Absolvent studia medicíny získá přehled o provozu a organizaci práce v klinické laboratoři. Seznámí se s
problematikou preanalytických vlivu na výsledek laboratorního vyšetření, metodami určování referenčních mezí a
otázkami tzv. "evidence-based laboratory medicine" (mj. diagnostická citlivost, specifičnost, pojem rizikového
faktoru atd.). V návaznosti na znalost metabolických pochodu ve zdravém organismu má absolvent studia pochopit
využití znalosti jejich změn pro stanovení diagnózy a prognózy častých a závažných onemocnění, porozumět
problematice toxikologických analýz i laboratorního monitorování léčby.
Poslední úprava: Křikavová Lenka, Ing. (04.04.2019)
Literatura
Povinná
Kurz Klinická biochemie, dostupný on-line z WWW: http://lms.lfp.cuni.cz/course/view.php?id=172
Course Clinical biochemistry, accessible on-line from WWW: http://lms.lfp.cuni.cz/course/view.php?id=170
Doporučená
Racek J.: Klinická biochemie, 2. vydání. Galén a Karolinum Praha 2005.
33. Dědičné poruchy metabolismu - laboratorní diagnostika
34. Laboratorní vyšetření u urolitiázy
35. Laboratorní vyšetření v těhotenství
36. Zvláštnosti laboratorního vyšetřování v dětském věku
37. Základní principy toxikologického vyšetřování
Poslední úprava: Buriánková Martina, Mgr. (04.04.2019)
Výsledky učení
Preanalytické vlivy na laboratorní vyšetření
Znalosti
Vyjmenuje a stručně popíše tři hlavní fáze laboratorního vyšetření.
Charakterizuje preanalytickou fázi, uvede příklady preanalytických činností mimo laboratoř a následně v laboratoři, spolu s uvedením, které zdravotnické profese se na jednotlivých preanalytických činnostech podílí.
Vysvětlí pojem hrubá preanalytická chyba a uvede několik konkrétních příkladů.
Uvede obvyklé hrubé preanalytické chyby při požadavku na test, při vlastním odběru vzorku a při transportu vzorku do laboratoře.
Popíše termín index LIH a vysvětlí, jak se rychle pozná hemolytický, ikterický a lipemický vzorek.
Vysvětlí nejčastější příčiny hemolýzy vzorků krve a uvede příklady metod, u kterých hemolýza vadí a příklady metod, kde hemolýza není kritická.
Na příkladech stanovení glukózy a kalia zdůvodní požadavek na chlazení resp. nechlazení vzorku během dopravy.
Charakterizuje tři hlavní typy preanalytických chyb a uvede konkrétní příklady z praxe.
Vyjmenuje příklady neovlivnitelných a ovlivnitelných biologických vlivů na výsledek a zdůvodní důležitosti jejich znalosti pro správnou interpretaci výsledků stanovení.
Uvede příklady metod s rozdílnými referenčními hodnotami u mužů, žen a dětí.
Na příkladu stanovení kortizolu vysvětlí pojem cyklických změn testů.
Vysvětlí vlivy fyzické aktivity na laboratorní výsledky.
Uvede dva hlavní důvody pro obecný požadavek realizace odběrů pokud možno na lačno.
Charakterizuje vlivy chronického a akutního pití alkoholu a kouření na laboratorní výsledky.
Dovednosti
V souboru vzorků identifikuje vzorek s preanalytickou chybou hemolýzy a rozhodne, zda je v tomto vzorku (index LIH je např. 4) relevantní realizace stanovení kalia a kalcia.
Indikuje relevantní typ požadovaného vyšetření v krvi, včetně určení vyhovujícího materiálu u potenciální intoxikace olovem.
Na předložené žádance identifikuje nedostatky a event. chyby vyplnění.
Analytické vlastnosti metod
Znalosti
Vyjmenuje základní analytické vlastnosti kvantitativních metod a uvede, že tato problematika (měření koncentrace analytů) přesahuje oblast laboratoří klinické biochemie do prakticky jakéhokoliv v praxi prováděného měření (rychlosti, hmotnosti,..).
Na příkladu střílení do terče vysvětlí různé možné kombinace preciznosti a pravdivosti metody.
Charakterizuje podmínky preciznosti v režimu opakovatelnosti a reprodukovatelnosti.
Vysvětlí rozdíl mezi precizností a přesností kvantitativní metody a přitom popíše často používaný pojem „svatá trojice“ analytických vlastností.
Vysvětlí termín BIAS používaný při vyjadřování pravdivosti metody.
Charakterizuje rozdělení analytických chyb do dvou základních typů a popíše, s kterou analytickou vlastností souvisí náhodné a s kterou systematické chyby.
Rozhodne, jakým typem chyb jsou zatíženy precizní, ale nepravdivé výsledky.
Vysvětlí na konkrétním příkladu vážení, proč je důležitá znalost analytické citlivosti metody.
Charakterizuje pojmy mez detekce a mez stanovitelnosti metody.
Vysvětlí, jaký typ výsledku může laboratoř vydat u vzorku s koncentrací vyšší než mez detekce, ale nižší než mez stanovitelnosti.
Definuje profil preciznosti metody a uvede, k čemu se profil preciznosti používá.
Vysvětlí význam znalosti analytické specifičnosti metody a porovná s pojmem klinické (diagnostické) specifičnosti metody.
Vysvětlí pojem interference na konkrétním příkladu.
Charakterizuje pojmy intraindividuální, interindividuální a celková biologická variabilita analytu a vysvětlí souvislost těchto pojmů s požadavky na určitou úroveň analytických vlastností metody podmiňující klinickou využitelnost kvantitativní metody.
Popíše a vysvětlí význam pojmu kritická diference v praxi lékaře.
Na příkladech vysvětlí, proč a jak se realizuje porovnání metod.
Popíše Bland Altmanův (rozdílový) graf a jeho přínos při porovnávání dvou souborů
Vysvětlí pojem návaznost metody na mezinárodní standardy.
Dovednosti
Na příkladu metody s intraindividuální variabilitou např. 10% uvede minimálně požadovanou preciznost metody.
Určí, jaký typ výsledku může laboratoř vydat v situaci, kdy výsledek je 10 mmol/l, mez detekce metody je 1 mmol/l a mez stanovitelnosti metody je 15 mmol/l.
Rozhodne další postup v případě, že včerejší výsledek 10 mmol/l byl dnes 12 mmol/l, při kritické diferenci metody např. 25%, resp. 10%.
Na obrázku terče zakreslí zásahy odpovídající situaci precizní ale nepravdivé metody.
