PředmětyPředměty(verze: 953)
Předmět, akademický rok 2023/2024
   Přihlásit přes CAS
Fyzioterapie II. - metody a koncepty kineziterapie - C2FY001
Anglický název: Physiotherapy II. - Methods and Concepts of Kinesiotherapy
Zajišťuje: Klinika rehabilitačního lékařství 3. LF UK a FNKV (12-REHA)
Fakulta: 3. lékařská fakulta
Platnost: od 2023
Semestr: zimní
Body: 16
E-Kredity: 16
Způsob provedení zkoušky: zimní s.:
letní s.:
Rozsah, examinace: zimní s.:60/180, Z [HS]
letní s.:60/180, Z+Zk [HS]
Počet míst: zimní:neurčen / neurčen (neurčen)
letní:neurčen / neurčen (neurčen)
Minimální obsazenost: neomezen
4EU+: ne
Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
Kompetence:  
Stav předmětu: vyučován
Jazyk výuky: čeština
Způsob výuky: prezenční
Způsob výuky: prezenční
Úroveň:  
Garant: prof. PhDr. Kamila Řasová, Ph.D.
Mgr. Natália Hrušková
Mgr. Klaudia Mitrová
Kategorizace předmětu: Zdravotnické obory > Klinické souborné předměty
Je prerekvizitou pro: C3FY014, C3FY002
Termíny zkoušek   Rozvrh   
Anotace
Studenti se seznámí se širokou škálou fyzioterapeutických konceptů a metod, porozumí teoretickým východiskům jejich aplikace a naučí se prakticky používat základní techniky (měkké techniky - kůže, podkoží, fascie, sval, jizvy, postizometrická relaxace, mobilizace periferních kloubů) a klíčové prvky složitějších metod na neurofyziogickém podkladě (například Vojtova reflexní lokomoce, Proprioceptivní neuromuskulární facilitace, Bobath koncept). Zároveň začínají pracovat na bakalářské práci. Studentům jsou nabídnuta témata řešená na klinice nebo jsou motivováni k navržení vlastního tématu. Najdou si vhodného vedoucího práce, který je vede při zpracování rešeršní práce ke zvolené problematice (seminární práce, která je jednou z podmínek zápočtu v zimním semestru). Pod vedením vedoucího práce ve spolupráci s metodikem (v rámci povinně volitelného předmětu Metodologie psaní bakalářské práce) pak v letním semestru zpracovávají informovaný souhlas k tématu bakalářské práce (jednou z podmínek zápočtu v předmětu FT II. v letním semestru).
Poslední úprava: Ploc Marek, Mgr. (08.11.2021)
Cíl předmětu -


Získání teoretických znalostí o základních terapeutických možnostech a praktické osvojení běžně používaných fyzioterapeutických postupů.


Poslední úprava: Ploc Marek, Mgr. (08.11.2021)
Literatura

Adler, S.S., Beckers, D., Buck, M.: PNF in Practice. Springer Verlag, 1993

Bertoti, D. B.: Functional neurorehabilitation Through the Life Spa. F.A. Davis Company; 1 edition, 2003

Bobath, B.: Adult hemiplegia – evaluation and treatment, 3. Edition, Butterworth-Heinemann. 1990.

Bobathová, B.: Hemiplégia dospělých. Liečreh Gúth, Bratislava,1997

Brügger, A.: Die Erkrankung des Bewegungsapparates und seines Nervensystems, Urban & Fischer Verlag, 1986

Čápová, J.: Terapeutický koncept „bazální programy a podprogramy. Repronis, Ostrava, 2008

Davies, P. M.: Steps to follow, Springer, 1985

Donner, C. F.: Pulmonary rehabilitation. European Respiratory Society Journals Ltd., 2000

Faber SD. A Multisensory Approach to Neurorehabilitation.  Neurorehabilitation (a multisensory approach)1982

Flemr L. Pohybové aktivity ve vědě a praxe. Praha, Karolinum 2014. ISBN 9788024626215

Graham JV, Eustace C, Brock K, Swain E, Irwin-Carruthers S. (2009). The Bobath concept in contemporary clinical practice. Top in Stroke Rehab. 16 : 57-68.

Hnízdil J.: Léčebné rehabilitační postupy Ludmily Mojžíšové, Grada, Praha, 1996

Holubářová J., Pavlů D., Proprioceptivní neuromuskulární facilitace 1. Část. Praha, Karolinum, 2014. ISBN 9788024626659

Holubářová J., Pavlů D., Proprioceptivní neuromuskulární facilitace 2. Část. Praha, Karolinum, 2019. ISBN 9788024636061

Janda, V., Vávrová, M: Senzomotorická stimulace. Rehabilitácia suppl.25, 1992, 3, str.14-35 

Kobrová, J.: Lymfotaping, Grada Publishing, Praha, 2017

Kolář, P. et al. Rehabilitace v klinické praxi. 1. Vydání. Praha: Galén, 2011. ISBN 978-80-7262-657-1.

Kovaříková K. Aerobik a fitness. Praha, Karolinum, 2017. ISBN 9788024636498

Levitová, A., Hošková, B.: Zdravotně-kompenzační cvičení, Grada Publishing, Praha, 2016

Lewit, K.: Manipulační léčba. ČLS JEP, Praha, 2004

Pavlů, D., Petak – Kruegger, S., Janda, V.: Brügger methods for Postural Correction. In.: Liebenson, C. (Ed.) Rehabilitation of the Spine: A Practitioner's Manual. Lippincott Williams & Wilkins, Philadelphia 2007, p. 352 – 369, ISBN 0781729971

Pavlů, D.: Speciální fyzioterapeutické koncepty a metody. CERM, Brno, 2002

Pfeiffer J., Votava J., Druga D., Švestková O., Angerová Y. Rehabilitace motoriky člověka: Fyziologie a léčebné postupy. Praha, Grada, 2017.

Pfeiffer, J. a kol.: Facilitační metody v léčebné rehabilitaci. Avicenum, Praha, 1976 
Pfeiffer, J., Trojan, S., Votava, J., Druga R. Fyziologie a léčebná rehabilitace motoriky člověka. Praha, Grada, 2005.

Raine S (2006). Defining the Bobath concept using the Delphi technique. Physiotherapy Research International 11: 4-13.

