Last update: doc. PhDr. Renata Pípalová, CSc. (23.02.2017)
This course follows the course Text Linguistics and Stylistics and aims at a more comprehensive, synthesizing view. The
thematic core is formed by some of the key aspects of pragmatic analysis, including conversation and discourse analysis.
Considerable attention is paid to issues in the communicative framework. In addition to theoretical mastery of the
phenomena, the course offers an opportunity to explore their use in authentic samples. Naturally, the recommended sources
come chiefly from the English-speaking world, but in view of the students´ future teaching careers, these are enriched by studies of
domestic origin. In relevant topics emphasis is put on a contrastive approach. The seminar project represents a pragmatic
analysis of a selected textbook.
Last update: doc. PhDr. Renata Pípalová, CSc. (23.02.2017)
Kurz úzce navazuje na Textovou lingvistiku a stylistiku a směřuje k syntéze získaných poznatků. Tématické jádro kurzu tvoří
klíčové aspekty pragmatické analýzy, včetně konverzační analýzy a analýzy diskurzu. Značná pozornost se věnuje též
problematice komunikačního rámce. Smyslem kurzu není podat pouhé teoretické poučení o studovaných jevech, ale
poskytnout též příležitost je sledovat v souvislých autentických textech. Výuka sice vychází zejména z pramenů
anglosaských, je však obohacena též o práce domácí provenience. S ohledem na učitelské zaměření posluchačů se
v relevantních tématech uplatňuje též konfrontační přístup. V rámci seminární práce provedou studenti samostatnou
pragmatickou analýzu vybrané učebnice.
Literature -
Last update: doc. PhDr. Renata Pípalová, CSc. (19.05.2019)
BASIC SOURCES
YULE, G. Pragmatics. Oxford: Oxford University Press, 2002. 978-0194372077.
HIRSCHOVÁ, M. Pragmatika v češtině. Olomouc: UP, 2006. ISBN 978-80-246-2233-0.
MACHOVÁ, S., ŠVEHLOVÁ, M. Sémantika & pragmatická lingvistika. Praha: Univerzita Karlova, PEDF. 2001. ISBN 80-7290-061-7.
WIDDOWSON, H.G. Discourse analysis. Oxford: Oxford University Press. 2007. ISBN 978 O 19 4389211
WOOFITT, R. Conversation Analysis and Discourse Analysis. London: Sage. 2005. ISBN 0-7619-7426-1. TSUI, A. English Conversation. Oxford: Oxford University Press, 1994. ISBN 0194371433.
RECOMMENDED SOURCES
BROWN, P., LEVINSON, S. Politeness. Some Universals of Language Usage. Cambridge: Cambridge University Press , 1987. ISBN 978-0521313551
LEECH, G. Principles of Pragmatics. London: Longman, 1983. ISBN 0-582-55110-2.
LEVINSON, S. Pragmatics. Cambridge: Cambridge University Press, 1983. ISBN 978-0521294140. HUTCHBY, I. a R. WOOFIT. Conversation Analysis. 2nd ed. Polity Press, 2008. 978-07456-3866-9.
GEE, J. P. An Introduction to Discourse Analysis: Theory and Method. 3rd ed. Routledge. 2011. ISBN 0-415-58570-8
GEE, J. P. How to do Discourse Analysis: a Toolkit. London: Routledge, 2010. ISBN 0-415-57208-8.
MEY, J.L. Pragmatics: An Introduction. 2nd ed. Oxford: Blackwell. ISBN 0.631-21132-2.
PALTRIDGE, B. Discourse Analysis: An Introduction. 2nd ed. London: Blomsbury Academic, 2012. ISBN 978-1441167620.
WOOD, L. A., KROGER, R. O. Doing Discourse Analysis (Methods for Studying Action in Talk and Text). London and New Delhi: Sage Publications, 2000, ISBN 0-8039-7351-9.
HOFFMANNOVÁ, J.Stylistika a…, Trizonia 1997. ISBN 80-85573-67-9.
JAWORSKI, A. a N. COUPLAND. The Discourse Reader, 2nd ed. London and New York: Routledge. 2006. ISBN 978-0415346320.
Last update: doc. PhDr. Renata Pípalová, CSc. (19.05.2019)
ZÁKLADNÍ PRAMENY
YULE, G. Pragmatics. Oxford: Oxford University Press, 2002. 978-0194372077.
HIRSCHOVÁ, M. Pragmatika v češtině. Olomouc: UP, 2006. ISBN 978-80-246-2233-0.
MACHOVÁ, S., ŠVEHLOVÁ, M. Sémantika & pragmatická lingvistika. Praha: Univerzita Karlova, PEDF. 2001. ISBN 80-7290-061-7.
WIDDOWSON, H.G. Discourse analysis. Oxford: Oxford University Press. 2007. ISBN 978 O 19 4389211
WOOFITT, R. Conversation Analysis and Discourse Analysis. London: Sage. 2005. ISBN 0-7619-7426-1. TSUI, A. English Conversation. Oxford: Oxford University Press, 1994. ISBN 0194371433.
