Předměty

-/2 2/- Zk
Cílem je seznámit studenty oboru španělština s obecnými principy vývoje jazyka, s periodizací vývoje španělštiny, s vnějšími dějinami kastilštiny, s pravidly hláskového vývoje a s vývojem morfologickým, ve stručném náznaku také s vývojem syntaktickým a lexikálním. Důsledné rekonstrukce nedoložených fází vývoje by měly studentům poskytnout metodu a znalosti potřebné k vyvozování etymologií z latinských (příp. i jiných) lexikálních a tvaroslovných základů.

Poslední úprava: Čermák Petr, prof. PhDr., Ph.D. (16.05.2008)

Literatura

Základní

Ariza Viguera, Manuel: Manual de fonología histórica del espanol. Madrid, Síntesis 1990.

Cano Aguilar, Rafael: El espanol a través de los tiempos. Madrid, Arco/Libros 19973 (1a ed. 1988).

García de Diego, Vicente: Gramática histórica espanola. Madrid, Gredos 19703 (1a ed. 1951).

Lapesa, Rafael: Historia de la lengua espanola. Madrid, Gredos 19819 (varias reimpresiones; 1a ed. 1942).

Lathrop, Thomas A.: Curso de Gramática histórica espanola. Barcelona, Ariel 1984.

Menéndez Pidal, Ramón: Manual de gramática histórica espanola. Madrid, Espasa-Calpe 197715 (195810; 196813; 1a ed. 1904).

Penny, Ralph: Gramática histórica del espanol. Barcelona, Ariel 1993 (varias reimpresiones). (Anglický originál: A History of the Spanish Language, 1991.)

Zavadil, Bohumil: Vývoj španělského jazyka I. Praha, Karolinum 1998.

Doporučená

Alatorre, Antonio: Los 1,001 anos de la lengua espanola. México, Fondo de Cultura Económica 19892 (varias reimpresiones - 1a ed. 1979).

Alonso, Martín: Evolución sintáctica del espanol. Madrid, Aguilar 19642 (19723; 1a ed. 1962).

Alonso, Martín: Diccionario medieval espanol, I-II (Desde las Glosas Emilianenses y Silenses [s. X] hasta el siglo XV). Universidad Pontificia de Salamanca 1986.

Alvar, Manuel - Pottier, Bernard: Morfología histórica del espanol. Madrid, Gredos 1983 (reimpresión 1987).

Baldinger, Kurt: La formación de los dominios lingüísticos en la Península Ibérica. Madrid, Gredos 1963 (19722).

Corominas, Joan: Diccionario crítico etimológico de la lengua castellana, I-IV. Madrid-Bern, A. Francke 1954-57 (19702).

Corominas, Joan: Breve diccionario etimológico de la lengua castellana. Madrid, Gredos 1961 (19733).

Corominas, Joan: Tópica hespérica I-II (Estudios sobre los antiguos dialectos, el substrato y la toponimia romances). Madrid, Gredos 1972.

Corominas, Joan - Pascual, José Antonio: Diccionario crítico etimológico castellano e hispánico, I-VI. Madrid, Gredos 1980-1994.

Dubský, Josef: Úvod do dějin španělského jazyka (skripta FF MU). Praha, SPN 1958.

Enciclopedia Lingüística Hispánica, I: Antecedentes. Onomástica. Madrid, CSIC 1960; I, Suplemento: Dámaso Alonso: La fragmentación fonética peninsular. Madrid, CSIC 1962; II: Elementos constitutivos y fuentes. Madrid, CSIC 1967.

García de Diego, Vicente: Diccionario etimológico espanol e hispánico. Madrid, Espasa-Calpe 19852 (1a ed. 1954).

Gili y Gaya, Samuel: Nociones de gramática histórica espanola. Barcelona, Spes 19552.

Hanssen, Federico: Gramática histórica de la lengua castellana. Halle an der Saale 1913 (reimpresión París 1965).

Holtus, Günter et alii (ed.): Lexikon der romanistischen Linguistik, I-VII. Tübingen, Max Niemeyer Verlag 1988-1996. (Španělštině je věnován svazek VI.1. z roku 1992.)

Jungemann, Fredrick H.: La teoría del sustrato y los dialectos hispano-romances y gascones. Madrid, Gredos 1955.

Kavka, Stanislav J.: Cesta k moderní španělštině (Pomocný učební materiál pro seminář historické mluvnice španělštiny). Skripta FF OU. Ostrava, Ostravská univerzita 1998.

Lapesa, Rafael: Estudios de historia lingüística espanola. Madrid, Paraninfo 1984.

Lloyd, Paul M.: Del latín al espanol. (I. Fonología y morfología históricas de la lengua espanola.) Madrid, Gredos 1993.

Marcos Marín, Francisco (coord.): Introducción plural a la gramática histórica. Madrid, Cincel 1982.