Rychlíková, E.: Funkční poruchy kloubů končetin. Grada, Praha, 2002

Řasová, Kamila et al. Možnosti fyzioterapie v léčbě roztroušené sklerózy. 1. vydání. Praha: Garmedis, 2017. ISBN 978-80-906747-0-7

Řasová K. Motor Program Activationg Therapy. In: Neurorehabilitation of people with impaired mobility –  therapeutic interventions and assessment tools. Third Medical Faculty, Charles University, Czech Republic, 2017
 ISBN 978-80-87878-07-iBook: https://itunes.apple.com/cz/book/neurorehabilitation-people-impaired-mobility-therapeutic/id1207772832?mt=13

Shumway-Cook, A., Woollacott, H.: Motor Control: Translating Research into Clinical Practice. Lippincott Williams and Wilkins, Philadelphia, 2016

Špringrová Palaščáková I. Rehaspring koncept terapie inkontinence a dysfunkce pánevního dna. Praktická gynekologie. Suppl. 14 Roč. 18, 2014. 

Špringrová Palaščáková I. Akrální koaktivační terapie. Čelákovice: Rehaspring, 2011 ISBN 978-80-906440-5-2.

Travell, Simons & Simons' Myofascial Pain and Dysfunction. Lippincott Williams and Wilkins, 2018

Trojan, S., Druga, R., Pfeiffer, J., Votava, J.: Fyziologie a léčebná rehabilitace motoriky člověka. Grada, Praha, 1996

Trojan, S., Druga, R., Pfeifřer, J.: Centrální mechanismy řízení motoriky - teorie, poruchy a léčebná rehabilitace. Avicenum, Praha, 1990

Trojan, S., Druga, R., Pfeifřer, J.: Centrální mechanismy řízení motoriky – teorie, poruchy a léčebná rehabilitace. Avicenum, Praha, 1990 

Trojan, S., Druga, R., Pfeiffer, J., Votava, J.: Fyziologie a léčebná rehabilitace motoriky člověka. Grada, Praha, 1996

Umphred D, A., Mc.Cormack, G., L. Classification of common facilitatory and inhibitory techniques. In: Umphred DA, editor. Neurological rehabilitation: The C.V,. Mosby Company; 1990

Válka, R., Kobrová, J.: Terapeutické využití tejpování, Grada Publishing, Praha, 2017

Vele F, Cumpelik, J. Yoga-Based Training fro Spinal Stability. In: Liebenson C, editor. Rehabilitation of the Spine—A Practitioner’s Manual 2nd ed: Lippincott Williams& Wilkins; 2007. p. 566-84.

Vojta, V., Peters.: Vojtův princip. Grada Avicenum, Praha, 1995 

 

 

 

 

Poslední úprava: Ploc Marek, Mgr. (08.11.2021)
Metody výuky -

přednášky, semináře, demonstrace, praxe

Poslední úprava: Ploc Marek, Mgr. (08.11.2021)
Požadavky ke zkoušce

 

Zápočet v zimním semestru:

- 80% účast na praktické výuce (kontrola dle zápočtového listu - praktika i praxe)

- seminární práce

Student přes webovou aplikaci protokoly.lf3.cuni.cz nahrává

a)     Literární rešerše (pod názvem dle vzoru: příjmení_rešerše_verze I.)

b)     Souhlas s vedením práce (pod názvem dle vzoru: příjmení_souhlas)

c)     Potvrzení, že práce splňuje náležitosti k započtení (pod názvem dle vzoru: příjmení_potvrzení)

d)     Potvrzení z antiplagiátorského programu Turnitin  https://knihovna.cuni.cz/rozcestnik/turnitin/  (pod názvem dle vzoru: příjmení_turnitin)

Doporučujeme, aby student zpracoval rešeršní práci k tématu, které bude řešit v rámci bakalářské práce.  

multiple-choice test (80% správných odpovědí)

Test je možné psát pouze v případě splnění předchozích povinností, tj. předložena účast na praktické výuce a seminární práce nahrána v aplikaci Protokoly, včetně vyjádření vedoucího práce (upzorňujeme na to, že práce bývá často několikrát vracena k přepracování). 

- praktické přezkoušení – mobilizace, postizometrická relaxace, proprioceptivní neuromuskulární facilitace

V SIS budou vypsány termíny praktického přezkoušení. Upozorňujeme, že je potřeba mít to dé doby splněny všechny předchozí povinnosti.

Zápočet v letním semestru:

 

80% účast na praktické výuce (kontrola dle zápočtového listu - praktika i praxe)

seminární práce (protokol studie, informace pro účastníky studie a informovaný souhlas).

Student do aplikace protokoly nahrává: 

a)     Protokol studie

b)     Informace pro pacienta včetně informovaného souhlasu

c)     Potvrzení, že práce splňuje náležitosti k započtení (vedoucí práce)

d)     Potvrzení z antiplagiátorského programu Turnitin

 

*Doporučujeme, aby seminární práce byla vypracována na téma bakalářské práce. 

multiple-choice test (80% správných odpovědí)

Test je možné psát pouze v případě splnění předchozích povinností, tj. předložena účast na praktické výuce a seminární práce nahrána v aplikaci Protokoly (upzorňujeme na to, že práce bývá často několikrát vracena k přepracování). 

 

Zkouška:

Zkouška má teoreticko-praktický charakter. Studenti provedou kineziologický rozbor svého kolegy a navrhnou konkrétní terapii. Student zdůvodní výběr a způsob provedení teoretickým vysvětlením. Součástí hodnocení je i praktické provedení terapie a zaznamenání protokolu dle doporučení níže.

 

Závazné instrukce

Souhlas s vedením bakalářské práce

 

Jméno studenta/studentky:

Vysoká škola: 3. lékařská fakulta, Univerzita Karlova

Téma bakalářské práce:

Jméno vedoucího bakalářské práce:

Pracoviště vedoucího bakalářské práce:

Email a telefon na vedoucího bakalářské práce:

Očekávané období realizace: [datum začátku………………] - [datum ukončení………………]

 

Po důkladném prostudování dodatku (Příloha 1), souhlasím s vedením práce studujícího/studující na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy, v oboru fyzioterapie.

 

Datum:

 

............................................

Podpis vedoucího práce

 

............................................

Podpis studenta/studentky

Přílohy budou nahrány v Aplikaci výuka.

Potvrzení, že práce splňuje všechny požadavky k započtení.

