|
|
|
||
Předmět je vyučován v bakalářském studijním programu Ošetřovatelství - Všeobecná sestra v 1. ročníku. Patří do skupiny předmětů Modulu propedeutického.
Skládá se z tématických kurzů:
1.Anamnéza - principy lékařské anamnézy, jejich využití v ošetřovatelské praxi;
2. Fyzikální vyšetření - rozpoznání normy (zdraví) a odchylky (nemoci), sledování a hodnocení vývoje stavu nemocného, podávání hlášení o stavu nemocného;
3. Vyšetřovací metody - princip jednotlivých metod, orientace v základních referenčních hodnotách daných vyšetření, aplikace teoretických znalostí v praktické činnosti.
Poslední úprava: HABOVA (30.04.2006)
|
|
||
Cíle předmětu
Student je schopen
Význam anamnézy v klinické praxi. Postavení anamnézy v diagnosticko terapeutickém procesu. Lékařská a ošetřovatelská anamnéza. Subjektivní a objektivní příznaky nemocí. Komunikační dovednosti potřebné k získání informací. Písemné zaznamenávání údajů, dokumentace lékařská a sesterská. Osobní anamnéza, předchorobí, nynější onemocnění, rodinná anamnéza, pracovní anamnéza, sociální anamnéza. Poslední úprava: Valešová Marie, doc. MUDr., CSc. (29.09.2008)
|
|
||
Tématický kurz Anamnéza:
1. Doenges, M.E., Moorhouse, M.F.: Kapesní průvodce zdravotní sestry. 2. přepracované vydání, Praha, Grada-Avicenum 2001. 2. Drábková, J., Horáček, H.: Hodnocení, rozhodování a prognostika v medicíně akutních a kritických stavů. Referátový výběr z anesteziologie a resuscitace. Praha 1992, č.1/2. 3. Duševní poruchy a poruchy chování, popis klinických příznaků a diagnostická vodítka. Praha, Psychiatrické centrum 1992. 4. Haškovcová, H.: Lékařská etika. Praha, Galén 1997. 5. Holčík, J., Žáček, A.: Sociální lékařství. Brno, Masarykova univerzita 1995. 6. Chrobák, L.: Propedeutika vnitřního lékařství. Praha, Grada 1997. 7. Neuwirth, J.: Klinická propedeutika pro posluchače oboru Učitelství odborných předmětů na SZŠ. Praha, SPN 1986. 8. Pacovský, V.: Klinická propedeutika pro magisterské a bakalářské studium ošetřovatelství. Praha, Karolinum 1999. 9. Staňková, M.: Základy teorie ošetřovatelství. Praha, Karolinum 1996. Lemon - Učební texty - IDVPZ Brno 1997 Tématické kurzy Fyzikální vyšetření a Vyšetřovací metody 1. Doenges, M.E., Moorhouse, M.F.: Kapesní průvodce zdravotní sestry. Praha, Grada-Avicenum, druhé vyd. 2001. 2. Drábková, J., Horáček, H.: Hodnocení, rozhodování a prognostika v medicíně akutních a kritických stavů. Referátový výběr z anesteziologie a resuscitace. 1992, č.1/2. 3. Duševní poruchy a poruchy chování, popis klinických příznaků a diagnostická vodítka. Praha, Psychiatrické centrum 1992. 4. Haškovcová, H.: Lékařská etika. Praha, Galén 1997. 5. Holčík, J., Žáček, A.: Sociální lékařství. Brno, Masarykova univerzita 1995. 6. Chrobák, L.: Propedeutika vnitřního lékařství. Praha, Grada 1997. 7. Neuwirth, J.: Klinická propedeutika pro posluchače oboru Učitelství odborných předmětů na SZŠ. Praha, SPN 1986. 8. Pacovský, V.: Klinická propedeutika pro magisterské a bakalářské studium ošetřovatelství. Praha, Karolinum 1999. 9. Staňková, M.: Základy teorie ošetřovatelství. Praha, Karolinum 1996. Poslední úprava: HABOVA (30.04.2006)
|
|
||
semináře a praktická cvičení Poslední úprava: Valešová Marie, doc. MUDr., CSc. (29.09.2008)
|
|
||
1. Tématický kurz Anamnéza
Pojetí předmětu V rámci propedeutického modulu tento předmět zaujímá stejně významné místo jako anamnéza mezi ostatními vyšetřovacími přístupy, tzn. představuje základ, ze kterého se bude vycházet v klinickém ošetřovatelství. Předmět má teoreticko praktický charakter. Na přednášky navazují praktická cvičení u lůžka nemocného pod vedením lékaře a odborné učitelky nebo sestry vysokoškolsky vzdělané v oboru ošetřovatelství. V předmětu se využívají znalosti z předmětů předcházejících nebo souběžných, a to zejména ošetřovatelství, somatologie, patologie, psychologie, komunikace, sociologie. Cíle předmětu Student je schopen