DOPORUČENÉ PRAMENY
BROWN, P., LEVINSON, S. Politeness. Some Universals of Language Usage. Cambridge: Cambridge University Press , 1987. ISBN 978-0521313551
LEECH, G. Principles of Pragmatics. London: Longman, 1983. ISBN 0-582-55110-2.
LEVINSON, S. Pragmatics. Cambridge: Cambridge University Press, 1983. ISBN 978-0521294140. HUTCHBY, I. a R. WOOFIT. Conversation Analysis. 2nd ed. Polity Press, 2008. 978-07456-3866-9.
GEE, J. P. An Introduction to Discourse Analysis: Theory and Method. 3rd ed. Routledge. 2011. ISBN 0-415-58570-8
GEE, J. P. How to do Discourse Analysis: a Toolkit. London: Routledge, 2010. ISBN 0-415-57208-8.
MEY, J.L. Pragmatics: An Introduction. 2nd ed. Oxford: Blackwell. ISBN 0.631-21132-2.
PALTRIDGE, B. Discourse Analysis: An Introduction. 2nd ed. London: Blomsbury Academic, 2012. ISBN 978-1441167620.
WOOD, L. A., KROGER, R. O. Doing Discourse Analysis (Methods for Studying Action in Talk and Text). London and New Delhi: Sage Publications, 2000, ISBN 0-8039-7351-9.
HOFFMANNOVÁ, J.Stylistika a…, Trizonia 1997. ISBN 80-85573-67-9.
JAWORSKI, A. a N. COUPLAND. The Discourse Reader, 2nd ed. London and New York: Routledge. 2006. ISBN 978-0415346320.
Syllabus -
Last update: doc. PhDr. Renata Pípalová, CSc. (20.05.2019)
Introduction. Basic terminology. Features and characteristics of spoken discourse
2. Approaches to Conversation
3. Pragmatic (and Semantic) Presuppositions
4. Speech Acts
5. Pragmatic Principles: Cooperative Principle
6. Pragmatic Principles: Politeness Principle; Approaches to Politeness
7. Other Pragmatic Principles. Deixis
8. Review
Last update: doc. PhDr. Renata Pípalová, CSc. (20.05.2019)
Úvod. Základní terminologie. Rysy a specifika mluveného diskursu
2. Přístupy ke konverzaci
3. Pragmatické (a sémantické) presupozice
4. Řečové akty
5. Pragmatické principy: kooperativní princip
6. Pragmatické principy: princip zdvořilosti; Přístupy ke zdvořilosti
7. Další pragmatické principy. Deixe
8. Shrnutí
Course completion requirements -
Last update: doc. PhDr. Renata Pípalová, CSc. (19.05.2019)
CREDITS will be given to students for a) their active participation in seminars (based on regular completion of various tasks, including the pre-reading assignments); two missed classes per semester are allowed b) submitting a hard copy of an adequate seminar paper (the particular instruction being provided during the first seminar) by the stipulated deadline, meeting all the length, formal and factual (i.e., content) standards. Not satisfying the conditions a) active participation and b) submitting an adequate seminar paper by the stipulated deadline deprives the student of a chance to take the exam and get the credits for the subject in the same semester. Students whose participation in seminars was active, but the seminar paper is found to be unaceptable owing to poor content or fomulation quality will be allowed to re-submit once, still within the same exam period, based on the analysis of a different authentic sample. The student may take the theoretical test after their seminar paper has been found acceptable. Note. Since seminar papers are included in the overall assessment as one of the three constituents of the exam, they may represent solely the work of individual students. Hence no plagiarism and collaborative features in their accomplishment will be tolerated.
SEMINAR PAPER is composed of three parts. The practical part (between 42-45 lines of a standard A4 page, font 12), is established on an authentic sample which is to be analysed in view of all the topics covered in the Pragmatics course. In the theoretical part (between 12-15 lines of a standard A4 page, font 12), the student carries out a short review of an independently selected pragmatic secondary source (e.g., a research article published in a renowned journal). The second sheet of the seminar paper features a teaching activity relating to the theoretical part of the seminar paper. It may be designed by the student themselves or copied from a practical textbook of English. The student should discuss the activity in 8-10lines, font 12. The seminar paper is submitted by the deadline in hard copy as well as electronically. The seminar paper is designed for 20pts altogether, the assessment taking the proficiency level into account.
