|
|
|
||
|
Předmět Hygiena, epidemiologie a preventivní lékařství je moderně pojatý, integrální předmět, vertikálně
prostupující třemi roky studia (část A ve druhém ročníku, část B ve třetím ročníku a část C ve čtvrtém ročníku,
zakončený dílčí částí státní rigorosní zkoušky) a horizontálně navazující na řadu preklinických a klinických
předmětů. Zahrnuje v sobě jednak témata z klasické hygieny a epidemiologie, ovšem s hlubokými přesahy do
jiných lékařských oborů . Jeho koncepce předpokládá úzkou spolupráci s kliniky, takže zahrnuje mnohdy vedle
primární prevence nemocí (což je doména hygieny a epidemiologie) i prevenci sekundární či terciární (viz
preventivní kardiologie či diabetologie). V tomto pojetí je akcentována problematika hodnocení zdravotních rizik,
epidemiologie neinfekčních nemocí a důkladné zvládnutí epidemiologických metod práce. Nemenší pozornost je
věnována podpoře zdraví, v podobě výchovy ke zdraví, využití metod sociálního marketingu, ovlivnění zdravotně
rizikového chování, výživy a pohybové aktivity, zvládání stresu, podpora screeningových programů, vakcinace,
odstranění nerovnosti ve zdraví apod.
Část A (2. ročník) zahrnuje zejména problematiku epidemiologie neinfekčních hromadně se vyskytujících nemocí,
epidemiologické metody práce a možnosti jejich využití napříč obory.
Část B (3. ročník) zahrnuje zejména vztahy mezi životním a pracovním prostředím a zdravím, problematiku
epidemiologie infekčních onemocnění a prevence nákaz souvisejících s poskytováním zdravotní péče.
Část C (4. ročník) pak zahrnuje širokou problematiku výživy a pohybové aktivity, zátěže při práci a problematiku
ochrany a podpory zdraví dětí.
Předmět je vyučován ve 3. ročníku magisterského studia oboru Všeobecného lékařství, v návaznosti na předmět
Hygiena, epidemiologie a preventivní lékařství ve druhém ročníku a na příslušná témata z patologie a infekčního
lékařství, vyučovaná v jiných předmětech. Náplní předmětu je problematika obecné a komunální hygieny a
hygieny práce (resp. faktorů životního a pracovního prostředí působících na zdraví) a problematika speciální
epidemiologie (resp. epidemiologie infekčních nemocí).
Poslední úprava: Maternová Kateřina, Bc. (12.01.2023)
|
|
||
|
Cílem předmětu je jednak seznámení studentů s epidemiologickými charakteristikami nejdůležitějších skupin infekčních onemocnění (včetně výskytu, trendu, cesty přenosu a možností prevence) a také s nejdůležitějšími faktory životního a pracovního prostředí ovlivňujícími zdraví člověka. Poslední úprava: Michenka Petr, MUDr., Ph.D. (23.12.2019)
|
|
||
|
1.Kolektiv: Manuál prevence v lékařské praxi - souborné vydání, Univerzita Karlova / Fortuna, 2004, 733 s. 2. Göpfertová D., Pazdiora P., Dáňová J.: Epidemiologie (obecná a speciální epidemiologie infekčních nemocí), Karolinum, 2013 3.Tuček, M. a kol. Hygiena a epidemiologie, Karolinum 2012 4. Komárek, L., Provazník, K. et al.: Prevence v praxi. 3.LF UK, Nadace CINDI, Praha 2009, s. 178-185 5. Kolektiv autorů: Prevence v pracovním lékařství, 1. vyd. Praha: Nadace CINDY, 3. LF UK, 2010, 181 s. Poslední úprava: Dlouhý Pavel, doc. MUDr., Ph.D. (06.12.2019)
|
|
||
|
Přednášky, semináře, exkurse Poslední úprava: Dlouhý Pavel, doc. MUDr., Ph.D. (06.12.2019)
|
|
||
|
Předmět je zakončen zápočtem, podmínkou pro jeho udělení je účast na exkursích a seminářích s kontrolovanou účastí a úspěšné splnění zápočtového testu. Poslední úprava: Dlouhý Pavel, doc. MUDr., Ph.D. (06.12.2019)
|
|
||
|