Na obrázku terče zakreslí zásahy odpovídající situaci přesné metody.
Klinické (diagnostické) vlastnosti metod
Znalosti
Charakterizuje podstatu rozdílu mezi analytickými a klinickými (diagnostickými) vlastnostmi kvantitativních analytických metod.
Definuje čtyři základní skupiny zahrnované do definic klinických vlastností.
Uvede definici klinické senzitivity, vysvětlí, co její hodnota vyjadřuje a uvede, kdy má metoda 100% klinickou senzitivitu.
Vysvětlí a porovná pojmy klinická (diagnostická) senzitivita a analytická senzitivita.
Uvede definici klinické specificity, vysvětlí, co její hodnota vyjadřuje a uvede, kdy má metoda 100% klinickou specificitu.
Vysvětlí a porovná pojmy klinická (diagnostická) specificita a analytická specificita.
Na náčrtu vysvětlí závislost klinické senzitivity a klinické specificity na nastavení cut-off metody.
Na příkladech screeningové metody a sledování event. recidivy rakoviny popíše důvody výběru vhodné metody podle klinických vlastností.
Načrtne a vysvětlí pojmy ROC křivka a AUC.
Vysvětlí, proč je u screeningové metody požadavek co nejvyšší klinické senzitivity.
Vysvětlí, proč je u monitorování event. recidivy rakoviny požadavek na co nejvyšší klinickou specificitu.
Popíše pojem pozitivní předpovědní (prediktivní) hodnota a vysvětlí, co vyjadřuje.
Popíše pojem negativní předpovědní (prediktivní) hodnota a vysvětlí, co vyjadřuje.
Dovednosti
Zdůvodní, proč se při zvýšení cut-off (u metody, kde jsou patologické hodnoty vyšší) sníží klinická senzitivita.
Na obrázku ROC křivky načrtne odhadovaný průběh křivky u samotného PSA, při zahrnutí freePSA a při zahrnutí výpočtu PHI indexu.
Kvalita v klinické laboratoři
Znalosti
Charakterizuje důležitost stálého dodržování event. vylepšování úrovně kvality při realizování laboratorních vyšetření.
Vysvětlí pojem SLP (systém správné laboratorní praxe).
Popíše první část SLP což je zabezpečení kvality.
Vysvětlí princip řízené dokumentace a uvede, že tato problematika přesahuje oblast laboratoří klinické biochemie, protože se to týká i oddělení, klinik a celých nemocnic.
Vysvětlí pojem TAT (časový interval mezi příjmem vzorku do laboratoře a vydáním výsledku) a důležitost jeho dodržování pro kvalitu výsledků.
Charakterizuje pojem nejistoty laboratorního výsledku.
Popíše druhou část SLP a to kontrolu kvality zahrnující interní i externí kontrolní systémy.
Charakterizuje princip hlavního nástroje interní kontroly kvality, což jsou regulační diagramy.
Popíše organizaci externí kontroly kvality.
Vysvětlí pojem akreditace klinické laboratoře.
Charakterizuje pojmy interní a externí audity kvality.
Uvede a charakterizuje zdroje informací poskytovaných klinickou laboratoří klientům (laboratorní příručka, web), především těch informací, které jsou důležité v preanalytické fázi (způsob odběru, transportu, skladování,..) a postanalytické fázi (interference, referenční meze, kritické hodnoty,…).
Dovednosti
Vytvoří koncept řízeného dokumentu (jen velmi stručného) s vyznačením všech nezbytných náležitostí.
Načrtne regulační diagram metody a vyznačí, jak se v diagramu projeví výrazné zhoršení preciznosti metody.
Referenční meze
Znalosti
Definuje referenční rozsah a referenční meze.
Načrtne normální (Gauss) rozložení hodnot v populaci a vyznačí násobky směrodatné odchylky a referenční meze.
Charakterizuje deduktivní metodu určení referenčních mezí z dat nemocných.
Charakterizuje a vysvětlí princip induktivních postupů a to neparametrické i parametrické metody.
Popíše základní podmínku využití induktivní parametrické metody a uvede možnost řešení u asymetrického rozložení.
Definuje pojem rozhodovací limit (cut off), a popíše jeho vztah k referenčním mezím. Uvede konkrétní příklady rozdílů, např. u cholesterolu, selenu aj.
Dovednosti
Ze souboru cca 100 výsledků zdravých jedinců určí referenční meze induktivní neparametrickou metodou.
Ze souboru cca 30 výsledků zdravých jedinců určí referenční meze induktivní parametrickou metodou.
Základy toxikologie v laboratoři klinické biochemie
Znalosti
Definuje pojem toxikologie a vyjmenuje příklady podoborů toxikologie se zaměřením na ty, které se realizují v laboratoři klinické biochemie.
Definuje pojem jed a uvede několik příkladů látek s rozdílnou toxicitou.
Vysvětlí pojem biologický poločas a uvede příklady látek s rozdílným biologickým poločasem.
Charakterizuje pojem kumulativní jed a uvede několik příkladů látek.
Vysvětlí, na čem obecně závisí rychlost a intenzita účinku jedu.
Charakterizuje, co znamená pojem NPK v toxikologii.
Popíše termíny běžně používané pro charakterizaci účinku jedu.
Vysvětlí pojem nejvýše přípustný limit a porovná způsob jeho určení se způsobem určení cut-off v klinické biochemii.
Vyjmenuje, jaké jsou nejčastější příčiny vzniku otrav u dětí a u dospělých.
Popíše hlavní důvody realizace toxikologických vyšetření v laboratoři klinické biochemie.
Vysvětlí rozdíly v postupu při intoxikaci neznámým jedem a při monitorování známé expozice jedu.
Vysvětlí, co a v jakém materiálu se stanovuje v závislosti na době, která uběhla od intoxikace.
Popíše, jaké biologické materiály se v toxikologii vyšetřují a stručně je charakterizuje (výhody, omezení).
Vysvětlí přínosy a omezení analýzy vlasů.
Vyjmenuje příklady toxických rostlin, které se vyskytují v ČR v domácnostech, parcích a volné přírodě.
Vysvětlí pojem BET a uvede tři hlavní skupiny látek, které se principem BET monitorují.
Charakterizuje skupinu toxických látek označovaných jako těžké kovy a vyjmenuje příklady jejich výskytu v praxi.
Popíše toxikologické vlastnosti olova, vyjmenuje a charakterizuje hlavní testy používané
při monitorování intoxikací Pb a uvede příklady intoxikací.
Popíše toxikologické vlastnosti skupiny látek, které poškozují syntézu a funkčnost Hb a uvede příklady intoxikací.
