|
|
|
||
|
Jde o povinný studijní předmět, který patří mezi předměty profilujícího základu. Jeho absolvováním student získá
znalosti a dovednosti v oblasti bioetiky a psychologie ve zdravotnictví, které jsou nezbytným předpokladem pro
další úspěšné studium ve vyšších ročnících. Holistický přístup k pacientovi ve snaze usilovat o jeho zdraví zahrnuje
kromě somatické dimenze také další dimenze (např. psychickou, sociální, etickou), na které je tento předmět
zaměřen. V rámci psychické dimenze budou studenti uvedeni do obecné (např. základní psychické fenomény),
klinické psychologie (např. poruchy emocí a chování), psychologie osobnosti (např. intersubjektivní rozdíly v rámci
strukturace osobnosti) a psychosomatiky. V rámci sociální a etické dimenze se studenti seznámí zejména se
základními dilematy týkající se života jedince (např. narození, smrt, alokace zdrojů, darování orgánů) a s právními a
etickými standardy při poskytování zdravot ní péče (např. informovaný souhlas, institut předběžných přání, principy
lékařské etiky). V tomto předmětu se klade zvýšený důraz na přihlížení ke všem dimenzím (tj. somatická, psychická,
sociální, etická) najednou prostřednictvím kritické práce s eticky spornými kazuistikami získanými z českého
zdravotnictví. Na pacienta zaměřená péče (Patient Centred Care) představuje posun v poskytování zdravotní péče,
kdy by zdravotníci měli brát významný zřetel na potřeby svých pacientů. V rámci tohoto předmětu se studenti
seznámí s psychosociálními potřebami pacientů včetně jejich rodinných systémů. Tyto potřeby se formují a vyvíjejí
s ohledem na sociodemografická kritéria (např. věk, pohlaví, náboženství, etnikum), psychosociální vývoj (např.
dětství, stáří, gender) či hodnotový systém (např. normativní etika, platná legislativa). U lékařů ke zmiňovanému
vývoji ještě přistupuje maxima poskytovat zdravotní péči lege artis (např. informovaný souhlas, předběžná přání,
etický kodex) ve snaze identifikovat a formulovat potřeby svých pacientů v souladu s principy lékařské etiky
nonmaleficence, beneficence, autonomie a spravedlnost). Cílem je společné vytvoření plánu léčby pacienta při
maximální snaze vyhovět potřebám pacienta (ví nejlépe, co chce) a při zachování všech standardů pro poskytování
zdravotní péče (lékař by měl vědět nejlépe, jak toho dosáhnout). Tohoto cíle se nejsnáze dosahuje v rámci
excelentního vztahu mezi lékařem a pacientem (např. důvěra, empatie, uvádění pravdivých informací).
Poslední úprava: Hubáčková Hedvika (25.09.2023)
|
|
||
|
Hlavním cílem je představení psychologických témat v kontextu medicíny. Zejména se jedná o vybraná témata z obecné, vývojové, lékařské a klinické psychologie a psychologie zdraví. Jedna linie představuje jedince z vývojového pohledu od dětství k dospělosti až k seniornímu věku. Další významná linie představuje činnost klinických psychologů, aby budoucí lékaři dokázali vhodně indikovat tento typ vyšetření a docházelo tak i k co možná nejlepší vzájemné spolupráci. Poslední význačná linie představuje specifická témata jako například psychosomatiku, chronické onemocnění, psychoterapii a komunikaci na konci života. Poslední úprava: Zielina Martin, Mgr. et Mgr., Ph.D. (12.10.2023)
|
|
||
|
Zápočtový test – alespoň 70 %.
Studijní materiály jsou prezentace na Moodle u příslušného předmětu, kde také naleznete další pokyny a informace k předmětu.
Bude obsahovat 25 otázek, u kterých je vždy pouze jedna odpověď správná.
Na test bude pouze 20 minut a náznaky podvádění budeme potírat (dozor má vždy pravdu). Poslední úprava: Zielina Martin, Mgr. et Mgr., Ph.D. (13.10.2023)
|
|
||
|
AYERS, Susan a Richard DE VISSER. Psychologie v medicíně. Praha: Grada, 2015. Psyché. ISBN 978-80-247-5230-3.
BEAUCHAMP, Tom L. a James Franklin CHILDRESS. Principles of biomedical ethics. Seventh edition. New York: Oxford University Press, 2013. ISBN 978-0-19-992458-5.
DOLEŽAL, Adam. Eutanazie a rozhodnutí na konci života: právní aspekty. Praha: Academia, 2017. Právo - etika - společnost. ISBN 978-80-200-2687-3.
HAŠKOVCOVÁ, Helena. Lékařská etika. Čtvrté, aktualizované a rozšířené vydání. Praha: Galén, [2015]. ISBN 978-80-7492-204-6.
KUHSE, Helga a Peter SINGER. A companion to bioethics. 2nd ed. Malden, MA: Wiley-Blackwell, c2009. Blackwell companions to philosophy. ISBN 978-1-4051-6331-6.
PENCE, Gregory E. Classic cases in medical ethics: accounts of cases that have shaped medical ethics, with philosophical, legal, and historical backgrounds. 4th ed. Boston: McGraw Hill, ©2004. xviii, 470 s. ISBN 0-07-282935-4.
PTÁČEK, Radek a Petr BARTŮNĚK. Kontroverze v současné medicíně. Praha: Mladá fronta, 2016. Edice celoživotního vzdělávání ČLK. ISBN 978-80-204-4360-1.
RAUDENSKÁ, Jaroslava a Alena JAVŮRKOVÁ. Lékařská psychologie ve zdravotnictví. Praha: Grada, 2011. Psyché. ISBN 978-80-247-2223-8.
VÁCHA, Marek Orko, Radana KÖNIGOVÁ a Miloš MAUER. Základy moderní lékařské etiky. Praha: Portál, 2012. ISBN 978-80-7367-780-0.
VAUGHN, Lewis. Bioethics: principles, issues, and cases. New York: Oxford University Press, 2010. x, 686 s. ISBN 978-0-19-518282-8. Poslední úprava: Hubáčková Hedvika (25.09.2023)
|
|
||
|
Předmět je zakončený zápočtovým testem. Poslední úprava: Zielina Martin, Mgr. et Mgr., Ph.D. (12.10.2023)
|
|
||
|
28.2. Představení předmětu psychologie ZIELINA 7.3. Zdraví a nemoc, etika povolání lékaře Burn-out syndrom a relaxační metody ŠVECOVÁ 14.3. Zdraví a nemoc, etika povolání lékaře HODKOVÁ 21.3. Klinicko-psychologické vyšetření u dětí MAULISOVÁ 28.3. Vztah lékaře a pacienta, adherence v léčbě KOCÁBOVÁ 4.4. Chronické onemocnění HODKOVÁ 11.4. Virtuální realita v psychologii a medicíně FAJNEROVÁ 18.4. (SVÁTEK) 25.4. Komunikace na konci života HANOUSKOVÁ 2.5. Psychosomatika v ambulanci ŠKODA 9.5. Psychoterapie, možnosti a limity jejího využití ŠVECOVÁ 16.5. Klinicko-psychologické vyšetření u dospělých: uvedení problematiky pro využití v praxi somatického lékaře NIKOLAI 23.5. Bolest a její měření a zvládání ZIELINA 30.5. Zápočtový test ZIELINA
Poslední úprava: Zielina Martin, Mgr. et Mgr., Ph.D. (19.02.2025)
|