 

Vedoucí bakalářské práce:

Student/studentka:

Vysoká škola: 3. lékařská fakulta, Univerzity Karlovy v Praze

Obor: fyzioterapie

Název projektu:

 

Na základě prostudování předloženého textu vyjadřuji svůj souhlas, že práce splňuje všechny požadavky k započtení (pro rešeršní práci dle instrukcí v příloze 1, pro přípravu protokolu studie a informovaného souhlasu dle přílohy 2).

Dále doporučuji/poznámky: [V případě, že vedoucí má nějaké doporučení či poznámky k projektu, může je zde uvést.]

 

Datum:

 

............................................

Podpis vedoucího práce

Příloha 1

Instrukce k psaní rešeršní práce 

 

1. Výběr tématu a definování klíčových slov:

Krok 1: Zamyslete se nad tématem vaší bakalářské práce. Co vás zajímá? Jaké otázky byste chtěli zkoumat?

Krok 2: Definujte klíčová slova, která souvisí s vaším tématem. Například, pokud zkoumáte účinky virtuální reality na rehabilitaci pacientů s roztroušenou sklerózou, klíčová slova by mohla zahrnovat "virtuální realita", "rehabilitace" a "roztroušená skleróza".

2. Použití databáze PubMed k vyhledání relevantní literatury:

  • Krok 1: Přejděte na webové stránky PubMed.
  • Krok 2: Do vyhledávacího pole vložte klíčová slova spojená s vaším tématem. Doporučuje se kombinovat slova pomocí operátorů, např. "AND" nebo "OR", pro specifičtější výsledky.
  • Krok 3: Procházejte výsledky vyhledávání a vybírejte studie (4-10), které jsou nejrelevantnější pro vaše téma. Čtěte abstrakta článků, abyste zjistili, zda jsou pro vás užitečné.
  • Krok 4: Stáhněte si plné texty článků, které považujete za důležité. Pokud nemáte přístup k plnému textu, zkuste se obrátit na knihovnu vaší instituce.

3. Čtení a analýza vybraných studií:

  • Krok 1: Přečtěte si abstrakt každého článku, abyste měl přehled o tom, co studie zkoumá a jaké má závěry.
  • Krok 2: Poznamenejte si klíčové body z každého článku, včetně metodologie, hlavních výsledků a závěrů.
  • Krok 3: Zaměřte se na výsledky, které jsou přímo spojeny s vaším tématem. Zkoumejte, zda existují nějaké vzory nebo shody mezi různými studiemi.
  • Krok 4: Věnujte pozornost také rozdílům mezi studiemi a možným důvodům těchto rozdílů.

 

4. Strukturování vaší rešerše:

·       Krok 1: Název a autor

Název:

Váš název by měl poskytnout jasné a konkrétní představení o hlavním tématu rešerše.

Měl by být stručný, ale současně dostatečně informativní, aby čtenář věděl, co od textu může očekávat.

Příklad: "Vliv virtuální reality na rehabilitaci pacientů s roztroušenou sklerózou: Přehled literatury."

 

Autor:

Uveďte své celé jméno a afiliaci (např. fakultu nebo instituci, kde je práce realizována).

·       Krok 2: Úvod

1. Představení tématu:

Na samém začátku byste měli jasně definovat hlavní téma vaší rešerše. Co je středobodem vašeho zkoumání? Představte si to jako krátkou a přesnou odpověď na otázku "O čem je tato rešerše?".

2. Kontextualizace tématu:

Jak se vaše téma hodí do širšího rámce vašeho oboru? Zde můžete diskutovat o aktuálních trendech, dřívějších výzkumech (jak se to dělalo v minulosti) nebo společenském významu tématu. Je důležité, aby čtenář pochopil, jak se vaše rešerše souvisí se stávající výzkumnou otázkou.

3. Význam tématu:

Proč je vaše téma důležité? Zde byste uměli vysvětlit, proč je vaše práce relevantní. Může to být kvůli potenciálním praktickým aplikacím, vyplnění mezery v literatuře nebo novému pohledu na stávající otázky.

4. Cíle a otázky rešerše:

V této části byste měli vysvětlit, jaký je hlavní účel vaší rešerše. Co si přejete zjistit nebo pochopit? Máte nějaké konkrétní otázky, které chcete svou rešerší zodpovědět? Tím, že jasně řeknete, co chcete svým zkoumáním dosáhnout, pomáháte čtenářům lépe porozumět tomu, co by měli očekávat, když budou vaši rešerši číst.

Příklad 1:

Téma: Vliv vodoléčby na mobilitu a kvalitu života seniorů.

Cíl 1: Zjistit, jak vodoléčba ovlivňuje fyzickou mobilitu seniorů.

Otázka 1: Jak se mobilita seniorů mění po pravidelné aplikaci vodoléčby v průběhu šesti měsíců?

Otázka 2: Jaké specifické cvičení v rámci vodoléčby má největší vliv na zlepšení mobility?

Cíl 2: Zjistit, jak vodoléčba ovlivňuje kvalitu života starších osob.

Otázka 1: Jak se kvalita života seniorů mění po pravidelné aplikaci vodoléčby v porovnání s těmi, kteří podstoupili „jiný typ“ rehabilitace?

Otázka 2: Existuje souvislost mezi frekvencí vodoléčby a mírou zlepšení kvality života?

Cíl 3: Určit potenciální rizika a omezení vodoléčby pro seniory.

Otázka 1: Jaká jsou nejběžnější rizika spojená s vodoléčbou pro seniory?

Otázka 2: Existují konkrétní skupiny seniorů, pro které by vodoléčba mohla být méně vhodná?

 

Příklad 2:

Téma: Rehabilitace sportovců po přetržení předního zkříženého vazu kolenního kloubu.

Cíl 1: Zjistit účinnost různých rehabilitačních metod na rychlost a kvalitu uzdravení po operaci předního zkříženého vazu.

Otázka 1: Které rehabilitační metody vedou k nejrychlejšímu návratu sportovce k plné sportovní aktivitě?

Otázka 2: Existuje rozdíl v dlouhodobém výsledku mezi tradičními a novějšími rehabilitačními metodami?

Cíl 2: Zkoumat vliv kineziologického tejpování na podporu rehabilitace a prevenci opětovného zranění.

