Turecko od Atatürka k Erdoğanovi - ABV500187
Anglický název: Turkey from Atatürk to Erdoğan
Zajišťuje: Katedra Blízkého východu (21-KBV)
Fakulta: Filozofická fakulta
Platnost: od 2024
Semestr: letní
Body: 6
E-Kredity: 6
Způsob provedení zkoušky: letní s.:
Rozsah, examinace: letní s.:1/1, Z [HT]
Počet míst: 15 / 15 (15)
Minimální obsazenost: neomezen
4EU+: ne
Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
Kompetence:  
Stav předmětu: vyučován
Jazyk výuky: čeština
Způsob výuky: prezenční
Úroveň:  
Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán
povolen pro zápis po webu
při zápisu přednost, je-li ve stud. plánu
Garant: Mgr. Karolína Lahučká
prof. PhDr. Jitka Malečková, CSc.
Vyučující: Mgr. Karolína Lahučká
prof. PhDr. Jitka Malečková, CSc.
Rozvrh LS   Nástěnka   
Anotace
Blokový kurz v termínu 19. - 23. 5. (každý den 9:30 - 13:00)

Kurz se zaměří na ústřední témata a problematiku moderního Turecka, od událostí vedoucích ke vzniku Turecké republiky až po současné Turecko Recepa Tayyipa Erdoğana. Kurz se opírá o historický vývoj Turecka ve 20. a 21. století, ale důraz je kladen na hlavní fenomény, které tureckou politiku a společnost historicky formovaly a ovlivňují výrazně i dnes. Absolventi kurzu získají hlubší porozumění významu kemalistických principů, roli islámu, vztahu Turků k osmanské minulosti nebo sociálním skupinám a etnickým menšinám, což jim umožní diskutovat nad dílčími otázkami spjatými s vnitropolitickým vývojem Turecka.
Poslední úprava: Kotalová Karolína, Bc. (28.01.2025)
Podmínky zakončení předmětu

Aktivní účast v hodinách: max. 50 bodů.

Zápočtová diskuse (kolokvium): max. 50 bodů.

 

Udělení zápočtu: celkem min. 60 bodů.

Aktivní účast v hodinách, absence max. jeden výukový den. Na závěr výukového týdne proběhne zápočtová diskuze (kolokvium), v níž studenti prokáží, že probírané látce porozuměli a jsou schopni nad ní samostatně uvažovat. V případě, že se student závěrečné diskuze nezúčastní, bude pro zápočet muset vypracovat esej na zadané téma. Podrobnosti k atestaci budou studentům sděleny na úvodní hodině.

Poslední úprava: Kotalová Karolína, Bc. (28.01.2025)
Literatura

Doporučená literatura:

·         ARAT, Y.-PAMUK, Ş.: Turkey Between Democracy and Authoritarianism, Cambridge University Press 2019

·         Bozdoğan, Sibel- Kasaba, Reşat (eds.): Rethinking Modernity and National Identity in Turkey, Seattle: University of Washington Press 1997

·         Kasaba, Reşat (ed.).: The Cambridge History of Turkey, vol. 4, Turkey in the Modern World, Cambridge: Cambridge University Press 2008

·         KREISER, K.-NEUMANN, CH.K.: Dějiny Turecka, Praha: Nakladatelství LN 2010 

·         LORD, C.: Religious Politics in Turkey. From the Birth of the Republic to the AKP, Cambridge University Press 2018

·         ZÜRCHER, E, J.: Turkey. A Modern History (3rd edition), London/New York: I. B. Tauris 2017

Poslední úprava: Kotalová Karolína, Bc. (28.01.2025)
Sylabus

Pořadí i témata přednášek jsou orientační a mohou se změnit dle potřeb kurzu v průběhu semestru.

Tematické okruhy:

1.       Představení kurzu a úvod do tématu – přehled tureckých politických dějin 20. a 21. století

Úvodní blok uvede studenty do problematiky moderního Turecka a představí klíčové historické milníky a osobnosti Turecka 20. a 21. století.

2.       Kemalismus vs. „Erdoganismus“ – proměna politického ideologie v Turecku

Druhý blok se věnuje hlavním pilířům politické ideologie v Turecku. Cílem je představit kemalistické principy a proměnu přístupu ke kemalismu ve 20. a 21. století.

3.       Pohled na historii Turků

Třetí blok se zaměří na přístup k turecké historii v období meziválečné Turecké republiky a v současnosti. Ukáže proměnu pohledu na osmanskou i republikánskou minulost.

4.       Místo islámu v politické ideologii

Role islámu prošla v turecké politice velkou proměnou od počátku 20. století po současnost. Čtvrtý blok ukáže místo islámu ve vládnoucí ideologii od vzniku Turecké republiky po období vlády AKP a představí ústřední myšlenky a osobnosti, jež ovlivnily politický přístup k islámu od Atatürka k Erdoğanovi.

5.       Armáda jako ochránce demokracie

Armáda se od vzniku Turecké republiky stala důležitým hybatelem tureckých dějin a vystupovala jako hlavní ochránce kemalismu a demokracie. Pátý blok se věnuje vztahu mezi armádou a politikou, obrazu armády ve společnosti a fenoménu tureckých vojenských převratů a přístupu Turecka k demokracii.

6.       Ženy jako objekt vládnoucí ideologie a jako aktivní subjekt v politice a společnosti

Šestý blok se zaměří na postavení, aktivity a symbolickou roli žen v Turecku od kemalistických reforem a představ o „nové turecké“ ženě v meziválečném období až po současnou ženu jako nositelku konzervativních kulturních hodnot Turecka.

7.       Politika ve filmu

Závěrečný blok představí vztah mezi tureckou politikou a audiovizuální produkcí. Ukáže vývoj tureckého filmu od počátku 20. století a blíže se zaměří na to, jak filmy či seriály sloužily politickým cílům vládnoucích elit.

Poslední úprava: Kotalová Karolína, Bc. (28.01.2025)