PředmětyPředměty(verze: 964)
Předmět, akademický rok 2024/2025
   Přihlásit přes CAS
Pharmacokinetics - GAF358
Anglický název: Pharmacokinetics
Zajišťuje: Katedra farmakologie a toxikologie (16-16170)
Fakulta: Farmaceutická fakulta v Hradci Králové
Platnost: od 2023
Semestr: letní
Body: 0
E-Kredity: 3
Způsob provedení zkoušky: letní s.:písemná
Rozsah, examinace: letní s.:14/14, Z+Zk [HS]
Počet míst: neomezen / neomezen (24)
Minimální obsazenost: neomezen
4EU+: ne
Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
Kompetence:  
Stav předmětu: vyučován
Jazyk výuky: angličtina
Způsob výuky: prezenční
Úroveň:  
Poznámka: odhlásit z termínu zkoušky při nesplněné rekvizitě
Garant: doc. PharmDr. Lukáš Červený, Ph.D.
Patří mezi: 2.ročník 2024/25 PS povinně volitelné
3.ročník 2024/25 Farmacie
Korekvizity : GAF339, GAF340
Anotace -
Chápání farmakokinetických mechanismů a jimi podmíněných lékových interakcí je nezbytné pro volbu účinné a zároveň bezpečné farmakoterapie. Znalosti farmakokinetiky a lékových interakcí jsou využívány v celé šíři farmaceutických odvětví, především v klinické farmacii, nemocničním i veřejném lékárenství a promítají se i do výzkumu a vývoje léčiv. V rámci předmětu Farmakokinetika posluchači získají přehled (i) o molekulární podstatě farmakokinetických principů, příčinách farmakokinetických interakcí a klinické aplikaci těchto poznatků, (ii) o aktuálních metodách používaných k hodnocení farmakokinetických interakcí a doporučovaných významnými agenturami v oblasti schvalování léčiv a (iii) budou mít možnost si tyto metody sami vyzkoušet v rámci praktické laboratorní výuky.
Poslední úprava: Červený Lukáš, doc. PharmDr., Ph.D. (17.02.2025)
Podmínky zakončení předmětu -

Podmínky zápočtu: aktivní účast na dvou laboratorních cvičeních

Termíny laboratorních cvičení jsou pevně dány a jsou známy na začátku letního semestru. Oproti rozvrhu jsou laboratorní cvičení zahájen dříve, a to již 14.3.2025.Na laboratorní cvičení se zapisuje do sdílené excelové tabulky (do 3.1.2025). V případě nemožnosti se zúčastnit (např. kvůli stážím) dvou laboratorních cvičení ze tří vypsaných je nutné toto komunikovat s předstihem, aby bylo možné najít řešení. Nemoc je nutné doložit věrohodným dokumentem (lékařskou zprávou) a podmínky náhrady laboratorních cvičení budou prodiskutovány - přezkoušení nebo v případě možnosti, účast na druhém praktiku na stejné téma.

Přednášky - dobrovolné

Zkouška: písemný test

Poslední úprava: Červený Lukáš, doc. PharmDr., Ph.D. (17.02.2025)
Literatura -

Povinná:

  • Studijní materiály poskytnuté vyučujícími
  • Rang, H. P.; Ritter J. M.; Flower R. J.; Henderson G.. Rang & Dale`s Pharmacology. Philadelphia: Churchill Livingstone Elsevier, 2016, 760 s. ISBN 978-0-7020-5362-4.
  • Brunton, L. L.; Knollmann, B. C.; Hilal-Dandan, R. (eds.). Goodman and Gilman's the pharmacological basis of therapeutics. null: Mc Graw Hill, 2018, 1419 s. ISBN 978-1-25-958473-2.

Poslední úprava: prepocet_literatura.php (19.09.2024)
Metody výuky -

přednášky a praktická laboratorní cvičení

Poslední úprava: Červený Lukáš, doc. PharmDr., Ph.D. (15.02.2024)
Sylabus -

Témata přednášek

1. definice základních farmakokinetických parametrů, lineární/nelineární farmakokinetiky, dávkování léčiv, modelové výpočty

2. Farmakokinetické lékové interakce, role biotransformačních enzymů ve farmakokinetických lékových interakcích, příklady klinicky významných lékových interakcí na biotransformačních enzymech

3. role lékových transportérů ve farmakokinetických lékových interakcích, příklady klinicky významných lékových interakcí na lékových transportérech

4. preklinické experimentální metody (in vitro, in vivo, in silico modely) pro kvantifikaci role biotransformačních enzymů ve farmakokinetice léčiv a sledování lékových interakcí na těchto enzymech, jejich výhody/nevýhody, extrapolace výsledků na člověka a možnosti klinického testování

5. preklinické experimentální metody (in vitro, in vivo, in silico modely) hodnocení absorpce, distribuce a exkrece a zapojení lékových transportérů v těchto dějích, výhody/nevýhody, extrapolace výsledků na člověka a možnosti klinického testování

6. faktory ovlivňující farmakokinetiku léčiv se zaměřením na specifické skupiny pacientů (např. u dětí, ve stáří, v průběhu těhotenství)

7. genové polymorfizmy a jejich vliv na farmakokinetiku léčiv, konkrétní příklady genových mutací s klinicky prokázaným dopadem na osud léčiva v těle, shrnutí probraných témat