Menéndez Pidal, Ramón: Orígenes del espanol. Madrid, Espasa-Calpe 19768 (1a ed. 1926).

Ostrá, Růžena: Úvod do dějin španělského jazyka (skripta FF UJEP). Praha, SPN 1967.

Pavlíčková, Anita: Historia y desarrollo de la lengua espanola (skripta PF JU). České Budějovice 1990.

Pei, Mario A.: La maravillosa historia del lenguaje. Madrid, Espasa-Calpe 1955 (anglický orig. The Story of Language).

Pellegrini, Giambattista: Grammatica storica spagnola. Bari 1966.

Resnick, M. C.: Introducción a la historia de la lengua espanola. Washington 1981.

Skalička, Vladimír: Vývoj jazyka. Praha, SPN 1960.

Tovar, Antonio: Lo que sabemos de la lucha de las lenguas en la Península Ibérica. Madrid 1968.

Ubieto Arteta, Antonio a kol.: Dějiny Španělska. Praha, Nakl. Lidové noviny 1995.

Wright, Roger: Latín tardío y romance temprano (en Espana y la Francia carolingia). Madrid, Gredos 1989.

Zamora Vicente, Alonso: Dialectología espanola. Madrid, Gredos 1967.

Poslední úprava: Čermák Petr, prof. PhDr., Ph.D. (16.05.2008)

Atestace: zkouška na konci 6. semestru. Zkouška se koná v češtině. Podmínkou připuštění ke zkoušce je vykonaná postupová zkouška. Požaduje se prostudování alespoň jedné španělsky psané příručky vývoje jazyka.

Poslední úprava: Čermák Petr, prof. PhDr., Ph.D. (16.05.2008)

Program kurzu

Zimní semestr

Úvod. Obecné principy vývoje jazyka

Organizace. Požadavky ke zkouškám pro JS a pro DS. Bibliografie: stručná charakteristika základních příruček. Synchronní a diachronní přístup ke zkoumání jazyka. Definice pojmu vývoj jazyka = sled změn v čase. Proměnlivost přirozených jazyků. Jazyková příbuznost. Historicko-srovnávací metoda. Tzv. historická mluvnice. Vznik lingvistiky: diachronická jazykověda - stručná charakteristika. Obecné principy vývoje jazyků. Vnitřní a vnější dějiny jazyků. Příčiny jazykových změn. Příčiny vnější (společenské změny, vliv jiných jazyků, vliv psychologie uživatelů jazyka) a vnitřní (systémové: afektivita a expresivita, ekonomie v jazyce, terapie závad v systému, asymetrický dualismus jazykových znaků). Prosazování a šíření jazykových změn.

Římané na Pyrenejském poloostrově

Jazyková a etnická situace na Pyrenejském poloostrově v době příchodu Římanů. Okolnosti příchodu Římanů. Dobývání poloostrova. Romanizace. Původ jména HISPANIA. Administrativní rozdělení Hispánie. Otázka jazyka do příchodu Vizigótů (pojmy vulgární latina, pozdní latina, římská fáze iberorománštiny).

Periodizace a charakteristika vývoje španělštiny z latiny

Přehled periodizace. Latina: archaická, klasická, vulgární, pozdní, středověká, tzv. notářská latina. Stručná charakteristika. Problém vulgární latiny: název, teorie jednotné vulgární latiny, Křepinského hypotéza o vzniku románských jazyků, Zavadilovy závěry. Nepřímé prameny poznatků o vulgární latině. Iberorománština. Vymezení pojmu; fáze římská, vizigótská, mozarabská. Stručná charakteristika, prameny poznatků. Kastilština. Vznik a vývoj Kastilie, reconquista. Vznik a vývoj kastilštiny. Postavení kastilštiny mezi ostatními jazykovými útvary na poloostrově. Stará kastilština: periodizace (období předliterární, počátky literatury, rozvoj literatury). Charakteristika: vznik a expanze kastilštiny; počátky a rozvoj starokastilské literatury; kastilština jako spisovný jazyk; rozvoj a vyvrcholení starokastilské literatury. Klasická španělština: vznik, periodizace a stručná charakteristika jednotlivých období (nebrijovské, Garcilasovo, mystiků, velkých spisovatelů). Vznik a rozvoj moderní španělštiny. Přehled periodizace vývoje španělštiny z latiny.

Vnitřní dějiny španělštiny - úvod k vývoji hláskovému - úvod k vývoji vokálů

Úvod - jazykové podsystémy (plány a roviny): vývoj hláskový, morfologický, syntaktický, lexikální; pravidelnost hláskového vývoje a pojem hláskového zákona; vývojové tendence a hláskové korespondence mezi příbuznými jazyky; co narušuje pravidelnost hláskových změn: vlivy jiných jazyků, psychologicky motivované sporadické změny, morfologická analogie; způsob šíření hláskových změn: napodobování. Charakteristika hláskového vývoje: poznatky a jejich interpretace, přístup fonetický a fonologický. Přízvuk v latině a ve španělštině.