Otázka 1: Jak kineziologické tejpování ovlivňuje stabilitu a funkci kolenního kloubu během rehabilitačního procesu?

Otázka 2: Přispívá pravidelné tejpování k nižšímu riziku opětovného zranění u sportovců, kteří se vrátili k plné sportovní aktivitě?

Cíl 3: Analyzovat psychologický dopad zranění a rehabilitace na sportovce a identifikovat metody, jak tento dopad minimalizovat.

Otázka 1: Jak zranění a následná rehabilitace ovlivňují mentální pohodu a sebedůvěru sportovce?

Otázka 2: Jaké psychologické strategie nebo intervence mohou pomoci sportovcům lépe zvládat stres a úzkost spojenou s rehabilitačním procesem?

 

Krok 3: Metodika

Vyhledávání literatury:

Popište, jaké databáze jste použili k vyhledání relevantních studií (v tomto případě PubMed).

Uveďte, jaká klíčová slova jste použili k vyhledání informací.

Kritéria pro výběr studií:

Popište, jaká kritéria jste použili k výběru studií. Například: "Zaměřili jsme se na články publikované v posledních 5 letech, které se zabývaly konkrétními aspekty virtuální reality v kontextu rehabilitace.

Krok 4: Hlavní část rešerše

Shrnutí studií:

Pro každou studii, kterou zahrnete do rešerše, poskytněte stručné shrnutí hlavních bodů, metodologie a závěrů.

Příklad:

Studie: "Vliv intervalového tréninku na kardiovaskulární zdraví dospělých jedinců"

Autoři: James Smith, Laura Williams, Robert Johnson

Publikováno: Journal of Sports Rehabilitation and Kinesiology, 2022

Hlavní body:

Studie se zaměřila na srovnání kardiovaskulárních benefitů intervalového tréninku s tradičním aerobním tréninkem.

Bylo zkoumáno 200 dospělých jedinců ve věku 25-45 let po dobu 12 měsíců.

Metodologie:

Účastníci byli náhodně rozděleni do dvou skupin: skupina intervalového tréninku a skupina aerobního tréninku.

Intervalová skupina prováděla 30 sekund maximálního úsilí následované 1 minutou odpočinku, zatímco aerobní skupina prováděla středně intenzivní trénink po dobu 30 minut.

Hodnocení kardiovaskulárního zdraví (VO2 max, krevní tlak) bylo prováděno na začátku studie, v polovině a na konci 12 měsíců.

Závěry:

Intervalový trénink vedl k významnějšímu zlepšení v kardiovaskulárním zdraví ve srovnání s tradičním aerobním tréninkem.

Účastníci v intervalové skupině zaznamenali v průměru 15% nárůst v hodnotě VO2 max, zatímco aerobní skupina zaznamenala nárůst o 8%.

Navíc byl u intervalové skupiny pozorován větší pokles systolického krevního tlaku ve srovnání s aerobní skupinou.

Analýza a diskuse:

Snažte se identifikovat společné trendy, shody nebo rozdíly mezi studiemi.

Diskutujte o možných důvodech pro rozdíly v závěrech mezi různými studiemi.

Pečlivě rozepište, jak Vámi nalezené studie pomáhají zodpovědět Vaše otázky, které jste uvedli v rámci úvodu!!!

Krok 5: Závěr

Shrnutí hlavních zjištění:

Shrňte klíčové body, které jste v rešerši identifikovali.

Doporučení a další kroky:

Na základě vaší analýzy, co byste doporučili pro další výzkum v této oblasti?

Krok 6: Seznam literatury

Formátování:

Ujistěte se, že všechny citace a reference v textu odpovídají seznamu literatury na konci dokumentu.

Sledujte doporučený citační styl: https://www.lf3.cuni.cz/3LFSVI-89.html

Ujistěte se, že všechny zdroje v seznamu literatury jsou řádně formátovány.

Protokol studie

a)    Název studie: 

 

Virtuální realita ve fyzioterapii roztroušené sklerózy mozkomíšní

b)    Hlavní řešitel studie:

 

Doc. PhDr. Kamila Řasová, Ph.D.: 

Klinika revmatologie a rehabilitace FTN a 3. LF UK, Vídeňská 800, 140 59 Praha 4 – Krč

Email: kamila.rasova@lf3.cuni.cz

Telefon: 604511416

 

c)    Popis studie:

U 60–75 % lidí s roztroušenou sklerózou (RS) je popisována porucha funkce horních končetin (například snížená unilaterální nebo bilaterální zručnost, manuální neobratnost, poruchy senzitivity, třes), které negativně ovlivňují schopnosti vykonávat aktivity denního života (1, 2). Fyzioterapie hraje v léčbě poruch hybnosti horních končetin zásadní roli. Přístupy k řešení obtíží se však liší (posilování, trénink vytrvalosti,  senzorický trénink, constraint induced movement therapy, roboterapie, atd.) (3). Ze současného výzkumu jednoznačně nevyplývá, která metoda je na jaké poruchy účinnější. Jednou z možností, jak zvýšit účinnost terapie je využití virtuální reality, inovativního technologického konceptu, který využívá herních mechanismů (systém výzvy a odměny), což umožňuje vyšší koncentraci a motivaci k plnění úkolů. Ze současného výzkumu vyplývá, že virtuální realita je bezpečnou a efektivní metodou pro rehabilitaci chůze a rovnováhy (4, 5), ale i pro zlepšení funkce horních končetin (6). Náš pilotní projekt (7) ukázal, že virtuální realita bez zpětné vazby fyzioterapeuta není v porovnání se standardní fyzioterapií účinnější. Ve spolupráci s Katedrou informatiky a výpočetní techniky Fakulty aplikovaných věd v Plzni jsme vyvinuli nový terapeutický přístup, který využívá virtuální prostředí spontánně motivující pacienta k realizaci pohybu.  Zároveň ho navádí, jak má pohyb provést.  Jeho kvalitní provedení zajišťuje terapeut technikami neuroproprioceptivní facilitace a inhibice (proprioceptivní neuromuskulární stabilizace a motorické programy aktivující terapie). Předpokládáme, že tento přístup zlepší funkčnost horní končetiny a koordinaci trupového svalstva, zkvalitní vykonávání aktivit běžného života a zlepší kvalitu života lidí s RS. V porovnání s identickou terapií zaměřenou na obnovu funkce horních končetin, ale bez virtuálního prostředí, bude efektivnější. Předpokládá se zvýšení terapeutického efektu terapie využívající virtuálního prostředí VR oproti standardní fyzioterapii v důsledku multifaktoriální stimulace smyslů a dopaminových center v mozku (8).

