PředmětyPředměty(verze: 964)
Předmět, akademický rok 2024/2025
   Přihlásit přes CAS
Základy lékařské terminologie - B00363 (Všeobecné lékařství)
Anglický název: Basic Medical Terminology
Zajišťuje: Ústav dějin lékařství a cizích jazyků 1. LF UK (11-00220)
Fakulta: 1. lékařská fakulta
Platnost: od 2024
Semestr: zimní
Body: 4
E-Kredity: 4
Způsob provedení zkoušky: zimní s.:
letní s.:
Rozsah, examinace: zimní s.:0/2, Z [HT]
letní s.:0/2, Z+Zk [HT]
Rozsah za akademický rok: 60 [hodiny]
Počet míst: neomezen
Minimální obsazenost: neomezen
4EU+: ne
Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
Stav předmětu: vyučován
Jazyk výuky: čeština
Způsob výuky: prezenční
Další informace: http://udl.lf1.cuni.cz
Staré označení: 363
Garant: Mgr. Aleš Beran, Ph.D.
doc. Mgr. Karel Černý, Ph.D.
Atributy: Lékařství
Teoretický předmět
Je korekvizitou pro: B02165
Je prerekvizitou pro: B00625
Anotace -
Kurz seznamuje studenty se současnou podobou v praxi užívané lékařské terminologie. Zaměřuje se především na studium formální (jazykové) stránky lékařského termínu. Pozornost je primárně věnována těm částem lékařské terminologie, v nichž je řecko-latinské lexikum užíváno v originálních jazykových formách, tj. anatomickým názvům a klinickým diagnózám. Opomíjeny však nejsou ani ostatní roviny lékařského odborného jazyka, jako je pro národní jazyk adaptovaná forma řecko-latinského lexika nebo anglická lékařská terminologie. Vedle praktických jazykových kompetencí (tj. schopnost vytvářet jazykově i věcně korektní tvary a syntagmata a schopnost volby adekvátních jazykových prostředků pro různé profesní situace) získává student všeobecný přehled o charakteru odborné terminologie jako takové, o její funkci, vývoji a perspektivách.
Poslední úprava: Kolářová Jana (10.02.2020)
Deskriptory

Absolvent kurzu by měl být vybaven zvláště těmito znalostmi a kompetencemi:

1) základní terminologickou slovní zásobou různých lékařských oborů (zhruba 2 000 lexikálních jednotek),

2) schopností odvodit význam neznámých termínů na základě znalosti slovotvorných komponentů,

3) schopností porozumět různým gramatickým tvarům v jednoduchých syntaktických strukturách,

4) schopností produktivně tvořit elementární syntaktické struktury na základě znalosti gramatických paradigmat,

5) schopností nahlédnout lékařskou terminologii jako funkční a logický systém, jehož ovládnutím lze eliminovat prvek mechanického memorování jednotlivých termínů.

Poslední úprava: Kolářová Jana (10.02.2020)
Podmínky zakončení předmětu

Zimní semestr je zakončen udělením zimního zápočtu, který studentovi vždy uděluje jeho vyučující, k němuž student docházel na výuku. Zimní zápočet může být udělen na základě průběžné práce (průběžné testy + uspokojivá docházka) nebo na základě sumárního zápočtového testu.

Zápočet za letní semestr je udělen na základě stejných principů jako zápočet zimní. 

Finální atestací je zkouška. Zkouška se skládá pouze z komplexního písemného testu. Zkoušku student skládá u učitele, k němuž pravidelně docházel během obou semestrů na výuku.  Student může zkoušku 2x opakovat (celkově 3 pokusy). V případě 3. pokusu je písemný test doplněn ústním přezkoušením za přítomnosti minimálně dvou examinátorů. 

Podoba zkouškového testu vychází ze vzoru zveřejněného na webových stránkách ÚDLCJ: webové stránky ústavu

Poslední úprava: Beran Aleš, Mgr., Ph.D. (01.03.2022)
Literatura -

Povinná:

Poslední úprava: Černý Karel, doc. Mgr., Ph.D. (02.10.2024)
Požadavky ke zkoušce

ZÁPOČTY

Zápočet za příslušný semestr je standardně udělen na základě splnění podmínek pro pravidelnou docházku a uspokojivých výsledků z průběžných testů. Obě tyto podmínky musejí být splněny zároveň.

