|
|
|
||
|
Last update: PhDr. Hana Sotáková, Ph.D. (19.05.2019)
|
|
||
|
Last update: PhDr. Hana Sotáková, Ph.D. (06.06.2019)
Málková, G. (2009). Zprostředkované učení: jak učit žáky myslet a učit se. Praha: Portál. Feuerstein, R., Falik, L. H., Feuerstein, R. S., & Bohács, K. (2017). Myslet nahlas - mluvit nahlas: přístup k rozvoji řeči. Praha: Portál. Feuerstein, R., Feuerstein, R. S., Falik, L. H., & Rand, J. P. (2014). Vytváření a zvyšování kognitivní modifikovatelnosti: Feuersteinův program instrumentálního obohacení. Praha: Nakladatelství Karolinum. |
|
||
|
Last update: PhDr. Hana Sotáková, Ph.D. (19.05.2019)
Feuersteinovo instrumentální obohacování (Feuerstein’s Instrumental Enrichment - FIE) Základní charakteristika:
• 14 instrumentů ve standardním programu pro populaci od 8 let • 11 instrumentů v programu Basic pro děti od 3 do 8 let nebo pro lidi s mentálním postižením • Instrumenty slouží k rozvoji kognitivních funkcí • Obsah instrumentů se nevztahuje k žádnému školnímu předmětu • Práce s instrumenty vyžaduje lidské zprostředkování • Instrumentální obohacování je systematicky vystavěno – jedna stránka instrumentu navazuje na druhou, roste jejich komplexnost.
Hlavní cíl Instrumentálního obohacování: “...rozšiřovat kapacitu lidského organismu stávat se modifikovatelným prostřednictvím přímého vystavení podnětům a zážitkům z okolního prostředí, které člověku poskytují životní události, formální i neformální učební příležitosti.“ (Feuerstein et al 1980) Cílem je tedy vedení jedince ke kvalitnějšímu a samostatnějšímu učení a k co možná největší nezávislosti. Vedlejší cíle Instrumentálního obohacování: 1. Náprava deficitních kognitivních funkcí Deficity kognitivních funkcí jsou důsledkem nedostačující zkušenosti zprostředkovaného učení. Je třeba, aby se jedinec naučil systematicky získávat informace, aby dokázal potlačit impulzivní tendence, pracoval pečlivěji a vytrvaleji, vnímal problémové situace a dokázal je definovat, naučil se vnímat vztahy mezi předměty a jevy, aby se zdokonalil v porovnávání, formulování hypotéz, plánování, ověřování správnosti řešení před jeho realizací, hledání důkazů pro zdůvodnění vlastní odpovědi atd. 2. Osvojení si základních představ, názvů a operací Dalším úkolem programu je vybavit žáky nezbytnými verbálními nástroji a myšlenkovými postupy pro shromažďování a zpracování informací a správné vyjádření závěrů. 3. Vytváření vnitřní motivace prostřednictvím utváření zvyků Vnitřní motivace znamená, že žák nepotřebuje ocenění, pokyny, instrukce ani jiné vnější zdroje motivace, aby začal přemýšlet a řešit úkoly. 4. Vytváření motivace uvnitř úkolů Pomocí Instrumentálního obohacování získává žák vnitřní odměnu, protože zjišťuje, že dokáže vyřešit problém i bez pomoci druhých. Zážitek z určité aktivity nebo činnosti generuje zájem, radost a důvod pro řešení dalšího úkolu. 5. Vytváření vhledu a hloubavého myšlení Žáci si začnou klást otázky typu: Jak to spolu souvisí?, Jak je to možné? Hledají význam procesů, které úspěšně použili při řešení určitého úkolu, a promýšlí situace z běžného života, kde by mohlo být možné tyto procesy také použít (hovoříme o „přemostění“). 6. Rozvoj aktivního učení
Dalším z cílů programu je změnit způsob pohledu jedince na sebe sama. Je důležité změnit úvahy o nedostatečnosti, pasivitě a neschopnosti, je třeba podnítit jedince k větší aktivitě, aby se oprostil od představy, že ostatní jsou schopnější, a proto u nich vyhledává pomoc. Člověk by se měl naučit důvěřovat svým schopnostem získávat a zpracovávat informace vhodným a žádoucím způsobem, je ho třeba vést k tomu, aby si dokázal položit otázku Kde bych mohl/a najít tuto informaci? A poté hledat odpověď. |
|
||
|
Last update: PhDr. Hana Sotáková, Ph.D. (12.05.2019)
Atest bude udělen na základě aktivní účasti na seminářich v rozsahu alespoň 80%. |