 

Organizace studie

V randomizované kontrolované studii budou porovnávány dvě skupiny, které podstoupí ambulantní fyzioterapii na neurofyziologickém podkladě (2x týdně, 15 terapií, cca 60 minut) zaměřenou na zlepšení funkce horních končetin, stability trupu, zvedání se ze sedu do stoje, a stability stoje. Experimentální skupina bude program absolvovat s využitím virtuálního prostředí, zatímco kontrolní skupina standardně bez virtuálního prostředí. Účastníci studie budou vyšetřeni dvakrát: před začátkem a na konci terapeutického programu.

Cílem studie je ověřit efektivitu virtuální reality a její vliv na funkci horní končetiny, stabilitu trupu, nácvik a rychlost vstávání u lidí s roztroušenou sklerózou mozkomíšní.

 

Účastníci studie

Kritéria pro zahrnutí do studie:

-      jednoznačná klinická diagnóza RS

-      EDSS ≥ 2 a ≤ 7 určena neurologem nebo vyškoleným klinikem

-      bez recidivy poslední měsíc

-      bez změn v nemoci modifikující léčení a bez terapie kortikoidy v průběhu posledního měsíce

 

Vylučující kritéria:  

-      další faktory narušující mobilitu (např. mozková příhoda, těhotenství, zlomeniny...)

-      vážná kardiovaskulární nebo ortopedická dysfunkce

-      snížené kognitivní funkce komplikující vyšetření a následnou terapii 

 

Vyšetření

Základní údaje

Ve studii budou účastníci uvádět tyto základní osobní údaje (věk, pohlaví, výška, váha, dominance končetin) a informace o onemocnění: délka, Expanded Disability Status Scale (EDSS, škála kvantifikující postižení nervového systému u pacientů s RS), typ, doba od posledního relapsu RS, užívání kompenzačních pomůcek, subjektivní pocit zdraví (duševní a fyzický) dle vizuální analogové škály 0-10, skóre dle ICF core setu, které individuálně zohledňuje danou situaci rehabilitovaného, současná farmakologická léčba, doba od poslední rehabilitace, údaje o poslední léčbě kortikosteroidy, četnost pádů.

 

Klinické vyšetření

Vyšetření bude trvat přibližně 1–1, 5 hodiny. Vyšetřující bude věnovat pozornost Vaší celkové kondici a v případě potřeby Vám dobu vyšetření přizpůsobí. 

 

Pro klinické vyšetření budou použity tyto validizované testy:

-               5STS – Five times Sit to Stand test (Test pěti vstání) – hodnocení posazování

-               9HPT – Nine Hole Peg Test (Devítikolíkový test) – hodnocení jemné manuální                 zručnosti

-               HGS - Hand Grip Strength  (Síla stisku ruky) – hodnocení dynamometrem

-               BNB – Box and Block Test (Kostičkový test) – hodnocení hrubé manuální              zručnosti

-               Akcelerometr LIS 3LV02DQ (od firmy ST Micro) – vyšetření třesu (frekvence,                    rytmicita, atd.)

 

 

V rámci studie budete požádáni o vyplnění těchto dotazníků:

-      Visual Analogue Scale – subjektivní vnímání změn pacientem a terapeutem 

-      MSIS-29 Multiple Sclerosis Impact Scale - 29 (Škála dopadu RS – 29) – dotazy na vnímání dopadu onemocnění

-    EQ-5D-3L-health questionnare - (Evropský dotazník zdraví- 5 rozměrů- 5 úrovní) - dotazy se týkají mobility, sebeobsluhy, bolesti, denních činností

-    Dotazník týkající se virtuální reality

 

Terapie

Ambulantní fyzioterapie na neurofyziologickém podkladě (2x týdně, 15 terapií, cca 60 minut zaměřená na funkci horní končetiny, stabilitu trupu, nácviku vstávání a využívá virtuálního prostředí.

 

Kontrolní skupina

V terapii budou kombinovány principy dvou fyzioterapeutických metod na neurofyziologickém podkladě (Proprioceptivní neuromuskulární facilitace, PNF a Motorické programy aktivující terapie, MPAT), které se u roztroušené sklerózy standardně používají a jejichž efektivita již byla prokázána. 

MPAT navozuje dílčí motorické funkce, které uzrávají v průběhu posturálního vývoje. Tyto programy jsou vybavovány pouze na podvědomé úrovni. Dochází k vyvolání a podpoře posturální stabilizace, zvyšuje se stabilizační funkce vsedě, při vstávání, stoji a nákroku. Dochází k aktivaci celého těla, k souhře mezi posturálním systémem, vzpřimovacím systémem a systémem fázických pohybů. PNF je metoda sloužící k naučení daného pohybu a následně pohybového vzorce na základě kooperace                  alfa-motoneuronů a proprioreceptorů obsažených ve svalech, šlachách a kloubních pouzdrech. Díky opakování pohybu umožňuje opět nalézt vhodné efektivní pohybové vzorce s co možná nejvyšší biomechanickou efektivitou. Pohyb je vedený po diagonálách a aktivuje končetinu od akra až po kořenové klouby a trup.

Experimentální skupina

Účastníci podstoupí stejnou fyzioterapii na neurofyziologickém podkladě (kombinace MPAT a PNF) avšak ve virtuálním prostředí.

Pro virtuální realitu bude použit HTC Vive simulující určité prostředí promítané brýlemi v různých posturálních pozicích aktivovaných pomocí MPAT. Senzory umístěné na horní končetině a trupu sledují správnost provedení daného pohybového vzorce dle PNF a poskytnou pacientovi následnou zpětnou vazbu. Virtuální prostředí zvyšuje motivaci lidí akivně se zapojit do terapie, usnadňuje porozumění toho, jak požadovaný pohyb vykonat.  Vytvářený vizuální a sluchový prožitek virtuální reality umocňuje efekt terapie. Dochází k zvýšení koncentrace, utlumení rušivých elementů okolí a k multisenzorické stimulaci. To usnadní učení efektivního pohybového vzorce a jeho následné zafixování s cílem zlepšit běžné denní činnosti. 

