|
|
|
||
|
Jde o povinný studijní předmět, který patří mezi základní teoretické předměty profilujícího základu. Jeho absolvováním student získá znalosti a dovednosti v oblasti patofyziologie, které jsou nezbytným předpokladem pro další úspěšné studium ve vyšších ročnících. V rámci předmětu student například následující znalosti, dovednosti a kompetence:
- je schopen objasnit funkce a regulační mechanismy lidského organizmu, orgánů a jejich částí ve zdraví, se zřetelem k pochopení základů dysfunkcí v nemoci. Seznámení se základními rysy patologických procesů a jejich možný vznik z fyziologického základu.
- popsat struktury lidského těla a především mechanismy, které se podílí na řízení jeho funkcí, od úrovně molekulární až po orgánovou. Uplatnit poznatky základních vědních lékařských oborů ve své klinické rozvaze a v indikaci vhodných zákroků a vyšetření. Poslední úprava: MAXOH6A2 (24.09.2025)
|
|
||
|
Vysvětlení funkce lidského organismu za patologických stavů. Zvládnutí základů klinického myšlení tak, aby byl student připraven osvojit si v klinických předmětech účelné diagnostické i terapeutické postupy Poslední úprava: MAXOH6A2 (24.09.2025)
|
|
||
|
Pro úspěšné zakončení předmětu je nutné vykonat zkoušku formou ústního zkoušení. Pro přihlášení ke zkoušce je nutný splněný zápočet ze zimního i letního semestru. Pro získání zápočtu za zimní i letní semestr je potřeba: • Aktivní účast na seminářích (prezentace zadaných prací ve skupinách) • Splnění testů (písemné a elektronické) • Splnění kolokvií Výjimky řeší přednosta ústavu Poslední úprava: MAXOH6A2 (24.09.2025)
|
|
||
|
Moodle course: https://dl1.cuni.cz/course/view.php?id=617
NEČAS Emanuel. Obecná patologická fyziologie. Karolinum, 2021, 1 online zdroj (312 stran). ISBN 978-80-246-4669-5.
NEČAS, Emanuel. Patologická fyziologie orgánových systémů. Karolinum, 2009.
NEČAS, Emanuel. Patologická fyziologie orgánových systémů. 2. vyd. V Praze: Univerzita Karlova v Praze, nakladatelství Karolinum, 2009, 2 svazky (379 stran, strana 381-760) . ISBN 978-80-246-1710-7.
HAMMER, Gary D.; MCPHEE, Stephen J.; EDUCATION, McGraw-Hill (ed.). Pathophysiology of disease: an introduction to clinical medicine. New York: McGraw-Hill Education Medical, 2014.
https://accessmedicine.mhmedical.com/book.aspx?bookid=2468
SILBERNAGL, Stefan a Florian LANG. Color atlas of pathophysiology: Stefan Silbernagl, Florian Lang. 3rd edition. Stuttgart: Thieme, [2016]. Basic sciences. ISBN 978-3-13-116553-4.
HALL, John E. Guyton and Hall textbook of medical physiology. 13th edition. Philadelphia, PA: Elsevier, [2016]. ISBN 978-1-4557-7005-2.
Ganong’s Review of Medical Physiology: https://accessmedicine.mhmedical.com/Book.aspx?bookid=2525 MCCANCE, K. L.; HUETHER, S. E. Pathophysiology: The Biologic Basis for Disease in Adults and Children. 2019; St. Louis, MO: Elsevier, 2019.
COSTANZO, Linda. Physiology Cases and Problems. Lippincott Williams & Wilkins, 2012. Poslední úprava: MAXOH6A2 (18.09.2023)
|
|
||
|
RIGORÓZNÍ OTÁZKY Z PATOLOGICKÉ FYZIOLOGIE A OKRUHY K PRAKTICKÉ ZKOUŠCE Z PATOLOGICKÉ FYZIOLOGIE (upravené, platné od roku 2025/2026)
OBECNÁ PATOFYZIOLOGIE Zdraví, nemoc, smrt Poruchy regulace tělesné teploty Typy hypoxie, následky Ischémie, ischemicko-reperfúzní poškození Oxidační stres, buněčné trauma Zánět - SIRS, sepse Chemické a toxické poškození organizmu Kritické vývojové periody
PATOFYZIOLOGIE VNITŘNÍHO PROSTŘEDÍ Poruchy metabolizmu draslíku a chloridů, vztah k ABR Acidóza Alkalóza Hyperhydratace Dehydratace Vyšetřování acidobazické rovnováhy
PATOFYZIOLOGIE KRVE Anemický syndrom Anemie ze zvýšených ztrát Anemie ze snížené krvetvorby Hyperviskózní syndrom Krevní srážlivost a její poruchy DIC Hematologická vyšetření
PATOFYZIOLOGIE KARDIOVASKULÁRNÍHO SYSTÉMU Ateroskleróza a další onemocnění tepen Poruchy kapilár, edémy - typy a příčiny Poruchy žil, žilní trombóza Primární hypertenze Sekundární hypertenze Hypovolemické šoky, kompenzační mechanizmy Distribuční šoky Akutní srdeční selhání Chronické srdeční selhání Poruchy krevního zásobení myokardu, klinické formy ICHS Akutní koronární syndrom Hemodynamika vrozených srdečních vad Hemodynamika chlopenních vad Poruchy vodivosti srdeční a arytmie, včetně EKG změn Vyšetření kardiovaskulárního aparátu Popis změn na EKG záznamu při patologických stavech
PATOFYZIOLOGIE LEDVIN A MOČOVÝCH CEST Poruchy perfúze ledvin Poruchy glomerulární filtrace Nefrotický a nefritický syndrom Poruchy činnosti tubulů Akutní selhání ledvin Chronické selhávání ledvin Poruchy vývodných cest močových, (urolithiása, obstrukce) Náhrada funkce ledvin (dialýza a transplantace ledvin) Vyšetření ledvinných funkcí
PATOFYZIOLOGIE RESPIRAČNÍHO SYSTÉMU Změny poddajnosti plic a respiračního systému Změny odporu dýchacích cest Pneumotorax Obranné reflexy dýchání Regulace dýchání, ventilační odpověď na hypoxii a hyperkapnii Poruchy alveolární ventilace, respirační insuficience Poruchy poměru ventilace-perfúze Poruchy difúze, edém plic Plicní hypertenze a cor pulmonale Plicní embolie Astma bronchiale CHOPN Restriktivní onemocnění plic Hypobarie, hyperbarie Umělá plicní ventilace, oxygenoterapie Vyšetřování plicních funkcí