Popíše toxikologické vlastnosti alkoholů se zaměřením na metylalkohol, etylalkohol a etylenglykol a uvede příklady intoxikací (viz také [[Játra]] bod 8).
Vysvětlí pojem osmolální gap a uvede vzorec používaný pro výpočet osmolality (viz také [[Játra]] bod 8).
Vysvětlí pojem TDM a uvede příklady monitorovaných léků.
Vyjmenuje hlavní skupiny tzv. klasických drog a jejich rozdělení podle převažujících účinků
a projevů předávkování. Seřadí vybrané klasické drogy podle škodlivosti.
Charakterizuje problematiku zneužívání buprenorfinu a fentanylu.
Uvede příklady tzv. „nových drog“.
Načrtne a vysvětlí způsob interpretace výsledku stanovení acetaminofenu nebo salicylátu pomocí nomogramu zachycujícího závislost koncentrace na době od intoxikace.
Dovednosti
Realizuje a správně indikuje toxikologická stanovení při podle anamnézy odhalené potenciální intoxikaci olovem.
Správně zvolí čas odběru vzorku moče při realizaci BET na organická rozpouštědla.
Pomocí nomogramu interpretuje výsledky monitorování intoxikace acetaminofenem.
Předvede (přesně popíše) správný odběr a uložení vzorku vlasů pro toxikologické vyšetření.
Realizuje a interpretuje výsledek screeningu klasických drog ve vzorku moče pomocí 10 parametrové destičky.
Exkurze do provozu laboratoří klinické biochemie
Znalosti
Dokáže si představit a popsat provoz laboratoří klinické biochemie, včetně uvedení hlavních analytických systémů a stěžejních činností probíhajících v laboratoři.
Charakterizuje sled a význam operací zahrnutých do TAT laboratoře se zaměřením na preanalytiku a na lékařskou kontrolu a interpretaci výsledků.
Charakterizuje organizaci práce na příjmu vzorků a popíše postup řešení preanalytických chyb, které se na příjmu zachytí.
Charakterizuje spolupráci LIS (laboratorní informační systém) s NIS (nemocniční informační systém).
Dovednosti
Analyzuje předložený soubor přijatých vzorků a identifikuje vzorky se zjevnými preanalytickými chybami.
Přímo v provozním PC zhodnotí příklady regulačních diagramů vedených v LIS.
Diabetes mellitus
Znalosti
rozdělí a charakterizuje typy diabetu
popíše účinek inzulínu
popíše preanalytické zásady při odběru materiálu na stanovení glykémie
vysvětlí algoritmus diagnostiky diabetu pomocí glykémie a oGTT
vysvětlí pojem glykace a užití glykovaného hemoglobinu v kontrole kompenzace a při diagnostice diabetu
vysvětlí pojem albuminurie (dříve mikroalbuminurie, viz také [[Ledviny - vyšetření moče, glomerulární filtrace a tubulárních funkcí]] bod 16) a její místo při kontrole diabetika
popíše štěpení proinzulínu a význam stanovení C-peptidu
vysvětlí význam stanovení autoprotilátek u diabetika 1. typu
charakterizuje pojem POCT a selfmonitoring a vysvětlí jejich přínos pro diabetika
na základě hodnot glykémie nalačno a výsledku oGTT zařadí nemocného do kategorie: normální glukózová tolerance, prediabetes, diabetes
podle výsledku laboratorního vyšetření zhodnotí nález u dekompenzovaného diabetika
Proteiny krevní plazmy
Znalosti
vysvětlí rozdíl mezi krevním sérem a plazmou a výhody (nevýhody) jejich užití v laboratoři
popíše pojmy peptidová vazby, peptid vs bílkovina, primární, sekundární, terciární a kvartérní struktura bílkovin, složené bílkoviny, izoelektrický bod
popíše význam stanovení celkové bílkoviny
vysvětlí pojem elektroforetické typy a popíše nejčastější z nich
vysvětlí pojem monoklonální gamapatie, M-protein, volné lehké řetězce, mnohočetný myelom, MGUS
vysvětlí pojmy pozitivní a negativní reaktanty zánětu a vyjmenuje jejich hlavní zástupce
popíše význam následujících bílkovin ve zdraví i za nemoci: prealbumin, albumin, alfa1-antitrypsin, haptoglobin, ceruloplazmin, transferin, C-reaktivní protein, prokalcitonin
Dovednosti
na základě výsledku celkové bílkoviny a albuminu vysloví podezření na přítomnost M-proteinu
na základě výsledků CRP a prokalcitoninu analyzuje pravděpodobnost, že pacient má virovou nebo bakteriální infekci a zda je doprovázena sepsí
Enzymy
Znalosti
vysvětlí pojmy: aktivační energie, inhibitory a aktivátory enzymové reakce, optimální teplota a pH, Michaelisova konstanta, rychlost enzymové reakce, izoenzymy, enzymy nitrobuněčné a sekreční
vyjmenuje enzymy, typické pro jednotlivé orgány (myokard, kosterní sval, hepatocyt, osteoblast, osteoklast, pankreas)
uvede jednotky pro stanovení koncentrace enzymů (katalytická koncentrace a hmotnostní koncentrace) a přepočet U na μmol/l
popíše význam stanovení jaterních enzymů ve vztahu k typu jaterní léze
vysvětlí význam výpočtu podílu AST/ALT pro posouzení tíže poškození jaterních buněk (viz také [[Játra]] Dovednosti, bod 1)
vysvětlí pojem makroenzym a uvede příklady
Dovednosti
rozliší mezi laboratorním nálezem u léze jater a u poškození kosterních svalů (viz také [[Játra]] Dovednosti, bod 1)
Tumorové markery
Znalosti
vysvětlí pojmy diagnostická senzitivita a specifičnost, diskriminační hodnota (cut-off hodnota) a jejich vzájemný vztah
uvede vlastnosti ideálního tumorového markeru
uvede příklady tumorových markerů a jejich užití v praxi
zhodnotí význam tumorových markerů (včasná diagnostika a screening vs kontrola léčby a odhalení recidivy)
Dovednosti
zhodnotí laboratorní nález tumorových markerů u karcinomu prostaty a dynamiku tumorových markerů u karcinomu prsu
Laboratorní vyšetření v těhotenství
Znalosti
popíše laboratorní změny dané hemodilucí
uvede příklady odlišných referenčních hodnot v těhotenství
popíše význam stanovení hCG v diagnostice těhotenství a mimoděložního těhotenství
vysvětlí principy prenatálního screeningu vrozených vývojových vad (především Downovy syndromu) a jeho hodnocení
vysvětlí pojem gestační diabetes a uvede odlišnosti oGTT v těhotenství
vysvětlí pojem preeklampsie (EPH gestóza) a uvede možnosti laboratorního vyšetření v její diagnostice
Dovednosti
zhodnotí výsledky orálního glukózového testu v těhotenství
Laboratorní vyšetření u novorozenců a kojenců (v dětském věku)
Znalosti