 

Reference

1.         Johansson S, Ytterberg C, Claesson IM, Lindberg J, Hillert J, Andersson M, et al. High concurrent presence of disability in multiple sclerosis. Associations with perceived health. Journal of neurology. 2007;254(6):767-73.

2.         Bertoni R, Lamers I, Chen CC, Feys P, Cattaneo D. Unilateral and bilateral upper limb dysfunction at body functions, activity and participation levels in people with multiple sclerosis. Multiple sclerosis (Houndmills, Basingstoke, England). 2015;21(12):1566-74.

3.         Baert I FP. Prevalence and assessment of the upper limb function in multiple sclerosis. In: K. Ř, editor. Neurorehabilitation of people with impaired mobility - therapeutic interventions and assessment tools. Prague: 3rd Medical Faculty, Charles University; 2017.

4.         Streicher M.C. AJL, Sutliff M.H., Bethoux F. Effects and feasibility of virtual reality system vs traditional physical therapy training in multiple sclerosis patients. International Journal of Therapy and Rehabilitation. 2018;25(10).

5.         Massetti T, Trevizan IL, Arab C, Favero FM, Ribeiro-Papa DC, de Mello Monteiro CB. Virtual reality in multiple sclerosis - A systematic review. Mult Scler Relat Disord. 2016;8:107-12.

6.         Jonsdottir J, Perini G, Ascolese A, Bowman T, Montesano A, Lawo M, et al. Unilateral arm rehabilitation for persons with multiple sclerosis using serious games in a virtual reality approach: Bilateral treatment effect? Mult Scler Relat Disord. 2019;35:76-82.

7.         Daubner J. HB, Sviatková Z., Řasová K. . Vliv fyzioterapeutických facilitačních technik a virtuální reality na funkci  horní končetiny u pacientů s roztroušenou sklerózou. .  Studentská vědecká konference 3 lékařské fakulty Univerzity Karlovy: Trimed – spolek studentů 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy; 2018.

8.         Janssen J, Verschuren O, Renger WJ, Ermers J, Ketelaar M, van Ee R. Gamification in Physical Therapy: More Than Using Games. Pediatric physical therapy : the official publication of the Section on Pediatrics of the American Physical Therapy Association. 2017;29(1):95-9.

9.         Feys P, Lamers I, Francis G, Benedict R, Phillips G, LaRocca N, et al. The Nine-Hole Peg Test as a manual dexterity performance measure for multiple sclerosis. Multiple sclerosis (Houndmills, Basingstoke, England). 2017;23(5):711-20.

10.      Hill BD, Barkemeyer CA, Jones GN, Santa Maria MP, Minor KS, Browndyke JN. Validation of the coin rotation test: a simple, inexpensive, and convenient screening tool for impaired psychomotor processing speed. The neurologist. 2010;16(4):249-53.

11.      Mathiowetz V, Volland G, Kashman N, Weber K. Adult norms for the Box and Block Test of manual dexterity. The American journal of occupational therapy : official publication of the American Occupational Therapy Association. 1985;39(6):386-91.

12.      Severijns D, Lamers I, Kerkhofs L, Feys P. Hand grip fatigability in persons with multiple sclerosis according to hand dominance and disease progression. Journal of rehabilitation medicine. 2014.

13.      Verheyden G, Nuyens G, Nieuwboer A, Van Asch P, Ketelaer P, De Weerdt W. Reliability and validity of trunk assessment for people with multiple sclerosis. Physical therapy. 2006;86(1):66-76.

14.      Berg K, Wood-Dauphinee S, Williams JI. The Balance Scale: reliability assessment with elderly residents and patients with an acute stroke. Scandinavian journal of rehabilitation medicine. 1995;27(1):27-36.

15.      Penner IK, Raselli C, Stocklin M, Opwis K, Kappos L, Calabrese P. The Fatigue Scale for Motor and Cognitive Functions (FSMC): validation of a new instrument to assess multiple sclerosis-related fatigue. Multiple sclerosis (Houndmills, Basingstoke, England). 2009;15(12):1509-17.

16.      Hobart J, Lamping D, Fitzpatrick R, Riazi A, Thompson A. The Multiple Sclerosis Impact Scale (MSIS-29): a new patient-based outcome measure. Brain. 2001;124(Pt 5):962-73.

17.      Hays RD, Sherbourne CD, Mazel RM. The RAND 36-Item Health Survey 1.0. Health economics. 1993;2(3):217-27.

18.      Rodina L. Virtuální realita v rámci rehabilitace pacientů s roztroušenou sklerózou mozkomíšní. Praha: Univerzita Karlova; 2020.

19.      Rasova K, Prochazkova M, Tintera J, Ibrahim I, Zimova D, Stetkarova I. Motor programme activating therapy influences adaptive brain functions in multiple sclerosis: clinical and MRI study. International journal of rehabilitation research Internationale Zeitschrift fur Rehabilitationsforschung Revue internationale de recherches de readaptation. 2014.

20.      Knott M., Voss D.E. Proprioceptive neuromuscular facilitation: New York: Harper and Row; 1968.

 

Informace pro pacienta

 

Dobrý den,

 

Máte možnost zúčastnit se studie, jejímž cílem je ověřit efektivitu fyzioterapie, která využívá virtuální reality na funkci horní končetiny, stabilitu trupu, nácvik a rychlost vstávání.

Přečtěte si prosím informace o studii a rozhodněte se, zda máte zájem se do výzkumu zapojit.

Věřím, že Vás tato možnost zaujme

Doc. PhDr. Kamila Řasová, Ph.D., hlavní řešitel studie

Informace pro pacienta

a)    Název studie: 

 

Virtuální realita ve fyzioterapii roztroušené sklerózy mozkomíšní

b)    V tuto chvíli není studie nikým financována. 

 

c)    Hlavním řešitelem studie je:

 

Doc. PhDr. Kamila Řasová, Ph.D. 

Klinika revmatologie a rehabilitace FTN a 3. LF UK, Vídeňská 800, 140 59 Praha 4 – Krč

Email: kamila.rasova@lf3.cuni.cz

Telefon: 604511416

d)    Plánovaný počet účastníků studie

Plánujeme, že se studie zúčastní 60 lidí, 30 v každé skupině.

e)    Účel studie

 

Účelem této klinické studie je ověřit efektivitu virtuální reality a její vliv na funkci horní končetiny, stabilitu trupu, nácvik a rychlost vstávání u lidí s roztroušenou sklerózou mozkomíšní.