PATOFYZIOLOGIE ENDOKRINNÍHO SYSTÉMU Poruchy hormonálních regulací Poruchy adenohypofýzy a hypotalamu Hyperfunkce štítné žlázy Hypofunkce štítné žlázy Cushingův sy Addisonova choroba, poruchy mineralokortikoidů Poruchy dřeně nadledvin Fyziologie stresu a jeho endokrinní odpovědi, stres a hladovění Poruchy příštítných tělísek a metabolismu vápníku Diabetes mellitus, klasifikace a akutní komplikace Chronické komplikace diabetu mellitu Poruchy pohlavních hormonů v ontogeneze, DSD Vyšetření endokrinních žláz
PATOFYZIOLOGIE GASTROINTESTINÁLNÍHO TRAKTU A METABOLISMU Poruchy jícnu a žaludku Zvracení, průjem Poruchy pasáže (zácpa, ileus) Poruchy příjmu potravy Poruchy výživy (primární podvýživa, sekundární poruchy) Obezita, metabolický syndrom, dna Následky nedostatku vitamínů, hypervitaminózy Poruchy pankreatu (akutní a chronická pankreatitida) Poruchy žlučníku a žlučových cest Akutní jaterní selhání a jeho komplikace Chronické jaterní selhání a jeho komplikace Ikterus Vyšetření funkce jater a pankreatu
PATOFYZIOLOGIE NERVOVÉ SOUSTAVY Cerebrovaskulární onemocnění Syndrom nitrolební hypertenze a hypotenze Mozkový edém, hematoencefalická bariera a její poruchy Epilepsie a epileptické záchvaty Poruchy spánku a vědomí Neurokognitivní poruchy Schizofrenie a afektivní poruchy Centrální obrna Periferní obrna Poruchy nervosvalového přenosu a svalů Míšní šok a míšní syndromy Poruchy somatosenzitivního čití Bolest Poruchy bazálních ganglií Poruchy mozečku Poruchy zraku Poruchy sluchu Poruchy vestibulárního systému, čichu a chuti Vyšetřovací metody v neurologii
OKRUHY K PRAKTICKÉ ZKOUŠCE Z PATOLOGICKÉ FYZIOLOGIE 1. Popis EKG křivky (fyziologická x základní patologické nálezy) 2. Popis změn hemodynamiky (srdeční selhání, chlopenní vady, hypertenze, hypotenze) 3. Interpretace funkčních vyšetření plic (fyziologické x základní patologické nálezy) 4. Fyzikální principy v patofyziologii dýchání (poddajnost, elasticita, statická a dynamická dechová práce, hypobarie, hyperbarie) 5. Principy dialýzy 6. Popis EMG - rychlost vedení, H reflex 7. Popis provedení oGTT (typický průběh x diabetes mellitus, malabsorpce, hypertyreoza) 8. Interpretace laboratorních nálezů - úvaha (referenční hodnoty x hodnoty pacienta) Poslední úprava: MAXOH6A2 (24.09.2025)
|
|
||
|
Struktura výuky Patologická fyziologie ve studijním programu všeobecné lékařství I. Obecná patofyziologie • Zdraví, nemoc, smrt • Termoregulace a její poruchy (horečka, hypertermie, hypotermie) • Hypoxie • Ischemie • Ischemicko-reperfuzní poškození • Oxidační stres • Buněčné trauma • Zánět • SIRS a sepse • Intoxikace • Kritické vývojové periody
II. Patofyziologie vnitřního prostředí • Poruchy metabolismu iontů (Na⁺, K⁺, Cl⁻, Ca²⁺, fosfáty) • Poruchy acidobazické rovnováhy (acidózy, alkalózy) • Poruchy vodního a osmotického hospodářství (hyperhydratace, dehydratace)
III. Patofyziologie krve • Vyšetření krve a hematologická vyšetření • Anémie (typy a mechanizmy) • Hyperviskózní syndrom • Poruchy koagulace a DIC IV. Patofyziologie kardiovaskulárního systému • Hypertenze (primární a sekundární) • Ateroskleróza, další onemocnění tepen • Poruchy žilního systému (varixy, trombóza) • Poruchy kapilár (poruchy permeability-edémy) • Šokové stavy Ischemická choroba srdeční a akutní koronární syndrom • Srdeční selhání • Chlopenní vady a vrozené srdeční vady • Arytmie • EKG změny
V. Patofyziologie ledvin a močových cest • Poruchy perfúze ledvin • Poruchy glomerulární filtrace (nefrotický a nefritický syndrom) • Poruchy tubulární funkce • Akutní selhání ledvin • Chronické selhání ledvin • Poruchy vývodných cest močových (urolitiáza, obstrukce) • Náhradu funkce ledvin (dialýza a transplantace ledvin) • Vyšetřování ledvinných funkcí
VI. Patofyziologie respiračního systému • Změny poddajnosti a odporu v dýchacím systému • Pneumotorax • Poruchy alveolární ventilace, respirační insuficience • Regulace dýchání a obranné reflexy • Poruchy poměru ventilace-perfúze • Poruchy difúze, edém plic • Plicní oběh a jeho poruchy (plicní hypertenze a cor pulmonale, plicní embolie) • Obstrukční plicní onemocnění (Astma bronchiale, CHOPN) • Restriktivní plicní onemocnění • Hypobarie a hyperbarie • Umělá ventilace, oxygenoterapie • Vyšetřování plicních funkcí
VII. Patofyziologie endokrinního systému • Poruchy hormonální regulace • Poruchy hypofýzy a hypotalamu (adenohypofýza) • Poruchy funkce štítné žlázy (hypotyreóza, tyreotoxikóza) • Poruchy nadledvin (kortikální i dřeňové poruchy, stres) • Fyziologie stresu a jeho endokrinní odpovědi, stres a hladovění • Poruchy příštítných tělísek a metabolismu vápníku • Diabetes mellitus (typy, akutní a chronické komplikace) • Poruchy pohlavních hormonů v ontogenezi, DSD • Vyšetřování funkce endokrinních žláz
VIII. Patofyziologie gastrointestinálního traktu a metabolismu • Poruchy jícnu a žaludku (např. dysfagie, gastritida, peptický vřed, reflux) • Zvracení, průjem • Poruchy pasáže (zácpa, ileus) • Poruchy příjmu potravy • Poruchy výživy (primární podvýživa, sekundární poruchy) • Obezita, metabolický syndrom, dna • Následky nedostatku vitamínů a hypervitaminózy • Poruchy pankreatu (akutní a chronická pankreatitida) • Poruchy žlučových cest • Poruchy jater (Jaterní selhání, Portální hypertenze, Ascites, Ikterus) • Ikterus • Vyšetření funkce jater a pankreatu