1) Vliv faktorů životního prostředí na zdraví. Nástroje pro sledování vlivu životního prostředí na zdraví populace. Hlavní nežádoucí vlivy faktorů prostředí na zdraví, možnosti prevence. 2) Environmentální toxikologie. Environmentální toxiny a genotoxiny v prostředí, jejich hlavní nežádoucí účinky, toxikokinetika a toxikodynamika. Interakce chemických látek. 3) Pracovní toxikologie. Toxické látky v pracovním prostředí. jejich hlavní nežádoucí účinky. Hodnocení zdravotních rizik, preventivní opatření 4) Hygienická problematika vody. Hygienické požadavky na pitnou vodu a vodu ke koupání, možná zdravotní rizika z vody a jejich prevence. 5) Bydlení. Hygienické podmínky zdravého bydlení. Vliv na zdraví, chemická, fyzikální a biologická rizika indooru, možnosti prevence. 6) Znečištění ovzduší a zdraví. Ovzduší v interiérech. Zdroje znečištění ovzduší, zdravotní rizika na základě epidemiologických studií, indikátory znečištění ovzduší. Specifika prostředí v interiérech. Zdravotní rizika z aktivního a pasivního kouření, epidemiologie kuřáctví v ČR a ve světě, ochrana před pasivním kouřením. 7) Prachy a aerosoly. Prachy a aerosoly v pracovním prostředí, biologické účinky jednotlivých druhů prachu, vliv na zdraví. Problematika působení vláknitých prachů, příklady z praxe. 8) Fyzikální faktory v běžném a pracovním prostředí. Zdravotní rizika hluku, vibrací, elektromagnetického a ionizujícího záření. Mikroklimatické podmínky. Přirozené a umělé osvětlení, světelná pohoda - vliv na zdraví. Možnosti prevence poškození zdraví vlivem uvedených faktorů. 9) Pohřebnictví. Problematika pohřebnictví a nakládání s mrtvými těly, hygienické a legislativní postupy. 10) Analýza zdravotních rizik. Hodnocení a řízení zdravotních rizik, komunikace o riziku, vnímání rizika. Jednotlivé postupy, specifika, příklady z praxe. 11) Ekologie a vliv bezobratlých na lidské zdraví na individuální i globální úrovni. Roztoči, hlísti, hmyz. Možnosti a podmínky omezování negativních vlivů. 12) Ekologie a vliv obratlovců na lidské zdraví na individuální i globální úrovni. Myši, potkani, krysy, ostatní synantropně žijící hlodavci... Možnosti a podmínky omezování negativních vlivů. 13) Odpady. Dělení odpadů z hygienického hlediska a jejich reálné a teoretické riziko při vzniku, skladování a likvidaci. Prevence nepříznivých vlivů na zdraví. Zdravotnický odpad a nakládání s ním. Odpadní vody. 14) Hygienické požadavky na provoz zdravotnických zařízení. Principy dezinfekce a sterilizace. 15) Prevence a kontrola infekcí spojených s poskytováním zdravotní péče. 16) Epidemiologie alimentárních infekcí. Epidemiologické aspekty alimentárních infekcí, trendy výskytu uvedených onemocnění, prevence. 17) Epidemiologie neuroinfekcí, ranných infekcí a septických stavů. Výskyt neuroinfekcí v ČR, epidemiologické charakteristiky jednotlivých agens, možnosti prevence uvedených infekcí (očkování, profylaxe). Etiologie a prevence ranných infekcí. Septické stavy jako významný faktor úmrtnosti na infekční choroby. 18) Epidemiologie respiračních infekcí. Epidemiologické charakteristiky, společenská a zdravotní závažnost, výskyt v ČR a ve světě. 19) Epidemiologie nákaz s přírodní ohniskovostí. Obecná charakteristika, spektrum infekcí. Etiologická agens, rezervoár infekce, vektor, biotop. Příklady nákaz a jejich epidemiologická charakteristika v ČR a ve světě. Historie Lymeské borreliózy, její epidemiologická charakteristika, původce, proces šíření, vnímavost. Nemocnost v ČR, klinické obrazy, terapie a prevence. 20) Epidemiologie HIV/AIDS. Historie, definice, epidemiologická charakteristika, situace v České republice a ve světě, trendy a perspektivy onemocnění HIV/AIDS a ostatních nejzávažnějších STD. 21) Virové hepatitidy. Základní charakteristiky původců a epidemiologické charakteristiky virových hepatitid A, B, C, D, E. Prevalence VHA a VHB v ČR a ve světě. Principy očkování proti VHA a VHB. 22) Principy pasivní a aktivní imunizace. Strategie aktivní a pasivní imunizace v ČR, charakteristika vakcín, organizace očkovacích programů. Platný očkovací kalendář v ČR. Kontraindikace očkování a nejčastější komplikace po očkování.
Poslední úprava: Michenka Petr, MUDr., Ph.D. (19.03.2020)
|
|
||
|
Znalosti získané v průběhu studia - úspěšné absolvování předmětu HEPL v předchozím studiu. Poslední úprava: Michenka Petr, MUDr., Ph.D. (19.03.2020)
|