Clinical psychology - introduction - OPBP1Q118A

• Title: Klinická psychologie - úvod
• Guaranteed by: Katedra psychologie (41-KPSY)
• Faculty: Faculty of Education
• Actual: from 2023
• Semester: summer
• E-Credits: 3
• Examination process: summer s.:
• Hours per week, examination: summer s.:1/1, Ex [HT]
• Capacity: unknown / unknown (unknown)
• Min. number of students: unlimited
• 4EU+: no
• Virtual mobility / capacity: no
• State of the course: not taught
• Language: Czech
• Teaching methods: full-time
• Teaching methods: full-time
• Note: course can be enrolled in outside the study plan; enabled for web enrollment; priority enrollment if the course is part of the study plan
• Guarantor: Magdalena Kohout-Diaz
• Pre-requisite : OPBP1Q101A
• Interchangeability : OBPS13096, OBPS13596
• Is pre-requisite for: OPBP1Q126A, OPBP1Q124A

Annotation

English

Last update: PhDr. Hana Sotáková, Ph.D. (06.06.2019)

The course is an introduction to clinical psychology as an application of psychology science. We will emphazise on current perspective of clinical psychology in the health and social system of Czech Republic.

Czech

Last update: Mgr. Radovan Hrubý (07.02.2019)

Studenti se seznámí se základy klinické psychologie jako aplikace psychologických věd. S ohledem na historický vývoj oboru bude kladen důraz na současné pojetí klinické psychologie a profese klinického psychologa v systému zdravotní a sociální péče naší společnosti. Obsahem kurzu je seznámení s podmínkami práce klinického psychologa, aktuální situací v systému dalšího vzdělávání, nároky na interdiciplinaritu v přístupu. Dále se stručně studenti seznámí s psychologickými aspekty poruch vývoje především v dětském a dorostovém věku. Probrána bude i souvislost se systémy péče obklopujícími dítě v jeho vývoji a se základními faktory ovlivňujícími vývoj jedince. V průběhu kurzu budou vymezeny také možnosti a limity klinické psychodiagnostiky. Zařazen je nástin problematiky náprav, terapií i prevencí poruch psychického vývoje. V neposlední řadě jsou objasňovány etické nároky a požadavky v této oblasti.

Literature

Last update: Mgr. Radovan Hrubý (07.02.2019)

Odborná literatura: BAŠTECKÁ, B.; GOLDMANN, P. Základy klinické psychologie. Praha: Portál, 2001. HORT, V.; HRDLIČKA, M.; KOCOURKOVÁ, J. Dětská a adolescentní psychiatrie. Praha: Portál, 2000. JANÍK, A.; DUŠEK, K. Diagnostika duševních poruch. Praha: Avicenum, 1994. JONESOVÁ, E. Terapie rodinných systémů. Hradec Králové: Konfrontace, 1996. KRATOCHVÍL, S. Teorie a praxe skupinové psychoterapie. Praha: Portál, 2002. Mezinárodní klasifikace nemocí 10.revize. Praha: Psychiatr.centrum, Zprávy č. 102, 1992. ŘÍČAN, P.; KREJČÍŘOVÁ, D. a kol. Dětská klinická psychologie. Praha: Grada, 1997. SCHMIDBAUER, W. Psychická úskalí pomáhajících profesí. Praha: Portál, 2000. SVOBODA, M. (ed.).; KREJČÍŘOVÁ, D.; VÁGNEROVÁ, M. Psychodiagnostika dětí a dospívajících. Praha: Portál, 1999.

Requirements to the exam

Last update: PhDr. Hana Sotáková, Ph.D. (06.06.2019)

Ústní zkouška vychází z obsahů přednášek, seminářů a doporučené literatury. Detaily budou upřesněny na prvním setkání.

Syllabus

Last update: Mgr. Radovan Hrubý (07.02.2019)

V průběhu kurzu jsou studenti seznámeni s vymezením klinické psychologie jako aplikace psychologických věd.

S ohledem na historický vývoj oboru je kladen důraz na současné pojetí klinické psychologie a profese klinického psychologa v systému zdravotní a sociální péče v naší společnosti, na koncepci oboru.

 

S tím souvisí i seznámení s podmínkami práce klinického psychologa, aktuálními podmínkami získání možnosti pracovat v tomto oboru ( speciální průprava pro výkon práce ve zdravotnictví), systémem dalšího vzdělávání.

Zdůrazňovány jsou nároky na interdisciplinární spolupráci v přístupu a systému klinické praxe jako součásti komplexní péče.

 

Obsahem profesionální činnosti klinického psychologa je :

• psychodiagnostika ( podle indikací- se specifiky psychodiagnostiky dětí, mladistvých, dospělých či rodin ) a její součásti ? anamnestické údaje, klinické pozorování, rozhovor, baterie testových technik, standardizované metody,

• klinické poradenství ( často v oblasti konfliktů vztahů,

• psychoterapie ( jednorázová intervence, krátkodobá, déledobá a dlouhodobá, individuální či párová, nebo skupinová,

• výzkum ( zpravidla podle specifik pracovišť

 

Blok etických nároků a požadavků objasňuje v současnosti platné a uznávané etické kodexy ? především Metakodex etiky EFPA, který je podkladem a návrhem pro etické kodexy národních psychologických společností.