IX. Patofyziologie nervové soustavy • Cerebrovaskulární onemocnění • Syndrom nitrolební hypertenze a hypotenze • Mozkový edém a poruchy hematoencefalické bariéry • Epilepsie a epileptické záchvaty (včetně status epilepticus, vývojových a epileptických encefalopatií) • Poruchy vědomí • Poruchy spánku • Neurokognitivní poruchy (demence, mírné kognitivní poruchy) • Schizofrenie, afektivní poruchy • Poruchy motoriky (extrapyramidové poruchy, Parkinsonova nemoc, Huntingtonova choroba, dystonie, tikové poruchy) • Centrální a periferní obrny • Poruchy svalů (myopatie) • Míšní šok a míšní syndromy • Poruchy somatosenzitivního čití • Bolest (nociceptivní, neuropatická, nociplastická) • Poruchy nervosvalového přenosu (myasthenia gravis, Lambert-Eatonův syndrom, botulismus) • Poruchy bazálních ganglií (hypokinetické a hyperkinetické syndromy) • Poruchy mozečku (ataxie, poruchy rovnováhy, řečové poruchy) • Poruchy smyslového vnímání – zrak, sluch, čich, chuť, vestibulární systém • Vyšetřovací metody v neurologii (neurologické vyšetření, CT/MRI, EEG, EMG, likvor, polysomnografie, evokované potenciály, PET/SPECT, testy neurokognice)
Poslední úprava: MAXOH6A2 (24.09.2025)
|
|
||
|
I. Obecná patofyziologie – Výukové cíle Student rozumí základním pojmům obecné patofyziologie, zejména rozdílu mezi zdravím a nemocí, základním typům buněčného poškození a obranným reakcím organismu. Dokáže popsat a vysvětlit mechanizmy hypoxie, ischemie, ischemicko-reperfuzního poškození a oxidačního stresu. Ovládá principy zánětu, systémové zánětlivé odpovědi (SIRS) a sepse. Umí popsat důsledky buněčného traumatu a intoxikací. Tyto poznatky dokáže aplikovat při interpretaci jednoduchých klinických situací a rozlišit základní patofyziologické mechanizmy u akutních stavů. Student se orientuje v regulaci tělesné teploty a umí vysvětlit patofyziologii poruch termoregulace (horečka, hypertermie, úpal, maligní hypertermie, hypotermie), včetně rozdílů mezi horečkou a hypertermií, jejich hlavních příčin, mechanizmů a klinických důsledků. Chápe význam kritických vývojových period jako časových oken zvýšené citlivosti organismu a umí vysvětlit, jak časné inzulty (výživa, toxiny, stres, hypoxie) vedou k nevratným změnám fenotypu a dlouhodobým zdravotním následkům (fetální alkoholový syndrom, IUGR, Barkerova hypotéza). Cílem je připravit studenta k rychlé orientaci v obecných poruchách organismu a k integraci získaných znalostí. A. Zapamatování – Co musíte znát nazpaměť (definice, pojmy): • Definice zdraví, nemoci, smrti. • Typy hypoxie (hypoxemická, anemická, cirkulační, histotoxická). • Základní příčiny ischemie. • Definice ischemicko-reperfuzního poškození. • Co jsou volné radikály a oxidační stres. • Typy buněčného traumatu (reverzibilní, ireverzibilní poškození). • Fáze akutního zánětu. • Definice SIRS a sepse. • Základní příklady intoxikací. • Definice horečky, hypertermie a hypotermie. • Základní příklady kritických vývojových period (prenatální, perinatální).
B. Porozumění – Co musíte pochopit a umět vysvětlit: • Rozdíl mezi hypoxií a ischemií a jejich mechanizmy. • Jak vzniká ischemicko-reperfuzní poškození a jak souvisí s oxidačním stresem. • Jak reagují buňky na hypoxii a oxidační stres (přizpůsobení, poškození, smrt). • Jak vzniká a probíhá akutní zánět, a kdy přechází do SIRS. • Jaké jsou hlavní patofyziologické kroky rozvoje sepse. • Jak vznikají příznaky intoxikace a proč jsou život ohrožující. • Rozdíl mezi horečkou a hypertermií, princip posunu hypothalamického set-pointu. • Patofyziologii úpalu a maligní hypertermie. • Význam kritických vývojových period pro dlouhodobé zdraví.
C. Aplikace – Co musíte umět použít na příkladech: • Vysvětlit hypoxii a ischemii na příkladu infarktu myokardu. • Popsat ischemicko-reperfuzní poškození po srdeční zástavě. • Vysvětlit význam volných radikálů při reoxygenaci po šoku. • Identifikovat rizikové situace pro vznik SIRS (např. polytrauma, pankreatitida). • Přiřadit klinické příznaky k rozvoji sepse. • Rozpoznat základní projevy intoxikace podle klinických scénářů. • Na příkladu úpalu vysvětlit kolaps termoregulačních mechanizmů. • Na příkladu fetálního alkoholového syndromu vysvětlit důsledky kritických period.
D. Analýza – Co budete analyzovat a rozlišovat: • Příčiny a následky hypoxie u různých klinických stavů (např. anemie vs. infarkt). • Rozdíly mezi lokalizovaným a systémovým zánětem. • Faktory, které rozhodují o přechodu infekce do sepse. • Kritické momenty v léčbě SIRS a sepse (podpora oběhu, oxygenace). • Rozlišení horečky a hypertermie na základě mechanizmu vzniku. • Faktory ovlivňující průběh vývoje v kritických periodách.
E. Syntéza – Co budete umět sestavit a propojit: • Sestavit schéma postupu od hypoxie ke smrti buňky. • Syntetizovat vývoj SIRS z infekčního nebo neinfekčního inzultu. • Navrhnout základní preventivní opatření proti ischemicko-reperfuznímu poškození. • Sestavit schéma regulace tělesné teploty a její poruch. • Propojit prenatální a postnatální faktory s dlouhodobými následky (Barkerova hypotéza). F. Hodnocení – Co budete umět kriticky zhodnotit: • Vyhodnotit klinickou závažnost hypoxie podle příznaků a laboratorních údajů. • Zhodnotit riziko rozvoje sepse na základě klinického stavu pacienta. • Kriticky posoudit roli oxidačního stresu při poškození tkání a možnosti jeho ovlivnění. • Kriticky odlišit stavy horečky a hypertermie z hlediska terapie. • Zhodnotit rizika dlouhodobých následků poškození během kritických vývojových period.