popíše zvláštnosti odběru biologického materiálu (především krve) u novorozenců a kojenců a úskalí při užití plné krve při laboratorním vyšetření
vysvětlí odlišnosti metabolismu u novorozenců a kojenců
uvede příklady odlišných referenčních mezí u novorozenců a kojenců
vysvětlí pojem novorozenecký screening a uvede příklady vyhledávaných chorob
popíše princip přenosu a diagnostiky dědičných chorob a uvede příklady nejčastějších a nejzávažnějších dědičných metabolických onemocnění (fenylketonurie, galaktosémie, cystická fibróza, dědičná onemocnění vázaná na chromosom X, familiární hypercholesterolémie)
vyjmenuje hlavní příčiny žloutenky (hyperbilirubinémie) u novorozence
uvede příčiny hypoglykémie u novorozenců
Laboratorní vyšetření u seniorů
Znalosti
popíše laboratorní změny dané fyziologickým stárnutím
uvede příklady odlišné reakce seniora na poruchu zásobení orgánů kyslíkem
uvede příklady a příčiny častějších patologických nálezů u seniorů:
hyponatrémie, hypernatrémie
hypokalémie, hyperkalémie
hypokalcémie, hyperkalciurie
monoklonální gamapatie nejistého významu (MGUS)
laboratorní známky dehydratace
poruchy metabolismu vitamínů a stopových prvků
uvede příklady metod, vhodných pro laboratorní screening u seniora
Vitamíny
Znalosti
popíše význam dělení vitamínů na rozpustné ve vodě a v tucích
popíše metabolismus vitamínu D, vyjmenuje příčiny nedostatku aktivního vitamínu D a klinický korelát
uvede význam vitamínu K a princip stanovení protrombinového času
uvede příklady vitamínů skupiny B a jejich místo v metabolismu; soustředí se zejména na kyselinu listovou a vitamín B12
popíše úlohu vitamínu C a zvláštnosti jeho metabolismu u lidí
vysvětlí interferenci vitamínu C při laboratorním vyšetření
Dovednosti
zhodnotí laboratorní nález u nemocných s deficitem vitamínu D a B12
vyjmenuje významné krevní pufry, vysvětlí jejich funkci a charakterizuje 2 nejvýznamnější (hydrogenuhličitanový a hemoglobinový)
vyjmenuje významné močové pufry (fosfátový a amoniakový) a vysvětlí jejich funkci
vysvětlí teorii elektroneutrality na příkladu výpočtů: korigované chloridy, anion gap a neměřené anionty
vyjmenuje příčiny respirační a metabolické acidózy a alkalózy a vysvětlí patofyziologii jejich vzniku
definuje smíšené poruchy acidobazické rovnováhy, vyjmenuje 3 příklady a vysvětlí o jaké kombinace poruch jde
popíše způsob odběru vzorků krve na vyšetření krevních plynů a acidobazické rovnováhy, vysvětlí nejčastější chyby odběru a transportu a jejich dopad na interpretaci výsledků
popíše a vysvětlí klinický algoritmus určení poruchy acidobazické rovnováhy (anamnéza + fyzikální vyšetření, laboratorní výsledky, výpočty)
popíše změny iontů (kalémie, kalcémie) při změnách pH krve a vysvětlí jejich patofyziologický podklad
popíše změny natrémie při hyperglykémii a vysvětlí patofyziologický podklad
vyjmenuje zásady při léčbě poruch acidobazické rovnováhy
Dovednosti
z laboratorních výsledků vypočte a interpretuje korigované chloridy, anion gap a neměřené anionty
z laboratorních výsledků vypočte a interpretuje osmolální gap
na základě laboratorních výsledků určí poruchu acidobazické rovnováhy (respirační/metabolická; acidóza/alkalóza; smíšená porucha)
v laboratorních výsledcích analyzuje a interpretuje změny iontů (kalémie, kalcémie, natrémie) ve vztahu k pH a osmolalitě
na základě laboratorních výsledků a popisu klinického stavu pacienta navrhne principy léčby konkrétní poruchy acidobazické rovnováhy (respirační/metabolická; acidóza/alkalóza; smíšená porucha)
popíše hormonální a metabolické funkce ledvin (úloha v erytropoéze, metabolismu Ca, udržení acidobazické rovnováhy, systém renin-angiotenzin-aldosteron + vysvětlí pojmy primární a sekundární hyperaldosteronismus)
vysvětlí principy účinku následujících léků na nefron: furosemid (kličková diuretika), thiazidy, ACE ihibitory, acetazolamid, spironolakton a odvodí jejich nežádoucí účinky ve smyslu změn hladin iontů v krvi a moči a změn acidobazické rovnováhy
definuje pojmy akutní poškození ledvin (AKI) a chronické onemocnění ledvin (CKD)
popíše klasifikační schémata AKIN a KDIGO 2012
zhodnotí incidenci chorob ledvin a popíše výhody ev. screeningu CKD
vyjmenuje různé způsoby odběru vzorku moče a jejich použití
charakterizuje význam vyšetření moče diagnostickými proužky a porovná (na příkladu proteinurie a erytrocyturie) výhody a nevýhody oproti dalším metodám vyšetření moče (kvantitativní stanovení, mikroskopie)
popíše preanalytickou fázi při vyšetření diagnostickým močovým proužkem (v různých indikacích)
popíše sekvenci vyšetření moče v klinickobiochemické laboratoři
vyjmenuje 10 analytů, které lze diagnostickým močovým proužkem stanovit a orientačně uvede, k čemu se používají
popíše principy stanovení diagnostickým proužkem u glykosurie, ketolátek, erytrocyturie, proteinurie (albuminurie), nitritů a odvodí z nich možné falešné pozitivity a negativity u těchto vyšetření
vyjmenuje stanovení pomocí diagnostického močového proužku, která se používají při diagnostice močových infekcí a u pacientů s diabetem mellitem (diagnostika a sledování kompenzace)
popíše význam stanovení pH moče
popíše význam stanovení specifické hmotnosti moče (a osmolality moče) při rozlišení prerenálního a renálního poškození ledvin a v diagnostice diabetu insipidu
porovná význam stanovení proteinu močovým proužkem, kvantitativní proteinurie a albuminurie a vysvětlí princip vztažení analytů v moči na koncentraci kreatininu moči (na příkladu ACR)
vysvětlí význam stanovení elektroforézy močových proteinů při diagnostice místa poškození nefronu (prerenální, glomerulární selektivní, glomerulární neselektivní a tublární)
definuje nefrotický syndrom a laboratorní ukazatele používané při jeho diagnostice
vyjmenuje analyty, které se v moči stanovují mikroskopicky
výsvětlí význam erytrocyturie, leukocyturie, bakteriurie a buněčných válců
vysvětlí význam stanovení epitelií v moči (dlaždicové, přechodné a tubulární)
