course can be enrolled in outside the study plan enabled for web enrollment priority enrollment if the course is part of the study plan you can enroll for the course in winter and in summer semester
Last update: doc. PhDr. Miloš Kučera, CSc. (26.10.2019)
Students have to read and understand some fundamental texts of the pioneers in Developmental psychology, Three Essays on Sexuality by Freud, and The Psychology of Child by Piaget and Inhelder. Besides these authors they have to get insight in the topic of literacy, by means of the work of E. Ferreiro and of W. Ong.
Last update: doc. PhDr. Miloš Kučera, CSc. (28.09.2020)
Studenti musí přečíst jako primární prameny (nikoli v učebnicovém podání) díla pionýrů vývojové psychologie. Jednak Tři pojednání k teorii sexuality S. Freuda, jednak Psychologii dítěte J. Piageta a B. Inhelderové. Dále získat vhled do problematky gramotnosti prostřednictvím znalosti teorie Piagetovy žačky E. Ferreiro a antropologa W. Onga.
ZIMNÍ SEMESTR 2020/21 viz BLOK "METODY VÝUKY"
Aim of the course - Czech
Last update: PhDr. Miroslav Klusák, CSc. (26.09.2018)
Seznámit studenty s freudismem a piagetismem jako teoreticky nejdůležitějšími, zakladatelskými proudy moderní strukturalistické vývojové psychologie. Důraz je kladen na pochopení šokujících elementárních inovací (pozapomenutých jako samozřejmosti nebo ze své původní radikálnosti banalizovaných), které velcí autoři zavedli; pochopení umožňující heuristické zacházení s nimi v další výzkumné či jiné profesionální práci magistrů. Prostředkem pochopení je nakonec čtení vlastních textů velkých autorů samotnými studenty.
Literature - Czech
Last update: doc. PhDr. Miloš Kučera, CSc. (29.09.2020)
Literatura - Kučera
Literatura ke zkoušce:
FREUD, Sigmund. Tři pojednání k teorii sexuality. In Vybrané spisy 3, Praha: Avicenum, 1971, s. 11-98. Též in Sebrané spisy 5, Praha: Psychoanalytické nakladatelství, 2000, s. 29-122.
Literatura bonusová:
FREUD, Sigmund. Analýza fobie pětiletého chlapce (viz můj překlad v pdf v nahraných Souborech)
Literatura pomocná:
KUČERA, Miloš. Pud u Freuda. Praha: Karolinum, 2017, zejména s. 26-90 (rozbor "Tří pojednání k teorii sexuality")
Literatura doplňková
FREUD, Sigmund. K uvedení narcismu. In Vybrané spisy 3, Praha: Avicenum, 1971, s. 115-134. Též in Sebrané spisy 10, Praha: Psychoanalytické nakladatelství, 2002, s. 127-151 (pod názvem K zavedení narcismu)
FREUD, Sigmund. Vytěsnění. In Sebrané spisy10, Praha: Psychoanalytické nakladatelství, 2002, s. 219-230.
FREUD, Sigmund. Mimo princip slasti. In Sebrané spisy13, Praha: Psychoanalytické nakladatelství, 1998, s. 7-57.
FREUD, Sigmund. Já a Ono. In Sebrané spisy13, Praha: Psychoanalytické nakladatelství, 1998, s. 189-229.
FREUD, Sigmund. Ekonomický problém masochismu. In Sebrané spisy13, Praha: Psychoanalytické nakladatelství, 1998, s. 295-306.
Literatura - Klusák
Povinná ("textově" zkoušená)
PIAGET, Jean a INHELDEROVÁ, Bärbel. Psychologie dítěte. (Praha: SPN, 1970; Praha: Portál 1997-2007)
Doporučená
Hlavní Piagetova díla (případně se spoluautory), k nimž je Psychologie dítěte úvodem a z nichž lze čerpat analyzované empirické příklady (před lomítkem rok vydání originálu/za lomítkem první vydání anglického překladu)
The origins of intelligence in children - 1936/1952
The child's construction of reality - 1937/1954
The child's conception of number - 1941/1952
The child's construction of quantities - 1941/1974
Play, dreams and imitation in childhood - 1945/1951
The child's conception of time - 1946/1969
The child's conception of movement and speed - 1946/1970
The child's conception of space - 1948/1956
The child's conception of geometry - 1948/1960
The origin of the idea of chance in children - 1951/1975
The growth of logical thinking from childhood to adolescence - 1955/1958
The early growth of logic in the child - 1959/1964
(pozn. texty lze samozřejmě číst v kterékoliv reedici a ve francouzštině)
DAMON William, LERNER Richard M. (Editors-in-Chief). Handbook of Child Psychology. (6th edition) New York: Wiley, 2006.