II. Patofyziologie vnitřního prostředí – Výukové cíle Student rozumí principům udržování vnitřního prostředí organismu a mechanizmům jeho poruch. Dokáže vysvětlit podstatu a důsledky poruch distribuce vody mezi kompartmenty, poruch metabolizmu iontů (sodíku, draslíku, chloridů, kalcia a fosfátů) a acidobazické rovnováhy. Umí popsat kompenzační mechanizmy při acidózách a alkalózách. Je schopen aplikovat tyto poznatky na hodnocení základních klinických stavů (dehydratace, hyperhydratace, poruchy iontové rovnováhy, poruchy ABR) a interpretovat základní laboratorní nálezy v kontextu poruch vnitřního prostředí. A. Zapamatování – Co musíte znát nazpaměť (definice, pojmy): • Definice osmolality a tonicity. • Typy poruch distribuce tekutin: dehydratace (hypotonická, hypertonická, izotonická), hyperhydratace (hypotonická, hypertonická, izotonická). • Normální hodnoty hlavních iontů v krvi (Na⁺, K⁺, Cl⁻, Ca²⁺, fosfáty). • Definice acidózy a alkalózy. • Rozlišení mezi respirační a metabolickou poruchou ABR. B. Porozumění – Co musíte pochopit a umět vysvětlit: • Mechanizmy přesunů tekutin mezi kompartmenty (intracelulární a extracelulární). • Příčiny a důsledky hypo- a hypernatrémie, hypo- a hyperkalémie, poruch kalcia a fosfátů. • Princip vzniku metabolické a respirační acidózy a alkalózy. • Kompenzační mechanizmy při poruchách ABR (pufrační systémy, respirační a renální kompenzace). C. Aplikace – Co musíte umět použít na příkladech: • Aplikovat znalost iontových poruch na klinické scénáře (např. hypokalemie při zvracení, hyperkalemie při selhání ledvin). • Interpretovat základní výsledky krevních plynů (pH, pCO₂, HCO₃⁻) a určit typ acidobazické poruchy. • Vysvětlit vznik otoků na základě změn hydrostatického a osmotického tlaku. • Použít principy distribuce tekutin k vysvětlení vzniku dehydratace nebo edému. D. Analýza – Co budete analyzovat a rozlišovat: • Rozlišení mezi jednotlivými typy dehydratace a hyperhydratace podle klinického obrazu a laboratorních nálezů. • Analýza kombinovaných poruch ABR (např. současná metabolická acidóza a respirační alkalóza). • Analýza rozdílů mezi hypoosmolární a hyperosmolární dehydratací. E. Syntéza – Co budete umět sestavit a propojit: • Sestavit postup interpretace nálezů krevních plynů a iontogramu. • Syntetizovat vztahy mezi iontovými poruchami, změnami objemu tekutin a acidobazickou rovnováhou. • Navrhnout základní terapeutická opatření při poruchách vnitřního prostředí (např. korekce dehydratace, iontových abnormalit). F. Hodnocení – Co budete umět kriticky zhodnotit: • Zhodnotit závažnost poruch vnitřního prostředí podle klinického a laboratorního obrazu. • Vyhodnotit účinnost kompenzačních mechanizmů při acidobazických poruchách. • Kriticky posoudit riziko komplikací při iontových a objemových poruchách.
III. Patofyziologie krve – Výukové cíle Student rozumí základním mechanizmům poruch krevní složky, zejména vzniku anémií, hyperviskózního syndromu a poruch krevní koagulace včetně diseminované intravaskulární koagulace (DIC). Dokáže vysvětlit příčiny, následky a základní projevy těchto stavů. Umí aplikovat tyto znalosti při interpretaci laboratorních výsledků krevních testů (krevní obraz, koagulační testy) a při hodnocení klinických situací spojených s poruchami hemokoagulace nebo anémií. Student zvládá základní orientaci ve vyšetřovacích metodách v hematologii. A. Zapamatování – Co musíte znát nazpaměť (definice, pojmy): • Definice anemického syndromu. • Typy anémií podle příčiny (ztrátové, produkční, hemolytické). • Definice hyperviskózního syndromu. • Základní složky hemostázy (primární a sekundární). • Definice DIC. B. Porozumění – Co musíte pochopit a umět vysvětlit: • Principy vzniku anémií v důsledku krvácení, snížené krvetvorby a zvýšené destrukce erytrocytů. • Jak změny viskozity krve ovlivňují oběhové poměry. • Mechanizmus aktivace srážlivé kaskády a její regulace. • Jak vzniká DIC a jaké jsou její klinické projevy. C. Aplikace – Co musíte umět použít na příkladech: • Interpretovat základní parametry krevního obrazu při různých typech anémií. • Vysvětlit vznik hyperviskózního syndromu při polycytemii. • Přiřadit klinické projevy k jednotlivým typům koagulačních poruch. • Vysvětlit výsledky základních koagulačních testů (PT, APTT, fibrinogen). D. Analýza – Co budete analyzovat a rozlišovat: • Rozlišení mezi anémiemi podle laboratorních nálezů (např. MCV, MCHC). • Analýza rozdílů mezi krvácivými a trombofilními stavy. • Analýza klinických a laboratorních nálezů u DIC. E. Syntéza – Co budete umět sestavit a propojit: • Sestavit schéma klasifikace anémií podle mechanizmu vzniku. • Navrhnout základní diagnostický postup při podezření na DIC. • Syntetizovat poznatky o primární a sekundární hemostáze při řešení krvácivých stavů. F. Hodnocení – Co budete umět kriticky zhodnotit: • Vyhodnotit závažnost anémie na základě klinických příznaků a laboratorních údajů. • Kriticky posoudit riziko trombózy při hyperviskózním syndromu. • Zhodnotit prognózu u pacienta s DIC na základě dynamiky laboratorních markerů.
IV. Patofyziologie kardiovaskulárního systému – Výukové cíle Student rozumí mechanizmům poruch srdeční a cévní funkce, zejména patogenezi hypertenze, aterosklerózy, srdečního selhání, šokových stavů a poruch rytmu. Dokáže vysvětlit příčiny a důsledky poruch průtoku krve, změn krevního tlaku, poruch kapilární permeability a změn hemodynamiky při vrozených a získaných srdečních vadách. Umí aplikovat tyto znalosti při analýze klinických situací a interpretaci základních EKG nálezů. Student je schopen identifikovat hlavní patofyziologické mechanizmy akutních a chronických kardiovaskulárních poruch. A. Zapamatování – Co musíte znát nazpaměť (definice, pojmy): • Definice a dělení hypertenze (primární a sekundární). • Základní pojmy: ateroskleróza, ischemická choroba srdeční (ICHS), srdeční selhání. • Typy šokových stavů (hypovolemický, kardiogenní, distribuční, obstrukční). • Definice edému, trombózy. • Základní druhy arytmií a poruch vedení vzruchu. B. Porozumění – Co musíte pochopit a umět vysvětlit: • Patofyziologii vzniku primární a sekundární hypertenze. • Vznik aterosklerotického plátu a jeho komplikace. • Principy vzniku akutního a chronického srdečního selhání. • Patogenezi jednotlivých typů šokových stavů a rozdíly mezi nimi. • Vznik edému na základě změn kapilární permeability a hydrostatického/osmotického tlaku. • Mechanizmy vzniku arytmií a jejich vliv na srdeční výkon. C. Aplikace – Co musíte umět použít na příkladech: • Aplikovat znalosti o patogenezi hypertenze při vysvětlení orgánového poškození (srdce, ledviny, mozek). • Vysvětlit klinický obraz infarktu myokardu na základě znalosti ischemie myokardu. • Interpretovat základní EKG nálezy (ischemie, infarkt, arytmie). • Použít znalosti o šokových stavech při hodnocení hypotenze v klinickém scénáři. • Vysvětlit příčinu vzniku plicního edému u levostranného srdečního selhání. D. Analýza – Co budete analyzovat a rozlišovat: • Rozlišení mezi typy šokových stavů podle klinických příznaků. • Rozlišení hluboké žilní trombózy a tromboflebitidy • Analýza patofyziologických rozdílů mezi systolickým a diastolickým srdečním selháním. • Analýza hemodynamických změn při chlopenních vadách a vrozených srdečních vadách. E. Syntéza – Co budete umět sestavit a propojit: • Sestavit model progrese aterosklerózy od časných změn po akutní koronární syndrom. • Syntetizovat hemodynamické důsledky různých typů srdečního selhání. • Navrhnout základní postupy akutní péče při jednotlivých typech šoků. F. Hodnocení – Co budete umět kriticky zhodnotit: • Zhodnotit závažnost hypertenze a její orgánové následky. • Vyhodnotit prognózu pacienta s akutním koronárním syndromem na základě EKG a klinických parametrů. • Kriticky posoudit riziko vzniku trombózy u pacienta s aterosklerózou.
