|
|
|
||
|
Last update: VIKTORO/PEDF.CUNI.CZ (13.05.2009)
Informovat o biologickém podkladu duševních poruch, seznámit s možnostmi ovlivnění psychopatologie medikamentózní cestou. Přehled a charakteristika psychofarmak užívaných v klinické praxi. |
|
||
|
Last update: VIKTORO/PEDF.CUNI.CZ (13.05.2009)
Obecný úvod 1) základy neuroanatomie a neurofyziologie (neuron jako základní morfologická a funkční jednotka CNS, synapse a synaptická štěrbina, vznik vzruchu a jeho šíření, glie a její význam) 2) přehled nejdůležitějších neuromediátorů a odpovídajících receptorů (dopamin, noradrenalin, serotonin, kyselina gamaaminomáselná...) 3) vysvětlení pojmů farmakokinetika a farmakodynamika (jak organizmus podané léky zpracuje versus vlastní účinek léku na lidský organizmus) 4) přehled moderních vyšetřovacích metod zobrazujících strukturu a funkci CNS s akcentem na jejich možnosti a význam pro diagnostiku a terapii (computerová tomografie, magnetická rezonance, pozitronová emisní tomografie...)
Literatura: Höschl C. a kol., Psychiatrie. Praha: Tigis, 2002 Švestka J., Psychofarmaka v klinické praxi. Praha, Grada 1995
Psychofarmaka ? obecná část 1) definice pojmu psychofarmaka 2) stručná historie objevu a dalšího vývoje psychofarmaka 3) podrobná klasifikace psychofarmak (různá kritéria klasifikace odvozená od klinického účinku)
Psychofarmaka - speciální část
Antidepresiva Obecný úvod: 1) stručné opakování nejdůležitějších příznaků depresivního syndromu 2) obecná charakteristika celé skupiny AD 3) teorie mechanismu účinku AD a od nich odvozené rozdělení AD(AD blokující zpětné vychytávání noradrenalinu, serotoninu nebo dopaminu + inhibitory monoaminooxidázy) 4) široké spektrum indikace AD (deprese symptomatické, organické i poporodní, panické poruchy a úzkostné poruchy vůbec, OCD, poruchy příjmu potravy, narkolepsie, chronické bolestivé stavy, poruchy spánky, dětské pomočování) 5) strategie léčby deprese (latence nástupu účinku, titrace dávky, dlouhodobé podávání) kontraindikace 6) přehled vedlejších nežádoucích účinků a riziko intoxikace Přehled antidepresiv 1) generace I ? tricyklická AD: mechanismus účinku, indikace, nežádoucí účinky, vysoká toxicita, rozdělení na aktivující (budivá) a sedativní (anxiolytická), stručný přehled preparátů 2) generace II ? stručná obecná charakteristika a přehled preparátů 3) generace III ? inhibitory zpětného vychytávání serotoninu jako léky první volby při terapii depresivních a úzkostných poruch: mechanismus účinku, výhody oproti I. generaci, nežádoucí účinky, serotoninový syndrom a syndrom z abruptivního vysazení, přehled preparátů 4)generace IV ? inhibitory zpětného vychytávání serotoninu a noradrenalinu, srovnání s předchozí skupinou, preparáty 5)inhibitory monoaminooxidázy (IMAO) ? stručná historie a dvě generace IMAO, mechanismus účinku, klinický efekt (v první fázi odstranění psychomotorického útlumu,ve druhé fázi potlačení epresivních příznaků), indikace a kontraindikace, přehled preparátů
Literatura: Höschl C. a kol., Psychiatrie. Praha: Tigis, 2002 Švestka J., Psychofarmaka v klinické praxi. Praha, Grada 1995 Vinař O., Psychofarmaka II. Praha: Spofa 1977
Thymoprofylaktika (stabilizátory nálady): 1) Stručné opakovaní příznaků a průběhu bipolární afektivní poruchy 2) Obecná charakteristka skupiny 3)Přehled preparátů:
Literatura: Höschl C. a kol., Psychiatrie. Praha: Tigis, 2002 Švestka J., Psychofarmaka v klinické praxi. Praha, Grada 1995 Vinař O., Psychofarmaka II. Praha: Spofa 1977
Anxiolytika: 1) Obecná charakteristika lékové skupiny 2) Charakteristika klinického působení (cílový léčebný účinek, rychlost nástupu účinky v porovnání s antidepresivy) 3) Indikace (úzkostné a reaktivní poruchy spojené s psychickou tenzí, poruchy spánku, epilepsie, odvykací stavy při závislostech na psychoaktivních látkách, stavy zvýšeného svalového napětí a svalových spasmů) 4) Kontraindikace (vrozené poruchy svalového tonu, komatózní stavy, intoxikace alkoholem a barbituráty, drogová závislost, spánková apnoe, gravidita a laktace) 5) Rozdělení: Propandiolová anxiolytika (velmi stručná charakteristika s akcentem na riziko závažné intoxikace) Benzodiazepinová anxiolytika (BZ)