Význam anamnézy v klinické praxi. Postavení anamnézy v diagnosticko terapeutickém procesu. Lékařská a ošetřovatelská anamnéza. Subjektivní a objektivní příznaky nemocí. Komunikační dovednosti potřebné k získání informací. Písemné zaznamenávání údajů, dokumentace lékařská a sesterská. Osobní anamnéza, předchorobí, nynější onemocnění, rodinná anamnéza, pracovní anamnéza, sociální anamnéza. 2. Tématický kurz: Fyzikální vyšetření Pojetí předmětu Fyzikální vyšetření nemocného sestrou patří k základním odborným dovednostem sestry - bakalářky. Předpokládá se, že sestra - bakalářka bude mimo jiné i díky praktickým dovednostem v této oblasti pracovat samostatněji bez stálé přítomnosti lékaře, a že bude schopna s lékařem komunikovat na kvalitativně jiné odborné úrovni. Předmět má teoreticko praktický charakter. Teorie se orientuje na přehled a základní charakteristiku jevů. Hlavní důraz se klade na praktické procvičování nejprve ve školních podmínkách a dále zejména v podmínkách reálné praxe. Předmět vyučují lékaři a odborné učitelky, nebo sestry vysokoškolsky vzdělané v oboru ošetřovatelství. V předmětu se využívají znalosti z předmětů předcházejících nebo souběžných, a to zejména ošetřovatelství, somatologie, patologie, psychologie, komunikace, anamnéza. Cíle předmětuStudent je schopen
Charakteristika fyzikálního vyšetření. Vyšetření pohledem, poslechem, pohmatem, poklepem Celkové vyšetření - vědomí a psychický stav. Růst, vývoj, výživa. Poloha nemocného, stoj a chůze. Hlas a řeč. Kůže. Otoky. Kožní adnexa. Tělesná teplota. Vyšetření hlavy a krku. Vyšetření srdce a plic. Vyšetření cévního systému. Vyšetření břicha a trávicího ústrojí. Vyšetření jater. Vyšetření ledvin. Vyšetření pohybového aparátu. Základní vyšetření akutních stavů. Základní neurologické vyšetření. Funkční geriatrické vyšetření. 3. Tématický kurz Vyšetřovací metody Pojetí předmětu Předmět vyšetřovací metody navazuje na anamnézu a fyzikální vyšetření. Zaměřuje se na objasnění principů jednotlivých instrumentálních a laboratorních vyšetření. Důraz se klade na přípravu nemocného k vyšetření, sledování během vyšetření a po vyšetření, správnou techniku odběru materiálů a zajištění odebraných vzorků k transportu. Součástí předmětu je komunikace s nemocným a jeho rodinou a problematika edukace. Předmět má teoreticko praktický charakter. Teorie se orientuje na přehled a základní charakteristiku jednotlivých vyšetření. Hlavní důraz se klade na praktické procvičování a asistenci lékaři při provádění vyšetření a ošetřování nemocných nejprve v školních podmínkách a dále zejména v podmínkách reálné praxe. Předmět vyučují lékaři a odborné učitelky nebo sestry vysokoškolsky vzdělané v oboru ošetřovatelství. V předmětu se využívají znalosti z předmětů předcházejících nebo souběžných, a to zejména ošetřovatelství, somatologie, patologie, psychologie, komunikace, anamnéza, fyzikální vyšetření. Cíle předmětuStudent je schopen
v souladu s informacemi od lékaře pokračovat v edukaci nemocného a jeho blízkých Obsah předmětuObsah předmětu tvoří vyšetřovací metody endoskopické, sonografické, rentgenové, nukleární medicíny, snímání elektrických potenciálů. Dále vyšetření biochemická, imunologická, mikrobiologická, morfologická, počítačová diagnostika. Selfmonitoring. Vyšetřování zdravých osob - testování funkční zdatnosti. Příprava nemocného k vyšetření, monitorování během vyšetření, péče o nemocného po výkonu. Komunikace s nemocným a jeho blízkými před výkonem, během výkonu, po výkonu. Edukace. Příprava přístrojů, nástrojů a pomůcek k jednotlivým vyšetřením, základní údržba. Zajištění a transport odebraných vzorků. Ochrana a bezpečnost při práci. Referenční hodnoty. Terminologie. Dokumentace. Technizace medicíny a její důsledky.
Poslední úprava: HABOVA (30.04.2006)
|