V. Patofyziologie ledvin a močových cest – Výukové cíle Student rozumí základním patofyziologickým mechanizmům poruch ledvin a vývodných močových cest. Dokáže vysvětlit podstatu poruch perfuze ledvin, glomerulárního filtru, tubulární funkce, vzniku akutního a chronického selhání ledvin, nefrotického a nefritického syndromu. Rozumí principům obstrukce močových cest, vzniku urolitiázy a následným důsledkům. Umí aplikovat tyto znalosti při interpretaci klinických stavů a laboratorních nálezů. Student zvládá základní orientaci v indikacích k dialyzační léčbě a transplantačním přístupům. A. Zapamatování – Co musíte znát nazpaměť (definice, pojmy): • Definice akutního a chronického selhání ledvin. • Definice nefrotického a nefritického syndromu. • Dělení příčin akutního selhání ledvin (prerenální, renální, postrenální). • Definice a základní charakteristika urolitiázy. • Základní pojmy dialýza (hemodialýza, peritoneální dialýza). B. Porozumění – Co musíte pochopit a umět vysvětlit: • Mechanizmy vzniku akutního a chronického selhání ledvin. • Patofyziologie nefrotického a nefritického syndromu (ztráta bílkovin, hematurie, edémy). • Důsledky poruch glomerulární filtrace a tubulární reabsorpce. • Vznik a následky obstrukce močových cest. • Základní principy dialýzy a indikace k jejímu zahájení. C. Aplikace – Co musíte umět použít na příkladech: • Interpretovat laboratorní nálezy při akutním a chronickém selhání ledvin (kreatinin, močovina, ionty). • Rozpoznat klinické příznaky nefrotického a nefritického syndromu. • Vysvětlit vznik edémů u nefrotického syndromu. • Aplikovat znalosti o obstrukci močových cest při vysvětlení rozvoje hydronefrózy. • Popsat základní postup při indikaci akutní dialýzy. D. Analýza – Co budete analyzovat a rozlišovat: • Rozlišení prerenálního, renálního a postrenálního selhání ledvin na základě klinických a laboratorních údajů. • Analýza rozdílů mezi nefrotickým a nefritickým syndromem. • Analýza následků urolitiázy na funkci ledvin a močových cest. E. Syntéza – Co budete umět sestavit a propojit: • Sestavit logickou posloupnost událostí vedoucích k rozvoji akutního renálního selhání. • Navrhnout schéma vývoje edémů u různých ledvinných poruch. • Syntetizovat vztahy mezi obstrukcí močových cest, změnami tlaku v ledvinách a snížením glomerulární filtrace. F. Hodnocení – Co budete umět kriticky zhodnotit: • Vyhodnotit závažnost poruch ledvinné funkce podle laboratorních a klinických údajů. • Kriticky posoudit riziko progresivní ztráty ledvinné funkce při chronické renální insuficienci. • Zhodnotit indikaci k akutní dialyzační terapii.
VI. Patofyziologie respiračního systému – Výukové cíle Student rozumí základním patofyziologickým mechanizmům poruch dýchacího systému. Dokáže vysvětlit podstatu poruch ventilace, perfuze, difúze a poruch regulace dýchání. Rozumí příčinám vzniku obstrukčních a restriktivních plicních onemocnění, plicní embolie, edému plic a pneumotoraxu. Umí aplikovat znalosti při interpretaci klinických stavů spojených s hypoxémií, hyperkapnií a respirační insuficiencí. Student zvládá základy indikace a principů oxygenoterapie a umělé plicní ventilace. A. Zapamatování – Co musíte znát nazpaměť (definice, pojmy): • Definice poruch alveolární ventilace a perfuze. • Definice hypoxémie a hyperkapnie. • Dělení obstrukčních a restriktivních plicních onemocnění. • Základní pojmy: pneumotorax, plicní edém, plicní embolie, plicní hypertenze. • Definice hypobarie a hyperbarie. B. Porozumění – Co musíte pochopit a umět vysvětlit: • Mechanizmy vzniku hypoxie a hyperkapnie. • Jak poruchy ventilace, perfuze a difúze vedou k respirační insuficienci. • Principy patofyziologie astmatu bronchiale a CHOPN. • Mechanizmus vzniku plicního edému a pneumotoraxu. • Vznik plicní embolie a její hemodynamické důsledky. • Principy regulace dýchání a vliv poruch na dechový vzorec. C. Aplikace – Co musíte umět použít na příkladech: • Vysvětlit klinický obraz respirační insuficience na základě změn pO₂ a pCO₂. • Aplikovat znalost mechanizmů hypoxie při hodnocení pacientů s plicní embolií nebo edémem plic. • Vysvětlit změny v dechovém vzorci u pacientů s poškozením centra dýchání. • Rozpoznat rizikové faktory a klinické projevy obstrukčních plicních onemocnění. • Aplikovat principy oxygenoterapie a indikace k umělé ventilaci. D. Analýza – Co budete analyzovat a rozlišovat: • Rozlišení mezi hypoxickou a hyperkapnickou respirační insuficiencí. • Analýza rozdílů mezi obstrukčními a restriktivními poruchami ventilace. • Analýza hemodynamických důsledků plicní embolie. • Rozlišení příčin pneumotoraxu a jejich klinických projevů. E. Syntéza – Co budete umět sestavit a propojit: • Sestavit postup diagnostiky a základního řešení akutní respirační insuficience. • Navrhnout schéma mechanizmů vedoucích od plicní embolie k pravostrannému srdečnímu selhání. • Syntetizovat vztahy mezi ventilací, perfuzí a difúzí v rámci vývoje hypoxémie.