vysvětlí význam krystalurie a uvede příklad diagnostického využití krystalů v moči v toxikologii a při identifikaci urolitiázy
vyjmenuje 3 způsoby klinicky běžně užívaného odhadu glomerulární filtrace, charakterizuje princip odhadů a vysvětlí omezení každého z nich
vysvětlí rozdíl mezi měřenou a odhadnutou glomerulární filtrací, vysvětlí pojem P30 v souvislosti s odhadem glomerulární filtrace [viz také toto video]
vyjmenuje několik příkladů léků, jejichž dávku je nutné snížit při poklesu glomerulární filtrace pod 0,5 ml/s
vysvětlí pojem frakční exkrece (FE) a uvede příklady použití FE vody, FE Na, FE K a FE amylázy
vyjmenuje 5 druhů urolitiázy a vysvětlí, v jakém pH moče (kyselé vs. alkalické) se vytvářejí
Dovednosti
na základě anamnézy a výsledků U_Na, U_specifická hmotnost, S_kreatinin a S_urea vysloví podezření na prerenální nebo renální příčinu poškození ledvin
na základě anamnestických údajů a výsledků U_leukocyty chemicky, U_nitrity a močového sedimentu určí, zda je močová infekce pravděpodobná a určí, zda jde spíše o cystitidu nebo pyelonefritidu
na základě anamnézy, výsledků glykémie, pH krve, BE a ketonurie určí pravděpodobnost přítomnosti diabetické ketoacidózy
vypočte odpad proteinu za 24 hodin z jeho koncentrace v moči a objemu moči za 24 hodin
z farmakologické anamnézy, pH krve a odhadu glomerulární filtrace určí pravděpodobnou příčinu hyperkalémie
podle anamnézy, fyzikálního vyšetření a výsledků odhadu glomerulární filtrace pomocí sérového kreatininu a cystatinu C analyzuje a vysvětlí, který z odhadů je v dané situaci vhodnější
se znalostí anamnézy, hodnoty odhadu glomerulární filtrace a albuminurie (ACR) zařadí pacienta do kategorie chronického onemocnění ledvin dle KDIGO 2012
vyjmenujte ukazatele poškození jaterní buňky, vysvětlete proč se v této indikaci používají - jaký je princip jejich zvýšení
vyjmenujte ukazatele obstrukce žlučových cest, vysvětlete jiné příčiny zvýšení GGT a ALP
vyjmenujte 5 častých příčin, které vedou k jaterní steatóze -> fibróze -> cirhóze
seřaďte ukazatele jaterní proteosyntézy podle biologického poločasu, přibližně jej uveďte a popište indikaci a interpretaci jednotlivých markerů
vyjmenujte klinicky přínosné ukazatele selhání některé z jaterních funkcí - proteosyntéza, odbourávání bilirubinu, tvorba močoviny
charakterizujte přičiny prehepatálního, hepatálního a poshepatálního ikteru a uveďte, které markery budou zvýšené v séru a v moči
vyjmenujte laboratorní (“serologické”) markery používané při diagnostice virových hepatitid (HAV, HBV, HCV) a vysvětlete, které z nich a proč se používají pro screening virových hepatitid
popište postup při laboratorní diagnostice akutní otravy osmoticky aktivní látkou (etanol, metanol, etylénglykol), vysvětlete principy léčby
vyjmenujte ukazatele chronického abúzu etanolu a popište jejich indikace a interpretaci výsledků
Dovednosti
na základě výsledků AST, ALT a CK rozlište mezi poškozením svalů a poškozením jaterní buňky a vyjádřete se k tíži poškození jaterní buňky (je-li přítomno)
na základě anamnézy, popisu fyzikálního vyšetření, výsledků ALT, ALP, bilirubinu v séru a v moči a ev. LD + haptoglobinu určete typ ikteru a jeho možné příčiny
u pacienta s podezřením na selhání jater z laboratorních výsledků určete, která z jaterních funkcí (a zda vůbec nějaká) selhává a popište, jaké to může mít klinické následky a navrhněte jejich léčbu či prevenci
na základě anamnézy a popisu fyzikálního vyšetření vyslovte podezření na otravu osmoticky aktivní látkou, indikujte potřebná vyšetření a následně z výsledků odvoďte, zda jde o otravu etanolem nebo jinou osmoticky aktivní látkou (popř. jejich kombinaci)
vyjmenuje a vysvětlí funkce jednotlivých částí zažívacího traktu
charakterizuje přínos laboratorních vyšetření pro diagnostiku chorob GIT, porovná se zobrazovacími metodami, včetně endoskopických
popíše princip dechových testů
vyjmenuje laboratorní markery užívané při diagnostice akutní a chronické pankreatitidy, nespecifických střevních zánětů, celiakie a vysvětlí jejich použití a omezení
popíše laboratorní screening kolorektálního karcinomu, vysvětlí princip používaných testů a porovná přípravu pacienta u různých testů
popíše laboratorní screening celiakie, vyjmenuje rizikové skupiny, kde je screening indikován
vysvětlí příčinu cystické fibrózy, charakterizuje typický klinický obraz a popíše laboratorní diagnostické markery tohoto onemocnění
vysvětlí přínos a klinické použití bilance tekutin, energetické bilance a dusíkové bilance
charkterizuje racionální výživu, uvede její zásady a doporučení; na příkladech obezity, malnutrice a malabsorpce analyzuje jejich příčiny a terapii
Dovednosti
na základě anamnézy a klinického vyšetření určí zda je vhodný screening kolorektálního karcinomu nebo ne, instruuje pacienta ke správnému odběru vzorku a na základě výsledku rozhodne o dalším postupu
uvede, kolik % vody (a pevných látek) obsahuje tělo člověka o normální tělesné hmotnosti, popíše distribuci vody ve 2 základních tělesných kompatmentech (intracelulárním a extracelulárním prostoru)
vyjmenuje 2 základní kationty a 2 základní anionty intracelulární tekutiny (ICT) a 2 základní kationty a 2 základní anionty extracelulární tekutiny (ECT), popíše mechanismy, které zajišťují rozdílné složení ICT a ECT; popíše stručně funkci sodno-draselné pumpy
vysvětlí princip elektroneutrality vnitřního prostředí a rozebere ho na příkladu krevní plazmy; uvede 2 příklady neměřených aniontů a popíše, jak jejich zvýšená koncentrace v krvi ovlivní koncentrace ostatních iontů
definuje pojmy osmotický tlak a osmolalita, napíše rovnici pro výpočet (odhad) osmolality plazmy/séra, definuje efektivní osmolalitu (bude znát rovnici pro její výpočet), definuje osmolální okno (gap)
popíše pohyb sodného iontu, glukózy, močoviny a bílkovin mezi kapilárou, intersticiem a intracelulárním prostorem; stručně definuje onkotický tlak