Deklaruje nejdůležitější a obecně uznávaná pravidla psychologické práce, shrnuje je v základních 4 etických principech :

1) respekt pro lidská práva a důstojnost

2) kompetence

3) odpovědnost

4) integrita

 

Etický kodex Českomoravské psychologické společnosti je obdobně specifikován do bodů respektujících Metakodex ? jako soubor pravidel pro profesní psychologickou činnost s ohledem na zdraví a blaho klientů. V jednotlivých částech je vyjádřena :

• nutnost způsobilosti, zodpovědnosti profesionální kompetence,

• zásady práce poskytování služeb - včetně jejich podmínek ( souhlas, dohody kontraktu, příslibů činnosti i jejích výsledků

• ochrana všech informací získaných v souvislosti s profesní činností

• vystupování psychologa tak, aby nepoškodil zájmy klientů a nenarušil důvěru veřejnosti k psychologické profesi

 

 

V dalším bloku se studenti seznamují se základní terminologií, která je v klinické praxi

( v kontextu další interdisciplinární kooperace) užívána a jejíž znalost je tedy nezbytná.

Základní pojmy nemoci a zdraví, klienta / pacienta, normality.

Stejně je důležitá i znalost hierarchie psychopatologických a nozologických termínů ? znak, symptom, dysfunkce, stav, rys, syndrom, epizoda, porucha, nemoc, dále příznaky prvního a druhého řádu, primární a sekundární, pozitivní a negativní.

 

Objasněny jsou obecné principy psychického vývoje, které jsou důležité pro vznik psychických poruch a jejich diagnostiku ? charakteristiky vývojových změn, stanovení vývojového stadia ( dílčích funkcí), klíčová stadia, vývojové krize, hybné síly vývoje. Odlišeny jsou kvantitativní poruchy vývoje a změny kvalitativní.

Dále i nesporný význam dědičnosti pro psychické poruchy různých oblastí.

 

 

Výuka tohoto kurzu je cílena na problematiku dětského a dorostového věku ( věku dětí a mladistvých) a jejich nejbližšího okolí ? rodin, případně školy.

.

V bloku psychologie nemocných a zdravotně postižených dětí v kontextu klinického přístupu

je zvýrazněna práce s reakcí rodiny na sdělení závažné diagnozy ?

šok, popření, smutek, zlost, úzkost, pocity viny ( tak jak je uvádí Kubler-Rossová).

Objasněno je stadium rovnováhy, stadium reorganizace a možnosti práce klinického psychologa ? především jako součásti kauzální terapie. Odlišnosti psychoterapie podpůrné a hlavní, dále pak přímé zasahování sugescí, kognitivně behaviorální, organismické,osobnostní, rodinné . Odchylky při adaptaci rodiny a faktory, které ovlivňují přijetí takových dětí.

 

Dále jsou probírány psychologické aspekty letálních nemocí v dětském věku ? stadia umírání, stadia na straně rodičů. Důležité jsou vývojové aspekty této problematiky. Rozvedeny jsou možnosti práce klinického psychologa ? nároky i na osobnost profesionálů v této oblasti.

 

V bloku chronicky nemocných dětí, zvládání bolesti a nemoci je cílena práce na rizika doprovodných psychických obtíží s ohledem na nároky a specifika vývojových období, s programy orientovanými na rodinu a programy orientovanými na děti.

 

Práce s geneticky postiženými dětmi a jejich rodinou je pro klinického psychologa podmíněna i znalostí práce s pocity viny a odpovědnosti, zvládání přijetí stigmatizujících činitelů.

 

V bloku některých neurologických onemocnění je v popředí především dětská mozková obrna ( DMO) ? její formy ( hypotonická, hypertonická- spasticita, mozečková,atetoidní ),

projevy, obtíže, dále epilepsie a infekce centrální nervové soustavy ( meningitidy, encefalitidy) a úrazy hlavy u dětí ( resp. jejich možné následky), se kterými se v praxi často setkáváme. Problematika zjišťování současného stavu v oblasti intelektové a v oblasti specifických schopností i současný stav emoční vždy s ohledem na premorbidní osobnost.

 

Organicita u dětí, etiologie a její projevy, které klinický psycholog často diagnostikuje,

• znaky v oblasti motoriky, řeči, senzomotoriky, pozornosti, emocionality, kognitivní poruchy, sociální obtíže, osobnost. Je nutno mít na zřeteli specifika klinického vyšetření ? především v navázání a udržení kontaktu, závislost technik na věku, hodnocení kvalitativních projevů chování atd.

 

Výrazně zastoupenou problematikou, se kterou se v praxi klinický psycholog setkává je oblast psychosomatických poruch a jejich psychologických aspektů. Odlišnosti na straně dětí oproti dospělé populaci jsou především v účasti a spojení oblastí jak duševní, tak fyzické.

Zpravidla je potřeba paralelní léčby biologické a psychologické. Je nutná diagnostika individuální a rodinná ? aby bylo možné postihnout příčinné souvislosti i stanovit další terapeutické postupy.

Důležité je seznámení se zdroji psychosomatických onemocnění ? neodžitými emocemi, stresem, závažnými vnitřními konflikty. Pojetí konstitučně orgánové dispozice a psychofyziologický přístup.

V klinickém přístupu je nutné zohlednit vždy rozbor orgánové úrovně, organismické regulace, úroveň osobnostní i sociální. Dále pak rizikové faktory ( např. nároky , interpersonální vztahy a vazby, dvojné vazby, rizikové rodiny ? problém triangulace při rozporech. Pro volbu přiměřené psychoterapie je nezbytné zvažovat konkrétní podmínky dítěte a rodiny.

 

Ve všech blocích je zdůrazňována komplexicita klinické práce ? nejen diagnostická práce, její zásady,možnosti a limity, ale i základní práce s rodinou ? její adaptací. Probírána je vždy i indikace a návaznost psychoterapie.