|
|
|
||
Poslední úprava: Ing. Lenka Křikavová (15.06.2020)
předcházející 3,5 leté studium vnitřního lékařství (Interna I a Interna II) a má prohloubit znalosti studenta v oborech vnitřního lékařství. Předpokládá se, že student staví na základních poznatcích oborů teoretických, zejména anatomie, histologie, patofyziologie, klinické biochemie a dalších preklinických a klinických oborů. Pokud tyto znalosti student zapomněl, je nezbytné, aby si je samostudiem, souběžně se studiem témat předmětu INTERNA II (viz státnicové otázky) znovu oživil. student navazuje při blokové výuce v 6. ročníku na znalosti, dovednosti a kompetence formulované ve výukových cílech Interny I a Interny II v 2., 3., 4. a 5. ročníku studia. v 10týdenním bloku pracuje student na interních odděleních nemocnic v pozici odpovídající sekundárnímu lékaři. Studenti se pod dohledem starších lékařů zapojí do provozu oddělení. Praxe by měla být pestrá a student by měl dostat možnost ošetřovat nemocné v co nejširším spektru interních oborů, tj. v kardiologii, pneumologii, nefrologii, gastroenterologii, revmatologii, diabetologii, endokrinologii, hematologii a intenzivní péči ve vnitřním lékařství. Studenti provádějí příjmy nemocných (odběr anamnézy, fyzikální vyšetření, vstupní diagnostická rozvaha, stanovení plánu pomocných vyšetření a léčby), pracují s výsledky pomocných vyšetření a zaměřují podle nich další léčbu. Podílejí se na vytvoření propouštěcí zprávy pacienta. Každý student absolvuje nejméně jednu pohotovostní službu, sepíše seminární práci a na závěr bloku vykoná praktickou zkoušku (podrobnosti viz sylabus předmětu). Student se též účastní běžného provozu oddělení - ranních mítinků, vizit, indikačních seminářů, porad a podobně. paralelně s praxí si student prohlubuje teoretické vědomosti studiem literatury (viz seznam doporučené literatury) v jednotlivých oborech interny (viz seznam státnicových otázek). |
|
||
Poslední úprava: Ing. Lenka Křikavová (15.06.2020)
Povinná: 1. Češka R. a spol.: Interna. 2. vyd., Triton, 2017 2. Walker BR a spol.: Davidson´s Principles & Practice of Medicine, 23. vyd., Elsevier, 2018 3. Douglas G. Et al.: Macleods´s Clinical Examination, 13 ed., Elsevier, 2013 Doporučená: 1. Strachan MWJ et al.: Davidson´s 100 Clinical Cases, Elsevier, 2012 2. Japp AG et al.: Macleod´s Clinical Diagnosis, Elsevier, 2013 3. Hampton JR: EKG stručně, jasně, přehledně. 7. vyd., Grada, 2013 4. Hampton JR: 150 ECG problems, 3. ed., Elsevier, 2008. |
|
||
Poslední úprava: Ing. Lenka Křikavová (15.06.2020)
Předpokladem zápočtu je plná účast na praxi, (tolerujeme 10% omluvenou absenci), 1 pohotovostní služba, 1 seminární práce, praktická zkouška na závěr bloku. |
|
||
Poslední úprava: Ing. Lenka Křikavová (15.06.2020)
Praxe by měla být pokud možno pestrá a podle charakteru pracoviště by měl student dostat maximální možnost setkat se během 10 týdnů s co nejširším spektrem nemocných v oborech vnitřního lékařství, tedy kardiologii, pneumologii, nefrologii, gastroenterologii, revmatologii, diabetologii, endokrinologii, hematologii a intenzivní péči ve vnitřním lékařství. Student se pod dohledem starších lékařů zapojí do provozu oddělení. Provádí příjmy nemocných (odběr anamnézy, fyzikální vyšetření, vstupní diagnostická rozvaha, stanovení plánu pomocných vyšetření a léčby), pracuje s výsledky pomocných vyšetření a zaměřuje podle nich další léčbu. Podílí se na vytvoření propouštěcí zprávy pacienta. Podle provozních možností je student přítomen endoskopickým, bioptickým, katetrizačním, funkčním, zobrazovacím a dalším vyšetřením v rámci daného zdravotnického zařízení. Pod dohledem staršího lékaře nebo sestry provádí venepunkci, odběr krve pro stanovení krevních plynů, odběr krve pro POCT, punkci pohrudničního výpotku a ascitu. Student se účastní ranních mítinků, vizit, seminářů a porad organizovaných v rámci příslušného oddělení. Student absolvuje nejméně jednu pohotovostní službu (cca od 16 do 20 h, nebo jindy mimo běžnou pracovní dobu, dle provozních možností) - student se domluví individuálně s lékařem, který slouží na příjmové ambulanci či na lůžkové oddělení. Zápis o absolvování pohotovostní služby potvrdí sloužící lékař svou jmenovkou a podpisem v zápočtovém listu studenta. Seminární práce Každý student má svého lektora, kterého určí primář nebo vedoucí školský pracovník. Lektor vybere studentovi témata seminární práce, dohlédne na správnost obsahové a formální stránky seminární práce, oklasifikuje ji a výsledek poznamená do zápočtového listu. Je také možné se v seminární práci zaměřit na diferenciální diagnostiku důležitých symptomů/syndromů (včetně tzv. „flow-charts“, ev. to může být spojeno s názornou kazuistikou), aktuální témata, zahrnující například novou taxonomii, diagnostiku, léčbu, výsledky a detailnější rozbor zásadních studií, které v poslední době změnily dosud zavedené léčebné postupy apod. Písemná forma (důležité pro všechny studenty, písemná seminární práce je povinná a přikládá se ke státnicové dokumentaci studenta): Text má 5 či více normostran. Seminární práce musí obsahovat název, jméno autora, jméno lektora, místo a datum zpracování, vlastní sdělení, použitou literaturu (řádné citace). Do celkového objemu seminární práce se započítává i kazuistika. Nejpozději na konci bloku předá student svou seminární práci lektorovi k ohodnocení. Téma a hodnocení zapíše lektor do zápočtového listu. Praktickou zkoušku konají studenti na závěr praxe na oddělení, kde končí svůj výukový blok. Náplní zkoušky je odběr anamnézy a fyzikální vyšetření určeného nemocného, diagnostická rozvaha, návrh vyšetřovacího a léčebného programu. Student nemá ke zkoušce k dispozici zdravotnickou dokumentaci pacienta. Téma zkoušky a hodnocení zapíše zkoušející (školský pracovník či primář oddělení) do zápočtového listu. Podmínkou udělení zápočtu jsou tedy absolvování 10týdnenního bloku (tolerujeme 10% omluvenou absenci) pohotovostní služba vypracování a odevzdání ohodnocené seminární práce, ev. potvrzená účast na seminářích, pokud jsou organizovány) praktická zkouška |