popíše, jak organismus reaguje na ztrátu čisté vody (hypertonickou dehydrataci) a uvede alespoň 1 klinicky relevantní příčinu tohoto stavu
popíše, jak organismus reaguje na ztrátu vody i iontů v poměru cca 1:1 (izotonickou dehydrataci) a uvede alespoň 1 klinicky relevantní příčinu tohoto stavu
uvede, jaké skupiny hormonů jsou produkovány v kůře nadledvin, uvede hlavního zástupce mineralokortikoidů a hlavního zástupce glukokortikoidů, u obou popíše hlavní metabolický efekt; stručně popíše laboratorní a klinické známky hyperaldosteronismu
definuje normonatremii; vyjmenuje alespoň 3 funkce, které plní sodík (Na) v lidském organismu; popíše, jak je Na distribuován (ECT vs. ICT), jak (a v jaké formě) je přijímán a jak vylučován
definuje hyponatremii, těžkou (kritickou), akutní a chronickou hyponatremii; popíše patofyziologický podklad příznaků u hyponatremie; vyjmenuje alespoň 4 příznaky akutní hyponatremie a alespoň 1 příznak chronické hyponatremie
popíše, jak dělíme hyponatremii z hlediska příčiny vzniku (definuje hypovolemickou a hypervolemickou hyponatremii; uvede, při jakých situacích můžeme oba stavy očekávat)
definuje syndrom inadekvátní sekrece ADH (SIADH); uvede, u kterých chorob se s ním setkáváme, jak se projevuje (laboratorně i klinicky) a jak se liší od syndromu mozkového plýtvání se solí (CSWS)
popíše zásady léčby hyponatremie, vysvětlí rozdíl mezi léčbou akutní a chronické hyponatremie a rozdíl ve strategii léčby u různě hydratovaného pacienta (dehydratovaný vs. hyperhydratovaný pacient s hyponatremií)
definuje, co je syndrom centrální pontinní a extrapontinní myelinolýzy, popíše, jak vzniká a stručně uvede, co dělat (nedělat), aby nevznikl
definuje hypernatremii, těžkou (kritickou) hypernatremii, akutní a chronickou hypernatremii; popíše patofyziologický podklad příznaků u hypernatremie, které vyjmenuje
popíše, jak dělíme hypernatremii z hlediska příčiny vzniku (definuje hypovolemickou a euvolemickou/hypervolemickou hypernatremii; uvede, při jakých situacích můžeme oba stavy očekávat
definuje diabetes insipidus (DI), vyjmenuje jeho klinické a laboratorní příznaky; vysvětlí, které typy DI rozeznáváme a jak je od sebe odlišíme
definuje normokalemii; vyjmenuje alespoň 2 funkce, které plní draslík (K) v lidském organismu; popíše, jak je zde distribuován (ECT vs. ICT), jak je přijímán a jak vylučován
definuje hypokalemii, těžkou hypokalemii, hyperkalemii, těžkou hyperkalemii (resp. indikaci k hemodialýze) a pseudohyperkalemii; vyjmenuje alespoň 3 možné příčiny pseudohyperkalemie
stručně popíše vliv hormonů kůry nadledvin a natriuretických peptidů na metabolismus minerálů; popíše vliv změn pH na kalemii
vyjmenuje příznaky (včetně změn na EKG) a příčiny hypokalemie
vyjmenuje příznaky (včetně změn na EKG) a příčiny hyperkalemie
vyjmenuje terapeutické možnosti u hyperkalemie, uvede hodnotu kalemie, která je indikací k dialýze
vyjmenuje, jaké funkce plní chloridy v lidském organismu; popíše, jak (a v jaké formě) jsou chloridy přijímány a jak jsou v organismu distribuovány (krev. plazma, ICT, intersticiální tekutina)
definuje korigované chloridy, vysvětlí jejich význam, uvede jejich referenční rozmezí
definuje hypochloridemii, vyjmenuje její příznaky a příčiny, navrhne její léčbu
definuje hyperchloridemii, vyjmenuje její příznaky a příčiny, navrhne její léčbu
Dovednosti
analyzuje a interpretuje výsledky pacienta s těžkou dehydratací, popíše patofyziologii dílčích poruch na konkrétním případě
analyzuje a interpretuje výsledky pacienta s rozdílem měřené a vypočtené osmolality plazmy/séra, uvede možné příčiny tohoto stavu
na základě anamnézy, fyzikálního vyšetření a laboratorního vyšetření diagnostikuje hyponatremii včetně pravděpodobné příčiny jejího vzniku a navrhne vhodnou léčbu
na základě anamnézy, fyzikálního vyšetření a laboratorního vyšetření diagnostikuje hypernatremii včetně pravděpodobné příčiny a navrhne vhodnou léčbu
analyzuje a interpretuje výsledky pacienta s prvozáchytem diabetu mellitu (kromě vlastní diagnostiky diabetu se zaměří na minerálové poruchy, popíše a interpretuje (předpoví) změny po podání inzulinu)
na základě anamnézy a laboratorního vyšetření provede diferenciálně diagnostickou rozvahu příčiny hypokalemie/hyperkalemie a navrhne vhodnou strategii léčby
vypočítá hodnotu korigovaných chloridů a interpretuje ji z hlediska chloridemie (určí, zda se jedná o normochloridemii, hypochloridemii či hyperchloridemii) a z hlediska možných poruch acidobazické rovnováhy
Stopové prvky
Znalosti
definuje stopové prvky z hlediska jejich koncentrace v krvi, porovná s koncentracemi minerálů, vyjmenuje 3 stopové prvky, jejichž koncentrace v krvi je nejvyšší
popíše metabolismus železa (od příjmu potravou, přes vstřebání v enterocytu, transport krví na místo zpracování, uchovávání v zásobní formě až po vylučování z organismu), bude znát hlavní regulační mechanismus, který řídí využití železa
obecně popíše situace, při kterých může dojít k deficitu železa (vyjmenuje alespoň 1 příčinu, kdy je deficit způsoben nedostatečným příjmem železa, alespoň 1 příčinu, při které je způsoben jeho zvýšenými ztrátami a alespoň 1 příčinu, při které je způsoben zvýšenými nároky organismu na železo)
definuje sideropenickou anémii a popíše, jak budou vypadat laboratorní ukazatele metabolismu železa v případě typicky rozvinutého obrazu (sideremie, krevní obraz, koncentrace transferinu a feritinu, saturace transferinu železem, hladina solubilních transferinových receptorů)
definuje anémii chronických chorob, stručně popíše způsob vzniku a rozdíl oproti sideropenické anémii (z hlediska vzniku i z hlediska laboratorního obrazu)
vyjmenuje alespoň 2 možné příčiny zvýšení koncentrace železa v plazmě/séru, definuje hemochromatózu a popíše její typický laboratorní obraz (sideremie, koncentrace transferinu a feritinu, saturace transferinu železem aj.)