Literatura: Höschl C. a kol., Psychiatrie. Praha: Tigis, 2002 Švestka J., Psychofarmaka v klinické praxi. Praha, Grada 1995 Vinař O., Psychofarmaka II. Praha: Spofa 1977
Psychofarmaka ovlivňující pozitivně psychické integrace ? neuroleptika (NL), resp.antipsychotika
Obecná část 1) Charakteristika celé skupiny 2) Mechanizmus účinku
(různé typy DA receptorů a míra jejich blokády ve vztahu k terapeutickému efektu a rozvoji vedlejších nežádoucích účinků; různé klinické důsledky blokády DA receptorů dle topografického rozložení v mezolimbické a mezokortikální oblasti, v nigrostriatální a tuberoinfundibulární oblasti) - z blokády dalších receptorových systémů (serotoninového, histaminového, adrenergního muskarinového vyplývjí vedlejší nežádoucí účinky) 3) Charakteristika klinického působení (halucinolytické, delirolytické, pacifikující, antimanické, antidepresivní a anxiolytické, dezinhibiční, hypnotické, analgetické, antiemetické, antipruriginózní, antipyretické...) 4) Rozdělení NL na bazální, incizivní a atypická (struční charakteristika jednotlivých skupin) 5) Indikace NL a) léčba psychóz
b) léčba dalších psychických poruch (deprese s agitovaností a vysokým rizikem suicidia, mentální retardace a demence s poruchami chování, sexuální deviace, potlačení závislosti na psychoaktivních látkách, v somatické medicíně) 6) Kontraindikace NL (absolutní a relativní)
Speciální část: a) Bazální NL
b) Incizivní NL
c) Atypická NL
d) Depotní formy NL
postupné a prolongované uvolňování účinné látky z vazby na mastnou kyselinu, interval aplikace -indikace (nespolupráce nemocných, agresivita, poruchy metabolizmu léků, sexuální deviace, aktuní psychotické stavy)
e) Nové formy injekčních antipsychotik (polymery)
Rizika podávání NL 1)Nežádoucí účinky NL
2) Komplikace léčby NL poruchy krvetvorby, hepatopatie, zvýšená záchvatová pohotovst, okulokutání syndrom, neuroleptiký maligní syndrom 3) Intoxikace NL
Literatura: Höschl C. a kol., Psychiatrie. Praha: Tigis, 2002 Švestka J., Psychofarmaka v klinické praxi. Praha, Grada 1995 Vinař O., Psychofarmaka II. Praha: Spofa 1977
Psychofarmaka působící pozitivně na vigilitu vědomí
Psychostimulancia
Nootropika
Kognitiva
Literatura: Höschl C. a kol., Psychiatrie. Praha: Tigis, 2002 Švestka J., Psychofarmaka v klinické praxi. Praha, Grada 1995 Vinař O., Psychofarmaka II. Praha: Spofa 1977
Psychofarmaka působící negativně na vigilitu vědomí - hypnotika
Obecná charakteristika skupiny hypnotik 1) Mechanismus účinku 2) Indikace a kontraindikace 2) Rozdělní
charaktristika, nežádoucí účinky, rozdělení dle délky působení ? přehled preparátů
charakteristika účinku, nežádoucí efekt, přehled
Literatura: Höschl C. a kol., Psychiatrie. Praha: Tigis, 2002 Švestka J., Psychofarmaka v klinické praxi. Praha, Grada 1995 Vinař O., Psychofarmaka II. Praha: Spofa 1977
Psychofarmaka v dětském věku
Obecný úvod: 1) Odlišná reaktivita vyvíjejícího se mozku na léky ovlivňující činnost CNS 2) Odlišná volba léků a jiné dávkování
Speciální část: 1) Léčba tikových poruch 2) Léčba poruch příjmu potravy 3)Léčba dětského autismu 4) Léčba poruch spánku v dětském věku 5) Léčba dětských poruch pozornosti a hyperaktivity
Literatura: Hort V., Hrdlička M., Koucourková J.: Dětská a adolescentní psychiatrie. Praha: Portál, 2001 Höschl C. a kol., Psychiatrie. Praha: Tigis, 2002 Hrdlička M. a kol., Psychofarmakologie dětského věku. Praha, Grada Mezinárodní klasifikace nemocí, 10. revize. Praha: Psychiatrické centrum, Zprávy č. 102, 1992 Smolík P., Duševní a behaviorální poruchy. Maxdorf: Jesenius, 1996 Švestka J., Psychofarmaka v klinické praxi. Praha, Grada 1995 Vinař O., Psychofarmaka II. Praha: Spofa 1977
Začlenění : Doplňuje se s kurzy:
|