Literatura - Viktorová
Literatura povinná
ONG, Walter J. Technologizace slova. Mluvená a psaná řeč. Praha: Karolinum, 2006. Článek E. Ferreirové vložený v přlíloze ke kurzu.
Literatura volitelná (k zapůjčení)
FERREIRO, Emilia a TEBEROSKY, Ana. Literacy before schooling. London: Heinemann educational Books, 1982. POMMIER, Gérard. Naisance et renaisance de ľ écriture. Paris: PUF, 1993.
Další doporučená literatura
FERREIRO, Emilia. Ľ écriture avant la lettre. Paris: Hachette, 2000. GOODY, Jack. La raison graphique. Paris: Les Éditions de Minuit, 1979.
LURIA, Alexandr Romanovič. O historickém vývoji poznávacích procesů. Praha: Akademia, 1976.. MATĚJČEK, Zdeněk. Vývojové poruchy čtení. Praha: SPN, 1974. ONG, Walter J. Technologizace slova. Mluvená a psaná řeč. Praha: Karolinum, 2006. OLSON, David R. The world on paper. Cambridge: Cambridge University Press, 1998. PRAŽSKÁ SKUPINA ŠKOLNÍ ETNOGRAFIE. Psychický vývoj dítěte od 1. do 5. třídy. Praha: Karolinum, 2005. PRAŽSKÁ SKUPINA ŠKOLNÍ ETNOGRAFIE. První třída. Praha: PedF UK, 1998. VYGOTSKIJ, Lev Semjonovič. Myšlení a řeč. Praha: SPN, 1971. VYGOTSKIJ, Lev Semjonovič. Vývoj vyšších psychických funkcí. Praha: SPN, 1976. Archiv výzkumu psychického vývoje - http://userweb.pedf.cuni.cz/kpsp/archivvyzkumu/kpsp/index.php
Teaching methods - Czech
Last update: doc. PhDr. Miloš Kučera, CSc. (28.09.2020)
Distanční výuka bude probíhat prostřednictvím Moodle
https://dl1.cuni.cz/course/view.php?id=10254
kromě toho lze sledovat videa na http://kps.pedf.cuni.cz/index.php?p=134
Requirements to the exam - Czech
Last update: doc. PhDr. Miloš Kučera, CSc. (26.10.2019)
Detailní znalost 3 probíraných oblastí: Freuda (Tři pojednání k teorii sexuality), Piageta a Inhelderové (Psychologie dítěte) a Ferreirové plus Onga (gramotnost).
Syllabus - Czech
Last update: PhDr. Miroslav Klusák, CSc. (26.09.2018)
Vyučující kurzu představí studentům zmíněné směry a současně periody vývoje (kde se pokryje období od narození do rané dospělosti) a současně různé oblasti vývojové empirie, zejména ty, s nimiž mají přednášející svou vlastní výzkumnickou zkušenost. Nejvíce zmiňované empirie tak bude pocházet z období školního věku, a to zejména z jeho kognitivních a sémiotických složek (gramotnost). (Tento dojem je ještě posílen latentním i patentním znakovým strukturalismem zdánlivě jen na emoce či afekty zaměřeného freudismu.) Každý ze 3 vyučujících bude mít k dispozice zhruba 4 tříhodinové přednášky.
Miloš Kučera (Pud u Freuda) se bude věnovat centrálnímu pojmu psychoanalýzy a jeho vývoji v díle jejího zakladatele. Výchozím a hlavním textem budou Tři pojednání k teorii sexuality, pionýrské dílo dětské psychologie tohoto zaměření (1905, opravováno do 1925). K uvedení narcismu (1914) představuje hlavní opravu, začleněnou jako stránka do původních Třech pojednání, dávající sexuální aspekt libida i energii patřící do Já a zavádějící tzv. druhou topiku. Vytěsnění (1915) ukazuje, že pud není jen energetický (kvantitativní), ale že zahrnuje i kognitivní, sémiologický aspekt (viz druhou, údajně oddělenou polovinu Freudova díla v textech jako Výklad snů, Psychopatologie všedního života a Vtip a jeho vztah k nevědomí).