Docházka je hodnocena jako pravidelná, pokud student chybí ve výuce během jednoho semestru maximálně 3x. Zamešká-li student hodinu (nebo její podstatnou část), je mu absence vždy započítána, ať byl její důvod jakýkoliv. Není proto třeba zameškanou hodinu speciálně omlouvat či dokladovat jakýmkoliv relevantním potvrzením (např. od lékaře). Z organizačních důvodů není též možné zameškanou hodinu nahradit s jinou skupinou.

Průběžné testy jsou během jednoho semestru psány tři. Jejich datum je dopředu oznámeno s předstihem minimálně jeden týden. Minimální skóre pro splnění testu je 70 %. Podmínka pro udělení zápočtu je splněna, pokud student napíše alespoň dva testy úspěšně (tj. minimálně na 70 %). Průběžný test není možno opravovat v jiném termínu a rovněž (v případě absence) psát v náhradním termínu s jinou skupinou.

Jsou-li výše zmíněná kritéria splněna (docházka + průběžné testy), získává student na konci každého semestru zápočet automaticky bez nutnosti absolvování speciálního zápočtového testu.

Nesplní-li student výše zmíněná kritéria, pak na konci každého semestru či v příslušném zkouškovém období skládá zápočtový test. Jedná se o test souhrnného charakteru obsahující látku celého semestru. Jeho výsledek přitom nemá žádný vztah k předchozím průběžným testům ani k docházce. Minimální skóre pro splnění zápočtového testu je 70 %. Zápočtový test lze v případě neúspěchu 2x opakovat (tj. jsou tři pokusy).

Poznámka k zimnímu zápočtovému testu:

Jelikož je žádoucí, aby student prokázal znalost látky zimního semestru před začátkem semestru letního, očekává se, že zimní zápočtový test bude splněn nejpozději do konce zimního zkouškového období. Ve výjimečných případech lze skládání zimního zápočtu přesunout do semestru letního. Tyto dodatečné termíny zimního zápočtového testu však probíhají pouze v období květen – červen.

ZKOUŠKA

Finální atestací je zkouška. Zkouška se skládá pouze z komplexního písemného testu. Zkoušku student skládá u učitele, k němuž pravidelně docházel během obou semestrů na výuku.  Student může zkoušku 2x opakovat (celkově 3 pokusy). V případě 3. pokusu je písemný test doplněn ústním přezkoušením za přítomnosti minimálně dvou examinátorů. Podoba zkouškového testu vychází ze vzoru zveřejněného na webových stránkách ÚDLCJ.

Poslední úprava: Černý Karel, doc. Mgr., Ph.D. (02.10.2024)
Sylabus

Tematické okruhy:

1) Výslovnost latiny, historie, současná podoba a perspektivy lékařské terminologie,

  • výklad k lingvistickým pojmům a principům užívaným v tomto kurzu,
  • podmínky absolvování kurzu.

2) Latinská jmenná flexe (skloňování substantiv a adjektiv všech deklinací, předložkové vazby),

  • podstatná jména
  • 1. deklinace
  • 2. deklinace mužský rod (-us, -er, rodové výjimky), střední rod (-um, řecký typ -on)
  • 3. deklinace různoslabičná (latinská i řecká)
  • 3. deklinace stejnoslabičná (latinská, řecká a latinské výjimky)
  • 4. deklinace
  • 5. deklinace
  • řecké skloňovací vzory systole, diabetes
  • adjektiva
  • 1. a 2. deklinace (téma substantivizování adjektiv),
  • 3. deklinace
  • stupňování adjektiv (základní přehled s ohledem na využitelnost v anat. a klin. názvosloví)
  • předložky a ustálené předložkové vazby,
  • bezpředložkové vazby.

3) Systém tvoření kompozit a základní vokabulář slovotvorných základů:

  • latinské a řecké prefixy,
  • latinské a řecké sufixy,
  • substantivní a adjektivní slovotvorné komponenty řeckého a latinského původu,
  • názvosloví nádorů a zánětů,
  • ukázky diagnóz,
  • využití bohemizovaných forem v klinické terminologii.

4) Receptura (IPLP, HVLP, vybrané slovesné tvary a číslovky),

  • slovesa v lékařské terminologii (příkazy a zákazy),
  • číslovky latinské (řadové 1. - 12., základní 1 - 100) a řecké,
  • remedia podle 2. a 3. deklinace.

5) Frekventované lékařské zkratky a zkratková slova.

Celkový rozsah slovní zásoby včetně slovotvorných komponent cca 2000 položek.

Poslední úprava: Kolářová Jana (02.10.2024)
 
Univerzita Karlova | Informační systém UK