popíše klinický a laboratorní obraz Wilsonovy choroby, bude vědět, jak se tato choroba diagnostikuje
definuje význam jódu pro lidský organismus, popíše, jak se projevuje jeho deficit (zdůrazní rozdíl mezi dětmi a dospělými)
Dovednosti
analyzuje a interpretuje výsledky pacienta s anémií (určí, o jaký typ anémie se jedná z hlediska etiopatogeneze)
Rizikové faktory aterosklerózy
Znalosti
definuje aterosklerózu, popíše, jak vzniká, vyjmenuje 3 nejdůležitější patogenetické mechanismy rozvoje aterosklerózy
definuje aterosklerotické vaskulární nemoci, vyjmenuje alespoň 3 z nich
popíše, jaký je rozdíl mezi stabilním a nestabilním aterosklerotickým plátem
obecně definuje rizikový a protektivní faktor nemoci; vyjmenuje hlavní ovlivnitelné a neovlivnitelné rizikové faktory aterosklerózy
definuje pojem kardiovaskulární riziko, sdělí, jaký model se v ČR používá pro jeho odhad a jaké parametry jsou jeho součástí
definuje nízké, střední, vysoké a velmi vysoké kardiovaskulární riziko podle systému SCORE; vyjmenuje alespoň 3 skupiny osob, u nichž není správné používat SCORE tabulky
definuje lipidy jako skupinu chemických sloučenin, definuje dyslipidémie; stručně popíše, jaký je původ steroidů v lidském organismu a bude umět vyjmenovat alespoň 3 z nich
vyjmenuje hlavní třídy lipoproteinů, popíše jejich hlavní funkce, vyjmenuje jejich bílkovinné molekuly (apo(lipo)proteiny); popíše metabolismus chylomikronů a lipoproteinů o nízké hustotě
vysvětlí, jaký je rozdíl mezi primární a sekundární dyslipidémií, uvede alespoň 1 příklad primární dyslipidémie a alespoň 2 příklady sekundárních dyslipidémií, popíše jejich laboratorní obraz
popíše způsob odstraňování LDL částic z krve, vyjmenuje alespoň 2 poruchy tohoto děje; stručně popíše funkci proteinu PCSK9
definuje familiární hypercholesterolémii a popíše její typický laboratorní i klinický obraz
popíše typický klinický a laboratorní obraz pacienta s primární hypotyreózou (s důrazem na hodnoty TSH, fT4 a lipidogram)
popíše typický klinický a laboratorní obraz pacienta s nefrotickým syndromem (s důrazem na koncentrace bílkovin v krvi, v moči a na lipidogram)
popíše typický klinický a laboratorní obraz pacienta s diabetem mellitem (s důrazem na glykémii, hodnotu glyk. hemoglobinu a na lipidogram)
popíše typický klinický a laboratorní obraz pacienta s abúsem alkoholu (s důrazem na jaterní testy a lipidogram)
popíše, jak by měl vypadat screening dyslipidémií v České republice (u dětí i u dospělých)
vyjmenuje optimální hodnoty (hodnoty uváděné jako normály na výsledkových listech z laboratoří) celkového cholesterolu, HDL-cholesterolu, LDL-cholesterolu a triglyceridů u člověka s nízkým kardiovaskulárním rizikem a zda je nějaký rozdíl mezi muži a ženami v těchto hodnotách
vyjmenuje parametry, ze kterých se počítá LDL-cholesterol
vyjmenuje cílové hodnoty LDL-cholesterolu u pacienta s vysokým a velmi vysokým kardiovaskulárním rizikem; vyjmenuje alespoň 3 laboratorní markery aterosklerózy, které navyšují kardiovaskulární riziko a nejsou součástí tabulek SCORE
definuje obezitu a metabolický syndrom (základní kritéria i často přidružené poruchy - např. jaterní testy, metabolismus purinů, parametry zánětu)
definuje kritéria diabetu mellitu a hraničních poruch glukózové homeostázy (prediabetu)
definuje aterogenní dyslipidémii a popíše pacienta, u kterého lze tuto dyslipidémii očekávat
popíše režimová opatření (změny životního stylu), která slouží ke snížení kardiovaskulárního rizika
popíše mechanismus účinku statinů a hlavní efekty na lipidogram, vyjmenuje 2 indikace pro jejich použití
popíše mechanismus účinků ezetimibu a pryskyřic
popíše mechanismus účinku fibrátů a omega-3 nenasycených mastných kyselin, které vyjmenuje (alespoň ve zkratkách)
popíše mechanismus účinku PCSK9 inhibitorů
Dovednosti
na základě anamnézy, fyzikálního vyšetření a výsledků lipidogramu dokáže zařadit pacienta do příslušné kategorie kardiovaskulárního rizika a navrhne u něj strategii hypolipidemické léčby
na základě anamnézy, fyzikálního vyšetření a výsledků laboratorních vyšetření dokáže rozeznat, zda má pacient dyslipidémii primární, nebo sekundární a podle toho navrhne vhodnou léčbu
Diagnostika infarktu myokardu a další kardiologická témata
Znalosti
definuje ischemickou chorobu srdeční, vyjmenuje její akutní formy, které stručně charakterizuje
definuje akutní koronární syndrom, vyjmenuje jeho základní klinické projevy, vysvětlí rozdíl mezi nestabilní anginou pectoris a akutním infarktem myokardu
definuje infarkt myokardu (IM) z hlediska patologicko anatomického, vysvětlí princip laboratorní diagnostiky, popíše základní diagnostický algoritmus založený na klinických příznacích, EKG a laboratorním vyšetření
stručně vysvětlí, co je univerzální definice IM, k čemu slouží, jaká obsahuje kritéria pro diagnostiku IM (laboratorní a nelaboratorní)
stručně charakterizuje troponiny (Tn) z hlediska chemického složení a funkcí v organismu; popíše, kde se v organismu vyskytují, jaké rozlišujeme typy a jaké je jejich využití v klinické praxi