F. Hodnocení – Co budete umět kriticky zhodnotit: • Zhodnotit závažnost poruch ventilace a perfuze na základě krevních plynů a klinických příznaků. • Kriticky posoudit indikaci k oxygenoterapii a mechanické ventilaci. • Vyhodnotit rizika spojená s hyperbarickým a hypobarickým prostředím.
VII. Patofyziologie endokrinního systému – Výukové cíle Student rozumí základním patofyziologickým mechanizmům poruch endokrinní regulace. Dokáže vysvětlit principy hypo- a hyperfunkce jednotlivých endokrinních žláz, včetně hypofýzy, štítné žlázy, nadledvin, příštítných tělísek a pohlavních žláz. Umí popsat podstatu diabetu mellitu, jeho akutní i chronické komplikace, a rozumí patofyziologii stresové odpovědi. Je schopen interpretovat základní hormonální nálezy a aplikovat znalosti při hodnocení klinických stavů spojených s poruchami endokrinního systému. A. Zapamatování – Co musíte znát nazpaměť (definice, pojmy): • Definice hyperfunkce a hypofunkce endokrinních žláz. • Typy diabetu mellitu (typ 1, typ 2, MODY, LADA). • Definice Cushingova syndromu a Addisonovy choroby. • Definice hypotyreózy a tyreotoxikózy. • Základní pojmy: stresová odpověď, hypokalcémie, hyperkalcémie. B. Porozumění – Co musíte pochopit a umět vysvětlit: • Mechanizmy vzniku hypo- a hyperfunkce hypofýzy, štítné žlázy, nadledvin a příštítných tělísek. • Patofyziologii diabetu mellitu 1. a 2. typu, včetně akutních (DKA, HHS) a chronických komplikací (nefropatie, retinopatie, neuropatie). • Principy hormonální regulace metabolismu v kontextu stresové odpovědi. • Příčiny poruch metabolismu kalcia (hypo- a hyperkalcémie). C. Aplikace – Co musíte umět použít na příkladech: Mechanizmy poruch pohlavních hormonů během vývoje a v dospělosti • Aplikovat znalosti při vysvětlení klinických příznaků hypotyreózy a tyreotoxikózy. • Interpretovat hormonální nálezy při podezření na hypofyzární nedostatečnost. • Vysvětlit vznik diabetické ketoacidózy a hyperosmolárního hyperglykemického stavu. • Rozpoznat příznaky Cushingova syndromu a Addisonovy choroby. • Aplikovat znalosti o metabolismu kalcia při vysvětlení tetanie nebo rizika osteoporózy. D. Analýza – Co budete analyzovat a rozlišovat: • Rozlišení mezi primárními a sekundárními poruchami endokrinních žláz (např. primární hypotyreóza vs. centrální hypotyreóza). • Analýza laboratorních nálezů při diagnostice diabetu mellitu a jeho komplikací. • Analýza příčin hypokalcémie a hyperkalcémie. E. Syntéza – Co budete umět sestavit a propojit: • Sestavit souhrn mechanizmů vedoucích od autoimunitní destrukce β-buněk k rozvoji diabetu 1. typu. • Navrhnout schéma stresové hormonální odpovědi a její důsledky na metabolizmus. • Syntetizovat vztahy mezi hormonálními poruchami a klinickými projevy v různých fázích života. F. Hodnocení – Co budete umět kriticky zhodnotit: • Zhodnotit závažnost hormonálních dysregulací na základě klinických a laboratorních nálezů. • Vyhodnotit riziko akutních a chronických komplikací diabetu mellitu. • Kriticky posoudit vliv stresové reakce na metabolizmus a zdravotní stav.
VIII. Patofyziologie gastrointestinálního traktu a metabolismu – Výukové cíle Student rozumí základním patofyziologickým mechanizmům poruch trávicí soustavy a metabolizmu. Dokáže vysvětlit podstatu poruch jícnu, žaludku, střev, pankreatu a jater, včetně poruch pasáže, sekrece a vstřebávání. Rozumí patogenezi obezity, metabolického syndromu, primární podvýživy a malabsorpce. Umí popsat důsledky poruch vitamínového metabolizmu a rozpoznat hlavní komplikace portální hypertenze. Student je schopen aplikovat tyto znalosti při hodnocení klinických stavů a laboratorních nálezů u pacientů s GIT a metabolickými poruchami. A. Zapamatování – Co musíte znát nazpaměť (definice, pojmy): • Definice dysfagie, refluxní choroby jícnu, gastritidy, peptického vředu. • Definice zvracení, průjmu, zácpy a ileu. • Definice malabsorpčního syndromu. • Typy jaterního selhání a portální hypertenze. • Definice ikteru, ascitu. • Definice obezity, metabolického syndromu a primární podvýživy. B. Porozumění – Co musíte pochopit a umět vysvětlit: • Mechanizmy poruch motility, sekrece a vstřebávání v GIT. • Principy vzniku zvracení, průjmu, zácpy a střevní obstrukce. • Patofyziologii akutní a chronické pankreatitidy. • Mechanizmus vzniku portální hypertenze a jejích komplikací (ascites, varixy). • Patofyziologii ikteru (prehepatální, hepatální, posthepatální). • Vznik obezity a metabolického syndromu na podkladě poruch energetického metabolizmu. • Principy vzniku podvýživy a malabsorpce. • Příčiny hypovitaminózy a hypervitaminózy a jejich důsledky. • Příčiny a mechanismy vzniku hyperurikémie a dny C. Aplikace – Co musíte umět použít na příkladech: • Vysvětlit vznik ikteru na základě poruch jater nebo žlučových cest. • Interpretovat příznaky a laboratorní nálezy u jaterního selhání. • Rozpoznat klinický obraz portální hypertenze a ascitu. • Aplikovat znalost mechanizmů vzniku obezity a metabolického syndromu v klinické praxi. • Vysvětlit mechanismus vzniku průjmu a malabsorpce při střevních onemocněních. • Identifikovat příznaky deficitu nebo nadbytku vitamínů. D. Analýza – Co budete analyzovat a rozlišovat: • Rozlišení typů ikteru na základě klinických a laboratorních dat. • Analýza příčin ascitu v kontextu portální hypertenze a hypoalbuminémie. • Rozlišení mezi příčinami primární a sekundární podvýživy. • Analýza příznaků a laboratorních nálezů u akutní vs. chronické pankreatitidy. E. Syntéza – Co budete umět sestavit a propojit: • Sestavit schéma vývoje portální hypertenze a jejích komplikací. • Navrhnout přístup k diagnostice a léčbě pacientů s malabsorpcí. • Syntetizovat patofyziologické mechanizmy vzniku obezity a metabolického syndromu. F. Hodnocení – Co budete umět kriticky zhodnotit: • Zhodnotit závažnost jaterního selhání a potřebu urgentní léčby. • Vyhodnotit klinický význam deficitů vitamínů. • Kriticky posoudit rizika komplikací u metabolického syndromu.