 

 

f)      Popis výzkumných procedur

Organizace studie

V randomizované kontrolované studii budou porovnávány dvě skupiny, které podstoupí ambulantní fyzioterapii na neurofyziologickém podkladě (2x týdně, 15 terapií, cca 60 minut) zaměřenou na zlepšení funkce horních končetin, stability trupu, zvedání se ze sedu do stoje, a stability stoje. Experimentální skupina bude program absolvovat s využitím virtuálního prostředí, zatímco kontrolní skupina standardně bez virtuálního prostředí. Účastníci studie budou vyšetřeni dvakrát: před začátkem a na konci terapeutického programu.

Účastníci studie

Kritéria pro zahrnutí do studie:

−      jednoznačná klinická diagnóza RS

−      EDSS ≥ 2 a ≤ 7 určena neurologem nebo vyškoleným klinikem

−      bez recidivy poslední měsíc

−      bez změn v nemoci modifikující léčení a bez terapie kortikoidy v průběhu posledního měsíce

 

Vylučující kritéria:  

−      další faktory narušující mobilitu (např. mozková příhoda, těhotenství, zlomeniny...)

−      vážná kardiovaskulární nebo ortopedická dysfunkce

−      snížené kognitivní funkce komplikující vyšetření a následnou terapii 

Vyšetření

Základní údaje

Ve studii budou účastníci uvádět tyto základní osobní údaje (věk, pohlaví, výška, váha, dominance končetin) a informace o onemocnění: délka, Expanded Disability Status Scale (EDSS, škála kvantifikující postižení nervového systému u pacientů s RS), typ, doba od posledního relapsu RS, užívání kompenzačních pomůcek, subjektivní pocit zdraví (duševní a fyzický) dle vizuální analogové škály 0-10, skóre dle ICF core setu, které individuálně zohledňuje danou situaci rehabilitovaného, současná farmakologická léčba, doba od poslední rehabilitace, údaje o poslední léčbě kortikosteroidy, četnost pádů.

 

Klinické vyšetření

Vyšetření bude trvat přibližně 1–1, 5 hodiny. Vyšetřující bude věnovat pozornost Vaší celkové kondici a v případě potřeby Vám dobu vyšetření přizpůsobí. 

 

Pro klinické vyšetření budou použity tyto validované testy:

−               5STS – Five times Sit to Stand test (Test pěti vstání) – hodnocení posazování

−               9HPT – Nine Hole Peg Test (Devítikolíkový test) – hodnocení jemné manuální                 zručnosti

−               HGS – Hand Grip Strength (Síla stisku ruky) – hodnocení dynamometrem

−               BNB – Box and Block Test (Kostičkový test) – hodnocení hrubé manuální              zručnosti

−               Akcelerometr LIS 3LV02DQ (od firmy ST Micro) – vyšetření třesu (frekvence,                    rytmicita, atd.)

 

V rámci studie budete požádáni o vyplnění těchto dotazníků:

−      Visual Analogue Scale – subjektivní vnímání změn pacientem a terapeutem 

−      MSIS-29 Multiple Sclerosis Impact Scale - 29 (Škála dopadu RS – 29) – dotazy na vnímání dopadu onemocnění

−    EQ-5D-3L-health questionnare - (Evropský dotazník zdraví- 5 rozměrů- 5 úrovní)- dotazy se týkají mobility, sebeobsluhy, bolesti, denních činností

−    Dotazník týkající se virtuální reality

Terapie

Ambulantní fyzioterapie na neurofyziologickém podkladě (2x týdně, 15 terapií, cca 60 minut zaměřená na funkci horní končetiny, stabilitu trupu, nácviku vstávání a využívá virtuálního prostředí.

 

Kontrolní skupina

V terapii budou kombinovány principy dvou fyzioterapeutických metod na neurofyziologickém podkladě (Proprioceptivní neuromuskulární facilitace, PNF a Motorické programy aktivující terapie, MPAT), které se u roztroušené sklerózy standardně používají a jejichž efektivita již byla prokázána. 

MPAT navozuje dílčí motorické funkce, které uzrávají v průběhu posturálního vývoje. Tyto programy jsou vybavovány pouze na podvědomé úrovni. Dochází k vyvolání a podpoře posturální stabilizace, zvyšuje se stabilizační funkce vsedě, při vstávání, stoji a nákroku. Dochází k aktivaci celého těla, k souhře mezi posturálním systémem, vzpřimovacím systémem a systémem fázických pohybů. PNF je metoda sloužící k naučení daného pohybu a následně pohybového vzorce na základě kooperace                  alfa-motoneuronů a proprioreceptorů obsažených ve svalech, šlachách a kloubních pouzdrech. Díky opakování pohybu umožňuje opět nalézt vhodné efektivní pohybové vzorce s co možná nejvyšší biomechanickou efektivitou. Pohyb je vedený po diagonálách a aktivuje končetinu od akra až po kořenové klouby a trup.

Experimentální skupina

Účastníci podstoupí stejnou fyzioterapii na neurofyziologickém podkladě (kombinace MPAT a PNF) avšak ve virtuálním prostředí.

Pro virtuální realitu bude použit HTC Vive simulující určité prostředí promítané brýlemi v různých posturálních pozicích aktivovaných pomocí MPAT. Senzory umístěné na horní končetině a trupu sledují správnost provedení daného pohybového vzorce dle PNF a poskytnou pacientovi následnou zpětnou vazbu. Virtuální prostředí zvyšuje motivaci lidí aktivně se zapojit do terapie, usnadňuje porozumění toho, jak požadovaný pohyb vykonat.  Vytvářený vizuální a sluchový prožitek virtuální reality umocňuje efekt terapie. Dochází k zvýšení koncentrace, utlumení rušivých elementů okolí a k multisenzorické stimulaci. To usnadní učení efektivního pohybového vzorce a jeho následné zafixování s cílem zlepšit běžné denní činnosti. 

g)    Rizika účasti ve studii

Tato studie nemá žádná rizika. Budou použity standardní vyšetřovací i terapeutické postupy. Vyšetření a terapii bude vést studentka fyzioterapie pod dohledem kvalifikovaných fyzioterapeutů. 

h)    Přínos účasti ve studii

Účast ve studii Vám poskytne dvouměsíční ambulantní fyzioterapii s nadstandardním terapeutickým přístupem. Po ukončení studie obdržíte hodnocení osobních výsledků, na vyžádání dostanete také závěrečnou zprávu o výsledcích této studie. Účastí ve studii přispějete ke zvýšení efektivity fyzioterapie lidí s roztroušenou sklerózou mozkomíšní.

i)      Alternativní diagnostické či terapeutické metody

Není možnost zúčastnit se jiného rehabilitačního programu.

j)      Důvěrnost získaných informací 

Zavazujeme se, že bude s osobními daty, stejně tak jako s výsledky studie, nakládat s nejvyšší důvěrností a anonymitou, podle „Zákona o ochraně osobních údajů“.