Zkoumání vývoje pojmu pudu je založeno na jeho konfrontaci s mainstreamovým (akademickou psychologií široce akceptovaným) pojmem identifikace. Já a Ono (1923) demonstruje, jak jsou pregenitální, malé pudy ze Tří pojednání nahrazovány během oidipského komplexu identifikací, ale jak je současně identifikace dál pojednána energeticky, jako neutralizace erotických pudů života (libida) při zrodu instancí, Já a Nadjá (jáského ideálu), předznačených v K uvedení narcismu. Nedostatečně libidinózně: posledním probíraným textem je Ekonomický problém masochismu (1924), představující návrat ke Třem pojednáním s jejich barevností malých dílčích pudů (orálního a zejména análního) a re-sexualizující post-oidipskou morálku prostřednictvím falešně dílčích pudů, jakým je masochismus, směs erotiky a pudu smrti. Nová klasifikace na pudy života vs. pudy smrti byla ovšem provedena už v díle Mimo princip slasti (1920).
Ve společném čtení děl na přednášce se bude zdůrazňovat Freudovo vytváření modelů (postupoval podobně jako grounded theory), a to zejména modelu pro dětskou psychiku (pregenitální organizace libida, oidipský komplex, období latence, re-aktivace Oidipa v pubertě a druhá fáze obsazení objektu čili milostné volby). Hlavní osou bude to, jak se snažil artikulovat dospívající a dospělou lásku jako sjednocení tzv. něžného a smyslného proudu, tj. pojmout pomocí pudů cílově zabrzděných a operujících identifikací vs. pudů opravdu pudových tento vývojový úkol jedince.
Tři pojednání, kde je tato otázka uvedena, budou také dílem, pro nějž je požadována důkladná znalost věcná a současně textová (kde se jaká argumentace nachází, proč se zavádí, tj. jaký je její teoretický patos); pro ostatní zmíněné stati postačí přečtení a informativní přehled.
Miroslav Klusák (Vývoj podle Piageta a kognitivního konstruktivismu) svou prezentaci Piageta (1896-1980) bude stavět na pojmu rovnováha (ekvilibrium) ve funkcionální (vs. fyziologické) interakci organismu s prostředím; přesněji ve strukturálním - poznávacím (vs. energetickém - afektivním) aspektu funkcionální interakce. Platnost pojmu bude probrána v rámci jeho definiční funkce pro pojem adaptace (rovnováha akomodace vs. asimilace) a pro pojem inteligence (úplná rovnováha - asimilace celé reality a akomodace činnosti, která osvobozuje z vázanosti na zde a nyní) - jednak. Jednak bude platnost pojmu rovnováha probrána v rámci teorie fází vývoje strukturální stránky funkcionální interakce v ontogenezi k inteligenci (tři konstrukce duševního vývoje dítěte a) v rámci charakteristiky a teorie stavby inteligence (vratnost v rámci senzomotorických schémat; vratnost v grupování konkrétních operacích a jejich druzích -logické vs. infralogické- a jejich analogie v jiných taxonomiích myšlenkové činnosti; vratnost v grupování formálních operací myšlení).
Výchozím textem pro prezentaci Piagetovy teorie kognitivního vývoje bude jeho syntetizující práce Psychologie dítěte (psaná s B. Inhelderovou; 1966) - jako úvod ke studiu výsledků předchozích 40 let výzkumů psychologie dítěte. Empirickým materiálem zprostředkujícím zakotvenost Piagetovy teorie v datech budou především příklady ze zmíněné knihy, a dále prezentace empirických dat a jejich teoretizace v jeho předchozích specializovaných monografiích - zvláště k zachování objektu, zachování množství a k experimentální kauzalitě. V Piagetově případě jsou příklady jeho experimentů kondenzací zkušenosti z jeho paradigmatických experimentů (vs. více méně náhodně vybraná ilustrace). Osvojení si jejich exemplifikační funkce v rámci prezentované teorie napomáhá seznámení se jak s jejich místem v rámci celého experimentálního designu v konkrétním specializovaném výzkumu (např. konfigurace korálků či kapaliny v nádobě vs. řady korálků vs. laborace s plastelínovou kuličkou); tak s variabilitou úkolování dětí v rámci daného paradigmatického experimentu (tzv. klinická metoda); tak s konkrétní podobou dětských reakcí a s analýzou a interpretací jejich variability. V souhrnu je pochopení paradigmatických experimentů prostředkem pochopení Piagetovy definice paradigmatických úkolů jím vyčleněných tří konstrukcí v duševním vývoji dítěte - tří úkolů v akomodaci ke vzdorující povaze fyzikálního objektu. Z inovací zavedených Piagetovým kognitivním konstruktivismem bude zdůrazněna především jeho teoretická práce odvedená s pomocí pojmu rovnováhy vůči koncepci asocianistické (v citlivosti vůči kvalitativní svébytnosti grupování myšlenkových operací) a vůči koncepci tvarové (v citlivosti vůči roli vratnosti v grupování myšlenkových operací). Studenti budou dále upozorněni na v Piagetově teorii vývoje strukturální stránky funkcionální interakce obsažená východiska pro konkretizaci komunikace mezi teorií poznání a afektivity (mravní usuzování; centrace/decetrace/koordinace hlediska).