IX. Patofyziologie nervové soustavy – Výukové cíle Student rozumí základním patofyziologickým mechanizmům poruch centrálního a periferního nervového systému. Dokáže vysvětlit principy vzniku cerebrovaskulárních onemocnění, epilepsie, poruch vědomí, spánku, demence, poruch motoriky, čití, nervosvalového přenosu a smyslového vnímání. Umí aplikovat tyto znalosti při interpretaci klinických příznaků neurologických poruch a je schopen analyzovat základní patofyziologické mechanizmy vedoucí k akutním a chronickým stavům nervového systému. A. Zapamatování – Co musíte znát nazpaměť (definice, pojmy): • Definice ischemické a hemoragické cévní mozkové příhody (CMP). • Definice mozkového edému a typů edému (cytotoxický, vazogenní, intersticiální). • Definice epilepsie, status epilepticus. • Definice vědomí a poruch vědomí (kvantitativní a kvalitativní). • Typy neurokognitivních poruch (např. Alzheimerova choroba, vaskulární demence). • Typy schizofrenie a afektivních poruch • Typy centrálních a periferních obrn. • Definice neuropatie, myastenie, Parkinsonovy choroby, poruchy mozečku. • Typy poruch smyslového vnímání (zrak, sluch). B. Porozumění – Co musíte pochopit a umět vysvětlit: • Mechanizmy vzniku ischemického a hemoragického poškození mozku. • Patofyziologii mozkového edému a jeho vliv na intrakraniální tlak. • Princip vzniku epileptického záchvatu a status epilepticus. • Mechanizmy poruch vědomí a poruch spánku. • Základy patogeneze neurodegenerativních onemocnění vedoucích k demenci. • Základy patogeneze schizofrenie a afektivních poruch • Mechanizmy vzniku obrn (centrální vs. periferní). • Patofyziologii poruch nervosvalového přenosu (např. myastenie gravis). • Vznik poruch motoriky u Parkinsonovy choroby a poruch mozečku. • Mechanizmy vzniku poruch smyslového vnímání (zrakové a sluchové poruchy). C. Aplikace – Co musíte umět použít na příkladech: • Aplikovat znalost cévního zásobení mozku při interpretaci klinických příznaků CMP. • Rozpoznat příznaky epileptického záchvatu a status epilepticus. • Interpretovat příznaky centrální vs. periferní obrny. • Aplikovat znalost patofyziologie demence při hodnocení kognitivních poruch. • Vysvětlit klinický obraz Parkinsonovy choroby na základě poruch bazálních ganglií. • Rozpoznat příznaky poruch smyslového vnímání v klinickém kontextu. D. Analýza – Co budete analyzovat a rozlišovat: • Rozlišení mezi ischemickou a hemoragickou CMP na základě klinických příznaků. • Analýza příčin a následků zvýšeného intrakraniálního tlaku. • Rozlišení mezi příznaky centrální a periferní obrny. • Analýza rozdílů mezi různými typy epileptických záchvatů. • Rozlišení mezi typy demencí podle klinických a patofyziologických znaků. E. Syntéza – Co budete umět sestavit a propojit: • Sestavit schéma vývoje mozkového edému a jeho klinických důsledků. • Navrhnout postup diagnostiky a první pomoci při epileptickém záchvatu. • Syntetizovat vztahy mezi poškozením specifických oblastí mozku a projevy poruch motoriky a čití. • Sestavit schéma poruch nervosvalového přenosu. F. Hodnocení – Co budete umět kriticky zhodnotit: • Zhodnotit prognózu pacienta po ischemické CMP podle rozsahu postižení. • Vyhodnotit riziko rozvoje epilepsie po traumatickém poranění mozku. • Kriticky posoudit závažnost poruch vědomí a nutnost urgentního zásahu. • Vyhodnotit klinickou závažnost demence na základě stupně postižení kognitivních funkcí. Poslední úprava: MAXOH6A2 (24.09.2025)
|
|
||
|
Obecná patofyziologie – vstupní požadavky Před zahájením studia obecné patofyziologie se očekává, že student ovládá základní znalosti anatomie, biologie, biochemie a fyziologie nutné k pochopení dějů vedoucích k poruše funkce buněk a orgánových systémů. Student by měl rozumět stavbě a funkci buněk, principům transportu látek, energetickému metabolizmu a regulaci vnitřního prostředí. Musí být schopen vysvětlit význam kyslíku pro buňky a organismus, znát základy krevního oběhu, dýchání a imunitní odpovědi. Tyto znalosti jsou nezbytné k pochopení klíčových mechanizmů, jako jsou hypoxie, ischemie, oxidační stres, buněčné poškození, zánět, systémová zánětlivá odpověď (SIRS), sepse, poruchy termoregulace a význam kritických vývojových period. Požadované znalosti: • Stavbu a funkce buněčných organel (buněčná membrána, mitochondrie, endoplazmatické retikulum, jádro, lysozomy). • Principy pasivního a aktivního transportu látek přes buněčnou membránu (včetně významu osmotického a hydrostatického tlaku). • Základy energetického metabolizmu (glykolýza, Krebsův cyklus, oxidativní fosforylace, tvorba ATP). • Úlohu kyslíku v buněčném metabolizmu a principy přenosu kyslíku krví (funkce hemoglobinu, saturace, parciální tlak kyslíku). • Mechanizmy regulace tělesné teploty (termogeneze a ztráty tepla). • Základní principy vrozené a adaptivní imunity (včetně základní znalosti zánětlivé odpovědi). • Význam volných radikálů a základní přehled o antioxidačních mechanizmech. • Princip homeostázy a základní kompenzační mechanizmy organismu při poruše vnitřního prostředí. • Anatomii a fyziologii krevního oběhu a dýchacího systému. • Základní přehled o prenatálním a postnatálním vývoji člověka a jeho klíčových obdobích (organogeneze, perinatální období, rané dětství). • Znalost faktorů, které mohou ovlivnit vývoj plodu a novorozence (výživa, hypoxie, toxiny, infekce).