Výsledky studie mohou být veřejně publikovány, avšak bez uvedení identity.

k)    Kompenzace účasti 

Účast na studii je plně dobrovolná a není nikterak honorována. 

Účast na studii nemá žádná známá rizika, přesto v případně eventuálního poškození pokusné osoby související s její účastí na projektu, bude osoba kompenzována pojištěním nemocnice. 

l)      Adresy instituce a osob nezávislých na výzkumném projektu, které Vám mohou poskytnout informace o Vašich právech i o samotném výzkumném projektu: 

MUDr. Tom Philipp, Ph.D., MBA, přednosta kliniky, Klinika revmatologie a rehabilitace FTN a 3. LF UK, Vídeňská 800, 140 59 Praha 4 – Krč, Email: tom.philipp@ftn.cz, telefon: 261 083 500

m)  Ujištění 

Ujišťujeme Vás, že budete včas informován o nově zjištěných okolnostech, které by mohly mít vliv na Vaše rozhodnutí v pokračování ve studii.

Informovaný souhlas pacienta u klinického hodnocení

 

Název a popis studie:

Virtuální realita ve fyzioterapii roztroušené sklerózy mozkomíšní

Jméno pacienta:

Datum narození:

Pacient byl do studie zařazen pod číslem:

Vyšetřující:

 

1.   Já, níže podepsaný (á) souhlasím s mou účastí ve studii. Je mi více než 18 let.

2.   Byl (a) jsem podrobně informován (a) o cíli studie, o jejích postupech, a o tom, co se ode mě očekává. Lékař pověřený prováděním studie mi vysvětlil očekávané přínosy a případná zdravotní rizika, která by se mohla vyskytnout během mé účasti ve studii a vysvětlil mi, jak bude postupovat při výskytu jejího nežádoucího průběhu. Beru na vědomí, že prováděná studie je výzkumnou činností. Pokud je studie randomizovaná, beru na vědomí pravděpodobnost náhodného zařazení do jednotlivých skupin lišících se léčbou.

3.   Informoval (a) jsem lékaře pověřeného studií o všech lécích, které jsem užíval(a) v posledních 28 dnech, i o těch, které v současnosti užívám. Bude-li mi nějaký lék předepsán jiným lékařem, budu ho informovat o své účasti v klinické studii a bez souhlasu lékaře pověřeného touto studií ho nevezmu.

4.   Budu při své léčbě se svým lékařem spolupracovat a v případě výskytu jakéhokoliv neobvyklého nebo nečekaného příznaku ho budu ihned informovat. 

5.   Po celou dobu studie a další 4 týdny po jejím ukončení nebudu dárcem krve.

6.   Porozuměl (a) jsem tomu, že svou účast ve studii mohu kdykoliv přerušit či odstoupit, aniž by to jakkoliv ovlivnilo průběh mého dalšího léčení. Moje účast ve studii je dobrovolná.

7.   Při zařazení do studie budou moje osobní data uchována s plnou ochranou důvěrnosti dle platných zákonů ČR. Do mé původní zdravotní dokumentace budou moci na základě mého uděleného souhlasu nahlédnout za účelem ověření získaných údajů zástupci sponzora, nezávislých etických komisí a zahraničních nebo místních kompetentních úřadů (v ČR Státní ústav pro kontrolu léčiv). Pro tyto případy je zaručena ochrana důvěrnosti mých osobních dat. Při vlastním provádění studie mohou být osobní údaje poskytnuty jiným než výše uvedeným subjektům pouze bez identifikačních údajů, to je anonymní data pod číselným kódem. Rovněž pro výzkumné a vědecké účely mohou být moje osobní údaje poskytnuty pouze bez identifikačních údajů (anonymní data) nebo s mým výslovným souhlasem.

8.   S mou účastí ve studii není spojeno poskytnutí žádné odměny.

9.   Porozuměl jsem tomu, že mé jméno se nebude nikdy vyskytovat v referátech o této studii. Já pak naopak nebudu proti použití výsledků z této studie.

10.           Převzal/a jsem podepsaný stejnopis tohoto informovaného souhlasu.

 

Podpis pacienta:                                              Podpis vyšetřujícího:

 

Datum:                                                            Datum:

 

 

 

 

 

Poslední úprava: Řasová Kamila, prof. PhDr., Ph.D. (27.09.2023)
Sylabus

1) Zpětná vazba k letním praxím a kazuistikám

2) Systematická praktická výuka: mobilizace kloubů, postizometrická relaxace

3) praktický nácvik metodik na neurofyziologickém podkladě: Vojtova reflexní lokomoce, Proprioceptivní neuromuskulární facilitace, Bobath koncept

4) základní seznámení s metodikami: Dynamická neuromuskulární stabilizace, Akrální koaktivační terapie, Metoda Ludmily Mojžíšové, Stabilizační a Mobilizační Systém, Metoda sestry Kenny, Motorické programy aktivující terapie, Bazální programy a podprogramy,  C Mindfulness-Based Stress Reduction, Brügger koncept, Metodika dle McKenzieho, Canisterapie, Feldenkraisova metoda, pronikání východních technik do fyzioterapie (jóga, Tchaj-ťi, Čchi-kung), a využití současných moderních technologií v léčebné rehabilitaci....

Poslední úprava: Řasová Kamila, prof. PhDr., Ph.D. (16.08.2023)
Vstupní požadavky -

ukončení I.ročníku studia, úspěšně složená zkouška z Fyzioterapie I.

Poslední úprava: Ploc Marek, Mgr. (08.11.2021)
 
Univerzita Karlova | Informační systém UK