vyjmenuje alespoň 5 příčin zvýšení koncentrace kardiálních Tn v krvi pacienta; vysvětlí, jak rozlišíme, zda je zvýšení důsledkem IM nebo jiné příčiny (popíše faktory a okolnosti, které pomáhají při rozhodování)
definuje cut-off hodnotu kardiálního Tn pro diagnózu akutní IM, popíše jeho dynamiku při typickém průběhu IM, vyjmenuje časování odběrů pro jeho stanovení, vysvětlí rozdíl mezi STEMI a NSTEMI
definuje vysoce senzitivní troponiny, vysvětlí rozdíl oproti „méně senzitivním” (konvenčním) troponinům předchozích generací
definuje preciznost metody, variační koeficient; bude vědět, jaké metody stanovení kardiálních Tn jsou z hlediska preciznosti použitelné pro klinickou praxi; vysvětlí, proč je důležité se touto vlastností metody v případě Tn zabývat
popíše dynamiku myoglobinu při typickém průběhu IM, vyjmenuje další faktory, které mohou ovlivňovat koncentraci myoglobinu v krvi pacienta
vyjmenuje minimálně 3 kardiomarkery, které již nejsou součástí diagnostických algoritmů při akutním koronárním syndromu, vysvětlí důvody jejich vyřazení; vyjmenuje alespoň 2 vedlejší laboratorní nálezy při IM v krvi a alespoň 1 v moči; vysvětlí, v jakém období po IM lze považovat za validní vyšetření lipidogramu
stručně definuje natriuretické peptidy (NP) z hlediska chemického složení a funkcí v organismu; bude vědět, kde se v organismu produkují základní 2 typy NP a za jakých okolností jejich produkce stoupá event. klesá; popíše využití stanovení BNP (event. NT-proBNP) v klinické praxi
popíše diagnostický algoritmus při podezření na plicní embolii; definuje D-dimery, vysvětlí, k čemu se jejich stanovení používá
Dovednosti
na základě klinického vyšetření (anamnézy a fyzikálního vyšetření), nálezu na EKG a výsledků laboratorních vyšetření dokáže potvrdit či vyloučit diagnózu akutního IM
na základě klinického vyšetření (anamnézy a fyzikálního vyšetření) a výsledků laboratorních (event. i dalších) vyšetření dokáže vyslovit podezření na myokarditidu, poškození myokardu při traumatu hrudníku, šokovém stavu (např. při septickém šoku), plicní embolii, toxickém působení zevních látek (léků, drog) apod.
na základě klinického vyšetření (anamnézy a fyzikálního vyšetření) a výsledků laboratorních (event. i dalších) vyšetření určí, zda je příčina dušnosti kardiální či nikoli
Vyšetření mozkomíšního moku
Znalosti
charakterizuje mozkomíšní mok z hlediska chemického složení (proteinorachie, glykorachie, koncentrace laktátu, iontů apod.) a cytologického složení (počet buněk, morfologie buněk) za fyziologických podmínek
definuje oligocytózu a pleocytózu u dospělých osob; vyjmenuje rozdíly mezi fyziologickým nálezem v likvoru u dospělých a u novorozenců (v cytologii i v chemismu), uvede příčinu těchto rozdílů
popíše, v jakém prostoru se mozkomíšní mok nachází, vyjmenuje nejdůležitější místa, odkud se odebírá za účelem vyšetření, popíše vhodné polohy pacienta při odběru; popíše faktory, které jsou důležité v preanalytické fázi
vyjmenuje funkce likvoru; popíše vzhled likvoru za fyziologických i patologických okolností (např. při zánětu, krvácení, obstrukci likvorových cest apod.)
definuje 3 základní likvorové syndromy (proteinocytologickou asociaci, proteinocytologickou disociaci, cytoproteinovou disociaci), u každého uvede alespoň 1 typickou klinickou situaci, která se jím manifestuje
popíše biochemický a cytologický nález v likvoru, který je typický pro bakteriální (hnisavou) meningitidu, porovná jej s nálezem typickým pro zánět virové etiologie (serózní meningitidu či meningoencefalitidu); popíše klinické projevy a okolnosti vzniku bakteriální meningitidy
bude znát klinickou manifestaci roztroušené sklerózy (RS), vyjmenuje základní metody používané v její diagnostice; popíše, jak by mohly vypadat výsledky základního biochemického a cytologického vyšetření likvoru u pacienta s RS
bude vědět, k čemu se používá spektrofotometrie likvoru, izoelektrická fokusace bílkovin likvoru (stanovení oligoklonálních pruhů IgG), stanovení beta-trace proteinu, proteinu S-100 B a albuminu v likvoru
Dovednosti
na základě anamnézy, výsledků fyzikálního a laboratorního vyšetření dokáže diagnostikovat bakteriální meningitidu a odhadnout nejpravděpodobnější příčinu jejího vzniku
na základě anamnézy, výsledků fyzikálního a laboratorního vyšetření dokáže diagnostikovat serózní meningoencefalitidu, vyjmenuje alespoň 2 příklady chorob, které probíhají pod tímto obrazem
na základě anamnézy, výsledků fyzikálního a laboratorního vyšetření dokáže vyslovit podezření na roztroušenou sklerózu a navrhnout další přínosné diagnostické metody
Štítná žláza
Znalosti
Popíše funkce vápníku, fosforu a magnézia v organizmu.
Vyjmenuje hlavní příčiny hyper - hypokalcémie a hyper - hypofosfatémie.
Popíše základní terapeutické postupy korekce hypokalcémie a hyperfosfatémie.
Dovednosti
Na základě analnézy a klinického obrazu vysloví podezření na onemocnění štítné žlázy a vybere adekvátní laboratorní testy na dysfunkci štítné žlázy (hypotyreózu a hypertyreózu) a autoimunitní onemocnění štítné žlázy. Výsledky pak interpretuje.
Ca, P, Mg
Znalosti
Popíše funkce vápníku, fosforu a magnézia v organizmu.