 

Témata praktických cvičení

1. sledování ovlivnění funkční aktivity vybraných biotransformačních enzymů, testování lékových interakcí na těchto enzymech (inhibice)

2. testování absorpce léčiv, porovnání transmembránového transportu hydrofilního a lipofilního léčiva (Caco-2) a sledování interakcí léčiv s lékovými transportéry (MDCKII buňky)

3. sledování lékově navozené indukce mRNA vybraných izoenzymů cytochromu P450 a lékových transportérů u střevní a jaterní buněčné linie

 

Poslední úprava: Červený Lukáš, doc. PharmDr., Ph.D. (17.02.2025)
Výsledky učení -

Předmět Pharmacokinetics rozšiřuje znalosti získané při studiu předmětu Farmakologie I a přináší další poznatky využitelné studenty i při přípravě na závěrečnou komisionální zkoušku z Farmakologie II.

Studující po absolvování předmětu detailněji rozumí aspektům farmakokinetiky, farmakokinetických parametrů a vztahů mezi nimi. Dovede vysvětlit podstatu farmakokinetických lékových interakcí a příklady léčiv, kterých se týkají. Studující si zároveň prakticky vyzkouší laboratorní možnosti in vitro hodnocení interakce léčiva s cytochromy a transportními proteiny a chápe jejich význam v preklinickém hodnocení léčiv hodnocení léčiv.


Výsledky učení:

Studující na základě získaných znalostí a dovedností:

  • Vysvětlí základní rozdělení a význam biotransformačních enzymů pro metabolismus léčiv. Popíše molekulární podstatu lékových interakcí na enzymech (inhibice a indukce). Vysvětlí a diskutuje vliv extrakčního poměru na osud interakce a na to, skrze jakou fázi farmakokinetiky se projektuje. Popíše, jak se parametr fm podílí na manifestaci metabolických lékových interakcí.
  • Vyjmenuje in vitro modely pro studium metabolických lékových interakcí, popíše jejich princip a výhody/nevýhody. Popíše, jakými metodami a postupy se testuje nové léčivo jako potenciální substrát nebo inhibitor/induktor (včetně uvedení konkrétních izoforem, které se testují). Definuje schémata testování včetně in silico metod a rozhodovacích schémat pro hodnocení potenciální klinické relevance metabolických interakcí (rozhodovací schémata není potřeba znát do detailu, pouze rámcově). Popíše design in vivo klinických interakčních studií a definuje, kde se výstupy o zjištěných interakcích prezentují.
  • Vysvětlí význam membránových transportérů a jejich roli v jednotlivých farmakokinetických procesech. Vyjmenuje příklady takových transportérů a léčiv, která s nimi interagují. Diskutuje možnosti transportéry zprostředkovaných lékových interakcí.
  • Na základě nabytých teoretických znalostí i praktické zkušenosti navrhne možné metody studia interakce léčiva s transportéry, a to jak ve smyslu jejich substrátové afinity, inhibice funkce či indukce exprese daného transportéru
  • Diskutuje faktory ovlivňující farmakokinetiku léčiv, a to s rozlišením na faktory spojené s vlastním léčivem či jeho lékovou úpravou a faktory spojené s vlastním organismem včetně patologických faktorů a chronofarmakologie. Pro každý z faktorů dovede vyjmenovat alespoň dvě léčiva, jejichž farmakokinetika je takto ovlivněna, vysvětlí podstatu takové interakce.
  • Vysvětlí základní farmakokinetické procesy (ADME) a jejich význam pro terapeutický účinek léčiva. Diskutuje vliv biologických bariér a typů transportu (pasivní difuze, facilitovaný a aktivní transport) na absorpci, distribuci a eliminaci léčiv. Na konkrétních příkladech objasní roli transportérů (např. P-gp, BCRP, OATP, OCT) v těchto procesech.
  • Vyjmenuje a popíše mechanismy transportu přes biologické membrány a vysvětlí aplikaci Fickova zákona při popisu pasivní difuze. Rozliší mezi lineární a nelineární farmakokinetikou a na základě Michaelis-Mentenovy kinetiky vysvětlí saturaci transportérů a enzymů.
  • Definuje základní modely studia permeability léčiv v in vitro podmínkách (např. Caco-2, MDCK, HEK-293) a popíše principy obousměrných transportních studií. Vysvětlí význam parametru Papp a efflux ratio pro hodnocení aktivního transportu. Diskutuje využití modelových inhibitorů k ověření specificity transportu.
  • Vysvětlí molekulární podstatu farmakogenetických variací a jejich dopad na farmakokinetiku a farmakodynamiku léčiv. Popíše nejčastější typy genetických polymorfismů (např. SNP, indely, CNV) a jejich vliv na funkci enzymů (např. CYP2D6, CYP2C9, TPMT) a transportérů (např. ABCB1, OATP1B1, OCT1).
  • Na základě teoretických znalostí i konkrétních případů popíše, jak farmakogenetické rozdíly ovlivňují účinnost a bezpečnost terapie. Uvede příklady léčiv, kde je znalost genotypu pacienta klíčová pro optimalizaci dávkování (např. warfarin, codein, thiopuriny, statiny).


Poslední úprava: Červený Lukáš, doc. PharmDr., Ph.D. (28.03.2025)
 
Univerzita Karlova | Informační systém UK