Vývoj vokálů přízvučných

Charakteristika, zvyšování, slova knižní a poloknižní. Přízvučné voká-ly v klasické a vulgární latině jako základ iberorománského vokalismu. Vývoj přízvučných vokálů: základní principy a pravidla; doklady.

Vývoj vokálů nepřízvučných

Principy: vokály počáteční, vnitřní a koncové. Vokály v hiátu. Sporadické změny.

Zvyšování vokálů neboli kastilská přehláska

Faktory způsobující přehlásku. Působení a typy jodu, působení wau. Fonologická interpretace vývoje vokálů: srovnání vokalických podsystémů.

Vývoj konsonantů

Principy. Počáteční konsonanty jednoduché. Konsonanty vnitřní jednoduché a geminované. Konsonanty koncové.

Vývoj konsonantických skupin

Počáteční skupiny konsonantů.Vnitřní skupiny konsonantů - primární a sekundární.

Závěr k vývoji konsonantů

Sporadické změny v podsystému konsonantů. Fonologická interpretace vývoje konsonantů: srovnání konsonantických systémů, výklad příčin konsonantických změn. Radikální proměna sykavek na konci starokastilského období.

Etymologie

Výklad pojmu. Principy. Etymologická cvičení.

Stručný přehled morfologického vývoje

Typologická charakteristika. Schéma vývoje podsystému nominálního: substantiva, adjektiva, zájmena a členy.

Vývoj podsystému verbálního

Schéma vývoje slovesných tvarů finitních a nefinitních aktiva a pasiva; vztahy mezi nimi z diachronního hlediska.

Letní semestr

Vývoj substantiv

Substantiva: kategorie rodu, čísla a pádu.

Vývoj adjektiv

Adjektiva trojvýchodná, dvojvýchodná a jednovýchodná; rod, číslo a pád u adjektiv; kategorie stupně.

Vývoj osobních zájmen a členů; vývoj zájmen ukazovacích a přivlastňovacích

Zájmena osobní a zvratná - tvary subjektové a objektové, nepřízvučné a přízvučné. Leismus, laismus a loismus. Oslovování. Člen určitý a neurčitý, amalgamace s předložkami. Zájmena ukazovací. Zájmena přivlast'novací přízvučná a nepřízvučná.

Vývoj zájmen tázacích, vztažných, vymezovacích a neurčitých

Zájmena tázací. Zájmena vztažná. Zájmena vymezovací (úplnostně, libovolně, záporně vymezovací). Zájmena neurčitá.

Vývoj číslovek

Číslovky základní, řadové, násobné, podílné, zlomkové, neurčité.

Vývoj sloves

Kmen infinitivní, prézentní, perfektní, supinový a paradigmatické soubory od nich odvozené. Přehled paradigmatiky v klasické latině. Infinitiv a slovesné třídy. Diachronní sémiotika: vztahy mezi výrazovou a významovou stránkou jednotlivých paradigmat.

Vývoj syntetických tvarů indikativu

Indikativ prézentu, indikativ imperfekta, indikativ perfekta.

Vývoj syntetických tvarů subjunktivu a imperativu

Subjunktiv prézentu, subjunktiv imperfekta, subjunktiv futura; imperativ.

Vývoj slovesných finitních tvarů analytických

Indikativ futura, kondicionál eventuální; indikativ anteprézentu, indikativ antefutura, indikativ plusquamperfekta; subjunktiv perfekta, subjunktiv antefutura, subjunktiv plusquamperfekta, kondicionál ireálný.

Vývoj nefinitních tvarů slovesných

Infinitiv, gerundium, participium (silné a slabé tvary).

Vývoj tvarů pasiva

Infinitiv; indikativ prézentu, indikativ imperfekta, indikativ futura; subjunktiv prézentu, subjunktiv imperfekta, subjunktiv futura, subjunktiv perfekta, subjunktiv plusquamperfekta.

Vývoj adverbií

Adverbia a jejich klasifikace. Tvary primární a sekundární. Stupňování adverbií. Odvozování adverbií. Adverbiální záložky (postpozice).

Vývoj neohebných slovních druhů

Předložky, spojky, částice, interjekce.

Poznámky k vývoji syntaktickému, lexikálnímu a k vývoji dialektů

Vývoj syntaktický - polopredikační konstrukce v latině a ve španělštině; kongruence u analytických tvarů slovesných; proměny slovosledu. Vývoj lexikální: zdroje slovní zásoby. Vznik a vývoj španělských dialektů - stručná charakteristika. Otázky perspektivní diachronie

Poslední úprava: Čermák Petr, prof. PhDr., Ph.D. (16.05.2008)