EXAM is in fact composed of three parts. The first part, verifying practical and analytical skills, is constituted by the seminar paper (max. 20pts). The second written part features a theoretical test and assesses the theoretical knowledge gained in both, the Pragmatics course and in its prerequisite, viz. the Text linguistics and Stylistics course (20pts). The third part is constituted by an oral exam (max 20pts). It may be either theoretical or practical, depending on whether the student´s performance was weaker in the theoretical test or in the seminar paper. The practical oral exam features a comprehensive analysis of a short sample in terms of text linguistic, stylistic and pragmatic features. The theoretical oral exam represents a comprehensive account of a theoretical issue in terms of text linguistic, stylistic and pragmatic considerations. The grade is established on the assessment in all three parts of the exam. To pass the exam successfully, the student needs to achieve a minimum of 40pts altogether. However, the results in individual parts should not fall below 10pts. (If necessary, performance in seminars may also be taken account of). While the seminar paper may be re-submitted once, the written test and the oral exam may be taken three times in all (students are allowed to re-sit the theoretical part twice). Note: Students may only sit the theoretical test after their seminar paper has been accepted. Oral examination is taken by students who have succeeded in the theoretical test (i.e.,achieved at least 10pts). The students whose performance in the seminar paper and in the theoretical test was excellent (at least 35 pts in total) get automatically A grade without having to sit the oral examination.
Last update: doc. PhDr. Renata Pípalová, CSc. (19.05.2019)
ZÁPOČET získá student za a) aktivní účast v semináři (v podobě pravidelného plnění různých úkolů, včetně čtení předem zadaných textů); jsou povoleny nejvýše dvě absence za semestr; b) odevzdání výtisku adekvátně zpracované seminární práce (pokyny pro její zpracování budou zadány během prvního semináře) do stanoveného termínu, v daném rozsahu a na odpovídající věcné (tj.prakticko-analytické) i formulační úrovni. Nesplněním podmínek a) pravidelná aktivní účast v semináři a/nebo b) odevzdání výtisku adekvátní seminární práce do stanoveného termínu se posluchač sám připravuje o možnost složit zkoušku a získat kredity v daném semestru. Pokud se sice posluchač aktivně podílel na semináři a seminární práci odevzdal včas, ovšem její věcná a/nebo formulační úroveň byla nedostatečná, má právo během zkouškového období vypracovat ještě druhou seminární práci na nově zadané téma a požadavek tak dodatečně splnit. Písemnou teoretickou zkoušku skládá až po přijaté seminární práci. Seminární práce je výlučně individuálním výstupem studenta a považuje se za jednu ze tří složek písemné zkoušky. Z tohoto důvodu nebudou přijaty výstupy se znaky plagiátorství nebo formulační spolupráce.
SEMINÁRNÍ PRÁCE se skládá ze tří složek. Praktická část (mezi 42-45 řádkami normostrany A4, velikost písma 12) vychází z autentické ukázky, kterou student analyzuje z hlediska všech témat probíraných v kurzu. Student ji odevzdá ve výtisku (a současně pouze pro kontrolu zašle i elektronicky). V teoretické části (mezi 12-15 řádkami normostrany A4, velikost písma 12) student provede rešerši samostatně zvoleného odborného pragmatického sekundárního zdroje (např. odborného článku publikovaného v renomovaném časopise). Přílohou práce na druhém listu pak bude výuková aktivita založená na četbě představené v teoretické části seminární práce. Aktivitu student sám navrhne nebo vhodně vybere a okopíruje z učebnice angličtiny. Komentář k aktivitě se bude pohybovat mezi 8-10řádkami, vel písma 12. Celá seminární je koncipována na 20 bodů, přičemž se hodnotí též formulační úroveň.
ZKOUŠKA se skládá ze tří složek. Jednou složkou, tedy testem ověřujícím prakticko- analytické schopnosti, je odevzdaná seminární práce (max.20b). Druhou složku tvoří písemný test ověřující teoretické vědomosti (max.20b). Test prověřuje nejen vědomosti získané v kurzu Pragmatika, ale též v prerekvizitě Textová lingvistika a stylistika. Třetí část zkoušky tvoří ústní pohovor, který může být teoretický nebo praktický, v závislosti na tom, zda byl výsledek studenta slabší v teoretickém testu nebo v seminární práci. Praktická ústní zkouška představuje komplexní analýzu ukázky z hlediska textově-lingvistických, stylistických a pragmatických rysů. Teoretická ústní zkouška představuje komplexní pojednání o vybraném jevu z hlediska textově-lingvistického, stylistického a pragmatického. Pro úspěšné složení zkoušky je úhrnným minimálním požadavkem 40b ze 60b, přičemž v žádné z částí nesmí výsledek klesnout pod 10b. (V hraničních případech se přihlíží k aktivitě posluchače na seminářích). Ke splnění první složky, tj. kvalitní seminární práce, má posluchač nárok na jeden opravný pokus (viz výše). Ke složení druhé, teoretické části zkoušky má student nárok na dva opravné termíny (tedy celkem tři pokusy). Podmínkou účasti na teoretické části písemné zkoušky je přijetí seminární práce. Ústní zkoušku vykonává student, který složil písemný test (tj. získal nejméně 10b). Student, jehož výsledek v seminární práci a v písemném testu byl vynikající (úhrnem minimálně 35b), má automaticky nárok na hodnocení výborně, aniž musí skládat ústní zkoušku.