Vlastní čtení Psychologie dítěte a výběrové čtení v knize syntetizovaných výzkumných zpráv studentům zprostředkuje zkušenost s řešením tří druhů nejasností: (a) Při získávání kondenzovaného poučení prostřednictvím klíčových pojmů a výkladových figur v situaci, kdy na povrchní úrovni strukturace textu Piaget není vždy disciplinovaný z hlediska formální logiky. (b) Při překonávání rizika verbalismu, vyplývajícího z nedostatečné naplněnosti klíčových pojmů a výkladových figur obsahem, který zprostředkuje zakotvenost Piagetovy teorie v datech. (c) Při překonávání nezbytné výchozí abstrakce od těch nejasností v textu, které odkazují na hlubší problematičnost Piagetem používaných klíčových pojmů a výkladových figur (např. nejednoznačné řešení poměru kognitivní a afektivní stránky v duševním vývoji dítěte; nebo funkce dětských her jako formy spolupráce zprostředkující objev "spolupráce" jako mravního ideálu při procvičování se v opacích spoluprace - soutěžení či šikanování; ale též nejednoznačné řešení poměru percepční identity a senzomotorické permanence objektu, pojmu čísla jako syntézy třídění a řazení či poměru logických a infralogických operací). Studenti budou rovněž upozornění na možnosti čtení Piagetova díla v kombinaci se čtením textů jeho pokračovatelů - zvláště těch, jejichž práce vstoupila do kanonických poznatků encyklopedického poučení ve vývojové psychologii.
Ida Viktorová naváže blokem aplikovaných témat na základní problematiku vývoje podle Freuda a psychoanalýzy, a vývoje podle Piageta a kognitivního konstruktivismu. Soustředí se na otázky vývoje školního věku zejména z hlediska gramotnosti v pojetí freudismu a piagetismu, případně dalších přístupů. Probere tři základní témata: - Gramotnost - Vývoj čtení a psaní u dětí školního věku - Poruchy vývoje čtení a psaní
Otázky gramotnosti se budou orientovat především na přístupy historické a antropologické (W.J. Ong, D. R. Olson, J. Goody ad.), které současně řeší i problematiku rozvoje a změn myšlení člověka na rozhraní orální a skripturální kultury. Dále následují přístupy sociokulturní (A. R. Lurija, L. S. Vygotskij ad.) s problematikou školní výuky, vztahu k jazyku a písmu. Tento pohled bude doplněn i dalšími autory, B. Lahirem nebo J. Fijalkowem. Záměrem je ukázat širší socializační vlivy při vstupu dětí do psané kultury a jejich souvislosti. Vývoj čtení a psaní se bude orientovat na okolnosti učení čtení a psaní, včetně metod výuky. Důraz bude položen na psychologická pojetí tohoto vývoje z hlediska dvou autorů, a to E. Ferreirové, žákyně J: Piageta, a G. Pommiera, který bude reprezentovat přístupy psychoanalytické. V obou případech bude probrána teorie stadií vývoje psaní a čtení (písma a kresby u Pommiera) s rozborem jejich východisek, konstruování a interpretace. Tyto teorie připraví také následující téma věnované poruchám vývoje učení. Často je u zmíněných autorů problémům v učení a jejich interpretaci věnovaná značná pozornost. Podstatným úkolem bude připomenout i jiné přístupy k poruchám, vedle u nás zavedených neuropsychických, případně genetických.
