PředmětyPředměty(verze: 945)
Předmět, akademický rok 2023/2024
   Přihlásit přes CAS
Farmaceutická chemie - GAF050
Anglický název: Pharmaceutical Chemistry
Zajišťuje: Katedra farmaceutické chemie a farmaceutické analýzy (16-16190)
Fakulta: Farmaceutická fakulta v Hradci Králové
Platnost: od 2017
Semestr: zimní
Body: 0
E-Kredity: 12
Způsob provedení zkoušky: zimní s.:
letní s.:ústní
Rozsah, examinace: zimní s.:42/70, Z [HS]
letní s.:42/14, Z+Zk [HS]
Počet míst: zimní:neurčen / neurčen (neurčen)
letní:neurčen / neurčen (neurčen)
Minimální obsazenost: neomezen
4EU+: ne
Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
Kompetence:  
Stav předmětu: nevyučován
Jazyk výuky: angličtina
Způsob výuky: prezenční
Způsob výuky: prezenční
Úroveň:  
Vysvětlení: (F, 3.r.)
Staré označení: F050
Poznámka: odhlásit z termínu zkoušky při nesplněné rekvizitě
předmět je možno zapsat mimo plán
povolen pro zápis po webu
Garant: doc. RNDr. Veronika Opletalová, Ph.D.
prof. PharmDr. Martin Doležal, Ph.D.
doc. PharmDr. Miroslav Miletín, Ph.D.
Kategorizace předmětu: Farmacie > Předměty farmacie speciální
Korekvizity : GAF141, GAF293, GAF299
Záměnnost : GAF342
Je korekvizitou pro: GAF184, GAF186, GAF156
Je záměnnost pro: GAF341, GAF342
Termíny zkoušek   Rozvrh   
Anotace -
Poslední úprava: Ladislava Novotná (13.06.2008)
Předmět úzce navazuje na přípravné disciplíny přírodovědného a medicínského charakteru. Poskytuje ucelený obraz o léčivech a pomocných látkách chemického charakteru, nezbytný pro zvládnutí dalších navazujících disciplin, zejména kontroly léčiv a farmakologie. Z tohoto pohledu lze farmaceutickou chemii chápat jako z části interdisciplinární předmět s určitou spojovací funkcí mezi chemickými, biologickými a specificky farmaceutickými subdisciplínami. Materie farmaceutické chemie zahrnuje teorii a systematickou část. V teoretické části je vedle historických aspektů vývoje léčiv, zdrojů jejich získávání, pozornost věnována i otázkám názvosloví. Širší pozornost je pak věnována významu a vlivu chemické struktury, včetně jejich modifikací, na farmakokinetické i farmakodynamické procesy, které probíhají při podání léčiva do organismu. Sleduje se i příčinná souvislost mezi chemickou strukturou a stálostí léčiv, jakož i předpoklady k možným interakcím (chemické inkompatibility). Systematická část třídí léčiva primárně podle jejich funkčního hlediska a druhu jejich použití, třídící měřítko chemické zůstává až na druhém místě. Je tak dána možnost porovnání léčiv, která jsou si blízká svým klinickým využitím, ačkoliv mechanismem účinku a chemickým charakterem jsou si odlišná. Zvolený způsob klasifikace dokládá nejen logickou spojitost mezi farmaceutickou chemií a farmakologií, ale je významný i z hlediska praxe, neboť koresponduje s dnes běžně používaným rozdělením léčiv v rámci jejich anatomicko-terapeuticko-chemické klasifikace (ATC). Specifickou oblastí farmaceutické chemie je pak studium vztahů mezi chemickou strukturou a biologickými vlastnostmi chemicky definovaných látek a využití těchto poznatků pro navrhování a vývoj nových účinnějších a bezpečnějších látek.
Literatura -
Poslední úprava: Ladislava Novotná (13.06.2008)

Hartl J., Palát K.: Farmaceutická chemie I. Praha : Karolinum, 1998, ISBN 80-7184-619-8

Hartl J. a kol.: Farmaceutická chemie II. Praha : Karolinum, 2000, ISBN 80-7066-834-2

Hartl J. a kol.: Farmaceutická chemie II/I. Praha : Karolinum, 1997, ISBN 80-7184-349-0

Hartl J. a kol.: Farmaceutická chemie III. Praha : Karolinum, 2000

Hartl J. a kol.: Farmaceutická chemie IV (chemoterapeutika), Praha, Karolinum 2006.

Opletalová V. a kol.: Pharmaceutical chemistry {for internal use only}

Sylabus -
Poslední úprava: Ladislava Novotná (13.06.2008)

Definice a charakteristika discipliny

Vývoj chemických léčiv

Názvosloví léčiv

Zdroje nových chemických léčiv

Strukturální faktory, jejich vliv a význam na procesy, které následují po podání léčiv do organismu

Modifikace struktury

Fyzikálně-chemické vlastnosti a jejich význam pro účinek léčiv

Chemoterapeutika centrální nervové soustavy

Celková anestetika

Sedativa a hypnotika

Antikonvulziva

Psychofarmaka

Analgetika ? anodyna

Analgetika ? antipyretika

Antitusika

Antiparkinsonika

Chemoterapeutika periferní nervové soustavy

Nesteroidní antiflogistika

Místní anestetika

Myorelaxancia

Chemoterapeutika vegetativní nervové soustavy

Adrenergika

Antiadrenergika

Antiarytmika

Cholinomimetika

Cholinomimetika a muskulotropní spasmolytika

Histamin a jeho antagonisté

Chemoterapeutika oběhové a krevní soustavy

Antitrombotika

Hypolipidemika

Kardiotonické glykosidy

Antihypertenziva

Vazodilatancia

Krevní náhrady

Chemoterapeutika trávicí a vylučovací soustavy

Acida a antacida

Adsorbencia

Peronální antidiabetika

Laxativa

Diuretika

Biokatalyzátory

Vitaminy

Hormony

Enzymy

Protiinfekční a protiinvazní chemoterapeutika

Desinficiencia a antiseptika

Antimykotika

Antiprotozoika

Antibakteriální chemoterapeutika

Antivirotika

Chemoterapeutika nádorových nemocí

Anthelmintika

Sladidla

Praktická cvičení jsou zaměřena na studium vztahů mezi fyzikálně-chemickými vlastnostmi a biologickou aktivitou (rozpustnost ve vodě, rozpustnost v lipidech, acidobazické vlastnosti, adsorpce apod.), dále na studium prostorového uspořádání molekul léčiv ve vztahu k biologické aktivitě (stavba prostorových modelů, včetně využití prostorového modelování na PC) a na syntézy některých vybraných léčiv. Součástí praktické výuky je i práce s chemickou literaturou a chemickými databázemi (získávání a zpracování základních farmaceuticko-chemických informací).

Metody výuky -
Poslední úprava: Ladislava Novotná (13.06.2008)

Výuka tohoto profilového předmětu probíhá ve dvou semestrech 3. ročníku formou přednášek, cvičení a seminářů. Výuka předmětu je ukončena zkouškou ve 3. ročníku. Předmět Farmaceutická chemie je rovněž součástí Státní závěrečné zkoušky v rámci studijního programu Farmacie na konci 5. ročníku.

 
Univerzita Karlova | Informační systém UK