2007), s. 119-141 Křepelka, F. Dopady práva Evropského společenství na sociální zabezpečení a služby poskytované členskými státy. In. Právník Roč. 145, č. 6 (2006), s. 647-671 Mikkola, M. Social human rights of migrants under the European Social Charter, European journal of social security Roč. 10, č. 1 (2008), s. 25-60 Pichrt, J., Koldinská, K. The Right to Social Security in the Constitution of the Czech Republic. In: Jegorov, A., Wujczyk, M. (eds.) The Right to Social Security in the Constitutions of the World: Broadening the moral and legal space for social justice. 1. vydání. Ženeva: International Labour Offi ce (ILO), 2016. Ruland, F. Výběr pojistného na sociální zabezpečení v Česku - k problematice modelu integrované správy příjmů propagovaného Světovou bankou. In. Právo pro podnikání a zaměstnání Roč. 17, č. 12 (2008), s. 3-10 Schiek, D. Intersectionality and the notion of disability in the EU discrimination law. In. Common Market Law Review. 2016, č. 53, s. 35–64 Steinichová, L. Sociální ochrana a flexibilita na trhu práce in. Národní pojištění Roč. 38, č. 3 (2007), s. 3-4 Štangová, V. (autor statě). L´assurance-maladie tchèque : questions actuelles et réponses. [The Czech Health Insurance: Topical Questions and Answers]. In GREBER, Pierre-Yves (ed.). Cahiers genevois et romands de sécurité sociale No 36. 1. èd. Genéve : Faculté de Droit, 2006, s. 25-30. 36 Tomeš, I. Z historie International Labour Organizátor (ILO) – Mezinárodní organizace práce (ILO). In. Fórum sociální politiky. 2017, č. 3, s. 17–24. Veschueren, H. Employment and social security rights of non-EU labour migrants under EU law: an incomplete patchwork of legal protection. In, European journal of migration and law. 2016, s. 373–408 Poslední úprava: Boháč Radim, prof. JUDr., Ph.D. (28.10.2018)
|