Základní literaturou budou v češtině přístupné tituly - L.S.Vygotskij, A.R. Lurija, a W.J.Ong, z cizojazyčných především publikace E. Ferreirové a G. Pommiera. Empirickým materiálem budou příklady publikované v monografii Pražské skupiny školní etnografie Psychický vývoj dítěte od 1. do páté třídy, materiál ze studentských prací vzniklých v rámci výuky kvalitativní metodologie (viz odkaz na elektronický archiv) a další data dostupná v archivu přednášejících.
Zkouška se v této části letos soustředí na výběr otázky k dílu E. Ferreirové nebo k charakteristikách orální kultury v díle W.J. Onga
Poznámky k celkové výuce: Soustředěním na několik velkých autorů reagujeme na dvě rozdílné, ale se podporující zkušenosti. Jednak se někteří z nás při oponování doktorských projektů ("čerstvých" magistrů) z některých jiných kateder a fakult setkáváme s tím, že tito začínající badatelé citují slavné strukturalistické a post-strukturalistické autory (Foucault, Derrida, Žižek, někdy Lacan aj.) v různých tématech (např. v gender studiích). Ať už tak tito cizí činí kvalifikovaně nebo ne, naši doktorandi většinou s náročnějšími autory příliš neoperují: přitom právě ti probíraní v kurzu tvoří základ pro velké směry rozvoje i kritiky, včetně té filozofující a analyticko diskurzivní. V dosavadní výuce psychologické metodologie se občas setkáváme, že student, když narazí na nějaký znakový či kognitivní jev z oblasti školní gramotnosti, vzpomene si např. na Piageta a prohlásí, že v daném období by dítě či žák v této dílčí empirické oblasti měl s problémem zacházet podle konkrétních či už formálních operací (podle toho, kolik je mu let): zatímco sám Piaget by takto nikdy nepostupoval, nýbrž by daný jev zkusil prozkoumat, samozřejmě "piagetovsky". Magisterské studenty je třeba vést právě k podobnému "-ovskému" uvažování. Slouží tomu jednak soustředění kurzu na několik málo význačných autorů, jednak exemplární rozbor několik stránek jejich textů během přednášky, jednak i následující požadavek ke zkoušce: literatura, zde uváděna, je jistě doporučená a pokud student chodí na výuku, poznatkově by mu to mohlo dostačovat; dál může pátrat i ve zprostředkovaných kompilačních pramenech. U zkoušky se ale bude vyžadovat i znalost vybraných děl jako znalost jejich textů, tj. nejen poznatků, v nich uložených, ale i jako argumentace a její struktury. Takto povinná literatura existuje buď vydána v češtině, nebo na internetu nebo ji studenti dostanou xeroxovanou.
ZAČLENĚNÍ KURZU: Vývojová psychologie: základy a aplikace vykazuje následující souvislosti k BC studiu (zde je ovšem třeba mít na mysli, že budou platit jen pro část magisterských studentů): - ke kurzům z vývojové psychologie, zejména pak k Vývojová psychologie I a II; ty zahrnují celkový přehled s centrem v předškolním období, zatímco náš kurz spíše hlubší porozumění prostřednictvím několika vybraných autorů a údobí do dospělosti s empirickým centrem ve školním věku; - jmény jako Freud, Piaget k Obecné psychologii I, II; - orientací na školní věk též k empirickému materiálu z kurzu Psychologický výzkum I, II; Souvislosti uvnitř MGR. studia: - ke kurzům z obecného modulu, zejména k Přehledu psychologických systémů (psychoanalýza, piagetismus a kulturně historická teorie psychiky jako systémy); - k Psychopatologii dětí a k Specifickým poruchám učení a chování; - jedním ze svých postupů (analýza textu) k metodologickému kurzu Psychologický výzkum: teoretická citlivost; Z povinně volitelných kurzů k: Školní psychologie, Rozvoj kognitivních funkcí, Kulturní psychologie a Psychosexuální vývoj dětí a mladistvých.
Zkouška v daném kurzu je též průpravou k volitelné SZZ z Vývojové psychologie; při které se v odpovědích na obdobné otázky vyžaduje prokázání větší samostatnosti v rozboru a výkladu studovaných textů (otázky k SZZ lze nalézt na webových stránkách katedry http://userweb.pedf.cuni.cz/kpsp/index.php?p=127).
Last update: doc. PhDr. Miloš Kučera, CSc. (26.10.2019)
Zkouška: Detailní znalost 3 probíraných oblastí: Freuda (Tři pojednání k teorii sexuality), Piageta a Inhelderové (Psychologie dítěte) a Ferreirové plus Onga (gramotnost).