Patofyziologie vnitřního prostředí - vstupní požadavky Před zahájením studia patofyziologie vnitřního prostředí by měl student ovládat základní znalosti o složení a regulaci tělesných tekutin, principech iontové rovnováhy, acidobazické rovnováhy a mechanizmech transportu látek přes membrány. Dále by měl znát základy funkce ledvin v udržování objemu tekutin a acidobazické rovnováhy, a mít přehled o vyšetřovacích metodách vnitřního prostředí (krevní iontogram, krevní plyny). Požadované znalosti: • Stavba a funkce buněčných membrán (principy pasivního a aktivního transportu, osmotický a hydrostatický tlak). • Rozdělení tělesných tekutin (intracelulární a extracelulární prostor). • Normální složení krevní plazmy (hlavní ionty: Na⁺, K⁺, Cl⁻, Ca²⁺, fosfáty). • Základy funkce ledvin: filtrace, reabsorpce, sekrece, koncentrační schopnost. • Principy acidobazické rovnováhy a pufračních systémů (hydrogenuhličitanový, fosfátový, proteiny). • Význam krevních plynů (pH, pCO₂, pO₂, bikarbonát).
Patofyziologie krve - vstupní požadavky Před zahájením studia patofyziologie krve by měl student ovládat základní znalosti o stavbě a funkci krve, principech tvorby krevních elementů a mechanizmech hemostázy. Musí rozumět složení krevního obrazu, základním parametrům červených krvinek a plazmatickým faktorům srážení krve. Tyto znalosti jsou nezbytné pro pochopení patofyziologických změn při anémiích, poruchách krevní srážlivosti a hyperviskózním syndromu. Požadované znalosti: • Stavba a funkce červených krvinek, bílých krvinek a krevních destiček. • Základy hemopoezy (vývoj krevních elementů). • Principy krevního obrazu a význam parametrů (MCV, MCH, Hb, Ht). • Složení plazmy a funkce hlavních plazmatických proteinů. • Základní principy hemostázy (primární – destičková fáze, sekundární – koagulační kaskáda). • Funkce základních koagulačních faktorů a význam antikoagulačních systémů.
Patofyziologie kardiovaskulárního systému - vstupní požadavky Před zahájením studia patofyziologie kardiovaskulárního systému by měl student ovládat základní znalosti anatomie a fyziologie srdce a cév, principy regulace krevního tlaku, srdečního výdeje a cévní rezistence. Musí rozumět mechanizmům vzniku akčního potenciálu v srdci a jeho šíření, znát základní kardiovaskulární reflexy a principy regulace objemu krve. Požadované znalosti: • Anatomie srdce, velkého a malého krevního oběhu. • Základní principy srdečního cyklu a generování srdečního výdeje. • Mechanizmus akčního potenciálu v pracovním myokardu a v převodním systému. • Regulace krevního tlaku (baroreceptorový reflex, RAAS systém). • Faktory ovlivňující srdeční kontraktilitu, preload, afterload. • Principy hemodynamiky (proudění krve, odpor cév, krevní tlak) Patofyziologie ledvin a močových cest - vstupní požadavky Před zahájením studia patofyziologie ledvin a močových cest by měl student ovládat základní znalosti anatomie a fyziologie ledvin a močových cest, principy glomerulární filtrace, tubulární reabsorpce a sekrece, regulaci objemu a osmolality tělesných tekutin a základní principy acidobazické rovnováhy. Požadované znalosti: • Anatomie ledvin, močových cest a cévního zásobení ledvin. • Principy glomerulární filtrace a tubulární funkce. • Regulace objemu tekutin a iontů (ADH, RAAS, natriuretické peptidy). • Mechanizmy koncentrace moči (protiproudový mechanizmus, působení ADH). • Základní principy acidobazické regulace ledvinami. • Význam kreatininu a močoviny jako markerů ledvinné funkce.
Patofyziologie respiračního systému - vstupní požadavky Před zahájením studia patofyziologie respiračního systému by měl student ovládat základní znalosti anatomie dýchacích cest a plic, fyziologie ventilace, perfuze a difúze plynů, principy regulace dýchání a význam transportu kyslíku a oxidu uhličitého v krvi. Požadované znalosti: • Anatomie dýchacích cest, alveolárního systému a cévního zásobení plic. • Principy mechaniky dýchání (dechový objem, vitální kapacita, compliance plic). • Význam ventilace/perfuze (V/Q poměr) a jeho regulace. • Principy difúze plynů přes alveolokapilární membránu. • Regulace dýchání (chemoreceptory, respirační centra v prodloužené míše). • Přenos kyslíku a oxidu uhličitého krví (role hemoglobinu, saturace O₂, pCO₂).
Patofyziologie endokrinního systému - vstupní požadavky Před zahájením studia patofyziologie endokrinního systému by měl student ovládat základní znalosti anatomie a fyziologie endokrinních žláz, principy hormonální regulace a zpětné vazby, a základní přehled o funkcích hlavních hormonů a jejich působení na cílové tkáně.
Požadované znalosti: • Anatomie hypofýzy, hypotalamu, štítné žlázy, příštítných tělísek, nadledvin a pohlavních žláz. • Principy hormonální regulace (negativní a pozitivní zpětná vazba). • Základní funkce hormonů: inzulín, glukagon, kortizol, aldosteron, tyreoidní hormony, parathormon, kalcitonin, estrogeny, testosteron. • Základy metabolizmu glukózy, tuků a proteinů pod vlivem hormonů. • Základní přehled o stresové odpovědi a jejích hormonálních mechanizmech.
Patofyziologie gastrointestinálního traktu a metabolismu - vstupní požadavky Před zahájením studia patofyziologie gastrointestinálního traktu a metabolismu by měl student ovládat základní znalosti anatomie a fyziologie trávicího systému, principy sekrece trávicích šťáv, vstřebávání živin, funkce jater a pankreatu a regulace energetického metabolismu. Požadované znalosti: • Anatomie jícnu, žaludku, střev, jater, žlučníku, pankreatu. • Funkce trávicích enzymů a mechanismus sekrece trávicích šťáv. • Principy vstřebávání vody, elektrolytů, glukózy, aminokyselin a lipidů ve střevě. • Funkce jater v metabolizmu sacharidů, tuků a bílkovin, tvorba a vylučování žluči. • Funkce pankreatu (exokrinní a endokrinní složka). • Principy metabolismu glukózy, lipidů a proteinů za klidových i stresových podmínek.
Patofyziologie nervové soustavy - vstupní požadavky Před zahájením studia patofyziologie nervové soustavy by měl student ovládat základní znalosti anatomie a fyziologie centrálního a periferního nervového systému, funkční anatomii mozkových oblastí a základy reflexní činnosti, kontroly motoriky, vědomí a smyslového vnímání. Požadované znalosti: • Anatomie mozku (kortex, bazální ganglia, mozeček, mozkový kmen), míchy a periferních nervů. • Cévní zásobení mozku a základní cévní teritoria. • Fyziologie nervového vzruchu a nervosvalového přenosu. • Funkční dělení motorických a senzitivních drah. • Fyziologie spánku, vědomí a kognitivních funkcí. • Principy smyslového vnímání (zrak, sluch, čití).
Poslední úprava: MAXOH6A2 (24.09.2025)
|